Očima expertů: Co chybí absolventům našich škol?

Máte tam chybu. Na získání nároku na nekrácený důchod nemusíte "odpracovat" 35 let, ale mít 35 let doby pojištění (ty roky se mění podle roku odchodu do důchodu, ale v principu to nic nemění).
Takže dnes není problém, pokud si to člověk zaplatí, absolvovat vysokou školu při zaměstnání, stejně jako není problém, pokud si to člověk zaplatí, započítat dobu studia do doby pojištění (zaplatit pojištění zpětně). Ta druhá možnost je ve skutečnosti levnější (stačí zaplatit cca 20 000 Kč za rok - cena studia je v drtivě většině případů vyšší).
A tu vaši hypotézu s dobou pojištění chcete řešit jak? Že u maturity bude stát paternalistický státní úředník, který bude říkat: "Ty jdi na VŠ", "Ty seš blbej jak pumpa na saně, nestihl bys odpravovat roky do důchodu, tak jdi do Kolbenky rovnou" ?
Získali-li jsme svobodu o svém životě rozhodovat, máme také svobodu si ho špatným rozhodnutím podělat. To je věc, co?

Třeba k tomu, že nyní u nás musíte odpracovat 35 let, abyste měl nárok na důchod a do toho se nyní nezapočítává studium. Pokud tedy skončíte vysokou třeba až ve 30 letech, nemáte prakticky žádnou rezervu, jestli máte skončit s kariérou v 65 letech. Uvědomte si, že všichni absolventi VŠ, zvláště když je jich nyní prakticky polovina každého mladého ročníku, nemohou být ke konci kariéry vyšší střední až vrcholový management anebo vysoce žádaní specialisti lepší než specialisté s 5 - 10 letou praxi ve věku 30 - 40 let, u kterých není problém si udržet práci i ve věku 60 a víc let. To bude jen pár procent VŠ absolventů z každého ročníku. Dalších pár desítek % dnešních VŠ absolventů si udrží běžnou práci do 65 a tudíž splní podmínky pro přiznání důchodu. Problém budou mít ti z té horší části dnešních vysokoškolských absolventů. Vzhledem k tomu, že dnes vysokoškolský diplom získává prakticky polovina mladých z každého ročníků, činí značnou část těchto vysokoškolských absolventů lidi s průměrným a část i s podprůměrným IQ. Tito lidé budou mít velký problém se udržet celých 35 let na pracovním trhu, ostatně někteří z nich s tím mají problém už coby absolventi. Co teprve, když budou ve věku 40 a víc let, jejich znalosti a dovednosti ze školy budou dávno zastaralé a díky jen průměrnémi IQ a nedostatku času díky zaměstnání a rodině nezvládnou svoje znalosti aktualizovat. Tito lidi ve věku 40+ budou firmy propuštět a nahrazovat mladými absolventy a oni sami už nové zaměstnání najít nemusí. A doba evidnece na UP se započítává do odpracovaných let jen tuším první tři roky. Tito lidi nezvládnou dohromady za svou kariéru odpracovat 35 let a tudíž nebudou mít nárok na řádný důchod. Dostanou jen jakýsi náhradní, o 5 let později, to je od 70 let věku, pokud se toho věku coby lidi žijící z brigád nebo z dávek UP dožijí. Pro tyto lidi je tedy mnohem lepší začít svou kariéru ukončením vhodné střední školy. Mají potom na odpracování 35 let nutných k obdržení starobního důchodu čas až 48 let, navíc dnes není problém, pokud si to člověk zaplatí, absolvovat vysokou školu při zaměstnání.

no ale to přece zaměstnavateli TAKY nikdo nezaručuje, že po vyrobení o danou věc bude zájem, ani jestli vůbec sežene dost lidí s adekvátní kvalifikací pro zajištění výroby. pokuste se pochopit že zaměstnanec a zaměstnavatel mají v principu stejný zájem, nelze přesouvat všechny rizika nebo všechny náklady jen na jednu stranu potravního řetězce.

Problem je, ze Vam nikdo nezaruci, ze po douceni o dannou vec bude zajem a navic spoustu veci je treba se naucit v realnem provozu.

