Plný autobus: Na shodu má důchodová komise moc členů. Vladimír Bezděk je rád, že není řidič

Ondřej Tůma | rubrika: Rozhovor | 26. 7. 2014 | 9 komentářů
Jen těžko byste hledali někoho, kdo by zasvěceněji promluvil o českém důchodovém systému a o změnách, které by mu mohly zajistit dlouhodobou stabilitu. Současný šéf Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk vedl v letech 2004–2005 a 2010 expertní skupiny vlády zabývající se přípravou důchodové reformy, ujalo se pro ně označení „Bezděkovy komise“.
Plný autobus: Na shodu má důchodová komise moc členů. Vladimír Bezděk je rád, že není řidič

Ve své kanceláři mi s šálkem kávy v ruce vysvětloval, v čem se lišila jeho tehdejší pozice od té, kterou má dnes šéf komise pro důchodovou reformu Martin Potůček – obsáhlý rozhovor s ním jste si mohli na našem portálu přečíst minulý měsíc. „Bude to mít nesmírně těžké. Musím se přiznat, že mu to vůbec nezávidím a že jsem rád, že je tentokrát v čele komise zabývající se penzijním systémem někdo jiný než já,“ říká s úsměvem Vladimír Bezděk, který se ovšem jako přidružený člen komise dostává do poněkud schizofrenní pozice. Jedním z prvních úkolů expertního týmu je totiž zrušit druhý pilíř důchodového systému, s čímž šéf Asociace penzijních fondů přirozeně nesouhlasí. „Chápu, že je tu jasné politické zadání, aby byl druhý pilíř zrušen. Důchodová komise tak může sotva dělat něco jiného. Respektuji to, i když se zrušením druhého pilíře vůbec nesouhlasím. Hodlám se ale samozřejmě účastnit diskuze o tom, jakým způsobem druhý pilíř zrušit, aby to bylo pro všechny zúčastněné co nejméně bolestivé. Bude to velmi složité,“ dodává a připouští, že se stát kvůli tomuto kroku dost možná nevyhne soudním sporům a arbitrážím.

Dalším úkolem důchodové komise by pak mělo být zatraktivnění třetího pilíře. I v této otázce má už Vladimír Bezděk poměrně jasno: „Určitě by se vyplatilo zavést u účastnických fondů něco podobného, jako je v penzijním připojištění výsluhová penze. Pak bych výplatu naspořených peněz navázal na nějaký konkrétní věk, třeba pětašedesát let. A taky bych chtěl prosadit, aby mohl být produkt třetího pilíře sjednaný i klientům mladším osmnácti let, jako je to například u stavebního spoření.“ 


Vladimír Bezděk

Vystudoval VŠE v Praze a ekonomii na University of Manchester. Profesní dráhu zahájil v roce 1997 v České národní bance, kde za devět let působení prošel několika útvary a pozicemi. V období let 2004–2005 a rovněž v roce 2010 současně vedl expertní skupiny vlády zabývající se přípravou penzijní reformy. V letech 2007–2010 působil jako generální ředitel a předseda představenstva v AEGON Česká republika. V roce 2010 se stal šéfem Generali na Slovensku. Od léta 2013 je generálním ředitelem a předsedou představenstva Penzijní společnosti České pojišťovny. Od začátku roku 2014 je zároveň prezidentem Asociace penzijních společností.

Kdyby to bylo jen na vás, jaké změny byste nyní v důchodovém systému udělal?

Zachoval bych druhý pilíř a vylepšil bych třetí pilíř.

Co byste ve třetím pilíři změnil?

