Proč se Čunek nepřejmenuje na Horvátha?

Pokud jsou v Česku bílí diskriminování ve prospěch Romů, jaký tedy dává smysl, že si Romové mění příjmení na česká a hlásí se k české národnosti, zatímco naopak se to neděje?
Proč se Čunek nepřejmenuje na Horvátha?

„Jsou Romové v České republice diskriminováni?“ zprostředkoval Filip Horký v DVTV Foru divácký dotaz lidoveckému senátorovi, vsetínskému starostovi a zlínskému hejtmanovi Jiřímu Čunkovi. „Ojediněle se to stát může, setkal jsem se s tím v jednom případě, ale jinak je diskriminována bílá většina, zcela jistě,“ odpověděl Čunek. A protože DVTV je zkratka z Dobře vy! TV a Horký v tomto duchu bez jakéhokoliv oponování přešel k další otázce, Čunkův názor zpochybníme tady.

Cikánský luxus je tu pro všechny, stačí zaplatit tisícovku

Jednotliví příslušníci bílé většiny diskriminováni nepochybně jsou: kvůli věku, pohlaví a všemu možnému. Je ale bílá většina paušálně diskriminovaná vůči nebílé menšině?

První protiargument, který se nabízí, je štos soudních verdiktů, analýz úřadů, průzkumů nebo rozborů hoaxů, který jednak dokládá diskriminaci Romů, jednak vyvrací rozšířené představy o tom, na co všechno mají speciální nárok. Žel to jsou všechno závěry elit. Plebs má svoje vlastní alternativní fakta, pocházející od kamarádek kamarádek pracujících na úřadech, a to by se vám protočily panenky, jaký desetitisíce od státu dostanete jen za to, že jste Cikán!

Já je někdo jiný

Nemůžete se vystát?

Chtěli byste být někdo jiný? Jak je to se změnou jména po svatbě, po rozvodu, je to nutné? Co když chcete dvojaté příjmení? Co když máte jméno hanlivé nebo ho chcete měnit jen tak?

Zmapovaly Peníze.cz:

Změna příjmení: Jak na to

Druhý argument je víc na tělo: pokud je tedy bílá většina v Česku diskriminovaná, proč se její příslušníci kvůli vidině snazšího života nehlásí k romské národnosti a nemění si svá příjmení na romská? Ve skutečnosti se děje opak: většina Romů v posledním sčítání lidu svou etnicitu zapřela a například Olaši si svá tradiční příjmení na česká měnit nechávají. Mají k tomu důvod: jak ukázaly průzkumy Úřadu veřejného ochránce práv nebo centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI, u mnoha pronajímatelů bytů i zaměstnavatelů je romsky znějící jméno stopkou komunikace po prvním mailu nebo telefonátu.

Jistě, proti tomu lze vytasit loňská slova zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka: „Že někdo nezaměstná Roma, není diskriminace, ale zkušenost.“

Jenže právě tohle zevšeobecňování zkušenosti je esencí diskriminace. Když zaměstnavatel nebo pronajímatel uvažující stejně jako Křeček udělá špatnou zkušenost s Romem, vztáhne ji na celé etnikum. Zato když udělá špatnou zkušenost s příslušníkem bílé většiny, nevztáhne ji na bílou většinu. Vztáhne ji buď úplně na všechny („lidi jsou dneska svině“) nebo na jinou charakteristiku aktéra („už nikdy na to místo nevezmu ženskou“). V ani jednom případě nezačne diskriminovat bílou majoritu. Na ni se princip kolektivní viny na trzích s prací a bydlením neuplatňuje, na rozdíl od menšin.

Fakt vysílá televize o gayích a lesbách hodinu denně?

Čunek si svoje jméno buduje na popírání diskriminace a boji s aktivisty za rovnoprávnost dlouho a houževnatě. Nepřekvapí, že v DVTV si ještě zvládl postěžovat na ministry pro lidská práva. „Začali se věnovat homosexuálům, a přitom si myslím, že v této oblasti není zapotřebí nic dělat,“ vyčetl jim senátor a přidal pozoruhodný postřeh: média gayům a lesbám „věnují víc času, než kolik je jejich procentuální zastoupení ve společnosti“.

Když se přidržíme nejčastěji uváděných (a možná podstřelených) čtyř procent, Čunkovo tvrzení by bylo pravdivé jen v případě, že by každá televizní i rozhlasová stanice věnovala GLBT menšině šest a tři čtvrtě hodiny týdně. To jsou čtyři celovečerní filmy s teplou romancí. Pokud si dobře vzpomínám, tolik se jich u nás dodnes nenatočilo.

