Přidáme vám na spoření, ať máte v důchodu víc. Proč zaměstnanci nemají zájem?

Příspěvek zaměstnavatele v současnosti pobírá necelá třetina lidí, kteří mají penzijní spoření. Konkrétně takový benefit využívá 1,2 milionu z 4,2 milionu klientů penzijních společností (jak ve starém penzijním připojištění, tak v novějším doplňkovém penzijním spoření).

Průměrný příspěvek zaměstnavatele v posledních letech roste. Od roku 2019 se zvýšil o zhruba 50 procent, na konci roku 2023 už dosahoval zhruba 1200 korun měsíčně. „Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele činil 1142 korun u penzijního připojištění a 1286 korun u doplňkového penzijního spoření,“ upřesňuje Jan Sedláček, mluvčí Asociace penzijních společností.  

A protože si lidé sami spoří v průměru kolem tisíce korun měsíčně, s příspěvkem zaměstnavatele by mohli mít každý měsíc na účtu penzijka jednou tolik. V dlouhodobém zhodnocení 20 let by získali o zhruba 300 až 400 tisíc korun více podle zvolené investiční strategie.  

Kdo si teď začne ukládat tisíc korun měsíčně, může mít za 20 let v případě konzervativního (nejméně odvážného) fondu naspořeno přinejmenším 360 tisíc korun včetně státní podpory a celkového zhodnocení. Když mu k tomu zaměstnavatel přidá daších tisíc korun měsíčně po dobu 20 let, může mít zaměstnanec naspořeno celkem přes 650 tisíc. V případě vyváženého fondu to může být asi 420 tisíc bez příspěvku zaměstnavatele a 770 tisíc s příspěvkem. U dynamického (nejvíce odvážného) fondu dokonce půl milionu bez příspěvku a přes 900 tisíc s příspěvkem zaměstnavatele.

Proč tedy tento benefit, který nejvíce ocení na prahu starobního důchodu, dostává přibližně jen 30 procent klientů penzijních společností? 

Někteří nemohou, jiní nechtějí

Některým lidem prostě zaměstnavatel takový benefit nenabízí.  

„Troufnu si tvrdit, že velké firmy (korporace) a státní firmy tento benefit v naprosté většině budou nabízet. Nižší zastoupení budou mít menší firmy. Také je třeba počítat s tím, že ve třetím pilíři investují i OSVČ či lidé, kteří mají několik různých úvazků – a tady je získávání příspěvku zaměstnavatele přirozeně nemožné či komplikované,“ říká Jan Sedláček z asociace penzijních společností. 

Někteří zaměstnavatelé se podle něj – zbytečně – obávají administrativní náročnosti. A u některých je překážkou jejich neochota poskytovat benefity obecně. 

Přesto: řada zaměstnavatelů potvrzuje, i když příspěvek nabízejí, lidé ho nečerpají. Přitom minimální spoluúčast zaměstnance na penzijní spoření je jen 100 korun měsíčně.  

„Příspěvek na penzijní spoření poskytujeme všem zaměstnancům,“ říká například Lutfia Volfová, mluvčí Mattoni 1873. „Aby ho mohli obdržet, musí mít založený vlastní penzijní účet, který umožňuje přijímat platby od zaměstnavatele. V současné době tuto možnost využívá přibližně 600 z celkového počtu 1100 zaměstnanců v Česku. Každému z nich posíláme 500 korun měsíčně. Zaměstnanci mají také možnost převést část svého kafetériového systému ve výši 500 korun na tento účet,“ upřesňuje 

V Generali České pojišťovně má nárok na příspěvek na penzijní spoření každý, kdo je ve společnosti zaměstnán déle než tři měsíce. „Náš příspěvek se odvíjí od částky, kterou si přispívá zaměstnanec, do limitu příspěvku, který je odstupňovaný podle délky pracovního poměru. O příspěvek v současné době má požádáno 86 procent našich zaměstnanců. V průměru přispíváme 1260 korun měsíčně,“ říká mluvčí pojišťovny Jan Marek.  