Podle mně se dneska vzdělanost populace zaměňuje za počet vysokoškolských diplomů, které ta populace vlastní. To je ale čistý idiotismus. Navíc je další nesmysl snažit se statisticky v počtu držitelů diplomů dohnat a snad i předehnat třeba zrovna tu Francii. Kde je počet diplomů mezi jednotlivými věkovýmu kategoriemi populace docela určitě rozložen v podstatě rovnoměrně mezi tou schopnější částí populace. U nás bylo ještě relativně nedávno výběrové vysoké školství, kdy se k diplomu mohla dostat jen procentuálně velmi malá část populace. Nyní se toto snažíme dohnat rozdáváním diplomů doslova všem mladým, kteří si o něj řeknou. Včetně těch průměrných i mírně podprůměrných, kteří by ještě před 10 -15 lety v době výběrového školství měli problémy vůbec dokončit střední vzdělání, případně by střední školu ani nezvládli. Dneska tito lidé projdou střední i vysokou školou a doslova "vyfasují" diplom. Ovšem jejich průměrnost až podprůměrnost se za prvé projeví na množství znalostí, které si z vysoké odnesou a které obvykle na konkrétní specializovanou práci na konkrétní pracovní pozici nestačí. Firmy tedy musí k takovým vysokoškolákům přistupovat jako k nekvalífikovaným a už při nástupu je rozsáhle školit či rovnou draze rekvalifikovat. A to se logicky firmám nechce. Raději vybírají ty kvalitnější, kteří to ovšem v dnešním pokřiveném vzdělanostním prostředí dokazují ne svými kvalitními studijními výsledky, ale tím, že dokáží své studium šidit souběžnými brigádami či trvalou prací a přesto nakonec vystudují. Čím více to studium ošidí, tím jsou pro firmu lepší. Výrobou vysokoškoláků z průměrných a podprůměrných si taky zakládáme na časovanou bombu a sice na masívní nezaměstnanost těchto vysokoškoláků. Tito lidé totiž vyžadují na průběžné studium a udržování svých znalostí mnohem víc času než ti schopnější. Dá se dokonce spíš čekat, že v zaměstnání na plný pracovní úvazek čas na nějaké průběžné učení nenajdou vůbec. Jejich obecná kvalifikace tak bude rychle klesat a už po 5 - 10 letech zaměstnávání bude velice pravděpodobné, že noví absolventi právě vycházející ze školy budou v aktuálních znalostech a dovednostech mnohem lepší než oni. Pro firmu tedy nastane čas tyto zaměstnance s 5 - 10 letou praxí nahradit novými "čerstvými" absolventy. Zatímco ti propuštění najednou zjistí, že jejich stávající znalosti a dovednosti pro získání jiné práce prostě už nestačí a stanou se dlouhodobě nezaměstnanými. Nebo pracujícími živícími se pouze občasnými všelijakými brigádami. Vznikne tedy docela masívní vysokoškolská nezaměstnanost.

ale to se přece nevylučuje. pokud firma má málo dělníků a potřebuje je - jistě je dobře zaplatí, a případně i proškolí a vyučí, nebo si je bude vychovávat už od školy a včetně školy. ale pokud je nepoužitelných lidí jako hnoje, a firma má z čeho vybírat - musí ti, kdo opravdu chtějí pracovat, sami zlepšit svou cenu na trhu práce, například tím že se doučí něco o co je zájem. nabídka a poptávka, nic víc v tom nehledejte. taky byste nikomu neplatil pekařský kurs, jen proto že vám jeho rohlík nechutná - prostě byste koupil jinde. je to vyčůranost?

Dobrý den.Vyrůstal jsem před rokem 1989 a dobře si pamatuju že když jsem se učil na sou kdo mi platil učení.Nedávno jsem byl na úřadu práce a chtěl jsem rekvalifikaci a paní poradkyně se mě zeptala proč mi to nezaplatí firma když to požaduje?At si vychovají svoje dělníky když je potřebují,nebo to je vyčůranost firem zbohatnout za jeden rok?Simir7.

