Investování do podílových fondů, dluhopisů a akcií toho českým domácnostem pořád moc neříká. Drtivou většinu volných finančních prostředků mají totiž Češi uloženou na běžných bankovních účtech, a když si už přece jen pravidelně odkládají nějaké peníze stranou, tak takřka výhradně do produktů se státní podporou, jako je penzijní připojištění nebo stavební spoření. Z dlouhodobého hlediska se tím potenciálně připravují o zajímavé výnosy, kterých na finančních trzích dosahují nejen velcí, ale i drobní investoři. V tomto ohledu výrazně zaostáváme za rozvinutými západními zeměmi, kde jsou lidé zvyklí využívat mnohem širší paletu finančních a investičních produktů. „Ze statistik je patrné, že nejenom přímo do akcií, ale i do fondů u nás investujeme zoufale málo. Zejména ve srovnání s investorsky rozvinutými zeměmi, jako je třeba Francie, je vidět, že české domácnosti se málo podílejí na úspěchu firem prostřednictvím investic,“ říká Jana Michalíková, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky. Do fondů dnes podle ní v Česku investuje kolem 1,3 milionu domácností, zatímco přímé investice do akcií jsou výrazně nižší a týkají se přibližně sta tisíc investorů, z těch je ale prý opravdu aktivních sotva polovina.
I malé peníze si zaslouží velkou pozornost. Pokud už jste zjistili, že jenom šetřit nestačí, a chtěli byste se začít rozkoukávat ve světě investic pro obyčejné lidi, je tu právě pro vás náš nový Velký investiční seriál:
Proč nespoléhat jen na spoření, ale také investovat? Dobré důvody vám v rozhovoru představí Jan Vedral
V pravidelné anketě vám poradí odborníci
Zástupci některých investičních společností by byli rádi, kdyby se na zvýšeném zájmu obyvatel o investiční produkty podílel i stát.
Richard Siuda z Consequ je však v tomto ohledu zdrženlivější a od státu by chtěl především zajišťování rovných podmínek na trhu: „Není potřeba, aby stát tuto oblast nějak extra podporoval. Stačilo by, kdyby jí neházel klacky pod nohy. Bylo by také fajn, kdyby finanční produkty, které fungují na podobném principu a plní pro klienta obdobný účel, byly také podobně regulované a měly třeba podobný daňový režim. Když se ale podíváte na podílové fondy, vedle toho na investiční životní pojištění a třeba doplňkové penzijní spoření, tak to je naprosto nesrovnatelné. Ale abych nebyl jen negativní, tak některé pozitivní novinky například v oblasti fondů kvalifikovaných investorů relativně nedávno přinesl zákon o investičních společnostech a investičních fondech.“
Hledání hlavních důvodů toho, proč při investování za západními státy výrazně zaostáváme, není příliš obtížné. Stačí se podívat na to, jak dlouhou mají v jednotlivých zemích tradici burzy a obchodování s cennými papíry. Desítky let za železnou oponou pak způsobily v oblasti soukromých investic další zásadní ztráty, které se budou jen těžko dohánět. „Když nikdo nemohl založit soukromou firmu a podnikat, tak se samozřejmě nevydávaly ani akcie. Lidé tu znali pouze vkladní knížky. Na druhou stranu, když už dostali možnost být spoluvlastníky podniků či fondů v rámci kuponové privatizace, tak se toho poměrně chytili. Bohužel, právě z této doby si řada lidí nese velmi negativní zkušenosti, stejně tak ‚investiční fondy‘ ošklivou nálepku, byť dnes už fungují zcela odlišným způsobem než tehdy,“ spílá poměrům divokých devadesátých let ředitel prodeje společnosti Conseq Richard Siuda.
Dalším faktorem, který tuzemskému investičnímu prostředí příliš neprospívá, je podle Siudy nepříliš přesvědčivá nabídka: „Banky nabízejí své fondy velmi opatrně, spíš jako takový vedlejší produkt. A když už se některá z nich pustila do prodeje trochu aktivněji, nabízela především fondy peněžního trhu nebo třeba fondy zajištěné. Nikdo se tady dlouho nesnažil o nějakou analýzu potřeb klienta a nepouštěl se do složitého vysvětlování, že pro dlouhodobější horizont je důležité zvolit variantu s vyšším potenciálem výnosu, ale že to zároveň vyžaduje akceptaci rizika a zejména investiční disciplínu.“
Investování v očích veřejnosti samozřejmě nepomohly ani dva velké propady na akciových trzích, které jsme mohli v posledních deseti letech zaznamenat. U lidí, kteří se bojí investování, se tak nyní můžeme často setkat s názorem, že pokud přijde ekonomická krize, o všechny investované peníze přijdou. Je to zjednodušená a zkreslená představa, která počítá s tím, že investor bude prodávat v době, kdy jsou trhy v nejvýraznějším propadu. Pokud ale držitel cenných papírů zbytečně nezpanikaří a udrží si patřičnou investiční morálku, neměla by pro něj být fatální ani hospodářská krize, jak jsme mohli vidět na vývoji po roce 2008. Začínajícím investorům, kteří mají obavy z výkyvů na trzích, se proto doporučují pravidelné investice, které jim pomáhají průměrovat náklady a rozkládat riziko v čase.
