Vláda by ráda přivedla na svět penzijní reformu, která by dokázala přežít víc než jedno nebo dvě volební období. Důchodové spoření – vlajkovou loď penzijní reformy vlády Petra Nečase – chce poslat co nejrychleji ke dnu a pak se prý bude soustředit především na zatraktivnění třetího pilíře, do kterého si dnes na stáří odkládá peníze takřka pět milionů Čechů.
Jenže takzvaný třetí pilíř důchodového systému, to jsou dnes dva finanční produkty s dost odlišnou povahou. Transformované fondy penzijního připojištění a nové účastnické fondy doplňkového penzijního spoření. Penzijní připojištění má sjednané 4,7 milionu lidí, další už ale nemohou od konce roku 2012 přibývat. A doplňkovému penzijnímu spoření, které má penzijko nahradit, přibývají pomalu. Po roce a půl do účastnických fondů vstoupilo jen 160 tisíc lidí.
Hlavně ani chvilku dolů, nula stačí
Když si lidé během roku 2012, zejména v jeho druhé půli, hromadně sjednávali penzijní připojištění, aby si zajistili „staré podmínky“, bylo jasné, že naplnit nové účastnické fondy nebude jednoduché. A dnes se ukazuje, že penzijní společnosti to budou mít ještě složitější, než se tehdy zdálo. Češi se totiž chtějí na stáří zajišťovat hodně konzervativně. Vítězí u nich každoroční garance nezáporného zhodnocení, možnost výsluhové penze (vybrání poloviny prostředků po patnácti letech) a vidina jednorázové výplaty našetřených peněz v šedesáti letech – tedy aktuální nastavení transformovaných fondů. Účastnické fondy odsouvají výplatu peněz až na dobu odchodu do důchodu (kdo ví, kdy to vlastně bude?), výsluhová penze v nich není možná a navíc už jde opravdu o investování. Přestože penzijní společnosti mají v nabídce i velmi konzervativní fondy, garance nezáporného zhodnocení je ta tam – a představa, že by prostředků ve fondu mohlo nějaký čas také ubývat, je pro mnohé lidi těžko překonatelná.
Své udělal také boj proti důchodové reformě. Pokud se ji Nečasova vláda pokoušela lidem vůbec vysvětlovat, soustředila se převážně na důchodové spoření, tedy druhý pilíř – a proti němu také mobilizovala opozice všechny síly. Novinku třetího pilíře nikdo moc nepropagoval ani nekritizoval – byla ale součástí nepopulární reformy, a je proto nejspíš mnoha lidem minimálně podezřelá.
Jak zachránit nový třetí pilíř
Pokud má do účastnických fondů nově vstoupit nebo přestoupit z penzijního připojištění větší množství lidí, budou se muset jejich podmínky změnit. Pravděpodobně tak, aby se aspoň v některých parametrech začaly blížit původnímu penzijku. V červencovém rozhovoru pro Peníze.cz o tom mluvil i šéf Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk. Podle něj by se mělo uvažovat o stanovení jednotné věkové hranice (například 65 let), kdy by bylo možné peníze jednorázově vybrat. Do hry by se měla vrátit i již zmiňovaná výsluhová penze (která má v praxi stejně jen psychologický význam: lidé o ni téměř nežádají, ale chtějí mít ten pocit, že kdyby bylo potřeba, k nějakým penězům z penzijka se dostanou). A prosadit by prý chtěl také to, aby mohl být produkt třetího pilíře sjednaný i klientům mladším osmnácti let, jako je to například u stavebního spoření. Martin Potůček, předseda odborné komise pro důchodovou reformu, by zase rád do třetího pilíře ve větší míře zapojil zaměstnavatele. Ti zatím přispívají zhruba pětině svých zaměstnanců, kteří mají sjednaní penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.
Jaký je názor ekonomů, finančních analytiků, zástupců odborů a členů důchodové komise? Jak by se podle nich mohl třetí pilíř penzijního systému zatraktivnit? A měla by na něm vůbec vláda něco měnit?
