Konec školy: Kdy musí studenti začít platit pojistné a jak
Co se děje | Kateřina Hovorková | 21. 6. 2023
Jak je to s platbami zdravotního a sociálního pojištění u studentů, kteří mají za sebou závěrečné zkoušky a končí školu? Poradíme.
Vysoké školy jsou instituce poskytující vyšší vzdělávání, která má právo udělovat akademické tituly. Nabízejí zpravidla bakalářské, magisterské a doktorské programy. Jejich cílem je poskytovat specializované vzdělání v různých oborech, jakými může být například věda, technologie, umění, humanitní vědy a další. Vysoké školy jsou ze zákona považovány za právnickou osobu.
Vysoké školy mohou být veřejné, soukromé anebo státní.
Veřejné vysoké školy jsou zřizované a spravované státem, jsou financovány z dotací ze státního rozpočtu. V České republice je kolem 26 veřejných vysokých škol, mezi které patří například Univerzita Karlova. Nabízí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání.
Mezi státní vysoké školy se řadí policejní školy a vojenské školy. V České republice to jsou dvě vysoké školy: Policejní akademie České republiky v Praze a Univerzita obrany.
Soukromé vysoké školy musí být povoleny ministerstvem školství, aby mohly působit jako vysoké školy. Nejsou financovány ze státního rozpočtu a tak se na nich zpravidla platí školné. V České republice je soukromých škol celkem 36, mezi ně patří například Metropolitní univerzita Praha, Univerzita Jana Amose Komenského Praha a Vysoká škola ekonomie a managementu.
Další články na téma vysoké školy najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: čtenosti | chronologicky | hodnocení
Co se děje | Kateřina Hovorková | 21. 6. 2023
Jak je to s platbami zdravotního a sociálního pojištění u studentů, kteří mají za sebou závěrečné zkoušky a končí školu? Poradíme.
Co se děje | Petr Kučera | 12. 5. 2023
Speciální daňovou výhodu bude možné využít naposledy pro příjmy za rok 2023, předpokládá vládní balíček.
Očima expertů | Tereza Mynářová | 22. 11. 2016 | 8 komentářů
Zaměstnávají české firmy absolventy vysokých škol i na pozicích, na které by bohatě stačila maturita? Jaké vlastnosti musí mít uchazeč bez diplomu, aby „porazil“ ve výběrovém řízení vysokoškoláka? Ptáme se personalistů.
Jak na to | Monika Veselíková | 30. 5. 2017 | 1 komentář
Máte to ve škole za pár, maturujete nebo máte čerstvě po státnicích? Poradíme jak a kdy řešit zdravotní a sociální pojištění. Náš přehled pomůže úspěšným absolventům i studentům, které čeká opravný pokus.
Když se řekne | Petra Dlouhá | 15. 6. 2015 | 15 komentářů
Od kdy platí absolvent střední, vyšší odborné a vysoké školy zdravotní a sociální pojištění? Co když maturita neklapla? Co když ze školy dostanete padáka nebo se poroučíte sami? Odpovíme na všechno.
Články | Martin Pawinger | 25. 3. 2002 | 2 komentáře
K formální změně trvalého bydliště se studenti uchylují zpravidla ve snaze získat nějaké naturální výhody, například kolej. Stejným způsobem však lze získat i několik tisíc korun měsíčně v hotovosti.
Články | Ludmila Řezníčková | 6. 9. 2006 | 10 komentářů
Chystáte se odejít do penze? Pro nárok na starobní důchod je potřeba mimo jiné dosáhnout povinné doby důchodového pojištění. Víte, co vše se do této doby započítává? Co dělat, pokud zjistíte, že tuto povinnou dobu pojištění nesplňujete? Proč je dobré si před podáním žádosti o důchod nechat vystavit tzv. informativní osobní list důchodového pojištění? Za jaké situace byste neměli na starobní důchod nárok až do smrti?
