Vláda minulý týden schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, aby za neplatiče hradil alimenty stát. Vládní strany tak dostály svému závazku z koaliční smlouvy. Teď záleží, co na novelu řeknou poslanci a senátoři. Jestli projde, mohla by být účinná už od začátku roku 2018.
Pokud se zákon schválí, nebude automaticky znamenat, že na zálohované výživné dosáhnou všechny děti, na které rodič alimenty neplatí. Podmínkou je, že jsou alimenty stanovené (respektive posvěcené, pokud jste se s bývalým partnerem dohodli) soudem a druhý rodič přes tři měsíce neplatí. Zálohované výživné by podle návrhu mohly dostávat pouze děti z chudších domácností, jejichž příjem je nižší než 2,7násobek životního minima. Úřady práce by na zálohovaném výživném vyplácely podle věku dítěte maximálně 2088, 2568 či 2940 korun měsíčně, vždy nanejvýš 1,2násobek životního minima dítěte.
Když bude rodič plnit svou vyživovací povinnost jen částečně, tedy bude platit nižší alimenty, než stanovil soud, doplatí zbytek stanovené částky stát, vždy ale jen do 1,2násobku životního minima dítěte.
Životní minimum dítěte i své rodiny snadno spočítáte v naší kalkulačce.
Opatření podle důvodové zprávy k zákonu cílí hlavně na ty neúplné rodiny, které se svým příjmem nedosáhnou na dávky pomoci v hmotné nouzi, ale jejich příjem nepřesahuje 2,7násobek životního minima – to je podle MPSV hranice, kdy rodina bez alimentů snadno spadne do finanční krize. Chudobou je podle ministerstva v Česku ohroženo 32 procent neúplných rodin s dětmi.
Aby se začalo zálohované výživné vyplácet, musí neplatič alimenty dlužit alespoň za tři měsíce. A druhý rodič z něj musí alimenty vymáhat, na dlužníka už musí být podaný návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci, a ty musí v době podání žádosti o zálohované výživné i po dobu jeho vyplácení probíhat. Což pro dotčeného rodiče v praxi typicky znamená, že se se soudním rozhodnutím o výši výživného obrátí na (libovolného) exekutora.
S exekutorem sepíše návrh na nařízení exekuce, který exekutor předá exekučnímu soudu. Pokud soud exekuci nařídí, pustí se exekutor do vymáhání dlužného výživného – obstaví dlužníkovi účet, zajistí srážky ze mzdy nebo zabaví majetek, který následně prodá v dražbě.
Stát bude vyplácet zálohované výživné jako dávku sociálního zabezpečení. Pohledávku vyplaceného zálohovaného výživného bude následně z dlužníka vymáhat krajská pobočka úřadu práce, k vymožení podá návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh. „V případě, kdy bude v rámci již probíhajícího výkonu rozhodnutí zjištěno, že povinný žádným majetkem nedisponuje, a na zálohované výživné tudíž již nebude nic vymoženo, bude výplata zálohovaného výživného zastavena. Je zde tedy striktně promítnut požadavek zálohovanosti dávky,“ stojí v důvodové zprávě k novele.
Kdo neplatí alimenty víc než čtyři měsíce, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy – úřady práce budou v těchto případech podávat orgánům činným v trestním řízení podnět k zahájení trestního stíhání.
Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že návratnost zálohovaného výživného bude dělat zhruba deset procent, vychází přitom hlavně z údajů Exekutorské komory, podle které se průměrná vymahatelnost pohledávek v Česku pohybuje kolem dvaceti procent. A také ze zkušeností s vymáháním sociálních dávek v České republice i Evropě.
Ministerstvo předběžně propočetlo, že náklady na zálohované výživné se vyšplhají zhruba k 737 milionům ročně. Na dalších padesát milionů ročně by měla přijít s tím související administrativa na úřadech práce. Odhadovaná návratnost z vymoženého výživného dělá zhruba 74 milionů korun. V součtu by tedy novinka měla přijít státní kasu v prvním roce asi na 713 milionů, v dalších letech pak zhruba na 709 milionů ročně.
„K celkové částce je třeba ještě připočíst náklady spojené s vývojem a provozem nového aplikačního programu. Náklady na realizaci požadavku byly vyčísleny ve výši cca 38 milionů korun a provozní náklady se odhadují na cca jeden milion měsíčně, tj. 12 milionů ročně,“ pokračuje rezort v důvodové zprávě.
O tom, jak se v Česku výše alimentů určuje a jaké páky má rodič, kterému bývalý partner neplatí výživné na dítě, dnes, se dočtete v našem starším článku:
O tom, jak dlouho musíte živit dospělé děti, a kdy musí naopak přispívat na výživu ony vám, zase tady:
Zálohované výživné se má týkat jen alimentů pro děti. Vyživovací povinnost se ale na děti neomezuje, mají ji vůči sobě také manželé. Někdy vám musí přispívat na život i bývalý nebo bývalá. Ženě dokonce i otec jejího dítěte, se kterým nežije. Přečtěte si, na co máte nárok:
Jak funguje náhradní výživné na Slovensku? Čtěte na Peniaze.sk!
Výběr z kalkulaček na Peníze.cz:
spočítejte si, jestli máte nárok na porodné, jaká vám náleží mateřská, jak vysoký měsíčně může být váš rodičovský příspěvek, kolik dostanete na přídavcích na děti (nebo že nedostanete nic), případně kolik vám dají na ošetřovném, pokud budete muset zůstat doma s nemocným dítkem.
Kolik stojí fotovoltaika?
Do 2 minut vám online srovnáme cenové nabídky fotovoltaik na míru od prověřených dodavatelů z vašeho okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 4. 2017 19:06, xenie
Zvýhodnění, tzn. daňové odpočty má matka těchto dětí, se kterou žijí ve společné domácnosti. Tedy pokud pracuje. To je snad jasný, že to nemohou brát oba rodiče. Pokud jsou manželé, tak daňové zvýhodnění má také jen jeden z nich. Zjistěte si, jak to funguje, než začnete někoho urážet.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 4. 2017 17:18
Syn má dvě dospělé dcery,které studují a poctivě platí výživné,ale daně státu platí jako svobodný bez závazků,kde je spravedlnost pro tyto rodiče,kterí mají vyživovací povinnost.Vůbec žádná,ale zato mají povinnost přspívat na děti lemplů a různých vyžírek tohoto kocourkova!!!!!!
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.