Trhy můžou zůstat iracionální déle, než vy zůstanete solventní. Tento citát se připisuje Johnu Maynardu Keynesovi. Většina lidí ho zná (a mnozí kritizují) jako ekonoma, ale často se zapomíná, že byl také velice úspěšným investorem.
Že na finančních trzích pravidelně vznikají krátkodobé bubliny a paniky, nemůže popřít ani radikální ekonomický liberál. Trhy jsou fantastický nástroj pro tvorbu cen zboží, služeb i kapitálu, ale občas správnou cenu zkrátka hledají.
Většina slavných investorů jako Warren Buffett (i zmiňovaný Keynes) dokázala onu „správnou“ cenu odhadnout o něco dřív než ostatní díky pečlivé analýze a schopnosti nepodlehnout emocím. Jak to zařídit, abyste se jim aspoň trochu přiblížili a dostali svého vnitřního pračlověka pod kontrolu?
Jak nesejít z cesty
Dobrý finanční poradce vám řekne, že byste si měli vytvořit nějaký finanční plán. Neříká to jen tak zbůhdarma. Je důležité vědět, kolik můžete uspořit, kolik potřebujete uspořit, ujasnit si jaké cíle chcete z úspor financovat, a jak jsou pro vás důležité.
Koupě bytu je důležitější cíl (alespoň pro většinu lidí) než cesta kolem světa a to určuje i riziko, jaké si s těmito penězi můžete dovolit podstoupit.
Za druhé, nesledujte příliš často zpravodajství z trhů. Většina expertů poskytuje komentáře a doporučení v dobré víře a na základě zralé úvahy, ale ne vždy se trefí. Spousta zpráv je také krátkodobý informační šum. Zvláště specializované servery pro investory jsou ho plné.
Jeden týden trhy zpanikaří třeba kvůli nepovedenému prodeji státních dluhopisů ve Španělsku, další týden už si informaci nikdo nepamatuje a trhy jsou v euforii kvůli dobrým „makročíslům“ z Německa.
Může to znít jako ohraná písnička, ale znovu a znovu se ukazuje, že krátkodobým náladám podléhají i investoři v podílových fondech, které jsou ideálním nástrojem pro ty, kdo nechtějí sami aktivně obchodovat.
Pravidelná studie americké společnosti Dalbar dlouhodobě ukazuje, že průměrná doba držení akciového fondu je jen něco přes tři roky. Jistě, někdy je pro výstup dobrý důvod, ale tři roky jsou opravdu docela málo.
Pasti, pasti, pastičky
Existuje řada dalších jednoduchých rad, z nichž některé vám mohou ušetřit spoustu peněz.
Koukejte se na celkový výnos a celkové riziko. Ne zvlášť na dividendy a úroky a zvlášť na jistinu investice. Jednoduchý příklad: firma vám nabídne dluhopisy za sedm procent ročně. Každý rok je dostanete vyplacené na účet. Skvělá nabídka? Možná ano, možná ne – záleží na riziku, že ve splatnosti nedostanete zpět původní investici. Podobné je to v případě akcií s vysokou dividendou. Vyplácí firma vysoké dividendy, protože je extrémně zisková, nebo je platí „z podstaty“, takže pár let sice budete dostávat hezkou dividendu, ale pak vám v ruce zbude bezcenný podíl ve snědeném krámě, neprodejná akcie bez hodnoty?
Neplakejte nad rozlitým mlékem. Někdy je prostě potřeba smířit se se ztrátou a jít dál. Tato rada jde zdánlivě proti instrukci nebýt příliš aktivní a snažit se dočasné kolísání vydržet. Ale jen zdánlivě. Pokud vám makléř poradil vysoce spekulativní akcii a vy jste prodělali, je potřeba se racionálně zamyslet nad tím, jestli má investice smysl. Pokud budete jen doufat, že se cena vyškrábe zpět na tu, za kterou jste kupovali, nemusíte se dočkat.
Nenechte chamtivost vyhrát. Pokud vám zavolá makléř s nabídkou účasti na nejnovější horké nabídce akcií, a bude tvrdit, že po primární nabídce akcií cena „zaručeně“ poskočí o 15 či 30 procent, zeptejte se ho, jak na to přišel. Pokud odpoví ve stylu „bylo to tak minule“, víte, na čem jste.
O tom, že vysoký výnos bez rizik je utopie, jsme už ostatně ve Velkém investičním seriálu psali několikrát. Uvedené rady samozřejmě nejsou vyčerpávající a nejsou ani jediné možné, ale vycházejí z častých praktických zkušeností.
Trochu odbornější popis různých emočních nástrah a jak se jim bránit najdete například v knize Investor 21. století z pera Davida Havlíčka a Michala Stupavského, dříve portfoliomanažera Akciového fondu Conseq). Jde o jednu z prvních populárně-naučných knih o takzvaných behaviorálních financích v češtině.
Sdílejte článek, než ho smažem