Vít Samek
místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů, stálý člen důchodové komise
Je zapotřebí nabídnout účastníkům alternativně jednoduší a efektivnější „procentní“ variantu státního příspěvku, který by byl vázaný na příspěvek zaměstnance stanovený procentem z dosahované mzdy. Rovněž je na místě podporovat vyšší účast zaměstnavatelů na tvorbě zdrojů jejich zaměstnanců pro život ve stáří. Je možné zvýšit například hranici pro daňovou účinnost příspěvků zaměstnavatele při zdaňování příjmů zaměstnance, zavést povinné příspěvky zaměstnancům vykonávajícím náročné, zejména rizikové práce a podobně.
Jaroslav Vostatek
ekonom, vedoucí katedry veřejné ekonomiky Vysoké školy finanční a správní, stálý člen důchodové komise
Doplňkové penzijní spoření i „soukromé životní pojištění“ u nás mají vysokou státní podporu. Bez ní by byly v podstatě neprodejné – důvodem jsou vysoké marže poskytovatelů. Velmi vysokou a diferencovanou státní podporu ve všech jejích formách je nutné nahradit jedním standardním systémem – formou odpočtu příspěvku od základu daně z příjmů s tím, že výplata plnění bude plně zdaněna. Analogicky je potřeba postupovat v případě příspěvku zaměstnavatele.
Stát by měl podporovat pouze několik jednoduchých produktů – pojištění pro případ dožití, spoření a investování, sjednávané na dobu minimálně desíti let s tím, že v případě smrti bude vyplacen stav osobního účtu či vráceno zaplacené pojistné. V případě vzniku invalidity by byl nárok na stejné plnění. Stát by měl povolit vznik zaměstnaneckého penzijního pojištění podle Penzijní směrnice EU. Pomohl by zákaz provizí a poplatků za uzavření smlouvy. Do třetího pilíře je účelné začlenit i stavební spoření, s upravenými parametry: doba spoření by byla minimálně pět let, státní příspěvek 1,5-4 procenta (sazbu by stanovilo Ministerstvo financí každoročně podle tržních úroků). Poskytovateli ve třetím pilíři by mohly být i banky.
Petr Mach
politik a ekonom
Penzijní spoření ve „třetím pilíři“ je nyní populární a není potřeba, aby ho vláda jakkoliv zatraktivňovala, například vyššími dotacemi. Naopak toto penzijní spoření by mělo být pro lidi lákavé i bez státních příspěvků. Lidé mají být co nejsvobodnější v rozhodování, jak se na penzi zajistí, zda spořením ve fondu nebo v bance, nákupem nemovitosti nebo třeba investicí do vlastní firmy. Státní dotace k penzijnímu spoření toto rozhodování pokřivují ve prospěch spoření ve fondech. Nejlepší motivací pro lidi spořit si dobrovolně na stáří by bylo, kdyby vláda snížila povinné odvody do státního penzijního systému, lidem by pak zbylo více peněz k tomu, aby se zajistili na stáří sami. To ale tato vláda určitě neudělá.
Martin Mašát
portfolio manažer Partners investiční společnosti
Třetí pilíř je ve skutečnosti stále jakýmsi doplňkem našeho solidárního penzijního systému. Aby měl výraznější pozici a umožnil budoucím důchodcům žít lépe než jen ze slíbeného důchodu, musí se rozhodně zatraktivnit. Ale proč vkládat peníze do něčeho, co sice stát reguluje, ale většinou tak nešťastně, že je každému jasné, že střádáním a investicemi jiným způsobem na tom asi bude lépe.