Myslím si, že když se před pár lety připravovala legislativa pro nový třetí pilíř, tak jsme byli papežštější než papež. Je zbytečné, aby byla u třetího pilíře z pohledu distribuce nastavená výrazně přísnější pravidla než u pravidelných investic kolektivního investování. Každý obchodník, který nabízí penzijní produkty, ať už v rámci pojišťovny nebo v síti finančních poradců, musí mít u České národní banky vyřízenou svoji vlastní licenci. Tu navíc musí každý rok obnovovat, takže za ni stále dokola platí. Řadě odpovědných lidí se otevřou oči na přelomu letošního a příštího roku, protože v té době bude končit dvouleté období licencím udělovaným při startu reformy. V prvním kvartále příštího roku bude zcela zřetelně vidět, že není moc lidí, kteří by chtěli penzijní produkty dále nabízet. Penze jsou navíc jediný retailový finanční produkt, který má zákonem upravenou a zastropovanou provizi.

Teď ale mluvíte o regulaci a distribuci produktu. Změnil byste i parametrické nastavení? To bude určitě čtenáře zajímat mnohem víc.

Pár produktových dotažení by účastnické fondy třetího pilíře určitě zasloužily. Lidem například vadí to, že neví, kdy přesně si budou moci peníze vybrat. Váže se to totiž na věk odchodu do důchodu, ale ten se u nich ještě může hodněkrát změnit. Z psychologického hlediska by tak bylo dobré, kdyby se jasně určil nějaký věk. Mohlo by to být klidně víc než těch šedesát let, řekněme třeba pětašedesát.

A co dál?

Další mentální bariéra je u tohoto produktu způsobená absencí výsluhové penze. Ta u penzijního připojištění umožňuje vybrat polovinu naspořené částky po patnácti letech. Je paradoxní, že výsluhovou penzi ve skutečnosti využívají jen jednotky procent z klientů, kteří na ni mají nárok. Ostatní ale hřeje vědomí, že kdyby u nich v životě nastaly nějaké neočekávané problémy, tak se jim nabízí možnost, jak se bez jakékoli penalizace dostat dřív k části prostředků, které si původně odkládali na penzi.

Myslíte, že by se vám mohlo podařit tyto změny prosadit?

Věřím, že je reálné vyvolat na tohle téma debatu, například v rámci odborné komise, která se teď zabývá změnami v důchodovém systému. My jako Asociace penzijních společností se jednání komise také účastníme a už jsme tam avizovali, že přijdeme s nějakými vlastními návrhy, jak třetí pilíř upravit. Komisi bych rád na konci července předložil první písemné podněty, které půjdou po těch tématech, které jsem tady zmiňoval. Uvidíme, jak to půjde dál.

Pilíře našeho důchodového systému

Těžko říct, kdo tu metaforu vymyslel, ale vžilo se, že penzijní systém stojí na pilířích. Každopádně to není výmysl český, svědčí o tom mimo jiné i jejich číslování, které naprosto neodpovídá chronologii jejich vzniku v Česku: K prvnímu pilíři přibyl u nás v devadesátých letech třetí pilíř a teprve nedávná penzijní reforma Nečasovy vlády přidala pilíř druhý. Ne na dlouho...

První pilíř penzijního systému, to jsou státní penze. V České republice (jako v mnoha jiných zemích) máme takzvaný průběžný důchodový systém: ze sociálního pojištění odváděného ekonomicky aktivními občany se platí penze jejich současníků-důchodců.

Třetí pilíř je po Nečasově a Kalouskově reformě dvojkolejný. Máme tu od roku 1994 státem podporované penzijní připojištění. Penzijko má miliony klientů – a jednu zásadní nevýhodu: jeho investice jsou zákonem tak sešněrované, že se na konci každého roku čeká, jestli některý fond alespoň překoná inflaci. Slouží spíš tedy jako nepříliš výnosné spoření, ke kterému lidé přistupují zejména s dvojí motivací. Jednak kvůli státnímu příspěvku, případně také kvůli příspěvku zaměstnavatele. Peníze, které průměrně v penzijku máme, nás v penzi nevytrhnou. Po reformě už do transformovaných fondů penzijního připojištění nelze vstoupit.