Nepochybuju o tom, že si Čunkovo brnkání na předsudečnou strunku svoje vděčné publikum najde. Mě by ale přesvědčilo teprve to, když by se nechal přejmenovat na Gejzu Horvátha. Na květnovém sjezdu lidovců by se navíc mohl bratrům a sestrám vyautovat jako gay. V představách o životech menšin, které vytrvale šíří, by ho to před volbou předsedy ani nikde jinde nijak neznevýhodnilo. Tak směle do toho, Gejzo.

Archivní snímek snímku Gejzy Horvátha:  Dalibor Glück / MAFRA / Profimedia

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-113
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 11 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

7. 4. 2017 13:32, Pavel

Tohleto je ale neskutečný blábol: "Když zaměstnavatel nebo pronajímatel uvažující stejně jako Křeček udělá špatnou zkušenost s Romem, vztáhne ji na celé etnikum. Zato když udělá špatnou zkušenost s příslušníkem bílé většiny, nevztáhne ji na bílou většinu."

Ono to je totiž tak, že když zaměstnavatel nebo pronajimatel udělá špatnou zkušenost s jistým etnikem poprvé, podruhé, potřetí, počtvrté, tak si už popáte pálit prsty nebude a tuto zkušenost zobecní na celé etnikum. A když s jiným etnikem udělá čtyřikrát zkušenost dobrou, po páté špatnou a pak zase desetkrát dobrou, tak samozřejmě nemá důvod to zobecňovat na celé etnikum.

Jak ví každý fyzik, jeden experiment je žádný experiment a jedna zkušenost se zobecňovat nedá (a to taky nikdo nedělá). Ale pokud člověk udělá špatnou zkušenost v devíti případech z deseti, tak už má pro zobecnení hodně dobrý důvod a nazývat to diskriminací můžou jen sociální inženýři naprosto odtržení od reality.

+40
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

7. 4. 2017 21:11, Petr Gold

PRO PANA ČUNKA PODOBNÁ OTÁZKA - proč bílí dávají staré lidi do odkladacích útulků A ROMOVÉ NÉ ? - proč mnoho Romů pracovalo ve fuleckém Romo a NIKDO NIC NEZPRIVATIZOVAL ? divná spravedlnost - TO JSOU TRUMFY PRO EÚ. za plusy či mínusy si nic nekoupím

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.

Oblíbená témata

diskriminace, jiří čunek

A tohle už jste četli?

Poslední šance požádat o vyšší příspěvek na bydlení. Blíží se změna

8. 7. 2025 | Petr Kučera

Poslední šance požádat o vyšší příspěvek na bydlení. Blíží se změna

Lidé, kteří dostávají příspěvek na bydlení, mohou naposledy požádat o přepočet jeho výše. Pokud se jim ve druhém čtvrtletí (duben až červen) snížily příjmy nebo zvýšily náklady na bydlení,... celý článek

Alimenty za neplatiče bude stát vyplácet déle. Kdo může žádat a o kolik?

3. 7. 2025 | Kateřina Hovorková | 2 komentáře

Alimenty za neplatiče bude stát vyplácet déle. Kdo může žádat a o kolik?

Za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit stát o dva roky déle než dosud, a to až šest let. Co dalšího se mění?

Změna ve výplatě penzí i bonusu k jubileu. Tohle jsou letní novinky pro důchodce

2. 7. 2025 | Kateřina Hovorková

Změna ve výplatě penzí i bonusu k jubileu. Tohle jsou letní novinky pro důchodce

Od července 2025 se lidem žijícím v seniorských domovech mění termín výplaty důchodu. Penze obdrží místo k 15. dni nově už vždy k 12. dni v měsíci. Sociální zpráva tak dokončuje optimalizaci... celý článek

Příspěvek na péči se zvýší. Kdo dostane víc a co je potřeba udělat

30. 6. 2025 | Kateřina Hovorková

Příspěvek na péči se zvýší. Kdo dostane víc a co je potřeba udělat

Poslanci nečekaně schválili vyšší příspěvek na péči pro první a druhý stupeň závislosti – a to formou pozměňovacího návrhu k jinému zákonu o měsíčním hlášení zaměstnanců. Pro návrh... celý článek

Rodičovský příspěvek čekají změny. Vylepší ho čtyři novinky

27. 6. 2025 | Petr Kučera

Rodičovský příspěvek čekají změny. Vylepší ho čtyři novinky

Poslanci schválili čtyři změny v čerpání rodičovského příspěvku. Jedna z nich začne fungovat od července: vyšší měsíční strop pro lidi, kteří předtím nedosáhli na peněžitou pomoc v... celý článek

Partners Financial Services