Proč se Čunek nepřejmenuje na Horvátha?

Pokud jsou v Česku bílí diskriminování ve prospěch Romů, jaký tedy dává smysl, že si Romové mění příjmení na česká a hlásí se k české národnosti, zatímco naopak se to neděje?
Proč se Čunek nepřejmenuje na Horvátha?

„Jsou Romové v České republice diskriminováni?“ zprostředkoval Filip Horký v DVTV Foru divácký dotaz lidoveckému senátorovi, vsetínskému starostovi a zlínskému hejtmanovi Jiřímu Čunkovi. „Ojediněle se to stát může, setkal jsem se s tím v jednom případě, ale jinak je diskriminována bílá většina, zcela jistě,“ odpověděl Čunek. A protože DVTV je zkratka z Dobře vy! TV a Horký v tomto duchu bez jakéhokoliv oponování přešel k další otázce, Čunkův názor zpochybníme tady.

Cikánský luxus je tu pro všechny, stačí zaplatit tisícovku

Jednotliví příslušníci bílé většiny diskriminováni nepochybně jsou: kvůli věku, pohlaví a všemu možnému. Je ale bílá většina paušálně diskriminovaná vůči nebílé menšině?

První protiargument, který se nabízí, je štos soudních verdiktů, analýz úřadů, průzkumů nebo rozborů hoaxů, který jednak dokládá diskriminaci Romů, jednak vyvrací rozšířené představy o tom, na co všechno mají speciální nárok. Žel to jsou všechno závěry elit. Plebs má svoje vlastní alternativní fakta, pocházející od kamarádek kamarádek pracujících na úřadech, a to by se vám protočily panenky, jaký desetitisíce od státu dostanete jen za to, že jste Cikán!

Já je někdo jiný

Nemůžete se vystát?

Chtěli byste být někdo jiný? Jak je to se změnou jména po svatbě, po rozvodu, je to nutné? Co když chcete dvojaté příjmení? Co když máte jméno hanlivé nebo ho chcete měnit jen tak?

Zmapovaly Peníze.cz:

Změna příjmení: Jak na to

Druhý argument je víc na tělo: pokud je tedy bílá většina v Česku diskriminovaná, proč se její příslušníci kvůli vidině snazšího života nehlásí k romské národnosti a nemění si svá příjmení na romská? Ve skutečnosti se děje opak: většina Romů v posledním sčítání lidu svou etnicitu zapřela a například Olaši si svá tradiční příjmení na česká měnit nechávají. Mají k tomu důvod: jak ukázaly průzkumy Úřadu veřejného ochránce práv nebo centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI, u mnoha pronajímatelů bytů i zaměstnavatelů je romsky znějící jméno stopkou komunikace po prvním mailu nebo telefonátu.

Jistě, proti tomu lze vytasit loňská slova zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka: „Že někdo nezaměstná Roma, není diskriminace, ale zkušenost.“

Jenže právě tohle zevšeobecňování zkušenosti je esencí diskriminace. Když zaměstnavatel nebo pronajímatel uvažující stejně jako Křeček udělá špatnou zkušenost s Romem, vztáhne ji na celé etnikum. Zato když udělá špatnou zkušenost s příslušníkem bílé většiny, nevztáhne ji na bílou většinu. Vztáhne ji buď úplně na všechny („lidi jsou dneska svině“) nebo na jinou charakteristiku aktéra („už nikdy na to místo nevezmu ženskou“). V ani jednom případě nezačne diskriminovat bílou majoritu. Na ni se princip kolektivní viny na trzích s prací a bydlením neuplatňuje, na rozdíl od menšin.

Fakt vysílá televize o gayích a lesbách hodinu denně?

Čunek si svoje jméno buduje na popírání diskriminace a boji s aktivisty za rovnoprávnost dlouho a houževnatě. Nepřekvapí, že v DVTV si ještě zvládl postěžovat na ministry pro lidská práva. „Začali se věnovat homosexuálům, a přitom si myslím, že v této oblasti není zapotřebí nic dělat,“ vyčetl jim senátor a přidal pozoruhodný postřeh: média gayům a lesbám „věnují víc času, než kolik je jejich procentuální zastoupení ve společnosti“.

Když se přidržíme nejčastěji uváděných (a možná podstřelených) čtyř procent, Čunkovo tvrzení by bylo pravdivé jen v případě, že by každá televizní i rozhlasová stanice věnovala GLBT menšině šest a tři čtvrtě hodiny týdně. To jsou čtyři celovečerní filmy s teplou romancí. Pokud si dobře vzpomínám, tolik se jich u nás dodnes nenatočilo.