V plzeňském Daikinu posílají zaměstnancům na penzijní spoření 2,5 procenta ze mzdy bez limitu, což je zhruba 950 korun měsíčně. „Benefit u nás využívá 740 zaměstnanců, což je méně než polovina. Důvod, proč lidé tento příspěvek nevyužívají, neznám,“ říká Tomáš Matoušek z HR oddělení firmy.  

Dvě pětiny lidí si na důchod nespoří vůbec

Více než dvě pětiny (42 procent) si na penzi nijak nespoří, ukázal nedávný průzkum agentury Perfect Crowd pro Asociaci pro kapitálový trh. Ptal se nejen na „penzijko“ se státním příspěvkem, ale obecně na spoření na penzi.  

Jsou mezi nimi především mladí lidé, kteří zatím na důchod nemyslí nebo sami už investují jinde a penzijní spoření je neláká. A pak často také lidé se základním vzděláním, kteří mívají nejnižší příjmy. 

„Mladí často zkoušejí sami investovat do různých akciových indexů. Často netuší, že penzijko to především v dynamických fondech dělá také. Výhodou zde je profesionální správce. Dynamická investice v penzijku by měla být pro mladší základ, vedle kterého si pak mohou sami investovat po své ose,“ míní Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.

U lidí s nižším vzdělání je problém vesměs nižší mzda na trhu práce, ze které si těžko odkládají peníze stranou. „Čtvrtina domácností vydrží bez příjmu maximálně jeden měsíc, 13 procent dokonce ještě méně. To z části vysvětluje velký podíl těch, kteří penzi neřeší. Část domácností prostě nemá volné prostředky. Právě u této části populace by spoření na penzi mělo nejvyšší přidanou hodnotu, aby v důchodovém věku nedošlo k výraznému snížení životní úrovně až k prostému zajištění základních životních potřeb,“ říká Martin Řezáč, předseda Asociace pro kapitálový trh.

Podle Marcely Suchánkové, generální ředitelky ČSOB Penzijní společnosti, je důležitá osvěta. „Proto jsme se v posledním dvou letech s našimi distribučními sítěmi velmi zaměřili na osvětu ohledně příspěvku zaměstnavatele. Snažíme se ukázat našim klientům, jak využívat všechny benefity, které jim zaměstnavatel nabízí. Jedná se o opravdu velmi zajímavé částky, ke kterým se jinak klient/zaměstnanec nedostane. Zároveň velmi oceňujeme snahu zaměstnavatelů, kteří se tímto benefitem snaží ukázat svým zaměstnancům cestu, jak se zabezpečit na stáří,“ říká. 

Letošní novinky: DIP i příspěvky z FKSP

Současná vláda se snaží podpořit finanční zajištění na stáří několika novinkami. Od letošního roku rozšířila daňové zvýhodnění na dlouhodobý investiční produkt (DIP) a na pojištění dlouhodobé péče.

Vláda chce jít zároveň příkladem ostatním zaměstnavatelům, a tak v rámci konsolidačního balíčku schválila, že státní instituce budou svým zaměstnancům povinně poskytovat příspěvek na produkty spoření na stáří. Jeho výši si každá instituce zvolí sama, na tento příspěvek ale musí vyčlenit minimálně polovinu prostředků z Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). 

Kdy půjdete do důchodu? Ve hře jsou tři návrhy

„Účelem nové úpravy FKSP je právě motivovat zaměstnance, aby si některý z nabídky produktů zajištění na stáří zřídili a využívali jej,“ říká Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.  

FKSP tvoří povinně organizační složky státu, příspěvkové organizace, příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky a státní podniky. „Do FKSP míří jedno procento z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Dalšími zdroji jsou zdroje uvedené v paragrafu 65 zákona o rozpočtových pravidlech,“ připomíná Běhal.  

