Zdroj: Shutterstock
Průměrná mzda v soukromém sektoru v prvním pololetí letošního roku poprvé přesáhla 45 tisíc korun měsíčně. Podle čerstvě zveřejněné statistiky činila 45 136 korun. Průměrný plat ve veřejném („státním“) sektoru je o necelé tři stovky vyšší. Ukazují to data Informačního systému o průměrném výdělku.
Dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou. Přesnější je proto porovnání mediánu, který dělí zaměstnance na dvě stejně početné skupiny s nižší a vyšší mzdou a ukazuje hodnotu přesně uprostřed těchto dvou skupin.
Medián hrubých mezd v soukromém sektoru za první polovinu roku dosáhl 37 308 korun, medián hrubých platů ve veřejném sektoru byl 42 241 korun. Rozdíl mezi soukromou a veřejnou sférou je u mediánu výrazně vyšší než u průměru. Je to dáno hodně tím, že ve veřejném sektoru pracuje výrazně víc lidí s vyšším vzděláním než v soukromém sektoru.
Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) je nejpřesnější statistika výdělků v České republice, protože do ní povinně přispívají přímo vybraní zaměstnavatelé. Spravuje ji ministerstvo práce a sociálních věcí, data každé tři měsíce zpracovává společnost Trexima.
Nejvyšším růstem mezd se mohou letos chlubit zaměstnanci v oboru výroba a rozvod elektřiny a plynu, kde se medián mezd zvýšil meziročně o 15 procent a dosáhl 61 798 korun.
Co se týká jednotlivých profesí, tak nejvíce – o 12 procent – rostly mzdy řídícím pracovníkům v ubytovacích a stravovacích službách a obchodu. Jejich průměrná mzda za první pololetí přesáhla 56 tisíc. O 10 procent si pak ještě polepšili řemeslníci – především ti, kteří se zabývají zpracováním potravin, dřeva a textilu. Medián jejich mezd je teď kolem 30 tisíc měsíčně. O 10 procent vyšší mzdy mají také specialisté na informační a komunikační technologie. Měsíčně si vydělají skoro 80 tisíc.
Nejlépe placené pozice v soukromé sféře v 1. pololetí 2023 | |
| Pozice | Medián hrubé mzdy |
| Nejvyšší představitelé velkých společností | 240 690 Kč |
| Primáři | 140 304 Kč |
| Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií | 121 604 Kč |
| Řídící pracovníci ve finančnictví a pojišťovnictví | 120 826 Kč |
| Výrobní a techničtí náměstci v průmyslové výrobě | 120 621 Kč |
Nejhůře placené pozice v soukromé sféře v 1. pololetí 2023 | |
| Kurýři, doručovatelé balíků a nosiči zavazadel | 18 005 Kč |
| Dělníci v oblasti výstavby budov | 19 697 Kč |
| Uklízeči v administrativních objektech | 20 574 Kč |
| Pomocní pracovníci v zahradnictví | 23 012 Kč |
| Třídiči odpadů | 24 465 Kč |
| Zdroj: ISPV, Trexima | |
Rozdělení mezd v prvním pololetí
V soukromém sektoru jsou jednoznačně nejpočetnější skupinou zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu – je jich přes 990 tisíc. Druhou nejpočetnější skupinkou jsou pracovníci obchodu a oprav motorových vozidel – je jich přes 460 tisíc. Na třetím místě je oblast dopravy a skladování (skoro 230 tisíc lidí).
Meziročně o 11 procent vyšší plat mají podle statistiky generálové a důstojníci v ozbrojených složkách (medián dosáhl 65 351 korun), řídící pracovníci ubytovacích, stravovacích služeb a obchodu (55 165 korun), pracovníci v oblasti prodeje (31 522 korun), pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybolovu (27 tisíc) a pomocní pracovníci těžby, stavebnictví, výroby a dopravy (28 tisíc).
Nejlépe placené pozice ve veřejné sféře v 1. pololetí 2023 | |
| Pozice | Medián hrubého platu |
| Primáři ze zdravotnictví | 141 401 Kč |
| Lékaři v chirurgických oborech | 119 601 Kč |
| Nejvyšší státní úředníci | 110 879 Kč |
| Řídící pracovníci v právní oblasti | 84 015 Kč |
| Radové policie ČR | 83 820 Kč |
Nejhůře placené pozice ve veřejné sféře v 1. pololetí 2023 | |
| Uklízeči | 21 992 Kč |
| Pomocníci v kuchyni | 23 658 Kč |
| Pěstitelé zemědělských plodin | 25 360 Kč |
| Obsluha strojů v prádelnách | 25 600 Kč |
| Kuchaři | 26 253 Kč |
Nejvíce lidí v nepodnikatelském sektoru pracuje ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení – skoro 270 tisíc. Druhou nejpočetnější skupinou jsou zaměstnanci ve vzdělávacích institucích, tedy především učitelé (zhruba 215 tisíc). Třetí nejpočetnější skupinou jsou zdravotníci a lidé ze sociální péče (140 tisíc).