Očima expertů | Ondřej Tůma | 21. 10. 2016 | 10 komentářů
Které studijní obory jsou pro budoucí vysokoškoláky nejperspektivnější a jakým by se měli obloukem vyhnout? Zeptali jsme se zástupců vzdělávacích organizací, personálních agentur, asociací podnikatelů, ekonomů, osobností ze světa financí a byznysu.
Jak na to | Petra Dlouhá | 22. 5. 2012 | 26 komentářů
Sezóna přijímacích zkoušek je v plném proudu. Čeští maturanti tradičně pořádají hony na humanitní obory. Mnozí rodiče se děsí, že jejich děti budou jako „humanitní vzdělanci“ živořit. Jaká je realita?
Seriál | Martin Víta | 21. 3. 2016
Špatná volba vysoké školy je nepříjemná věc. Často znamená rok ztraceného života. Přitom je docela snadné si školu – aspoň do jisté míry – ozkoušet sice na nečisto, přesto na vlastní kůži.
Seriál | Martin Víta | 23. 2. 2016
Mám jít studovat informatiku na Matematicko-fyzikální fakultu UK, nebo na Fakultu informačních technologií ČVUT? Vyhovovala by mi víc práva v Praze, nebo v Brně? Tyto a podobné otázky trápí každoročně tisíce uchazečů o vysokoškolské vzdělání – ať už ve fázi podávání přihlášek, nebo po úspěšně absolvovaných přijímačkách.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 14. 12. 2012 | 24 komentářů
Na pomoc při hledání nejperspektivnějších oborů jsme si přizvali prestižní ekonomy, sociology, zástupce státní správy, personálních agentur, ale také osobností z byznysu.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 7. 4. 2017 | 7 komentářů
Ekonomům se často vyčítá odtržení od reality. Je to pravda? Chrlí naše vysoké školy jednoho nepoužitelného ekonoma za druhým? Jak by měla vypadat výuka ekonomie hodná jednadvacátého století?
Očima expertů | Ondřej Tůma | 20. 2. 2015 | 6 komentářů
Blíží se termíny podání přihlášek na vysokou. Studium na vysoké škole může člověku zásadně proměnit život. Je ale potřeba dobře vybírat. Nebo ne? Není rovnou lepší škola života? Co budoucím studentům radí šéf Scia Ondřej Šteffl, státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, ekonom Pavel Kohout, podnikatel Tomáš Čupr a další?
Kariéra | Táňa Chadrabová | 19. 10. 2007 | 7 komentářů
Nabídka volných pracovních míst pro absolventy vysokých škol poprvé v historii převýšila poptávku, a to o 28 %. Všichni vysokoškoláci ale na dobře placené místo pomýšlet nemohou. Podívejte se na žebříček nejlepších a nejhorších škol podle nezaměstnanosti absolventů.
Články | Lenka Fialová | 30. 5. 2001
Studenti vysokých škol, otevřete si účet u České spořitelny! Získáte kontokorent deset tisíc, každý rok čtyři stovky a co víc - při získání "červeného diplomu" deset tisíc. To se vyplatí pořádně se učit! Opravdu?
Co se děje | Ondřej Tůma, Jan Brož | 1. 7. 2011 | 18 komentářů
Nepoctiví studenti a podnikavci, kteří uspokojují jejich poptávku – spojenectví, jež podrývá podstatu vysokého školství. Školy by mu mohly efektivně čelit: stačilo by opravdu se každému studentovi věnovat. To by však žádalo přidat peněz a ubrat studentů – trend vysokoškolského vzdělávání je u nás právě opačný.
Aktuality | Olga Skalková | 7. 12. 2022
Bankovní identita bude brzy odemykat dveře k řadě nových služeb. S její pomocí například vstoupíte do klientských portálů všech zdravotních pojišťoven, jak jsme na Peníze.cz podrobně psali už v říjnu. Podávat s ní půjde i žádosti o všechny typy důchodů, o dotace Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám light nebo přihlášky ke studiu a ke zkouškám na vysoké škole. Vyplývá to z dnešních informací Marka Růžičky, výkonného ředitele společnosti Bankovní identita, která službu zajišťuje.