Chtěli byste začít s investováním, jen nevíte kde?
Nebo vyzkoušejte podílové fondy této společnosti:
Případně také populární fondy životního cyklu, v nichž se složení portfolia automaticky přizpůsobuje tomu, v jaké fázi životního cyklu se investice právě nachází:
I když k zemím jako Velká Británie, Francie či Spojené státy máme v oblasti investování ještě na míle daleko, zájem Čechů o cenné papíry pomalu vzrůstá. „U přímých investic je situace víceméně stabilní, u fondů se poptávka zvyšuje, a to zejména díky tomu, jaké výnosy měly v minulých obdobích,“ vysvětluje Jana Michalíková z Asociace pro kapitálový trh. A tak například objem aktiv v klasických podílových fondech, které spravují členové asociace, v loňském roce vzrostl přibližně o 35 miliard korun na 270 miliard. Investice jsou navíc stále atraktivnější i kvůli tomu, že se úrokové sazby spořicích finančních produktů, tedy třeba spořicích účtů a termínovaných vkladů, pohybují velmi nízko. „Kromě již zmíněných aspektů přičítám nárůst investic do podílových fondů i tomu, že se finanční zprostředkovatelé, kteří jsou naším jediným prodejním kanálem v oblasti retailu, naučili fondy používat a běžně je klientům představují jako možnou alternativu v jejich portfoliu. To je výrazný posun oproti dřívějšku, kdy byly fondy až na posledním místě a klient se o nich dozvěděl jedině v případě, že měl všechny ostatní produkty ‚naplněné‘ až po strop,“ přidává další pohled na věc Richard Siuda.
Odborníci se zároveň shodují na tom, že pokud člověk plánuje začít s investováním, měl by si nejprve důkladně promyslet, co je jeho investičním cílem. Jen vidina slušného zisku totiž nestačí. „Je pravda, že zejména výnosy předchozích období jsou pro lidi důvodem, kvůli kterému začínají investovat. Zásadní by pro ně ale měl být vývoj penzijního systému – investor by se měl intenzivněji zabývat otázkou, z jakých prostředků bude živ v důchodu,“ nabádá k dlouhodobému investování Jana Michalíková.
Možná se budete divit, ale základní charakteristiky investorů jsou ve všech zemích podobné. Investorem je typicky muž mezi 35 až 50 lety. Ve srovnání se západní Evropou však u nás investuje mnohem méně žen. Čeští investoři jsou sice obecně opatrnější, když ale nastávají potíže, tak se rozdíly opět smazávají. I ve vyspělých zemích můžeme sledovat to, že se lidé při investování chovají stádně. Nakupují často jen podle historické výkonnosti – to ovšem znamená, že cenné papíry často pořizují, když jsou nadhodnocené. A naopak, když jsou na nízkých hodnotách, zbytečně je prodávají.
Zdroj: AKAT a Conseq
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 6. 2014 7:07, Patrik
No, hlavne skvele tady investory podporuje stat.Prodlouzeni danove testu z 6 mes.na 3 roky,zdaneni dividend .Take jsem nedavno cetl,ze pokud koupim zahranicni divide.akcie -tak nejenom ze me je zdani v zahranici, ale posleze jeste jednou u nas.Podpora investovani je tady opravdu skvela.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 7. 2014 9:02
Petře: Proč platit až 3 % na vstupu a 2,29 % ročně za rizikové portfolio biotec a tech stocks? Top Stocks je EXTRÉMNĚ drahý a EXTRÉMNĚ riskantní fond. I kdyby vám v ČS dali 50% slevu na vstupním poplatku, tak se vám to nejspíš nevrátí.
V portfoliu měl navíc Hájek v roce 2013 minimálně 2 small stocks. Koncentrované portfolio "big/small biotec + tech stocks" nejde srovnávat s benchmarkem MSCI USA a MSCI Europe.
V diskuzi je celkem (39 komentářů) příspěvků.