Náhradou za penzijko má být ve třetím pilíři doplňkové penzijní spoření. Státní podpora je stejně vysoká jako u penzijka, zaměstnavatel může rovněž přispívat (a příspěvky si odečítat z daní). Účastnické fondy ovšem nejsou při investovaní tak svázané, respektive mohou mít různou investiční strategii od konzervativní až po dynamickou. Zatím ovšem o nový třetí pilíř není valný zájem. 

Druhý pilíř se jmenuje důchodové spoření, stejně jako u doplňkového penzijního spoření ale o žádné spoření nejde. Do důchodových fondů se investuje zajímavým způsobem: účastník do nich pravidelně platí pět procent své hrubé mzdy (daňového základu), z toho dvě procenta by normálně dostal při výplatě na účet. O zbylá tři procenta je nižší jeho sociální pojištění (tedy platba do prvního pilíře). To sice znamená o něco nižší státní důchod, ale je tu reálná šance, že se tyto peníze podaří zhodnotit tak, že to ztrátu vynahradí. Je možné volit důchodové fondy s různou investiční strategií, konzervativní, agresivní i něco mezi.

Počet účastníků důchodového spoření nepřesáhl ani sto tisíc. A to zřejmě i proto, že sociální demokracie se ještě před jeho spuštěním zavázala zrušit ho co nejdřív po převzetí moci.

Jaká je vlastně vaše pozice v důchodové komisi?

Jako reprezentant Asociace penzijních společností jsem členem komise v kategorii „přidružené členství pro zájmová sdružení, profesní organizace a veřejné instituce“. Máme právo být u všeho, vyjadřovat se ke všemu a dostáváme všechny materiály, které můžeme připomínkovat. Kdyby ale došlo na nějaké hlasování, tak nehlasujeme. To můžou jen stálí členové.

Jaký pocit zatím máte z práce důchodové komise a z toho, jak probíhají jednotlivá jednání?

Odpovím vám stručně. Myslím si, že pan Potůček má na svých bedrech mimořádně těžký úkol.

Ředitel autobusu

Martin Potůček

Jak se řídí komise o desítkách členů? Jak se žije s nevyzpytatelným ministrem financí v zádech? Dokážeme se na podobě důchodů shodnout? Šéf nové důchodové komise Martin Potůček v exkluzivním rozhovoru na Peníze.cz:

Předseda komise Martin Potůček v rozhovoru pro Peníze.cz říkal, že by chtěl dosáhnout široké názorové shody, aby se zabránilo tomu, že by další vláda důchodový systém opět měnila. Když se ale podíváme na to, kolik členů komise má a jak rozdílné názorové směry reprezentují, je něco takového vůbec možné?

Konsenzuálně asi těžko. Nechci vyloučit, že v nějaké dílčí věci se podaří široké shody dosáhnout, bylo by to krásné a naděje umírá poslední, ale technicky vzato to bude mimořádně obtížné. S každým dalším jednáním totiž narůstá počet členů komise, dnes už se bavíme o množině cirka pětačtyřiceti lidí! Plně obsazený autobus. Vzhledem k vysokému počtu členů, hodně široké škále organizací a zájmů, které členové reprezentují, ale také s ohledem na rozdílnou míru jejich znalostí o tom, v jakém stavu dnes náš důchodový systém vlastně je, jaký byl jeho vývoj a jak to funguje jinde ve světě, se obávám, že role komise bude spíš vnitřně osvětová, než že by se tam narodil nějaký konsenzus.

Vy máte přitom s vedením takových komisí zkušenosti…

S vedením takovýchto komisí opravdu ne.

Dobře, v čem se tedy liší dnešní pozice Martina Potůčka a vaše v čele dřívějších Bezděkových komisí?

