Zajištění na penzi prostřednictvím investic jednak v rámci doplňkového penzijního spoření a jednak prostřednictvím investic do běžných podílových fondů lze u jedné z českých investičních společností i v rámci speciálního balíčku, rozumnější varianta ale může být, po důkladném rozmyšlení (kvalifikovaná rada odborníka také není k zahození), vybírat si kombinaci sám. Sám si vybrat investiční strategii ve fondu doplňkového penzijního spoření a sám si také s ohledem na investiční horizont a vztah k riziku vybrat podílové fondy, do kterých by si chtěl odkládat peníze ke zhodnocení na stará kolena.
Doplňkové penzijní spoření je jedním ze dvou penzijních produktů takzvaného třetího pilíře důchodového systému. Tím druhým je penzijní připojištění. Penzijní připojištění ovšem v zásadě nenabízí zhodnocení vložených peněz – jeho plus je státní příspěvek, daňové odpočty a možnost příspěvků zaměstnavatele. Samotné výnosy se ovšem dlouhodobě plus minus rovnají inflaci. Více v minulém díle Velkého investičního seriálu:
Doplňkové penzijní spoření a investice do podílových fondů jsou v jádru totéž. Mají se k sobě podobně jako dva zákusky na úvodním obrázku: jde jen o to, kdy se dostanete k marmeládě. Nebo ke šlehačce – vyberte podle toho, co vám přijde atraktivnější. V doplňkovém spoření se investuje do fondů, které – s některými omezeními – fungují totožně jako běžné podílové fondy a uplatňují se u nich stejné investiční strategie. „Naše společnost nabízí třeba i u doplňkového penzijního spoření programy životního cyklu obdobně s těmi, které nabízíme u podílových fondů,“ říká například člen představenstva a ředitel prodeje společnosti Conseq Investment Management Richard Siuda. Pro klienta ovšem mají kvůli rozdílnému technickému nastavení účastnické fondy doplňkového spoření nějaké výhody i nevýhody navíc.
Jedna z výhod doplňkového penzijního spoření a jeho předchůdce, tedy penzijního připojištění, je to, že vám na něj může přispět zaměstnavatel. Proč by to dělal? Protože si příspěvek do určité výše může odečíst z daní. Když bude mít tisíc korun, které by vám chtěl dát, může vám dát tisíc korun jako příspěvek, nebo je přidá k vaší mzdě: pak z nich ale vy uvidíte o trošku větší půlku, zbytek jde na daně (sociální pojištění a zdravotní pojištění).
Příspěvek zaměstnavatele pobíralo k 31. 3. 2014 ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření celkem 1 020 340 účastníků, tedy 20,74 procenta z celkového počtu klientů. Oproti konci roku 2013 došlo k nárůstu počtu účastníků s příspěvkem zaměstnavatele o 43 739. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 670 korun měsíčně a na doplňkové penzijní spoření dosáhl až 780 korun měsíčně.
Nechcete spoléhat na státní důchod? Uvažte, jestli by nebylo vhodné ukládat peníze do podílových fondů. Využijte bezplatnou Hot Line investiční společnosti Conseq, partnera našeho Velkého investičního seriálu
800 900 905
Nebo vyzkoušejte podílové fondy této společnosti:
Případně také populární fondy životního cyklu, v nichž se složení portfolia automaticky přizpůsobuje tomu, v jaké fázi životního cyklu se investice právě nachází:
Důvodů pro kombinaci doplňkového penzijního spoření a investic do podílového fondu mimo důchodový systém je hned několik. Vyplývají z rozdílů, které jsou dány omezeními danými u doplňkového penzijního spoření. První výhodou účasti v podílovém fondu vedle běžného doplňkového penzijního spoření je likvidita.
„Zatímco u podílových fondů není likvidita žádným způsobem omezena, v podstatě můžete kdykoliv bez sankcí vybírat jakoukoliv část svého účtu, u doplňkového penzijního spoření existuje hned několik omezení,“ vysvětluje Richard Siuda.
