Na začátek malá aritmetická úloha. Dejme tomu, že se vám nelíbí poplatky podílových fondů a chcete investovat přímo do akcií. Měli byste vědět, co kupujete, u každé akcie tedy přečtete každý rok výroční zprávu podniku.
Dejme tomu, že budete mít dvacet akcií, analýza jedné vám bude trvat jen čtyři hodiny, cena vašeho času (např. ušlá mzda) je 200 korun na hodinu a investujete půl milionu. Snadno spočítáte, kolik procent vkladu vás ročně bude stát jeho správa… A potom můžeme pokračovat dál.
Vstupné do fondu
Nejviditelnější při každé investici do fondu je vstupní poplatek. Sazby se liší, ale obecně platí – čím dlouhodobější a dynamičtější, tím dražší. Za konzervativní fondy zaplatíte od nuly do dvou procent z investované částky. Za ty akciové potom tři až pět procent. Sazba poplatku zpravidla klesá s velikostí investice.
Pokud si zvolíte pravidelnou investici, můžete si za nižší sazbu předplatit vstupní poplatek na celou cílovou částku. V takovém případě potom neplatíte vstupní poplatky z jednotlivých pravidelných částek. Jen pozor, aby se vám někdo nepokusil prodat „výhodnou“ nabídku, při které si zaplatíte poplatek na začátku z cílové částky a potom stejně ještě poplatek z každého vkladu.
U jedné společnosti obvykle platí jedna sazba pro všechny fondy stejného druhu. Stejně tak když investujete přes platformu umožňující nákup fondů více správců, například u společnosti Conseq.
Tu a tam se můžete setkat s výstupním poplatkem. V takovém případě neplatíte na začátku, ale pokud podílové listy předčasně odprodáte. Například tři procenta v prvním roce a pak za každý rok méně až do nuly. Vstupní a výstupní poplatek se nevybírají zároveň! Nelegální to ale není, takže i taková lahůdka na našem trhu byla.
Co se skrývá pod hladinou
Rozhodovat se mezi fondy pouze podle vstupního poplatku by byla chyba, zvlášť při dlouhém investičním horizontu.
Méně viditelný, ale o to důležitější je totiž poplatek za správu, anglicky management fee. Ten je účtován každoročně jako určité procento vaší investice ve fondu.
Opět platí – čím agresivnější, tím dražší. Akciové fondy si typicky účtují mezi jedním a půl a dvěma procenty, srovnejte to schválně s výsledkem úvodního příkladu.
Dluhopisové fondy by se měly držet do jednoho procenta. Dnes, když jsou úrokové sazby rekordně nízko, nemá smysl kupovat dluhopisový fond, který má výnos do splatnosti jedno procento a poplatek jeden a půl nebo dokonce dvě procenta (i takový na českém trhu existuje).
Motivace práce správce
Poplatek za správu se započítává do ceny podílového listu. Jinak řečeno, fond uvádí výkonnost už po odečtení poplatků. Z nich pak investiční společnost platí všechny svoje náklady na provoz, mzdy a tak dále.
Některé fondy si část odměny berou ve formě výkonnostního poplatku (performance fee). Metody jeho výpočtu jsou různé, ale nejférovější varianta je poplatek pouze z výkonnosti nad benchmark (srovnávací index). Neboli když správce překoná trh. To by jej teoreticky mělo motivovat k lepším výkonům.
Není ale tak docela pravda, že díky fixním poplatkům mají investiční společnosti „svoje jisté“. Pokud se fondu přestane dařit, můžou z něj investoři utéci a příjmy z poplatků se vypaří.
Na tomto místě by bylo fér zmínit indexové fondy neboli ETF, které mají výrazně nižší poplatky než klasické fondy. Je tu ale háček: kvůli makléřským poplatkům, typicky deset dolarů za každý pokyn, nejsou příliš použitelné pro pravidelné spoření malých částek.
Podstatnější nevýhoda vyplývá z velikosti, přesněji tedy titěrnosti českého trhu – ETF nejsou k dispozici v koruně, takže při investici nesete v plném rozsahu měnové riziko.
Ještě není všem poplatkům konec
Kromě jmenovaných poplatků existují další, naštěstí už menší náklady, konkrétně odměna depozitáři a auditorovi, kteří plní důležitou roli při dohledu nad hospodařením fondu. To vás bude stát maximálně nízké desetiny procenta ročně.
Všechny náklady dohromady pak udává takzvaný ukazatel celkové nákladovosti neboli TER, z anglického total expense ratio.
Snadno jej zjistíte ze Sdělení klíčových informací fondu. V českém překladu příslušné evropské směrnice je ovšem chyba, takže v dokumentu najdete položku označenou jako „poplatek za správu“. Nenechte se zmást, je to ukazatel celkové nákladovosti. Případné poplatky za výkonnost se ovšem uvádějí zvlášť.
Co čísla říkají, a co zamlčí
Co si odnést do praxe? Na nákladech fondu záleží – čím delší horizont, tím víc. Na druhou stranu, nemá smysl „pitvat“ rozdíl jedné dvou desetin procenta mezi dvěma fondy, který bude mít na výkonnost zanedbatelný dopad. Dávejte si pozor spíše na výjimečné případy, kdy jsou náklady vyšší o jednotky procent ročně – např. v poslední době se na českém trhu objevily fondy s nákladovostí ke čtyřem procentům ročně. Nejčastěji jsou takové fondy prodávány jako „exkluzivní“ nebo „bez skrytých poplatků“ – takovéto „mimořádně výhodné“ nabídky by okamžitě měly upoutat vaši pozornost a měli byste si nechat předložit oficiální dokumenty fondu a ty si prostudovat.
Mimochodem, celková nákladovost fondu nevypovídá o jeho celkové nákladovosti. Zní to absurdně, ale je to tak. Do TERu se totiž nepočítají například transakční náklady na obchody s akciemi. Mezi akciovými fondy je proto vhodnější volit takové, které jsou relativně „konzervativní“ a neobchodují příliš často. V praxi se ukazuje, že fondy s vysokou obrátkovostí portfolia mají často i horší výkonnost.
Předváděčka pro rentiéry
Hrnce, deky a žehličky mají svoje „šmejdy“, kteří na předváděcích akcích obírají důchodce. To neznamená, že přestaneme vařit, spát a žehlit. I finanční produkty mají svoje „šmejdy“. Bylo by ale chybou se nechat znechutit – pouze je potřeba si při výběru dát pozor.
I u solidního správce fondu se nám mohou nelíbit poplatky – investovat s poplatky je ale lepší než neinvestovat vůbec. Investiční společnosti navíc musí o poplatcích poměrně transparentně informovat – kéž by se totéž dalo říct o ostatních finančních i nefinančních službách!
Autor je analytik Partners
Dokážete se sami zorientovat v poplatcích fondů a vybrat takový, který je má nastavené férově? Nebo je na vás těch čísel trochu moc a vlastně nevíte, kde je hledat a jak se v nich orientovat? Podělte se o své zkušenosti v debatě pod článkem!
Sdílejte článek, než ho smažem