Vláda Donalda Tuska byla vždy považovaná za pravicovou. Těžko se pro ni ale dá takové označení používat po její reformě důchodového systému. Základem reformy bylo převedení významné části prostředků ze soukromých penzijních fondů (otevřené penzijní fondy – otwarte fundusze emerytalne, OFE) do státního důchodového fondu. Důvodem nebyla péče o budoucnost Poláků, ale péče o budoucnost vlády. Zestátnění části majetku fondů mělo totiž snížit státní dluh přibližně o osm procent hrubého domácího produktu, což bylo pro vládu mimořádně důležité.
Polsko si totiž zákonem zakázalo vyšší státní dluh než šedesát procent HDP. A rychlým tempem se šedesáti procentům blížilo, prakticky už téměř dosahovalo pásma, kdy se podle zákona musí přistoupit k úsporným opatřením. A protože obdobným tempem se blížily také parlamentní volby, úsporná opatření byla pro vládu krajně nežádoucí.
Částka, kterou stát na začátku roku z penzijních fondů vytáhl do státního průběžného systému (Správa sociálního zabezpečení – Zakład Ubezpieczeń Społecznych, ZUS), je obrovská, jde o 153 miliard zlotých, tedy přes bilion korun.
De facto zabití
Fondy sice nebyly znárodněny celé, jako to svého času provedla Orbánova vláda v Maďarsku, přesto se ale zdá, že se systém penzijních fondů zcela zhroutí. Zásah polské vlády totiž zřejmě zásadně podkopal důvěru Poláků v jejich budoucnost. A navíc z nich příkazem napříště neinvestovat do státních dluhopisů a tři čtvrtiny peněz investovat do akcií udělal poměrně rizikový investiční nástroj.
Čtrnáct milionů Poláků, kteří si platí odvody na investice v penzijních fondech a mají do důchodu víc než deset let, dostalo čtyři měsíce na rozhodnutí, jestli ve fondech částečně zůstanou, nebo přejdou plně do náruče Správy sociálního zabezpečení. Po třech měsících jsou čísla pro fondy katastrofální. List Gazeta Wyborcza tvrdí, že jen dvě procenta dosavadních klientů penzijních fondů se zatím rozhodla, že u nich zůstanou. Pokud se nestane něco zásadního, bude to znamenat pro druhý pilíř polského penzijního systému katastrofu. „V otevřených penzijních fondech zůstanou pouze tři až čtyři procenta účastníků spoření ve fondech,“ citoval deník ekonoma Ryszarda Petru z varšavské pobočky PwC. „Nevím, jestli to vláda zamýšlela, ale de facto jde o zabití druhého pilíře.“
Naděje, že by se uprostřed prázdnin najednou velké množství Poláků rozhodlo na poslední chvíli poslat prohlášení, že chtějí ve fondech zůstat, je velmi malá. Tuskova vláda sama nedělá prakticky nic pro to, aby alespoň část Poláků přesvědčila o tom, že mají ve fondech zůstat. Naopak zakázala fondům reklamu…
„Poláci prostě pochopili, že na výšku jejich penzí má vliv to, jak dlouho budou pracovat a jak velkou částku odvedou na sociálním pojištění, a ne to, jestli se nějaká část těchto odvodů převede nebo nepřevede do otevřených penzijních fondů,“ řekla poněkud přezíravě zástupkyně ministra financí Izabela Leszyna.
Rána i pro Varšavskou burzu
Od Tuskovy vlády, která má obecně pověst reformního a liberálního kabinetu, by se takové jednání neočekávalo. Jenže finanční náročnost přechodu ze státního průběžného systému, nízká výkonnost soukromých penzijních fondů, doznívání finanční a ekonomické krize, kterou Polsko překonalo také díky vysokému deficitu rozpočtu, to vše vytvořilo pro penzijní fondy smrtící koktejl.
Pro polskou ekonomiku ale může mít likvidace druhého pilíře velmi vážné důsledky i mimo „penzijní sféru“. Otevřené fondy, které před „reformou“ disponovaly prostředky v hodnotě dvou bilionů eur, hrály totiž zásadní roli ve fungování varšavské burzy. Ta byla i díky nim nesrovnatelně živějším trhem, než je burza pražská.
Polské penzijní fondy navíc velmi brzy budou potřebovat značnou hotovost. Dalším reformním rozhodnutím také je, že deset let před dosažením penzijního věku klienta bude muset penzijní fond postupně začít přelívat klientovy peníze do státního fondu. V okamžiku dosažení penzijního věku má být na jeho kontě u penzijního fondu nula. Proto také lidé, kterým do penze zbývá deset let a méně, nedostali možnost volby: jejich peníze by se měly ještě letos začít přesouvat do prvního pilíře, odkud jim také budou vypláceny. „Rozhodnutí vlády odebírat soukromým fondům aktiva klientů, kterým zbývá do penze méně než deset let, bude znamenat, že fondy budou čistými prodejci akcií už v roce 2014,“ uvádí například Grzegorz Chłopek, šéf fondu ING PTE.
Naděje, kterou si Varšava dávala – totiž že se Varšavské burze podaří ovládnout burzu vídeňskou, případně i pražskou a stát se jednoznačným lídrem střední Evropy –, tedy berou zřejmě zasvé. Se všemi negativní důsledky, které to bude pro Polsko, polskou ekonomiku i význam Varšavy jako regionálního finančního centra mít.
Minulý týden se v Polsku hlasovalo o důvěře vládě. Kvůli uniklým odposlechům telefonátů, ve kterých se polští politici nelichotivě vyjadřovali mimo jiné o polských spojencích. Paradox politiky je, že o existenci či neexistenci vlády rozhoduje právě tohle. Přitom skutečné negativní důsledky bude pro Polsko mít likvidace fungujícího druhého pilíře penzijního systému. Ať už byla tato penzijní reforma promyšlená, nebo nedomyšlená, je to právě ona, kvůli čemu si Tuskova Občanská platforma příliš nezaslouží, aby po příštích volbách dál vládla Polsku
Autor je redaktor MF DNES
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 7. 2014 7:57
Penzijni fondy nejsou nicim jinym nez jen politickymi experimenty,to je potreba si uvedomit jak v Polsku, Madarsku, na Slovensku, v CR iijinych postkomunistickych statech okolo.
Kdo se takoveho experimentu zucastni, musipapak sam nest odpovednost
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 7. 2014 15:45, huki
určitě jste mu založila 300,- měsíčně, což, milá dámo...óóó, to bude penzička, ten si bude chrochtat...svatá rasistická prostato...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.