V rámci doplňkového penzijního spoření například vůbec nelze vybírat peníze v prvních dvou letech investování.
„Teprve pak můžete své peníze vybírat ale pouze prostřednictvím definovaných dávek. To je předdůchod, jednorázové vyrovnání, penze na pevně stanovenou dobu, doživotní penze, invalidní penze, nebo předčasná výplata před nárokem na dávku formou odbytného,“ říká Siuda.
Takzvané odbytné znamená předčasné ukončení smlouvy o doplňkovém spoření – a rozhodně to není výhra: člověk dostane své peníze a výnosy, musí ale vrátit státní příspěvky, daňové úlevy a zdanit všechny peníze, kterými mu na doplňkové penzijní spoření přispěl zaměstnavatel. Což jsou významné výhody, kvůli kterým se doplňkové spoření mimo jiné uzavírá.
Standardně je možné peníze z doplňkového spoření čerpat až s dosažením důchodového věku.
Pak je tu ještě takzvaný předdůchod, varianta výběru peněz zamýšlená především pro ty, kteří v pokročilém věku, několik let před penzí, přijdou o práci. Najít zaměstnání může být v pokročilejším věku skutečně obtížné. Člověk může odejít do předčasného důchodu, tím se mu ale trvale snižuje starobní důchod. Alternativa předdůchodu umožňuje klientovi doplňkového penzijního spoření dostat se k penězům (včetně státních podpor a kompletního příspěvku zaměstnavatele) už pět let před dosažením důchodového věku. Po dobu výplaty předdůchodu stát za člověka platí zdravotní pojištění, pokud už není zaměstnán. I v době pobírání předdůchodu je možné pracovat.
Víc se o předdůchodech můžete na Peníze.cz dočíst v článku
Důvod pro omezení možností výběru peněz z doplňkového spoření je vcelku jasný: jde o doplňkové penzijní spoření. Stát se nastavením takových pravidel brání proti tomu, aby se peníze, kterými lidem přispívá na zajištění na stáří, rozpustily jinde a dřív. Takové nastavení má jisté výhody také pro klienta – člověk se pak nemusí bránit různým pokušením a nerozhází peníze určené na stáří jinak. Ne každý ale takovou berličku ocení, navíc někdy může prostě přijít nečekaná událost a peníze zkrátka budou potřeba.
Pokud člověk nemá mnoho peněz a z toho mála, co si uspoří, odkládá většinu peněz na důchod, pak v případě nečekané vážné události nebude mít kam jinam sáhnout. Je tedy dobré mít alespoň nějaké prostředky rychle dostupné – například v klasických fondech. Není tu sice daňový odpočet, státní příspěvek a možnost příspěvků zaměstnavatele, jistou náplastí pak může být, že zatímco výnosy fondů doplňkového penzijního spoření stát daní, výnos z běžných podílových fondů se – pokud člověk drží podílové listy fondu alespoň tři roky – nijak nedaní.
Podílové fondy
+ Možnost kdykoli vybrat investované peníze
+ Při držení podílu ve fondu nad tři roky žádná daň z výnosu
+ Větší nabídka ve volbě investičních strategií, investičních nástrojů i trhů
+ Předpoklad vyššího výnosu u stejně dlouhého investičního horizontu
- Vyšší poplatky za správu investovaných peněz
Doplňkové penzijní spoření
+ Nízké poplatky za správu peněz
+ Státní příspěvek, daňové odpočty, zvýhodnění příspěvků pro zaměstnavatele
- Kvůli poplatkovým limitům menší výběr z investičních strategií, nástrojů i trhů
- Omezená likvidita – nemožnost s prostředky téměř okamžitě libovolně nakládat
Bavíme-li se o výhodách státem regulovaného doplňkového penzijního spoření a zároveň pravidelných investic prostřednictvím klasických podílových fondů, je třeba se zmínit i o dopadech regulace na fungování obou těchto investičních nástrojů.
