Zdroj: Shutterstock
Některé odhady říkají, že by lednová inflace mohla být až 20 procent. Dá se pak už čekat nějaký obrat?
Bohužel zatím nevidím nic, co by nasvědčovalo tomu, že nás v následujících dvou třech měsících čeká nějaký výraznější pokles míry inflace. ČNB už přes půl roku drží sazby na stejné úrovni a neplánuje jejich navyšování. Víceméně tedy vyčkáváme na nějaký jiný impulz, který by růst cen nutil zpomalit.
Partnerem seriálu je Platební instituce Roger, která zkracuje dlouhou splatnost faktur na tři dny a pomáhá tak podnikatelům s optimalizací provozních financí. V roce 2020 se Roger spojil s jedním z největších hráčů na bankovním trhu – Komerční bankou. Spolu s ní dál zefektivňuje a digitalizuje oblast provozních financí.
Firmy pořád drtí vysoké ceny energií, situaci komplikují narušené dodavatelské řetězce. Pořád trvá válečný konflikt na Ukrajině. Dá se mluvit o hospodářské recesi?
Z našich dat zatím není vidět nějaký zásadní obrat, který by recesi signalizoval. U velkých společností, které si Roger na svoji platformu vybírá jako protistrany, se ani nedalo očekávat, že by jim v tak krátké době výrazněji klesla platební morálka nebo by dokonce začaly krachovat. Nicméně prvních pár vlaštovek v podobě problémů nebo dokonce insolvencí firem se stamilionovými až miliardovými obraty jsme pochopitelně zaznamenali.
Co malé a střední firmy, které jsou typickými klienty Rogera?
Tady se dá situace číst rychleji. Očekáváme, že v nejbližších měsících budeme právě v tomto segmentu sledovat poměrně turbulentní vývoj. Kvůli vysokým úrokovým sazbám, cenám energií a druhotné platební neschopnosti způsobené tlakem velkých a silných hráčů.
A kdybyste to měl vzít čistě z pohledu ekonomických pouček?
Situace zatím do definic recese ještě příliš nezapadá. Není tu meziroční pokles HDP a ani čísla nezaměstnanosti nevykazují významný růst. Jen pro porovnání – prosincová nezaměstnanost, která bývá každoročně spíš vyšší, se vlivem sezónnosti některých odvětví pohybovala na úrovni 3,7 procent. V roce 2021 to bylo 3,6 procenta a o rok dřív 4 procenta. Navíc jsme ani u nás, ani v globální ekonomice neviděli žádný „gamechanger“, který mohl zvrat v ekonomickém cyklu definovat.
Jaký vývoj tedy předpokládáte v nejbližších měsících?
Odpovídající tomu, co už jsem zmínil. Takže relativně setrvalý stav a čekání, odkud na nás vyskočí nějaké zásadní překvapení, které se v budoucnu stane součástí makroekonomických přednášek. Sazby se hýbat nebudou, ČNB bude držet silnou korunu, postupně budou odpadat nejslabší firmy a objeví se prostor pro ty schopné.
Head of Risk ve společnosti Roger, která od roku 2013 spojuje investory se společnostmi, které trápí dlouhé splatnosti faktur. Ve firmě určuje strategii v oblasti řízení rizik spojených s prodejem pohledávek na platformě Roger. Další sférou, které se věnuje, jsou treasury a spolupráce s externími partnery společnosti.
To se ale nedotkne všech odvětví stejně. Která odvětví jsou ohrožená nejvíc?
Jednoznačně ta energeticky nejvíce náročná a neinovativní. Strojírenství a výroba, stavebnictví nebo chemický a potravinářský průmysl.
A je naopak někdo, koho se to nedotýká, nebo jen minimálně?
To se velmi těžko definuje. Velmi obecně platí, že se to nemusí dotknout těch firem, které poslední roky neprospaly a využily je k inovacím a zlepšování svých produktů. Dovedu si tedy představit, že třeba v IT službách situace nemusí být problematická. A firmy, které se zabývají inovacemi, automatizací, digitalizací nebo obecně zlepšováním procesů, může dokonce čekat skvělý rok. V krizi už ke změnám přistupují i ti nejkonzervativnější.
