Zdroj: Shutterstock
Práce na dohodu se nejčastěji používá u přivýdělků, různých brigád nebo zkrácených úvazků. Je to sice pořád zaměstnání (uzavřením dohody se z jedné strany stává zaměstnanec, z druhé zaměstnavatel – a jejich vztahy se řídí zákoníkem práce), nicméně oproti klasickému pracovnímu poměru jsou tu podstatné rozdíly.
Ten asi nejdůležitější je jednoduchost, s jakou se dohoda o provedení práce i dohoda o pracovní činnosti dají uzavřít. A také jak snadno a rychle se dají ukončit.
Snadnou výpověď asi ocení spíš zaměstnavatelé, pro zaměstnance zase bývají na těchto dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr atraktivní úlevy na odvodech na zdravotní a sociální pojištění.
Jestli vám jde hlavně o kalkulačku, můžete na ni hned skočit. Jinak si vyberte z obsahu podle potřeby – a pro podrobný přehled čtěte od začátku do konce.
Možná bychom měli spíš mluvit prostě o specifikách – protože hodnocení toho, jestli jde o výhodu nebo nevýhodu, záleží na individuální perspektivě, světonázoru a především na tom, jestli jste v pozici zaměstnance nebo zaměstnavatele. Nebo i na čase: možnost neplatit sociální pojištění vám dnes přinese peníze navíc, ale na stará kolena možná spláčete nad důchodem.
Tak tedy:
Dohodu o provedení práce (DPP) můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, můžete taky se zaměstnavatelem uzavřít i víc dohod, ale pravidlo je, že pro jednoho zaměstnavatele nesmíte odpracovat víc než 300 hodin ročně.
Dohoda o provedení práce musí být vždycky písemná. Má obsahovat dobu, na kterou se uzavírá, a mělo by v ní být i řečeno, jakou konkrétní práci byste pro zaměstnavatele měli provést. A samozřejmě taky za kolik. Za práci na dohody musíte dostat aspoň minimální mzdu. Pro rok 2023 byla minimální mzda stanovená na 17 300 korun hrubého měsíčně, v přepočtu na hodiny jde o 103 korun a 80 haléřů.
Výhodou i nevýhodou dohody o provedení práce je to, že ji jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec můžou kdykoli bez uvedení důvodu vypovědět. Výpovědní lhůta trvá patnáct dní, výpověď musí být podána písemně.
Když na to přijde, za určitých okolností nemusíte příjmy z práce na dohodu o provedení práce přiznávat. A když na to přijde, nemusíte z nich daň platit.
Pokud máte uzavřených víc dohod s různými zaměstnavateli, uvažujte vždy o každém zvlášť. Pokud byste měli v jednom měsíci víc dohod u stejného zaměstnavatele, výdělky z nich naopak sčítejte.
Když součet měsíčních výdělků z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 10 tisíc korun, můžete si vybrat ze dvou variant danění. V obou případech vám daň vymaže (pokud daňové slevy neuplatňujete u příjmů z jiného zaměstnání) už jen daňová sleva na poplatníka, která je v roce 2023 stejně jako loni 30 840 korun ročně, tedy 2570 korun měsíčně. K dalším daňovým slevám, které lze uplatnit patří sleva na vyživované dítě, školkovné, případně sleva na manžela či manželku. Přehled daňových slev vidíte v rámečku.
Nepodepíšete u zaměstnavatele prohlášení k dani (lidově růžový formulář, správně Prohlášení poplatníka daně z příjmů). Pak vám zaměstnavatel z vašeho příjmu odečte patnáctiprocentní srážkovou daň a tím byste v podstatě mohli mít hotovo: daň z příjmů byla odvedena a můžete pustit finanční úřad z hlavy.
Nepoštějte ho ale z hlavy bezhlavě. Pokud máte v daném roce celkově nižší příjmy, pravděpodobně se vám vyplatí i ten z dohody o provedení práce do daňového přiznání zanést. Vyšší daňový základ vám umožní víc využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat budete od zaměstnavatele potvrzení o příjmu, vydá vám ho po konci roku a vy ho použijete jako přílohu daňového přiznání.
Pokud jste byli po celý rok zaměstnaní v běžném pracovním poměru a práce na dohodu pro vás byla jen přivýdělkem, daňové slevy za vás pravděpodobně uplatnil už váš zaměstnavatel v zaměstnání, výhodu proto nevyužijete. Jestli jste ale byli zaměstnaní jen část roku, určitě se to vyplatí.
Podepíšete prohlášení k dani. Pak zaměstnavatel z vaší odměny odečte patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které máte nárok. Protože ale mluvíme o přivýdělku k zaměstnání, tahle možnost není moc pravděpodobná: prohlášení můžete mít podepsané jen u jednoho zaměstnavatele, tedy u toho prvního. Slevy za vás uplatní on.
Když je měsíční odměna (nebo jejich součet u jednoho zaměstnavatele) vyšší než deset tisíc korun, strhne zaměstnavatel patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů vždy.
Sleva na poplatníka | 30 840 Kč (měsíčně 2570 Kč) |
Sleva na vyživovaného manžela/manželku | 24 840 Kč (uplatňuje se ročně) |
Sleva na vyživovaného manžela/manželku ZTP/P | 49 680 Kč (měsíčně 4140 Kč) |
Sleva pro invalidní důchod I. a II. stupně | 2520 Kč (měsíčně 210 Kč) |
Sleva pro invalidní důchod III. stupně | 5040 Kč (měsíčně 420 Kč) |
Sleva pro držitele průkazu ZTP/P | 16 140 Kč (měsíčně 1345 Kč) |
Sleva pro studenta | 4020 Kč (měsíčně 335 Kč) |
Sleva na dítě |
|
Za školku (školkovné) | až 17 300 Kč ročně |
Daň z příjmů lze zároveň srazit prostřednictvím nezdanitelné části základu daně. V praxi jde o zaplacené úroky z hypotéky, příspěvky na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění a náklady na vzdělávání a odborové příspěvky.