Stát zákonem účastníkům doplňkového penzijního spoření garantuje velice nízké poplatky za správu jejich peněz v účastnických fondech. Náklady na investování s podílovými fondy jsou o poznání vyšší. Zákonem dané nízké poplatky u doplňkového penzijního spoření ale v určitých ohledech omezují penzijní společnosti v možnostech, které mohou využívat pro co nejvyšší zhodnocení peněz svých klientů.
„Doplňkové penzijní spoření je zákonem velmi výrazně limitováno na straně nákladů. To je pro klienty pozitivní, při stejném výnosu podkladových investic klientovi zůstane vyšší zhodnocení, na druhou stranu to ale zase omezuje možnosti investic účastnických fondů. Nemůžou investovat tak aktivně, jak by bylo s ohledem na co nejvyšší výnos jejich klientů potřeba, nemůžou si dovolit být na všech trzích,“ vysvětluje Richard Siuda ze společnosti Conseq Investment Management.
Podle něj je to omezení, které účastnickým fondům ve srovnání s fondy podílovými limituje možnosti diverzifikace a výnosu.
Podle Richarda Siudy by se měl každý, kdo to myslí s investováním na důchod vážně, nad volbou kombinace doplňkového penzijního spoření a klasických podílových fondů minimálně zamyslet.
Zatímco doplňkové penzijní spoření člověku dává jistotu v tom, že si nějaké peníze na důchod naspoří, poněvadž na ně do svého důchodového věku nesáhne, investování s podílovým fondem mu dává jistotu, že bude mít vždy nějaké peníze k dispozici, aniž by musel zasahovat do průběhu svých pravidelných investic v doplňkovém penzijním spoření. Jsou ale samozřejmě také lidé, pro které taková kombinace výhody nemá. Záleží na věku (a tedy také na době investování).
„Pokud se jedná o klienty, kteří se už blíží důchodovému věku, nemá asi příliš smysl investovat do podílového fondu, protože i ten by musel mít konzervativní strategii, a tedy relativně nízký potenciál nadvýnosu,“ říká Siuda s tím, že v případě všech ostatních kombinace spoření na stáří prostřednictvími pravidelného investování v rámci doplňkového penzijního spoření a prostřednictvím investování do podílových fondů smysl dává.
Pokud už jste zjistili, že jenom šetřit nestačí, a chtěli byste se začít rozkoukávat ve světě investic pro obyčejné lidi, je tu právě pro vás náš nový Velký investiční seriál:
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 10. 2014 19:40, Vít Suchý
formulaci autora : ..."Stát zákonem účastníkům doplňkového penzijního spoření garantuje velice nízké poplatky za správu"...považuji za zavádějící.
Přeloženo do lidštiny to pro klienty DPS znamená, že tyto poplatky jsou ve výši dle aktuálně platné legislativy.
Vzhledem k tomu, že III.pilíř je jen politickým projektem bez jakýchkoli záruk délky trvání v konkrétní podobě, tak de facto o žádnou garanci nejde, to by si autor článku měl uvědomit.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 10. 2014 11:17, Carmen
Přesně tak, při schvalování a uzavírání se budou bossové PF smát a jak to jen bude možné, vybrečí si u poslanců a odborářů pro ně výhodnější poplatky a podmínky.
Viz. př. ze současnosti: za pomocí největšího experta na penze - odboráře Samka - poté co nevyšel II. pilíř, se snaží překopat ten III. pilíř DPS tak, aby se přispívalo 4% ze mzdy + stát dá 1%. Tj. vytáhnout z lidí co nejvíce peněz a dát jim co nejméně od státu. No a krok č. 2 bude - hlavně nenápadně něco udělat s těmi nízkými poplatky, že ...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.