Nepochybuju o tom, že si Čunkovo brnkání na předsudečnou strunku svoje vděčné publikum najde. Mě by ale přesvědčilo teprve to, když by se nechal přejmenovat na Gejzu Horvátha. Na květnovém sjezdu lidovců by se navíc mohl bratrům a sestrám vyautovat jako gay. V představách o životech menšin, které vytrvale šíří, by ho to před volbou předsedy ani nikde jinde nijak neznevýhodnilo. Tak směle do toho, Gejzo.

Archivní snímek snímku Gejzy Horvátha:  Dalibor Glück / MAFRA / Profimedia

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-113
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 11 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

7. 4. 2017 13:32, Pavel

Tohleto je ale neskutečný blábol: "Když zaměstnavatel nebo pronajímatel uvažující stejně jako Křeček udělá špatnou zkušenost s Romem, vztáhne ji na celé etnikum. Zato když udělá špatnou zkušenost s příslušníkem bílé většiny, nevztáhne ji na bílou většinu."

Ono to je totiž tak, že když zaměstnavatel nebo pronajimatel udělá špatnou zkušenost s jistým etnikem poprvé, podruhé, potřetí, počtvrté, tak si už popáte pálit prsty nebude a tuto zkušenost zobecní na celé etnikum. A když s jiným etnikem udělá čtyřikrát zkušenost dobrou, po páté špatnou a pak zase desetkrát dobrou, tak samozřejmě nemá důvod to zobecňovat na celé etnikum.

Jak ví každý fyzik, jeden experiment je žádný experiment a jedna zkušenost se zobecňovat nedá (a to taky nikdo nedělá). Ale pokud člověk udělá špatnou zkušenost v devíti případech z deseti, tak už má pro zobecnení hodně dobrý důvod a nazývat to diskriminací můžou jen sociální inženýři naprosto odtržení od reality.

+40
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

7. 4. 2017 21:11, Petr Gold

PRO PANA ČUNKA PODOBNÁ OTÁZKA - proč bílí dávají staré lidi do odkladacích útulků A ROMOVÉ NÉ ? - proč mnoho Romů pracovalo ve fuleckém Romo a NIKDO NIC NEZPRIVATIZOVAL ? divná spravedlnost - TO JSOU TRUMFY PRO EÚ. za plusy či mínusy si nic nekoupím

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.

Oblíbená témata

diskriminace

A tohle už jste četli?

Řekněte si o příspěvek na dojíždění. Novou práci může podpořit stát

20. 3. 2023 | Gabriel Pleska

Řekněte si o příspěvek na dojíždění. Novou práci může podpořit stát

Jste delší dobu na pracovním úřadě, nikde v okolí pro vás práce není, ale za humny by byla? Pak je právě pro vás určený příspěvek na podporu regionální mobility, zvaný také příspěvek... celý článek

Prověříme 33 tisíc žádostí o výchovné, říká Jurečka

17. 3. 2023 | redakce Peníze.CZ | 2 komentáře

Prověříme 33 tisíc žádostí o výchovné, říká Jurečka

Úřady práce prověří téměř 33 tisíc žádostí o výchovné. Tři čtvrtiny z nich podali muži. Někteří lidé prý prostě zkusili žádost podat, i když na zvýšení důchodu nemají nárok. „Víme,... celý článek

Spočítejte si, jak vám zvýší důchod. Novela začíná platit

15. 3. 2023 | Petr Kučera | 1 komentář

Spočítejte si, jak vám zvýší důchod. Novela začíná platit

Novela, která mění pravidla pro mimořádnou valorizaci důchodů, začíná platit. Prezident Petr Pavel ji 16. března podepsal, 20. března vyšla ve Sbírce zákonů.

Školkovné je zase vyšší. Jak si říct o slevu na dani

15. 3. 2023 | Petr Kučera

Školkovné je zase vyšší. Jak si říct o slevu na dani

Kdo může využít daňovou slevu za umístění dítěte zvanou školkovné? Kolik je její limit a jak funguje? Tady je podrobný přehled.

Jak dávat dětem kapesné. A kdy začít?

9. 3. 2023 | Jan Müller

Jak dávat dětem kapesné. A kdy začít?

V předchozích dílech seriálu věnovaného finanční gramotnosti jsme se učili hospodařit s rodinným rozpočtem. Teď je ještě důležité, abychom znalosti předali dál.

Partners Financial Services