První, politický úkol má důchodová komise Martina Potůčka za sebou. Návrh na ukončení druhého pilíře důchodového systému, produktu jménem důchodové spoření, už vládní koalici odevzdala. Teď tým reformátorů čeká méně destruktivní, zato mnohem obtížnější úkol. Udělat z doplňkového penzijního spoření, třetího pilíře penzijního systému, produkt, který by se aspoň trochu mohl popularitou měřit se svým předchůdcem, penzijním připojištěním, zakonzervovaným na konci roku 2012. Zatím totiž příliš příznivců nenašlo.
Pracovní tým Víta Samka, který se v rámci důchodové komise zabývá právě parametrickými úpravami třetího pilíře, přichází s prvními jasnějšími návrhy na zvyšování přitažlivosti doplňkového spoření. Předpokládá, že se bude jednat o dvě etapy. První z nich už má prý podporu většiny zainteresovaných, a neměl by tedy být problém s jejím schválením. Problematičtější úpravy, které ještě vyžadují hlubší analýzu, a především shodu politických představitelů a zástupců zájmových sdružení, přijdou na řadu později.
Výsluhová penze se vrací do hry
Zástupci penzijních společností si dlouhodobě stěžují na to, že jedním z hlavních důvodů nezájmu o doplňkové penzijní spoření je absence výsluhové penze. Na tu jsou lidé zvyklí z penzijního připojištění, kde umožňuje po patnácti letech vybrat až polovinu naspořených prostředků. Důchodová komise se rozhodla přijít s obdobou výsluhové penze i pro účastnické fondy doplňkového penzijního spoření, a to už v první, snadné etapě. „V našem podání by ale mělo jít pouze o dočasné vypůjčení. Účastník by měl šanci jednou během spořicí fáze vybrat až polovinu nashromažděných prostředků. Sice by v takovém případě přišel o část státní podpory, která by poměrně odpovídala tomu, kolik by si z penzijního účtu vybral, výhoda by ale byla v tom, že peníze by později bylo možné do třetího pilíře zase vrátit. Pak by se klientovi připsaly zpět i státní příspěvky,“ popisuje plánovanou novinku místopředseda odborů a spolutvůrce důchodové reformy Vít Samek.
Předčasný výběr by měl být možný nejdříve po deseti letech spoření. V důchodové komisi se ještě diskutuje o tom, jak dlouhý čas by měl účastník na to, aby mohl „vypůjčené“ peníze vrátit do fondu bez jakékoli penalizace. Pravděpodobně bude možné i to, aby se zpět doplatila pouze část vybraných prostředků. Státní příspěvky by se pak zpět doplatily jen v poměrné výši.
Zavedení možnosti předčasného výběru z účastnického penzijního fondu by však mělo i své nevýhody. Klient, který by o jeho možnost stál, by to musel předem hlásit a neměl by nárok na poskytnutí daňových výhod, tedy na odpočet příspěvků z daňového základu. Vít Samek argumentuje tím, že daňové zvýhodnění využívají především lidé s vyššími příjmy, kteří o výsluhovou penzi stejně nestojí. A naopak ti, pro které je výsluhová penze zajímavá, většinou kvůli nižším platbám do třetího pilíře na možnost daňových odpočtů nedosáhnou. Zástupcům penzijních společností se ale podobná argumentace nezamlouvá. „Domnívám se, že v současné předkládané variantě by zavedení výsluhové penze do doplňkového penzijního spoření nebylo příliš přínosné. Raději bych byl, aby byly přijaty ostatní navržené změny, které zvýší atraktivitu spoření a zachovají jednoduchá a srozumitelná pravidla. Pokud by účastník při výsluhové penzi musel vracet státní příspěvky a hned na počátku se vzdát daňových úlev, nelze očekávat, že by to zvýšilo popularitu spoření,“ řekl portálu Peníze.cz Aleš Poklop, předseda Česká spořitelna penzijní společnosti.
Na důchod odkládat už od kolébky
Další významnou plánovanou změnou doplňkového penzijního spoření je, že by mělo být dostupné od narození. Rodiče a prarodiče by pak mohli potomkům posílat do penzijních fondů peníze podobně, jak je dnes běžné například u stavebního spoření. Vít Samek v našem rozhovoru uvedl, že by se tím mimo jiné odstranila diskriminace mezi zmíněnými finančními produkty.
Navrhovaná úprava se správcům penzijních fondů přirozeně zamlouvá, naopak stavební spořitelny jsou striktně proti, s důchodem by podle nich spíš měli pomáhat mladší lidé starším než naopak.
