V našem Velkém investičním seriálu se po úvodních přehledových článcích přesuneme k tématu podílových fondů. Právě ty bývají často prvním krokem v opravdovém investování. Jednoduše (a už od malých částek) se nakupují i spravují a nabízejí možnost rozsáhlé diverzifikace. Proto se k nim přiklánějí nejen začátečníci, kterým zkrátka přestalo stačit posílat peníze na penzijní připojištění, na stavebko nebo termínované vklady a spořicí účty, ale i protřelí investoři.
Fondy: Diverzifikace pro každého
„Investiční fondy umožní začít investovat bez nějakých hlubších znalostí nebo zkušeností s investováním. Jedinou aktivitou investora je tak rozhodnutí o typu fondu nebo o způsobu investice do fondů – tedy jednorázově nebo prostřednictvím pravidelných investic. Samotný fond pak už z podstaty obsahuje aspekty investování, zejména diverzifikaci portfolia, o jehož složení se stará profesionální portfolio manažer,“ objasňuje Jana Michalíková, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky, proč jsou podílové fondy atraktivní pro začínající investory.
Nemožnost „vyskládat“ si portfolio fondu zcela podle svých vlastních představ sice někdo může považovat za nevýhodu, začínající investoři bývají ale spíš rádi, že za ně první investiční krůčky udělá někdo jiný, jehož práci můžou v praxi sledovat. Největší nevýhodou tak pro ně asi zůstává riziko poklesu investice. S tímhle rizikem ale musí člověk počítat při každém druhu investice, mezi podílovými fondy lze ale samozřejmě vybírat jak rizikovější (například převážně akciové), tak i konzervativnější (například dluhopisové) alternativy. Při šikovné diverzifikaci, pravidelném dlouhodobém investování a případně včasném uklizení nashromážděných prostředků do konzervativnějších, méně rizikových nástrojů, lze navíc této hrozbě celkem zdárně čelit.
Co je podílový fond a jak se do něj investuje
O podílových fondech se často mluví jako o nástrojích kolektivního investování. Fond je soubor majetku mnoha podílníků, jeho správcem je investiční společnost. Ta v souladu s domluvenou investiční strategií nakupuje pro podílníky na finančním trhu cenné papíry – akcie, firemní i státní dluhopisy a tak dále. Člověk tak nákupem podílu ve fondu nakupuje fakticky už diverzifikovanou investici. Drobný investor pochopitelně nemá šanci si podobně diverzifikované portfolio například z jednotlivých akcií poskládat.
Klient investiční společnosti, která majetek fondu spravuje, od ní kupuje podílové listy, cenné papíry, které představují podíl na majetku ve fondu. Budoucí podílník si může na základě svého investičního cíle a ochoty riskovat vybrat z nepřeberného množství fondů. Ty se podle struktury portfolia a druhu aktiv většinou dělí na fondy akciové, peněžního trhu, dluhopisové, devizové, nemovitostní, komoditní a smíšené. A setkat se můžeme také s fondy fondů, tedy s fondy, které nakupují podíly v jiných fondech.
Samotná administrace investování do podílových fondů je jednoduchá – stačí podepsat smlouvu a poté posílat stanoveným způsobem peníze. „Některé společnosti používají pro každý fond zvláštní účet, jiné mají jeden sběrný účet, na který zašlete jednu částku, a ta se rozdělí podle klientem vydaného pokynu. Stejně tak většina společností nabízí automatickou měnovou konverzi – takže pokud chce klient investovat do fondu, který je veden například v eurech nebo amerických dolarech, může klidně posílat české koruny,“ vysvětluje ředitel prodeje společnosti Conseq Richard Siuda a dodává, že investovat do podílových fondů lze jednorázově i pravidelně. Pro jednorázové investice většinou platí limit v řádech jednotek tisíc korun, u pravidelných investic bývá minimem pět set korun na měsíc.
Nic složitého vás nečeká ani v situaci, kdy budete chtít své podílové listy prodat a „vyměnit“ zpátky za hotovost. Podílový fond je musí odkoupit povinně. „Při prodeji klient vydá pokyn, jaké podílové listy chce prodat a v jak velkém objemu. Jakmile pokyn doručí, trvá prodej a následná výplata peněz na účet několik pracovních dní, standard je kolem pěti až sedmi pracovních dní. Záleží také na tom, jaký fond máte, například fondy investující v Asii mají většinou o jeden den delší vypořádání. Výjimečně jsou některé fondy obchodovány v delším intervalu, například náš nemovitostní fond se obchoduje jen jednou za měsíc. To potom může znamenat podstatné zdržení výplaty peněz, protože pokud podáte pokyn těsně po obchodním dni, musíte skoro měsíc čekat na další obchodní den,“ upozorňuje Richard Siuda.
Fondy pod kontrolou
Tím, proč v Česku v investování zaostáváme za Západem, jsme se zabývali v jednom z předchozích článků našeho seriálu. Jedním z hlavních faktorů je nedůvěra vůči investičnímu prostředí, která má své kořeny v divokých devadesátých letech minulého století, kdy při kuponové privatizaci zaplakala řada drobných investorů. I když kolektivní investování do podílových fondů nemá s tehdejšími fondy nic společného, musí zástupci dnešních investičních společností proti tomuto předsudku stále bojovat. „Současné investiční fondy jsou velmi bezpečnou investicí. Za majetek totiž ručí nejenom investiční společnost, ale fungují zde i mechanismy prevence prostřednictvím dalšího subjektu odpovědného za majetek ve fondu – takzvaného depozitáře. Kdyby se pak investiční společnost začala chovat nestandardně, pak její chování nahlásí České národní bance, která může zasáhnout,“ říká k tématu Jana Michalíková.
Začínající investory, kteří uvažují o možnosti posílat peníze do podílových fondů, jistě uklidní i to, že je majetek podílníků oddělený od majetku investiční společnosti. Pokud by tedy došlo k situaci, že by investiční společnost nedokázala vydělat dostatek peněz na svůj provoz a zkrachovala, pak by její fondy převzal jiný správce. Podílníci by o své peníze nepřišli.
Peníze z podílových fondů se samozřejmě nevypaří ani v případě, že by investor zemřel. „Pro podílové listy platí standardní pravidla dědění. Dědic by měl počkat na usnesení, kterým je dědické řízení ukončeno, a s ním by se měl následně dostavit k subjektu, u kterého jsou podílové listy evidovány. Informace o tom, kde jsou cenné papíry fondu evidovány, jsou k dispozici ve statutu fondu, který je povinně uveřejňován na internetu. Standardně vede evidenci Centrální depozitář cenných papírů nebo osoby vedoucí samostatnou evidenci, to jsou zpravidla banky nebo samotné investiční společnosti,“ dodává Jana Michalíková. U velké investiční společnosti je prakticky vždy jistota, že evidenci vede sama.
Máte nějaké podílové listy? Od jednoho fondu, nebo diverzifikujete i mezi nimi? Jak často kontrolujete svoje portfolio? Podělte se o zkušenosti v diskuzi.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 7. 2014 13:33, javar
Mít fond je fajn podnikání. Klienti vám svěří své peníze, platí vám za to ještě poplatky a když se vám je podaří dobře investovat, tak máte další příjem navíc z provize. Když investujete špatně, tak se nic neděje - o peníze přijde klient.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
1. 11. 2014 23:48
HLUPÁKU
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem příspěvků.