Hlavní rozdíl je podle mě v tom, že tahle komise by měla vyvolat široký národní dialog, jak by měl náš důchodový systém dlouhodobě vypadat. Kdežto u mých předchozích komisí, ať už v letech 2004 a 2005 nebo později v roce 2010, nebylo ani stínem ambicí vyvolat široký dialog na celospolečenské úrovni. Zejména moje první komise fungovala spíš jako taková kalkulačka pro varianty zástupců politických stran, co tehdy byly v parlamentu. V roce 2010 jsme pak měli doporučit, jak by se mohl penzijní systém upravit, ale rozhodně nebylo mým úkolem pozvat ke stolu padesát lidí, reprezentujících širokou odbornou a zájmovou veřejnost. V tomhle je práce pana Potůčka neskutečně těžká. Nejsem si navíc jistý tím, že časový řád komise a jejích pracovních týmů, je adekvátní k velikosti úkolů, které si komise vytyčila.

Kalkulačka: důchodový věk

Říkáte, že současná důchodová komise je v jiné pozici, než byly dřívější Bezděkovy komise. Na druhou stranu je ale rozhodně spojuje to, že dojdou k nějakým závěrům, které pak předloží politikům. Ti ale často přijmou jen polovičatá řešení, která měla v mnoha ohledech k původním návrhům komise hodně daleko. Jak se díváte na tenhle problém?

S tímto rizikem se musí vždycky počítat. Tak to prostě je. Možná vás překvapím, ale a priori to nevnímám úplně tak negativně. Jedna věc je odborné doporučení a odborný mandát, něco jiného je pak prosazení na politickém kolbišti. To jsou zkrátka úplně jiné množiny a soutěže. A když budu pokračovat v tomto příměru, tak si musíme uvědomit, že pro ně platí i rozdílná pravidla a pískají to jiní rozhodčí. Široká veřejnost si někdy myslí, že politici si z toho zase vzali tu snadnější a pro ně výhodnější polovinu a na tu druhou zapomněli. Takový předpoklad je ale chybný. A možná si to někdy neuvědomujeme ani my, co zastupujeme odbornou veřejnost. Odchylky oproti původním návrhům jsou proto zcela normální. Samozřejmě ale záleží na tom, v jaké míře jsou.

Anketa

Víte, jaký budete mít důchod? Budete s ním spokojeni?

Když se podíváme na to, jakou podobu druhého pilíře jste s NERVem navrhovali a jaká byla nakonec ve Sněmovně schválena, tak je to podle mě ukázkový příklad toho, kdy už jsou odchylky tak výrazné, že mění podstatu celého produktu. Nebo to tak nevnímáte?

Máte pravdu, dnešní optikou byly odchylky ve faktické realizaci druhého pilíře hodně velké a obávám se, že to byl jeden z hlavních důvodů, proč dnes druhý pilíř v číslech vypadá tak, jak vypadá. NERV navrhoval, aby byl druhý pilíř povinný pro lidi mladší čtyřiceti let, zároveň se do něj měla posílat jen tři procenta z odváděných plateb do prvního pilíře, tedy bez kofinancování dalšími procenty z vlastních peněz. Zároveň jsme navrhovali snížit zdanění práce a vykompenzovat to změnami u DPH. K těm nakonec de facto došlo, ale se zdaněním práce se neudělalo nic. Tím naše ekonomika promarnila šanci k pozitivní strukturální změně. Tohle mě paradoxně asi mrzí víc, než že bylo parametrické nastavení druhého pilíře oproti mým představám dost odlišné.

Před chvilkou jste říkal, že naděje umírá poslední. Vidíte ještě nějakou naději pro druhý pilíř, nebo bude skutečně sprovozen ze světa?

Určitá naděje by ještě být mohla, ale už jen skutečně teoretická v řádu jednotek procent. O parník nejpravděpodobnějším scénářem je teď to, že druhý pilíř opravdu skončí v mandátu této vlády.

Kdyby k tomu došlo, tak k jaké variantě ukončení se nejvíc kloníte?