Komentář | Michal Kašpárek | 20. 2. 2015 | 9 komentářů
Nenechej si poplést hlavu průměrnými platy absolventů nebo chytrými řečmi o tom, jak bude svět vypadat za třicet let.
Daně | Josef Janda | 2. 11. 2007
Jednou z možností, jak si snížit základ pro výpočet daně z příjmu, je kromě nákupu státem podporovaných finančních produktů i dárcovství. Finančním příspěvkem nejen neziskovým organizacím lze pomoci okolnímu světu a zároveň si snížit daně.
Co se děje | Ondřej Tůma, Jan Brož | 30. 6. 2011 | 22 komentářů
Dobrá zpráva: vysokoškolské vzdělání je dnes opravdu pro všechny! Nemáte čas, chuť či nadání na psaní diplomky? Nevadí, stojí pár desítek tisíc. Budeme tedy brzy umět spočítat cenu titulu. Jeho hodnota však kvůli tomu bude brzy – na nule. Stejně jako prestiž našich vysokých škol.
Daně | Petr Čermák | 25. 10. 2007 | 1 komentář
„Hledáme občana, zn.: spěchá, blíží se začátek dalšího roku,“ tak by mohl v minulých letech znít inzerát všech obcí, které se ocitly těsně pod hranicí pro příděl většího množství peněz z vybraných daní. To má změnit vládní novela zákona o rozpočtovém určení daní.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 7. 5. 2015 | 15 komentářů
V některých jižních zemích Evropské unie je nezaměstnanost mladých lidí až padesátiprocentní. U nás čísla zdaleka tak strašidelná nejsou. Přesto se často žehrá na to, že absolventi škol nejsou připraveni pro úspěch na trhu práce. Jak to tedy je?
Rozhovor | Ondřej Tůma | 17. 1. 2015 | 12 komentářů
Mívali jsme čtyři vysoké umělecké školy. Dávno tomu. Dnes chrlí absolventy těchto oborů řada regionálních univerzit. Uživí se? A je vůbec o jejich práci zájem, nebo spíš vítězí obecný nevkus? V dvojrozhovoru nám odpovídají dva profesoři Vysoké školy uměleckoprůmyslové.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 18. 2. 2011 | 14 komentářů
Problematika placeného studia na státních vysokých školách je ožehavým tématem, na které se nedá pohlížet černobíle. Stěžejní otázkou by nemělo být to, zda se má školné zavést, ale spíše, za jakých podmínek. Na tom se v další anketě serveru Peníze.cz shodli oslovení experti.
Články | Jan Heřman | 28. 11. 2001 | 1 komentář
Dvě miliardy se nakonec našly. Problém financování vysokých škol tím však stále není vyřešen. Chybějící peníze by mohl přinést způsob financování VŠ, který počítá se zavedením školného.
Zahranicni | Petr Čermák | 21. 11. 2007
V Česku přibývá možností investování do asijských akcií. Jedná se o rizikovější investice s minimální doporučenou dobou investování na pět až sedm let. Odměnou mohou být vysoké zisky.
Články | Jan Heřman | 21. 3. 2002
Sotva jsme se začali orientovat v daních, ODS přináší reformu. Většina lidí uvítá nižší daň z příjmu, zapláče však střední třída a napjatý státní rozpočet. Rovněž Evropské unii se koncept rovné daně líbit nebude.
Články | Tomáš Prouza | 1. 2. 2002
Začátkem září se stala členkou prezídia Komise pro cenné papíry a o měsíc později řekla Ano svému dlouholetému partnerovi. S Lucií Matolínovou jsme mluvili nejen o novém životě, ale i o rodině a přátelích, duševní hygieně a rozdílech mezi muži a ženami ve vysokých funkcích.
Stránka 1/3
Předchozí
Následující