Proč se Čunek nepřejmenuje na Horvátha?

„Jsou Romové v České republice diskriminováni?“ zprostředkoval Filip Horký v DVTV Foru divácký dotaz lidoveckému senátorovi, vsetínskému starostovi a zlínskému hejtmanovi Jiřímu Čunkovi. „Ojediněle se to stát může, setkal jsem se s tím v jednom případě, ale jinak je diskriminována bílá většina, zcela jistě,“ odpověděl Čunek. A protože DVTV je zkratka z Dobře vy! TV a Horký v tomto duchu bez jakéhokoliv oponování přešel k další otázce, Čunkův názor zpochybníme tady.

Cikánský luxus je tu pro všechny, stačí zaplatit tisícovku

Jednotliví příslušníci bílé většiny diskriminováni nepochybně jsou: kvůli věku, pohlaví a všemu možnému. Je ale bílá většina paušálně diskriminovaná vůči nebílé menšině?

První protiargument, který se nabízí, je štos soudních verdiktů, analýz úřadů, průzkumů nebo rozborů hoaxů, který jednak dokládá diskriminaci Romů, jednak vyvrací rozšířené představy o tom, na co všechno mají speciální nárok. Žel to jsou všechno závěry elit. Plebs má svoje vlastní alternativní fakta, pocházející od kamarádek kamarádek pracujících na úřadech, a to by se vám protočily panenky, jaký desetitisíce od státu dostanete jen za to, že jste Cikán!

Druhý argument je víc na tělo: pokud je tedy bílá většina v Česku diskriminovaná, proč se její příslušníci kvůli vidině snazšího života nehlásí k romské národnosti a nemění si svá příjmení na romská? Ve skutečnosti se děje opak: většina Romů v posledním sčítání lidu svou etnicitu zapřela a například Olaši si svá tradiční příjmení na česká měnit nechávají. Mají k tomu důvod: jak ukázaly průzkumy Úřadu veřejného ochránce práv nebo centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI, u mnoha pronajímatelů bytů i zaměstnavatelů je romsky znějící jméno stopkou komunikace po prvním mailu nebo telefonátu.

Jistě, proti tomu lze vytasit loňská slova zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka: „Že někdo nezaměstná Roma, není diskriminace, ale zkušenost.“

Jenže právě tohle zevšeobecňování zkušenosti je esencí diskriminace. Když zaměstnavatel nebo pronajímatel uvažující stejně jako Křeček udělá špatnou zkušenost s Romem, vztáhne ji na celé etnikum. Zato když udělá špatnou zkušenost s příslušníkem bílé většiny, nevztáhne ji na bílou většinu. Vztáhne ji buď úplně na všechny („lidi jsou dneska svině“) nebo na jinou charakteristiku aktéra („už nikdy na to místo nevezmu ženskou“). V ani jednom případě nezačne diskriminovat bílou majoritu. Na ni se princip kolektivní viny na trzích s prací a bydlením neuplatňuje, na rozdíl od menšin.

Fakt vysílá televize o gayích a lesbách hodinu denně?

Čunek si svoje jméno buduje na popírání diskriminace a boji s aktivisty za rovnoprávnost dlouho a houževnatě. Nepřekvapí, že v DVTV si ještě zvládl postěžovat na ministry pro lidská práva. „Začali se věnovat homosexuálům, a přitom si myslím, že v této oblasti není zapotřebí nic dělat,“ vyčetl jim senátor a přidal pozoruhodný postřeh: média gayům a lesbám „věnují víc času, než kolik je jejich procentuální zastoupení ve společnosti“.

Když se přidržíme nejčastěji uváděných (a možná podstřelených) čtyř procent, Čunkovo tvrzení by bylo pravdivé jen v případě, že by každá televizní i rozhlasová stanice věnovala GLBT menšině šest a tři čtvrtě hodiny týdně. To jsou čtyři celovečerní filmy s teplou romancí. Pokud si dobře vzpomínám, tolik se jich u nás dodnes nenatočilo.

Nepochybuju o tom, že si Čunkovo brnkání na předsudečnou strunku svoje vděčné publikum najde. Mě by ale přesvědčilo teprve to, když by se nechal přejmenovat na Gejzu Horvátha. Na květnovém sjezdu lidovců by se navíc mohl bratrům a sestrám vyautovat jako gay. V představách o životech menšin, které vytrvale šíří, by ho to před volbou předsedy ani nikde jinde nijak neznevýhodnilo. Tak směle do toho, Gejzo.

Archivní snímek snímku Gejzy Horvátha:  Dalibor Glück / MAFRA / Profimedia