Některé navrhované změny se sice přímo netýkají samotných klientů, penzijním společnostem by ale měly pomoci s distribucí produktu a s hospodařením uvnitř penzijního fondu. Jmenovat můžeme třeba zvýšení zákonného limitu na provize zprostředkovatelům ze současných 3,5 procenta průměrné mzdy na sedm procent. Díky oddělení majetku penzijních společností a účastníků to navíc nebude znamenat žádnou další finanční zátěž pro samotné klienty. Vyšší náklady na distribuci si budou muset zaplatit akcionáři penzijní společnosti ze svého. Správci fondů jistě uvítají i zvýšení limitů pro investování do standardních fondů kolektivního investování na čtyřicet procent hodnoty majetku fondu (dnes je limit pětatřicet procent) a pro investování do speciálních kolektivních fondů z pěti procent na deset.
Důchodová komise by ráda prosadila také změnu týkající se padesátimilionové hranice. Totiž každý z účastnických fondů musí během prvních dvou let fungování získat od svých klientů do správy aspoň padesát milionů korun. První dva roky budou většině fondů končit zanedlouho a některé penzijní společnosti už vědí, že limitu nedosáhnou a svoje fondy budou muset slučovat. Komise proto navrhuje, aby Česká národní banka fondům, které podmínku nesplní, nemusela automaticky odebrat licenci, jak jí teď nakazuje zákon, ale aby pouze měla možnost jí licenci odebrat.
Že ke slučování fondů dojde, jsme na Peníze.cz věděli už v létě:
Žádost Asociace penzijních společností, aby se pro jednorázovou výplatu peněz z doplňkového penzijního spoření zavedla místo aktuálního „abstraktního“ navázání na důchodový věk konkrétní věková hranice, například pětašedesát let, byla nakonec zamítnuta.
Druhá etapa s otazníkem
Všechny výše popsané návrhy by chtěla důchodová komise předložit co nejdřív vládě. Příslušné právní předpisy by se tak mohly chystat spolu s balíkem zákonů ukončujících druhý pilíř. Kdyby nenastaly zádrhele v Parlamentu nebo u prezidenta, změny by pak mohly platit od začátku roku 2016.
Jenže – pro skutečné zatraktivnění třetího pilíře jsou tyto změny podle většiny odborníků pořád ještě málo. „Navrhované změny ve třetím pilíři, mám na mysli především zmírnění regulací provizí, snížení vstupního věku, by částečně mohly rozpohybovat poptávku po tomto spoření. Potřebných změn je ale více. Třeba klíčová opatření na větší zapojení zaměstnavatelů nebo zvýšení státního příspěvku, popřípadě provázání výše státní podpory na hrubou mzdu, zatím chybí,“ postěžoval si Vladimír Bezděk.
Tvůrci důchodové reformy nám sice potvrdili, že počítají i s dalšími změnami, které by chtěli vládě předložit v rámci druhé etapy úprav třetího pilíře. Problém je ale v tom, že ohledně nich zatím nepanuje příliš velká shoda. Zástupci opozice v médiích například ostře vystupují proti zvažované možnosti dvojího státního příspěvku – buď ve fixní výši, jako je dnes, nebo navázaného na výši platu. Nelíbí se jim ani představa, že by se peníze na doplňkové spoření mohly odvádět přímo ze mzdy. Podle Víta Samka by se naopak tímto opatřením docílilo kýženého zvýšení celkového objemu úspor ve třetím pilíři. Zároveň by to ale znamenalo vyšší zatížení státního rozpočtu. „Byl bych pro zavedení nové, procentní formy státního příspěvku, například v poměru čtyři ku jedné. Tedy podobně jako dnes u státního příspěvku, kdy za vlastní tisícikorunu dostane účastník státní příspěvek 230 korun. Odvod ze mzdy by vše zautomatizoval, zaměstnanci by zaměstnavatel každý měsíc strhl čtyři procenta ze mzdy a stát by mu jedno procento přidal. Vedle toho by zůstala stávající podoba státního příspěvku pro lidi, kteří jsou účastníky systému, i když nemají pravidelnou mzdu. Všechno je potřeba ještě důkladně propočítat z hlediska fiskálních dopadů, ale považuji za potřebné, aby byla státní podpora flexibilnější,“ vysvětloval v rozhovoru pro Peníze.cz Vít Samek.
Cílem důchodové komise je také v mnohem větší míře zapojit do spoření na důchod zaměstnavatele. Ti sice platí příspěvky (průměrně zhruba 700 korun) svým zaměstnancům už dnes – celkově takřka jedné čtvrtině účastníků třetího pilíře. Ve srovnání s firmami a podniky, které do důchodových systémů přispívají svým zaměstnancům v západní Evropě, je to prý ale pořád velmi málo. Ve hře je tak i možnost, aby zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci působí v extrémně namáhavých a rizikových profesích, museli příspěvek do třetího pilíře odvádět povinně.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 11. 2014 13:42, Vít Suchý
Znovu se otevírá téma reformy penzí , tak mi nezbývá než tu zopakovat základní věci.