Záleží na tom, kolik si na dohodu vyděláte. Znovu platí to, že příjmy od každého zaměstnavatele se počítají zvlášť. A víc příjmů od téhož zaměstnavatele, že se sčítá. Pokud váš měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 10 tisíc korun, pak z něj zdravotní pojištění ani sociální pojištění odvádět nemusíte.
Pokud měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele 10 tisíc korun přesáhne, už se z něj odvody za na sociální pojištění (6,5 procenta hrubého výdělku) a zdravotní pojištění (4,5 procenta hrubého výdělku).
Paradoxně tak vyšší výdělek může znamenat míň peněz na ruku.
Pozor taky na to, kdyby se z přivýdělku stala vaše jediná práce. Pak byste museli i při práci na dohodu s výdělkem pod 10 tisíc korun platit zdravotní pojištění jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů, zkráceně OBZP. Ta musí každý měsíc platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro rok 2023 je to konkrétně 2336 korun.
Alternativou je, že za vás zdravotní pojištění zaplatí stát. Státním pojištěncem se ovšem stanete jen při splnění určitých podmínek – konkrétní přehled vidíte v tabulce.
Stát za vás platí zdravotní pojištění, když jste:
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) se vždy uzavírá písemně. Písemná dohoda má obsahovat popis sjednané práce, rozsah pracovní doby, výši odměny a dobu, na kterou se uzavírá. Stejně jako dohody o provedení práce, můžete i dohody o pracovní činnosti uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Existuje ale časové omezení: u žádného zaměstnavatele byste neměli v průměru pracovat víc než 20 hodin týdně, průměr se počítá za rok nebo za dobu trvání dohody, pokud je kratší než rok.
Výhodou i nevýhodou dohody o pracovní činnosti je opět to, že ji jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec můžou kdykoli bez uvedení důvodu vypovědět. Výpovědní lhůta trvá patnáct dní, výpověď musí být podána písemně.
Přivýdělek z DPČ se daní stejně jako příjmy z běžného pracovního poměru: zaměstnavatel strhne patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů. Když u něj v daném měsíci podepíšete prohlášení k dani (lidově růžový formulář, správně Prohlášení poplatníka daně z příjmů)., sníží zálohu o slevy na dani, na které máte nárok – pokud už ale máte prohlášení k dani podepsané v jiném zaměstnání, v rámci přivýdělku to znova nepůjde.
Daňová sleva na poplatníka je v roce 2023 stejně jako loni 30 840 korun ročně, tedy 2570 korun měsíčně. K dalším daňovým slevám, které lze uplatnit patří sleva na vyživované dítě, školkovné, případně sleva na manžela či manželku. Přehled daňových slev vidíte v rámečku výš.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Z dohody o pracovní činnosti se odvádí sociální a zdravotní pojištění, jen když váš výdělek dosáhne aspoň 4000 korun měsíčně. Z částky nižší než 4000 korun se neodvádí. Tenhle limit poslední dobou pravidelně roste – v roce 2020 byl 3000 korun, v letech 2021 a 2022 pak dělal 3500 korun.
Pokud máte dohod víc, výdělky u každého zaměstnavatele se počítají zvlášť. Kdybyste ale měli u jediného zaměstnavatele dohod víc, pak měsíční výdělky sečtěte.
Mezi odvody na zdravotní a sociální pojištění existuje u dohody o pracovní činnosti jeden praktický rozdíl. U zdravotního pojištění se počítá s výdělkem, jaký je napsaný ve smlouvě. U sociálního ale s výdělkem reálným. Pokud tedy například ze sjednaného množství hodin jeden měsíc odpracujete víc a měsíční odměna vám stoupne přes limit, i když podle smlouvy byste se do něj vešli, sociální pojištění budete muset zaplatit.
Pozor taky na to, kdyby se z přivýdělku stala vaše jediná práce. Pak byste museli i při práci na dohodu s výdělkem pod 10 tisíc korun platit zdravotní pojištění jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů, zkráceně OBZP. Ta musí každý měsíc platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro rok 2023 je to konkrétně 2336 korun.
Alternativou je, že za vás zdravotní pojištění zaplatí stát. Státním pojištěncem se ovšem stanete jen při splnění určitých podmínek – konkrétní přehled vidíte rámečku Zdravotní pojištění na státní útraty výš.
Když během roku pracujete (stačí i jediný měsíc) současně pro dva zaměstnavatele a některý z příjmů není zdaněný srážkovou daní, pak musíte další rok sami (nebo s daňovým poradcem) podat daňové přiznání. Pozor: zaměstnavatel není jen ten, u koho vstoupíte do pracovního poměru, ale i ten, s kým podepisujete některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Totéž platí, když vedle zaměstnání podnikáte. Zaměstnavatelé vám po konci roku na požádání vydají potvrzení o příjmech, které do daňového přiznání zanesete.
DPP, DPČ – kalkulačka výpočtu mzdy, odvodů a mzdových nákladů
Další kalkulačky
Promo
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