Muži podle statistik vydělávají výrazně více než ženy. Rozdíl mezi výdělky je dán především tím, že ženy zastávají vesměs nižší pozice a pracují častěji v hůře placených oborech.
V soukromé sféře je medián výdělku u mužů 40 373 korun, u žen 33 430 korun. Nejvyšší mzdy mají obě pohlaví ve 30 až 39 letech.
Ve veřejné sféře mají muži medián platů 46 521 korun, ženy 40 386 korun. Muži mají nejvyšší výdělky v 50 až 59 letech, ženy až po šedesátce. Stát totiž více oceňuje délku kariéry.
Nejvyšší mzdy i platy jsou v Praze, kde je také nejvíce zaměstnanců. Meziročně rostly mzdy nejvíce v Moravskoslezském (o 8,2 %) a Plzeňském (o 8,1 %) kraji. Platy nejvíce stouply v Jihočeském (o 5,9 %) a Plzeňském kraji (o 5,7 %).
Podle ISPV je ve veřejné správě (zaměstnanci státu, samosprávy, příspěvkových organizací či většiny škol) jen 130 tisíc manuálních pracovníků, nemanuálních pak 530 tisíc. U soukromého sektoru je to zhruba půl na půl, lehce převažují manuální pracovníci. Soukromý sektor je výrazně početnější: pracují v něm skoro tři miliony lidí.
Nejvyšší mzdy mají vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci: mediánová hrubá mzda dosáhla 56 112 korun, mediánový plat lehce přes 50 tisíc. Nejméně výdělávají lidé se základním a nedokončeným vzděláním: medián mezd je u nich 30 033 korun, u platů 26 tisíc. Středoškoláci s maturitou si v soukromém sektoru vydělali 38 808 korun, ve veřejném sektoru o dva tisíce víc. Zaměstnanci bez maturity si v soukromém sektoru přišli na 32 889 korun, ve veřejném sektoru měli o dva tisíce méně. Zaměstnanci s vyšším odborným a bakalářským vzděláním měli měsíční příjem v soukromé i veřejné sféře skoro 45 tisíc.
Zajímavé je také srovnání podle státního občanství. Ve mzdové sféře mají nejvyšší výdělky Slováci (medián 42 345 korun), za nimi jsou Češi s mediánovou mzdou 37 577 korun. Také ve veřejné sféře si nejvíc vydělají Slováci (medián 50 887 korun), statistiky jich ale evidují jen šest tisíc. Na druhém místě jsou Rusové (medián skoro 44 tisíc), evidovaných je jich kolem tří set. Až na třetím místě jsou Češi s částkou 42 225 korun.
Naopak nejméně si u nás vydělají Ukrajinci, kteří zastávají spíše nižší pozice. Jejich mzdy dosáhly necelých 29 500 korun hrubého. Oproti loňsku si polepšili o zhruba sedm procent. V soukromém sektoru jich nyní pracuje přes 115 tisíc a jsou nejpočetnější skupinou zaměstnanců ze zahraničí. Ve veřejné sféře si vydělají lehce přes 30 tisíc korun (zhruba o tři procenta méně než loni), statistiky jich evidují necelé čtyři tisíce.
Zaměstnanci mají znovu odvádět nemocenské pojištění. A kdo vydělává víc jak trojnásobek průměrné mzdy, zaplatí vyšší sazbu daně. Kalkulačka ukáže, jak se vládní balíček projeví na výdělku:
| Čistá mzda 2023: | 24 770 Kč |
|---|---|
| Čistá mzda po reformě: | 24 590 Kč |
| Rozdíl: | 180 Kč |
| Základ daně: | 30 000 Kč |
|---|---|
| Pojistné zaměstnavatel: | -10 140 Kč |
| - z toho sociální pojištění | 7 440 Kč |
| - z toho zdravotní pojištění | 2 700 Kč |
| Hrubá mzda: | 30 000 Kč |
| Pojistné: | -3 480 Kč |
| - z toho sociální pojištění | 1 950 Kč |
| - z toho zdravotní pojištění | 1 350 Kč |
| - z toho nemocenské pojištění | 180 Kč |
| Daň celkem: | -4 500 Kč |
| - daň: | 4 500 Kč |
| Daňová sleva: | 2 570 Kč |
| Daňové zvýhodnění na děti: | 0 Kč |
| Záloha na daň po zvýhodnění a slevách: | -1 930 Kč |
| Daňový bonus: | 0 Kč |
Kateřina Hovorková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
