První velká banka ruší papírové příkazy na pobočce

Raiffeisenbank skoncovala s papírovými příkazy. Lidé, kteří chtějí zadat platbu osobně na pobočce, se už nevyhnou internetovému bankovnictví. Pomůže jim obsluha.
První velká banka ruší papírové příkazy na pobočce

Zdroj: Raiffeisenbank

Raiffeisenbank od letošního září zcela zrušila možnost odevzdat papírový příkaz k úhradě. Kdo nechce nebo nemůže využít přímé bankovnictví, může sice zadat platbu na pobočce, ale stejně se nevyhne internetbankingu. S jeho ovládáním mu pomůže asistent.

„Papírový platební příkaz už ze svojí podstaty s sebou nese vyšší rizika v možné chybovosti nebo zneužití. Jejich počet byl opravdu minimální. Proto jsme se rozhodli je zcela zrušit. Teď už není možné jejich prostřednictvím platbu zadat. Klientům, kteří je dosud využívali, jsou naši bankéři připraveni pomoci zadat platbu na pobočce elektronicky,“ říká Jan Figlovský, segmentový manažer Raiffeisenbank.

Raiffeisenbank je podle dostupných informací první větší bankou, která se rozhodla papírové formuláře úplně zrušit. Už dříve s nimi skoncovala i menší Equa bank, jak si upřesníme o pár odstavců níž.

Motivujeme, ale nerušíme

Podobný postup jako Raiffka zvolila UniCredit Bank. „Klient prakticky diktuje nebo předá složenku či parametry příkazu pracovnici na pobočce a ona jej zadá do systému. Vše jde digitálně,” popisuje mluvčí Petr Plocek. Na pobočkách UniCredit nicméně zůstávají k dispozici i tiskopisy, na nichž zájemci mohou odevzdat příkaz ke zpracování. Klienti už je však podle Plocka prakticky nevyužívají.

Motivovat klienty k přechodu na elektronickou obsluhu účtu se dlouhodobě snaží i trojice největších bank – Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Zrušení tiskopisů ale neplánují. Historicky mají vyšší podíl klientů, kteří preferují „tradiční“ zadání příkazu na pobočce. Jejich počet stále klesá – s internetem či chytrým telefonem si zvyká pracovat víc lidí, odrazují je také čím dál vyšší poplatky za pobočkové transakce.

Anketa

Jak často chodíte na pobočku? Na důvodu nezáleží – pokud tam nepracujete...

„Z našich zhruba dvou milionů primárních bankovních klientů využívá pobočku jako místo pro pravidelné zadávání plateb zhruba 30 tisíc. Tato skupina se každý rok zmenšuje, většinou jde o seniory starší 70 let,“ upřesňuje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Spořitelna od 25. ledna zvýší poplatky za příkazy podané u přepážek. Jednorázový příkaz k úhradě zdraží z 80 na 100 korun, stejně jako výběr hotovosti. Zřízení či změna trvalého příkazu, souhlasu s inkasem nebo SIPO přijdou u přepážky nově na 100 korun, doteď je spořitelna měla bez poplatku.

Zároveň však přichází s novinkou, kterou konkurence podle dostupných informací nenabízí ani nechystá: Klienti České spořitelny od 70 let věku budou mít všechny služby na pobočkách zadarmo. Dál je tedy mohou využívat stejným způsobem, na jaký jsou zvyklí. Totéž platí i pro využití telefonního bankéře.

Papírové příkazy mohou dál podávat i klienti ČSOB včetně Poštovní spořitelny. „Navíc je mohou zadávat i na všech pobočkách České pošty, kde mají navíc zjednodušený způsob podpisu příkazu formou platební karty,“ říká mluvčí Patrik Madle.

Počet nebo podíl klientů, kteří tuto tradiční formu stále preferují, banka neupřesnila. Uvedla jen, že meziročně zaznamenala jejich pokles zhruba o desetinu. „Naší prioritou je postupný přechod co největšího počtu klientů do digitálního světa i s ohledem na ekologii. Nicméně i do budoucna tuto možnost klientům zachováme,“ dodává Madle.

