Nepočítáme-li návštěvy webů vysokých škol, první kontakt uchazeče s vysokoškolským prostředím se uskutečňuje nejčastěji během dnů otevřených dveří nebo na veletrzích pomaturitního vzdělávání. Na těchto akcích uchazeči typicky získávají přehled o nabídce studia na příslušné fakultě, přijímacím řízení a možnostech uplatnění. Je ale dobré si uvědomit, že tyto akce mají v jistém smyslu „reklamní charakter“ – každá fakulta se snaží vyzdvihnout především své úspěchy a svá pozitiva.
Realita vysokoškolského studia se ovšem projevuje jinde – především na přednáškách, seminářích a cvičeních. Je proto víc než žádoucí, aby si zájemci o studium daného oboru zkusili ještě během středoškolských studií navštívit alespoň několik přednášek na fakultě, o které uvažují. Téměř každý vysokoškolák přiznává, že jeho představa o studiu na vysoké škole byla v době před maturitou výrazně zkreslená. Mnozí studenti navíc po několika měsících strávených na vysoké škole otevřeně prohlašují, že by při opětovném výběru postupovali jinak.
Jak vybírat vysokou školu? Kde hledat ty opravdu důležité informace – jaké je uplatnění lidí, kteří studovali to, o čem já přemýšlím, jaká je kvalita školy, jak vyhodnotit své šance na přijetí...
Připravujete se na přijímačky na Masarykovu univerzitu v Brně?
Podívejte se na řešení vybraných úloh z testů TSP MU!
Chystáte se na Národní srovnávací zkoušky na testy OSP Scio?
Máme pro vás sady úloh na procvičování!
Tyto bezplatné projekty stejně jako tento seriál připravuje vzdělávací agentura kurzy-fido.cz
Přednášky jsou (až na velmi řídké výjimky veřejné), není tedy problém „jít si sednout“ mezi řádné studenty – obavy z toho, že byste nebyli vítáni, opravdu nejsou na místě. Navíc vysokoškolští pedagogové jsou v naprosté většině případů velice obětaví a vstřícní lidé, kteří zájem o obor velice vítají. Uvidíte, že se mezi vysokoškoláky budete cítit velmi příjemně. Praktická cvičení či praxe veřejné nebývají, což je pochopitelné – jak by asi vypadalo, kdyby se na pitevně objevil člověk z ulice? Nebo v laboratoři plné toxických látek?
Lepší představa o oboru: obsah i forma výuka předmětu na střední škole se často výrazně odlišuje od vysokoškolské výuky příslušného oboru. Obor, který je z pohledu středoškoláka atraktivní, se může při pohledu zevnitř jevit jako nudný a nezáživný, naproti tomu předměty, které vypadaly na střední škole nepříjemně, se můžou díky systematickému výkladu na vysoké škole stát velmi zajímavými.
Lepší představa o náročnosti školy: o obtížnosti vysokoškolského studia nejrůznějších oborů koluje mezi středoškoláky řada předsudků a pověr – některé „informace“ mají vyloženě podobu karikatury (typ „ekonomka je nejtěžší gympl v Praze“), a nelze je tedy rozumně při rozhodování použít. Návštěvou několika úvodních přednášek, které jsou určeny prvákům, získáte daleko přesnější představu o obtížnosti studia.
Poznání atmosféry na škole: už z několika hodin na konkrétní vysoké škole poznáte, jestli se jedná o instituci zkostnatělou či moderní, jestli žije z tradice nebo se orientuje na potřeby studentů – to se v novinách ani na dnech otevřených dveří většinou nedozvíte.
Pravda o školství, že vám z ní zvadnou pugety a u slavnostního oběda zaskočí v ústech. Od Michala Kašpárka.
Získání kontaktů: na přednášce se potkáte se svými případnými budoucími spolužáky, od kterých můžete získat cenné informace o studiu – mnohdy daleko přesnější, než se vyskytují v médiích nebo než mají k dispozici výchovní poradci na středních školách.
Vidíte, že od návštěvy přednášky vás dělí skutečně jen pár virtuálních kroků (a několik těch skutečných).
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