Říká se, že štěstí přeje připraveným. Co můžou podle vás firmy udělat a čeho by se naopak měly vyvarovat, aby letoškem prošly bez větší újmy?
Vezmu to trochu pozpátku, v duchu rčení „po bitvě je každý generál“. Myslím si, že se firmy měly vyvarovat především váhání v minulém roce. V médiích zaznělo množství stížností od různých podnikatelů na to, že vláda nekoná a nepomůže jim. Dost často to byli ti, kteří v období maximálního růstu ekonomiky neudělali vůbec nic, aby firmu na potenciální krizi připravili.
A pak jsou tu firmy, které místo čekání na spásné řešení od státu samy aktivně přistoupily k řešení situace. Inovovaly nebo mimo jiné snižovaly energetickou náročnost svých provozů. A samozřejmě diverzifikovaly jak svoji produkci, tak odběratele. Existenční závislost na jediném výrobku, odběrateli nebo například trhu je riziko. Zejména ve strojírenství je velké množství neflexibilních firem, které vyrábějí spoustu let jeden a ten samý výrobek.
Také se často říká, že peníze jsou až na prvním místě. Platí to i v tomto případě?
Platí. A může to platit dokonce mnohem víc než v minulosti. Pryč je doba, kdy si přijdete do banky pro levné peníze a banka se vám je sama snaží prodat. Banky budou mnohem přísněji hodnotit své klienty a rozhodovat se, komu půjčí a komu ne.
Další faktor, který do toho vstoupí, je platební morálka vašich odběratelů. A nezapomeňte, že vůbec nezáleží jenom na nich, ale i na jejich odběratelích. S tím se často potkáte ve stavebnictví nebo v automobilovém průmyslu. Vy, jako subdodavatel, sice správně a včas splníte svoji stavební zakázku, bohužel se ale zdrží něco jiného – zhotovitel nedodá včas a zadavatel mu zpozdí úhrady. Co taková velká stavební firma udělá? Pozdrží platby svým subdodavatelům. Vy ale mzdy a odvody zaplatit musíte. A firma bez dostatku likvidity se rázem může dostat do platební neschopnosti.
Jak si firmy můžou líp zajistit likviditu a vůbec optimalizovat cashflow?
Když to v bankách drhne, jsou tu právě pro tyhle případy alternativní zdroje financování. Vyběhat kontokorent v bance vám zabere minimálně měsíc a spoustu hodin administrativy. Naše řešení, tedy faktoring, je proti tomu mnohem pružnější, využít ho můžete, až když víte, že budete mít plánovaný výdaj. zařídit si ho je pro klienta časově výrazně méně náročné. A k ničemu se nezavazujete.
Doporučil byste důkladnější prověřování obchodních partnerů, než byly firmy doposud zvyklé?
Rozhodně. Existuje množství služeb, od základních a bezplatných až po sofistikovanější, které umožní zjistit o protistraně maximum možného. U fakturací za stovky tisíc nebo za miliony jsou to velmi efektivně investované peníze.
Očekáváte tedy, že firem s potížemi bude nejspíš přibývat a bude se zhoršovat jejich platební morálka?
Bude. Jednak kvůli nedostatku likvidity, ale taky – jak už bylo zmíněno – jako optimalizační nástroj ze strany velkých firem. Jejich silná pozice jim umožní využívat dlouhé splatnosti a neplacení na čas jako velmi jednoduchý úvěr na konto subdodavatelů.
Nejbližší měsíce tedy nebudou úplně snadné. Kdybyste měl říct nějaký odhad do konce letošního roku, na co se firmy musí připravit?
Především budou dál drahé peníze. Cíl ČNB je začít od jara sazby snižovat, ale obávám se, že takhle přímočarý rok 2023 nebude. A i pokud, tak tempo snižování sazeb určitě nebude stejně rychlé, jako byl jeho růst. Pro zajímavost, postupné snížení o tři procentní body zahájené v roce 2008 zabralo necelé dva roky.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Radim Zelený
Sdílejte článek, než ho smažem