Také v ČSOB se mohou zájemci naučit zadávat příkazy elektronicky přímo na pobočce. „Buď příkaz zadáme přímo s klientem, nebo máme k dispozici demoverzi elektronického bankovnictví, kde mu ukážeme, jak je to jednoduché,“ upřesňuje mluvčí.

Papírovou formu neplánuje úplně zrušit ani Komerční banka, přestože také ona motivuje k využívání internetového a mobilního bankovnictví. Mimo jiné i finančně: Příkaz k tuzemské platbě zadaný na papíře na pobočce zdraží od 4. prosince z 69 na 85 korun. Konkrétní čísla o počtu nebo podílu klientů zadávajících příkazy na tiskopisu neuvedla. „Významná část z nich si však zejména v průběhu uplynulých měsíců osvojila práci s online nástroji a vzdálenou obsluhou. Aktuálně si svůj účet z bezpečí a pohodlí domova obsluhuje více než 12 tisíc klientů nad 65 let,“ říká Michal Teubner z Komerční banky.

S námi máte přehled

První!
Zdroj: Shutterstock

Většina bank už převede peníze v řádu vteřin, a to kdykoliv. Které to umí, na co si dát pozor a co čekat, když okamžité platby nemůžete využít?

Do kdy zadat platbu, aby přišla ve stejný den. Přehled bank


Nejspíš víte, že výběr z bankomatu kreditní kartou vyjde draho. Jsou ale i další věci, které s ní radši nedělat. Kromě vysokého poplatku hrozí i to, že přijdete o bezúročné období. Nejpřísnější omezení zavedla v září Hello bank.

Kreditku splatíte včas, přesto se prodraží. Pozor na výjimky


Bezhotovostní platby jsou čím dál víc rozšířenější. Během koronavirové hrozby je víc než kdy předtím propagují nejenom banky, ale i někteří obchodníci. Na klienty však může čekat i nepříjemné překvapení.

Platíte kartou příliš často. Banka zaskočila klienty, chce poplatek

Možnost zadávat příkazy na pobočce dál nabízejí i Fio, Moneta, Sberbank, Creditas, Trinity či Expobank. Podíl klientů, kteří to využijí, je ale ještě nižší než u trojice těch největších. Zmíněné banky totiž buď vznikly později a zaujaly tak relativně mladší klienty, nebo patřily k průkopníkům elektronického bankovnictví, případně skoro žádné pobočky neprovozují.

Například Expobank má teď jedinou pobočku – vedle své pražské centrály. Papírových příkazů k úhradě registruje méně než deset denně, oproti situaci před pěti lety je zájem o službu zhruba čtvrtinový. Zrušit tuto možnost přesto neplánuje.

Equa bank už nahradila papírové formuláře modernější formou. „Klient přijde na pobočku a pracovníkovi na přepážce sdělí své číslo účtu. Ten ověří jeho totožnost podle občanského průkazu. Žádost o platbu zadává pracovník přímo do bankovního systému. Klientovi následně přijde SMS k verifikačním kódem – ten sdělí bankéři, aby mohl dokončit příkaz,“ popisuje Kateřina Petko, mluvčí Equa bank. „Zadání platebního příkazu na pobočce téměř neevidujeme. Tvoří pouze 0,07 procenta všech platebních příkazů zadaných klienty,” upřesňuje.

Některé novější banky – mBank, Air Bank či Hello bank – vznikly hlavně jako internetové. Papírové tiskopisy na pobočkách nikdy neměly, stejně jako třeba pokladny.

Šestina Čechů bez internetu?

Zadávat příkazy přes počítač nebo mobil je obecně nejenom rychlejší, ale i levnější. Tuzemskou platbu do jiné banky lze totiž u většiny účtů zadat bez poplatku (jenom Komerční banka vybírá šest korun), případně v rámci měsíčního paušálu za vedení účtu. Klient ušetří také cestu na pobočku a čas uvnitř. Výrazně levnější je to i pro samotné banky.