Bral jsem to v kontextu gympl -> VŠ. Tj. maturita v 17-18 a kolem 18. narozenin do prváku na VŠ. Ano u odborných středních škol, kde je maturita konec vzdělání asi budete mít pravdu.

K čemu by byla dobrá "turboškola" s maturitou v 17 letech, když 17-letý stejně nemůže dělat žádnou práci, kde je mu svěřena jakákoliv odpovědnost?
To mu bude případný zaměstnavatel dělal rok zaopatřovací ústav?
Navíc, při šanci na dožití ~80 let není brzké "vyblití" studenta na pracovní trh žádná výhra. Na co? Aby pak déle pobíral důchod? Nebo aby mohl déle pracovat, protože těch 40 let práce, to je přeci to nejkrásnější období života?
Ale kdeže, to já radši ze svých daní budu platit o pár procent víc, než žít ve společnosti., kde by ještě více trotlů ani při maturitě nevědělo, kdo je Jidáš a Pallas Athéna.

Více aspoň softporn skills!

Celkem vtipné je sledovat, jak si prakticky všichni při hledání odpovědí přihřívají svou polívčičku. Pro sociologa je problém zastoupení vysokoškoláků v populaci, šéf průmyslového sdružení ho vidí v nedostatečném přizpůsobení škol průmyslu, ředitel personální agentury v přehnaných požadavcích uchazečů o práci a ekonom ve finančních tocích.
Nicméně určitý prvek shody nalézt přeci jen lze. Chce to více soft skills. A s tím naprosto souhlasím.

Mě 8 letá základka/gympl/matfyz (státnice 2002) na programátorskou praxi připravili docela dobře. Říkám docela, protože určitě je hodně co zlepšovat. Ne za všechno, co se nepovedlo, může škola, něco byla jen moje blbost/lenost. Konkrétní výhrady ke škole: moc dlouhá základka (to dnes řeší 8 leté gymply). Angličtina! To se dnes snad postupně lepší. Nenutit do 2 povinných cizích jazyků, ale angličtinu naučit dobře! Český jazyk - základka celkem ok, gympl průšvih. Fakticky to byla z 90% historie české a světové beletrie. To je úplná kravina, v tomhle rozsahu by to nemělo být povinné. Něco jiného je gramatika a (neumělecký) sloh, to by měl zvládat každý. Gympl + základka byly moc dlouhé, to je dnes ještě horší kvůli povinným devátým třídám. Zkrátit o 2 roky. Maturitu klidně v 17-18 letech. Matfyz: té analýzy bylo snad až moc. Teda začátek ok, ale pak ta komplexka atd... Možná bych místo ní přidal nějaké matematiké algoritmy? Třeba i nějaké šifrování. Líp naučit C++, i ty pokročilé věci. Pak naučit git (já jsem fakt tehdy CVS neuměl). Pelikán by mohl ke grafice přidat i nějakou grafickou akceleraci, OpenGL. A pak nějaké ty drobnosti, třeba diplomka až moc závisí na vedoucím (jsou špatní i dobří), škola by to měla trochu lépe hlídat, tady si fakt může študák naběhnout.

Současné snahy o reformu školství mají jediný důvod. Vrstva poradců, manažerů, politiků, sociologů, politologů, ale i úředníků nevěřícně zírají, jak se stále více lidí z VŠ tlačí na jejich neproduktivní místa a vytvářejí stále nová. No a tito lidé tak začínají zoufale hledat, jak nacpat lidi, kteří nejsou jejich příbuznými a kamarády, někam, kde vzniká něco reálného. Prostě potřebují lidi, kteří je budou živit a oni jim budou radit, jak se to má dělat.

Je zvláštní, že to, co chybí absolventům dle pana Dlouhého (nevhodná struktura oborů), nevadí té paní z Nestlé a pánovi z Hays (teoretická úroveň poznatků je dobrá, absolventi jsou flexibilní). Naopak, to co chybí dle té paní z Nestlé a pánovi z Hays (soft skills, propojení studia s praxí) při "kvalitní průpravě v matematice, fyzice a přírodních vědách" (alespoň tak, jak se to učí) pravděpodobně nezískají.

http://pravyprostor.cz/musime-byt-poslusni/