Já opět zopakuji, že nepodporuji zrušení druhého pilíře. Nemyslím si, že to je správný krok. Nějaké osobní preference toho, jak druhý pilíř ukončit, proto ani moc nemám. Z vějíře variant, které předložilo Ministerstvo financí, se ale asi bude nejvíc diskutovat možnost převést účastníkům celých pět procent do třetího pilíře nebo přímo na jejich účet v bance.

Přijdou ke slovu v souvislosti s rušením druhého pilíře soudy a arbitráže?

Myslím si, že bude hodně obtížné, aby stát při hledání právně vyvážené cesty nesklouzl z hrany ostří, která je hodně tenká. Primárně z hlediska desítek tisíc klientů, sekundárně i z pohledu penzijních společností. Musíme si uvědomit, že klienti měli zákonem přislíbené určité podmínky a že mají s penzijní společností uzavřenou platnou smlouvu. Stát teď přijde a řekne, že už nic z toho neplatí. Vzhledem k novému občanskému zákoníku by to mohlo být ještě hodně divoké. 

pokračování za týden bude řeč o tom, jak by se měl stanovovat věk odchodu do důchodu, jaké země by nám mohly v problematice důchodových systémů sloužit jako vzor, proč není dobrý nápad zavádět zaměstnavatelské fondy a zda má smysl vypočítávat manželům společný vyměřovací základ a z něj spočítaný důchod pak dělit na dvě stejné části.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

28. 7. 2014 21:37, buk

kristepane, to je příspěvek jako do Rudýho práva.

Tak hele, soudruhu - Kalousek v tom nejede, třetí pilíř má dvě části a tím, že skončí druhý pilíř ve stávající podobě k žádnému zhoršení pro důchodce nedojde, capito jelito ?

Zobrazit celé vlákno

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Očima expertů: Měly by se důchody manželů dělit na dva stejné díly?

11. 7. 2014 | Ondřej Tůma | 24 komentářů

Očima expertů: Měly by se důchody manželů dělit na dva stejné díly?

Dohodnou se. Jeden zůstane doma a bude se starat o děti, jeden bude vydělávat. A jednou přijde čas penze. Ten, který zůstal doma má ovšem pochopitelně důchod podstatně nižší. Je to... celý článek

Polská lekce: Jak se kroutí krkem penzijním fondům

30. 6. 2014 | Luboš Palata | 8 komentářů

Polská lekce: Jak se kroutí krkem penzijním fondům

Polská vláda vzala ze soukromých penzijních fondů polovinu prostředků, které v nich lidé nashromáždili a přelila je zpět do systému státních penzí. Zároveň fondům přikázala investovat... celý článek

Důchodové fondy: Spoření na dobu určitou?

27. 6. 2014 | Aleš Tůma | 1 komentář

Důchodové fondy: Spoření na dobu určitou?

Když se ustavovala vláda, vyjednavači ji zavázali mimo jiné k tomu, že zruší druhý penzijní pilíř, důchodové spoření. Ne všem členům vlády se do jeho likvidace chce, ale couvnout už... celý článek

Martin Potůček: Žijeme v kapitalismu, ale důchody máme pořád socialistické

26. 6. 2014 | Ondřej Tůma | 33 komentářů

Martin Potůček: Žijeme v kapitalismu, ale důchody máme pořád socialistické

Proč našemu penzijnímu systému začal ujíždět vlak už v devadesátých letech? A proč je dnešní výpočet věku odchodu do důchodu nesmyslný? To se dozvíte v pokračování rozhovoru s šéfem... celý článek

Penzijní reforma? Nečekejte na ni, postavte si vlastní penzijní systém

19. 6. 2014 | Pavel Kohout | 35 komentářů

Penzijní reforma? Nečekejte na ni, postavte si vlastní penzijní systém

Nespoléhejte se na vládu a první, druhý či třetí pilíř penzijního systému. Vláda vám spolehlivě zaručí jediné: v penzi budete třít bídu s nouzí.

Partners Financial Services