Elektronické bankovnictví už využívají skoro všichni (97 procent) uživatelé internetu. K účtu přistupují hlavně přes webový prohlížeč v počítači (letos 79 %, loni 83 %), výrazně roste i přístup přes bankovní aplikaci v mobilním telefonu (letos 43 %, loni 35 %). Ukázal to průzkum, který pro Českou bankovní asociaci na přelomu května a června provedla agentura SC&C na reprezentativním vzorku 1010 uživatelů internetu ve věku od 18 do 79 let.

Průzkumy omezené jen na lidi s přístupem k internetu mohou být zkreslené tím, že 19 procent české populace starší šestnácti let prý internet nepoužívá. Podle zatím nejnovějších čísel Českého statistického úřadu z loňského roku dokonce 14 procent lidí ještě internet nikdy nepoužilo. Jejich podíl sice rok od roku klesá, ale není zanedbatelný. Online bankovnictví pak podle statistiků využívá 63 % české populace starší šestnácti let.

Například pro osmdesátiletého seniora, který nikdy nepoužil počítač a stěží bojuje s tlačítkovým telefonem, představuje internetové bankovnictví něco, čemu zkrátka vůbec nerozumí. Pořízení potřebných přístrojů by pro něj představovalo i zvýšené náklady – včetně připojení na internet. Přitom je jinak k životu nepotřebuje. Navíc to pro něj představuje i bezpečnostní riziko. Ti, kteří se v online prostoru neorientují, se totiž snadněji stanou terčem podvodu.

Zastavte se

Zdroj: Shutterstock

„Snažíme se naučit klienty, aby se nebáli digitálního prostředí. Pobočky by měly být hlavně poradenské místo,“ říká v rozhovoru Markéta Klučková, která má v České spořitelně na starosti pobočkovou síť.

Polovina poboček České spořitelny bude bezhotovostní


Je to záhada. Přes všechny inovace a digitalizace vám většina bank nedokáže zrušit účet online. Koronavirová omezení náhle mizí a cesta na pobočku prý vůbec není zbytečná.

Musíte na pobočku. Banky komplikují zrušení účtu

Kromě zadání u přepážky mohou zájemci využít i sběrné boxy. Některé banky je v předchozích letech zavedly na pobočkách, aby zjednodušily a hlavně zrychlily zadávání příkazů. Novější možností jsou takzvané platbomaty, což ale opět vyžaduje nebát se technologií. Zmíněný senior je nejspíš rád, když může podklady k platbě odevzdat živému člověku a všechno s ním zkontrolovat.

Pamatujete?

S online bankovnictvím, které by se aspoň trochu blížilo jeho současné podobě, přišly jako první v roce 1981 některé americké banky. Komunikace probíhala přes klasickou telefonní linku. 

Výraznější rozvoj přišel až díky rozšíření počítačů a internetu. První internetbanking prostřednictvím webových stránek zprovoznila v říjnu 1994 americká Stanford Federal Credit Union.

Za první přímé bankovnictví v tuzemsku je považována služba Sporotel od České spořitelny. Fungovala přes (pevný) telefon jako hlasový automat. Zpočátku nabízela jenom základní informační servis včetně ověření zůstatku.

S prvním internetovým bankovnictvím v Česku nepřišly banky, ale kampeličky. V roce 1997 to byla Rodinná družstevní záložna, která o tři roky později zkrachovala. V dubnu 1998 spustila internetbanking dnešní Fio banka, tehdy ještě družstevní záložna.

V květnu 1998 vsadila na přímé bankovnictví Expandia Banka. Z dnešního pohledu ale bohužel předběhla dobu. Pro představu: Pro domácnosti byl tehdy internet drahý a v porovnání s dneškem obtížně dostupný. Počítače nebyly zdaleka tak rozšířené a chytré dotykové telefony ještě neexistovaly – lidé byli rádi, když si mohli koupit tlačítkový mobil (bez dat). Expandia nepřežila ani po přeměně na eBanku a v roce 2006 ji nakonec koupila Raiffeisenbank.