Určitě by pomohlo vyjasnění, co se s penězi po dosažení důchodového věku může stát a zda je opravdu dostaneme. Všichni, nejenom v Česku, vidíme, že systémy se co pár let mění a kreativita politiků, jak získat peníze, které jim nepatří, je neuvěřitelná. Suma sumárum: zatraktivnění by pomohlo odstranění politického rizika, kdyby se napsal neprůstřelný zákon o tom, že systém bude tak a tak fungovat a nikdo se do něho nebude moci montovat.
A co se konkrétních úprav třetího pilíře týče – spíše nepravděpodobné, ale proč je nezmínit, jsou možnosti garance výnosu investic alespoň u konzervativních fondů, možnosti výběrů či půjček proti naspořeným prostředkům, vyšší daňové úlevy zaměstnavatelům pro poskytování příspěvků zaměstnancům a podobně.
Jiří Cihlář
analytik Next Finance
Třetí důchodový pilíř má rozhodně své mouchy. Penzijní společnosti jsou kupříkladu bez výhrady svázány mnohem striktnějšími pravidly, než která platí pro fondy kolektivního investování. Jenže tato pravidla byla jednou schválena. Pokud má systém fungovat desítky let, parametry třetího pilíře by se neměly s každou novou vládou měnit.
Vladimír Bezděk
generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny, prezident Asociace penzijních společností ČR, přidružený člen důchodové komise
Mezi klíčové oblasti vedoucí k zatraktivnění třetího pilíře patří rozšíření pobídek pro zapojení zaměstnavatelů a úpravy ve stávající regulaci distribuce. Zde by stačilo sjednotit podmínky s požadavky na investiční zprostředkovatele a upravit současné striktní provizní stropy. Prostor vidím i ve změnách regulace v oblasti investičních podmínek. Věřím, že tímto směrem povedou závěry odborné komise pro důchodovou reformu.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Roklen24.cz
Když vláda hovoří o zamýšleném zatraktivnění penzijního systému, je to pro mě, jako kdyby Pat a Mat připravovali stavbu jaderné ponorky. Tak dlouho její předchůdkyně, Nečasova garnitura, „zatraktivňovala“ druhý pilíř, až jej „vyčinčala“ do podoby ukázkového fiaska. A to třeba i kvůli naprosto nezvládnuté komunikaci s veřejností. A právě v souvislosti se zavedením druhého pilíře se zejména v druhém pololetí roku 2012 přihlásil ještě do staré podoby třetího pilíře naprosto bezprecedentní počet osob. Trh s penzijním spořením v rámci třetího pilíře se tedy z tohoto důvodu přesytil. Získávání nových účastníků tohoto pilíře je tak dnes problematické nikoli primárně proto, že by spoření v jeho rámci nebylo atraktivní, ale prostě proto, že moc dalších potenciálních účastníků nezbylo. Z důvodu stárnutí populace jich tak nyní více čerpá svoji penzi, než jich do třetího pilíře vstupuje, což se projevuje celkem přirozeným odlivem klientů. Zkrátka a dobře, o penzijní připojištění alias onen třetí pilíř projevil zájem až úctyhodný počet lidí (na rozdíl od druhého pilíře), pročež se domnívám, že není nutné tento pilíř měnit. Změna by totiž snadno mohla být k horšímu. Pokud chce vláda změnu přece jenom provést, pak ať vrátí třetí pilíř do předreformní podoby roku 2012.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 8. 2014 20:53, David Kudrnovský
Tak si máte taky nakrást a nemusíte tady hudrovat :-)
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
24. 8. 2014 11:05, brbla
Bezděk začíná bez skrupulí lobbovat pro zvýšení provizí = další náklady pro klienty. To je první krok. Pak začne lobbovat pro zvýšení poplatků pro správce fondů = další náklady pro klienty.
Takže jaký bude vývoj III. pilíře ? Bude se vyvíjet výhodněji pro účastníky, nebo ne ???
Děkuji, své peníze tam nehodlám posílat ani náhodou.
Kdo uteče včas i ze stávajícího zablokovaného penzijka, vyhraje.
V diskuzi je celkem (25 komentářů) příspěvků.