Tedy - systémy různých zmotaných pilířů jsou jen politickými projekty bez záruky dlouhodobější životnosti ( viz Penzijní připojištění, zahnané do slepé uličky ) a každý účastník si musí uvědomit, že různí „odborníci“, lobbisté, funkcionáři a papaláši zde budou dělat změny bez jejich souhlasu ( opět viz neslavný projekt PP).
Ještě na okraj - osobně považuji za poněkud perverzní, pokud se týmy různých komisí zabývají „zvýšením přitažlivosti“ finančních produktů soukromých firem ( = penzijních fondů), přičemž jejichž papaláši v těchto komisích zároveň zasedají.
Nevěřím , že průměrně soudný člověk alespoň se základním ekonomickým povědomím může spolknout tezi o tom, že pokud se zvýší poplatky za lov klientů do III pilíře, ponesou tyto náklady výhradně penzijní společnosti, když navíc jako nechtěné reziduum překotné přípravy legislativy důchodové reformy za správu fondů zatím ( lobbing penzijních společností za jejich zvýšení bude zanedlouho následovat ) dostávají cca poloviční až třetinové poplatky, než ostatní, volně fungující průměrné investiční fondy…
Jak to vypadá, když je třeba někde na trhu ušetřit vidíme analogicky denně v supermarketech na kvalitě rohlíků…jsou za stejné peníze stále pro spotřebitele kvalitnější a kvalitnější ?
Podporovat výběr části peněz z důchodových fondů ( kdy si jen totální ignorant může myslet, že to tam někdy někdo vrátí) je stejná zhovadilost , stejně jako institut stávající výsluhové penze v současném PP.
Podpora státu ve formě přímého příspěvku je doposud také nesmyslně plošně přerozdělována, myslím si, že by měla být jen pro sociálně slabé – např. matky samoživitelky apod. Všichni ostatní, kteří si posílají své peníze na stáří kamkoli ( tedy i mimo PP) by měli dostávat jako podporu svého snažení jen možnost daňových odpočtů na své příspěvky , ale násobně vyšší než nyní… to by zase byla motivace ( a solidární krok státu ) pro ty, kteří mají svou zásluhou vyšší příjmy a odvádějí tedy do systému mnohem více než průměr.
Osobně si také myslím, že jakákoli podpora státu by měla být pouze tehdy, pokud dojde k výplatě doživotní penze, jednorázové výběry nezapadají do logiky zajištění na stáří, které by stát měl podporovat.
Důchodová reforma nemůže být již nadále kočkopes, bohužel po promarněných pokusech nezbývá, než aby byla více razantní, bez ohledu na ztrátu politických bodů různých zájmových skupin.
Měla by být ale zároveň jak solidární vůči sociálně slabším, tak zároveň solidární vůči těm, kteří si sami odkládají násobně více než průměr a přitom daňové úlevy mají násobně nižší.
Důchodová reforma také nemůže být loutkou v rukou levicových architektů, kteří se snaží veřejnosti vnutit nebezpečný precedens , že nemá cenu na trhu podporovat další finanční produkty, protože není vhodné a k ničemu nevede, když se finanční prostředky „rozmělňují“ .
Tomuto „rozmělňování“ se ve finanční branži říká diverzifikace a je to jeden ze základních stavebních kamenů investování …
Povinné zapojení zaměstnavatelů ale i veřejnosti do politických reformních projektů je dle mého názoru další zhovadilost, která je překonaná a s koncem policejního státu v ČR není ani žádoucí.
Navíc – jakýkoli zvýšený tlak na zaměstnavatele, který by mu zvedal cenu pracovní síly může vést nakonec paradoxně k tomu, že pracovníci místo příspěvku zaměstnavatele na penzi budou dostávat příspěvek v nezaměstnanosti od Úřadu práce…
Takže – znovu se musím vrátit k jednoduchému řešení, které by ale dalo svobodu v rozhodování o své budoucnosti všem bez rozdílu – aby každý rok, pravidelně dostávali všichni produktivně pracující od ČSSZ zprávu s jednoduchým číslem – kolik by činil jejich starobní (nebo i invalidní) důchod, kdyby jej aktuálně začali pobírat. .. ?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 11. 2014 8:53, Jan
Inu, dědeček a babička, ujídaj nám chlebíčka...
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.