Z trojice největších bank spustila internetbanking jako první Komerční banka na jaře 2001. Archivní článek na Penězích připomíná, že novinka nebyla zadarmo. Za samotné vedení internetbankingu platili nepodnikatelé 79 korun měsíčně, podnikatelé dokonce 245 korun – což vzhledem k pozdější inflaci a vývoji průměrné mzdy (tehdy necelých 15 tisíc hrubého měsíčně) znamenalo daleko víc, než kdyby stejnou částku měli platit dnes.

Zdroj: Shutterstock

Ať vám nic neuteče 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a neuniknou vám další důležité aktuality a praktické rady! 

Veronika Doskočilová

 Další články autora.

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+17
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 8 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 10. 2020 5:28, PepaJa

No však to je ono, to je přesně ten důvod, proč jsem "odešel" - nechci si připlatit. Žádnou (přijatelnou) volbu tam nevidím. Buď si připlatím za SMS nebo za nový telefon. Ani o jedno nestojím.

Jinak z tohoto pohledu (že mám možnost volby) by se dalo říct, že slovo "nutit" je nesmysl a neexistuje. Např. když na mne někdo namíří pistoli a chce mne okrást, tak mne vlastně k ničemu nenutí, protože si vždy mohu vybrat nechat se zastřelit.

Zobrazit celé vlákno

+5
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 10. 2020 13:34, Škodolibka domácí

V toto směru bych zcela výjimečně souhlasil s kartelovou dohodou. Prostě se banky měly dohodnout a zrušit možnost papírových příkazů koordinovaně. Jinak k přechodu na elektronickou obsluhu lidi jednoduše nedonutí.

-8
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

O pětinu levnější nákupy. Spořitelna má rekordní slevy

30. 11. 2022 | Petr Kučera | 2 komentáře

O pětinu levnější nákupy. Spořitelna má rekordní slevy

Lidé, kteří platí kartou od České spořitelny, mohou do konce prosince ušetřit 20 procent z nákupů v řetězci Albert a v internetových obchodech Rohlík a Košík.

Co chystá Moneta? Rozhovor o pobočkách, konci SMS, inovacích a dalších plánech

28. 11. 2022 | Olga Skalková | 2 komentáře

Co chystá Moneta? Rozhovor o pobočkách, konci SMS, inovacích a dalších plánech

Moneta zůstává jednou z mála bank, která má hotovostní pokladny na všech pobočkách, nabízí i směnárnu. Plánuje jejich omezení? Kdy spustí platby na číslo mobilu, společné vkladomaty... celý článek

Bankomat má spotřebu jako rodinný dům. A další zajímavosti

27. 11. 2022 | Olga Skalková

Bankomat má spotřebu jako rodinný dům. A další zajímavosti

Proč potřebuje bankomat tolik elektřiny? Kolik stojí jeho pořízení? Kolik už jich v Česku vlastně je? Projděte si čísla.

První banky půjčí hotovost z bankomatu zdarma

23. 11. 2022 | Petr Kučera | 8 komentářů

První banky půjčí hotovost z bankomatu zdarma

Výběr kreditkou z bankomatu je za běžných podmínek nevýhodný. Banky si za něj účtují buď vyšší poplatek, nebo ho hned úročí, někdy i obojí současně. ČSOB teď u všech karet umožní půjčit... celý článek

Poplatek za ověřovací SMS končí, couvá Raiffeisenbank

23. 11. 2022 | Petr Kučera

Poplatek za ověřovací SMS končí, couvá Raiffeisenbank

Před dvěma lety to byl odvážný průlom na trhu: Kdo nepřejde na potvrzování v mobilní aplikaci, připlatí si. Teď Raiffka připouští, že zbývající klienty už stejně nepřesvědčí. Pro zpřísnění... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.