Příspěvek tak nově může čerpat téměř půl milionu státních zaměstnanců. „Z toho největší část tvoří třetí kategorie, kam spadají především zaměstnanci z oblasti regionálního školství. Nemáme k dispozici údaj o množství zaměstnanců státních podniků, kterých se FKSP také týká,“ říká Běhal.  

Zda se podaří navýšit počet lidí, kteří si začnou spořit na stáří, je ale otázkou. „Už na začátku roku jsme všem zaměstnancům sdělili, že mohou čerpat příspěvek na penzijní spoření nebo na další produkty zabezpečení na stáří, zatím ale zájem projevilo 35 procent zaměstnanců. Příspěvek jsme stanovili tak, že pokud si budou sami spořit 500 korun měsíčně, přidáme jim 300 korun. Zároveň získají u penzijního spoření příspěvek od státu,“ říká personalistka jedné velké pražské základní školy, která nechtěla uvést jméno. Podle ní by se příspěvek mohl v dalším roce navýšit. 

Když si personalistka zjišťovala mezi kolegy, proč si o příspěvek zatím nepožádali, odpověděli především mladší učitelé, že si spoří sami a jinak. „Další mi pak řekli, že si penzijní spoření založí. Uvidíme, zda do penzijní společnosti ale vůbec dojdou. Stačí jen, aby si účet založili a uvedli, že jim bude spořit i zaměstnavatel. Platby posíláme pod jiným symbolem než zaměstnanec,” dodává.  

Ačkoliv nařízení platí už od ledna, některé státní organizace ještě příspěvek neposkytují. „Kolektivní smlouva byla podepsaná v těchto dnech, takže zatím se nikdo nestihl přihlásit,“ vysvětluje to například personální oddělení Uměleckoprůmyslového muzea.  

Čas mají státní organizace až do konce roku. Mohou totiž příspěvek, stejně jako ostatní zaměstnavatelé, poskytnout jednorázově.

Zajímavostí je, že instituce mohou celý objem vytvořených prostředků z FKSP na zabezpečení na stáří za daný rok rozdělit pouze mezi osoby, které o příspěvek požádaly. Tito zaměstnanci tak na konci roku dostat i mnohatisícovou dotaci. Pokud například bude ve FKSP 500 tisíc a spořit si bude jen 20 zaměstnanců, můžou se peníze rozdělit jen mezi tyto aktivní střadatele – získají tak 25 tisíc korun.  

„Na nic jiného tato část prostředků z FKSP použít nelze. Instituce si je ale můžou převést do dalšího roku zase na podporu produktů zabezpečení na stáří,“ upozorňuje Filip Běhal z ministerstva financí. Potvrzuje, že limit příspěvku není stanoven. Osvěta čerpání příspěvků na stáří a motivace zaměstnanců k založení penzijního účtu tak ve státní správě nemusí být tak viditelná, jak by se čekalo. 

Produktů spoření na stáří se státní podporou je v současnosti pět – „staré“ penzijní připojištění, „nové“ doplňkové penzijní spoření, DIP, pojištění dlouhodobé péče a v některých případech i životní pojištění. Daňový základ si lze snížit až o 48 tisíc ročně, limit je společný pro všechny zmíněné produkty. 

Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření navíc stát podporuje i přímým příspěvkem podle výše úložky. Jeho výše se bude od července měnit.

Ještě zůstaňte

Zdroj: Shutterstock

• Podpora penzijního spoření se změní. Nová tabulka i daňové výhody
• Důchodová reforma má zelenou. Dvanáct změn, které schválila vláda
• Nejasnosti u DIPu. Pozor na daňové potvrzení a přesuny peněz 
• Posílat víc nestačí. Příspěvek k penzijku klesne, když nezměníte smlouvu 
• Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
• Nová daňová výhoda. Pomůže, až budete závislí na pomoci druhých
• Stát podpoří investice i spoření. Jaké výhody vám přinese DIP

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem