Průměrná hrubá mzda v letošním druhém čtvrtletí stoupla na 43 193 korun měsíčně a v porovnání se stejným obdobím loňského roku je vyšší o 7,7 % (3101 korun). Oznámil to Český statistický úřad.
Po započtení vysoké inflace (růst spotřebitelských cen o 11,1 %) ale reálná mzda ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 3,1 %, dodali statistici.
Zhruba dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou, připomínají statistici. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo za duben až červen mzdu mezi 19 320 Kč a 70 247 Kč.
Medián mezd ve druhém čtvrtletí dosáhl 36 816 Kč, proti stejnému období předchozího roku vzrostl nominálně o 7,8 %. U mužů byl 39 847 Kč, u žen 33 862 Kč. Medián ukazuje, kolik si vydělá člověk uprostřed pomyslné řady, pokud bychom všechny zaměstnance seřadili podle výdělku. To znamená, že polovina mezd je nižší a polovina je vyšší než medián. Medián je díky tomu méně zkreslený extrémně vysokými hodnotami.
V krajském porovnání jsou jednoznačně nejvyšší průměrné mzdy v Praze: 52 833 Kč. Na druhém místě je Středočeský kraj s 45 477 Kč, na třetím Jihomoravský (41 912 Kč). Čtyřicetitisícovou hranici překonaly ještě Královéhradecký (41 249 Kč) a Plzeňský kraj (40 986 Kč). Naopak krajem s nejnižší průměrnou mzdou zůstává Karlovarský (37 072 Kč).
Za celé první pololetí letošního roku dosáhla průměrná mzda v Česku 42 249 Kč. Meziročně je to o 8,2 % více (3198 Kč), ale po odečtení inflace (13,7 %) klesla reálná mzda o 4,8 %.
„Meziroční pokles reálné kupní síly české průměrné mzdy pokračuje již sedm čtvrtletí v řadě a její hodnota se nachází na podobné úrovni jako v roce 2018. V loňském roce pak Česku připadl i smutný primát země s nejprudším propadem reálných mezd v rámci všech zemí OECD,“ podotýká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
„To vše za situace, kdy nezaměstnanost téměř neexistuje, ekonomika neklesá a ziskové marže v podnikatelském sektoru zůstávají na tuzemské poměry nezvykle vysoko. Jedná se tedy o poněkud obtížně pochopitelnou ekonomickou anomálii. Na mezikvartální bázi ovšem růst mezd již inflaci převyšuje a Češi tak dále nechudnou, byť v meziročním srovnání se to tak stále jeví,“ říká Hradil. Reálné mzdy se podle něj vrátí k růstu už v příštím roce, ovšem na předkrizovou úroveň se zřejmě nedostaneme dříve než v roce 2026.
„K tak dlouhému období ztráty kupní síly výdělků v historii Česka dosud nedošlo,“ připomíná Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic.
„Tlak na růst mezd není nijak výrazný a jinak tomu nebude zřejmě ani ve druhé polovině letošního roku. Celkově i reálné mzdy letos nejspíš poklesnou o další 2,5 %, a tak kupní síla ‚průměrného zaměstnance‘ za poslední dva roky propadne o zhruba 11 %,“ očekává Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí po očištění od sezónních vlivů 1,5 %, dodávají statistici.
O kolik dostanete méně? Spočítejte si čistou mzdu po vládních změnách
Zaměstnanci mají znovu odvádět nemocenské pojištění. A kdo vydělává víc jak trojnásobek průměrné mzdy, zaplatí vyšší sazbu daně. Kalkulačka ukáže, jak se vládní balíček projeví na výdělku:
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem