Školné: Ano nebo ne?

Jan Heřman | 28. 11. 2001 | 9 komentářů
Školné: Ano nebo ne?
Dvě miliardy se nakonec našly. Problém financování vysokých škol tím však stále není vyřešen. Chybějící peníze by mohl přinést způsob financování VŠ, který počítá se zavedením školného.

Boj o peníze

Letošní rozpočet přidělil vysokým školám patnáct miliard korun. V relativním vyjádření to představuje 18,7 procenta objemu peněz pro ministerstvo školství, 2,2 procenta výdajů státního rozpočtu nebo například 0,7 procenta hrubého domácího produktu (v tomto případě za rok 2000).

Asi jako ve všech oblastech financovaných ze státního rozpočtu není jednoduché najít peníze. Jestliže chceme přidat vysokým školám, jedním dechem musíme dodat, kde na to vzít. Buď zvýšením daní nebo z mimořádných příjmů rozpočtu (což není systémové řešení) a nebo snížením jiných výdajů rozpočtu. Zde se nabízí otázka. Komu peníze vlastně vzít? Jiná možnost, ve světě rozšířená asi více než v ČR, je mimorozpočtové financování. Ministr školství, Eduard Zeman, mluvil především o zpeněžení know-how. U našich nejprestižnějších vysokých škol tento způsob přináší zhruba deset procent příjmů. Nabízí se také podnikání, například vydavatelská nebo poradenská činnost. Jednou z možností je rovněž zavedení školného.

Pro a proti

Otázka zavedení školného má řadu pro i proti. Zastánci argumentují především nedostatkem peněz ve vysokém školství, omezeným přístupem ke vzdělání a samotným charakterem statku zvaného vzdělání. Odpůrci jejich argumenty zčásti popírají a nabízejí svá tvrzení.

Školné nepochybně může představovat další příjem do rozpočtů vysokých škol. Věcný návrh zákona o změně financování VŠ (předložil Petr Matějů, poslanec za US) počítá až se třemi miliardami korun a také s tím, že státní dotace současně nebudou klesat (mají naopak vzrůst ze současných 0,7 % na 1,1 HDP). Kdyby ovšem došlo pouze k přerozdělení zdrojů financování od státu ke kapsám studentů, pak by objem peněz (a tedy žádoucí růst počtu studentů i kvality výuky) nevzrostl.

Vysokoškolské vzdělání je zčásti osobní investicí, neboť absolventi mají vyšší hodnotu na trhu práce. Statistiky ukazují, že plat vysokoškoláka je v průměru dvaapůlkrát vyšší než v kategorii se základním vzděláním a zhruba 1,8 násobkem výdělku středoškoláka. Proto nemůže celou tuto investici hradit společnost (státní rozpočet), ale musí se na ni zčásti podílet studenti formou školného.

Zapomínáme však na tři skutečnosti. Náklady studenta během studia dosahují statisícových, zřídka i milionových částek. V průměru činí pro jednoho studenta za celou dobu studia přibližně jeden milion korun.

Náklady studia
Náklad       měsíčně   ročně   5 let  
Implicitní   Ušlá mzda   Průměrný plat   14 018   168 216   841 080  
Explicitní   Skutečně vynaložené výdaje   Doprava   1 000   12 000   60 000  
  Potraviny    1 000  12 000 60 000 
    Pomůcky   200  2 400  12 000 
    Knihy   300  3 600  18 000 
    Ubytování   1 500   18 000  90 000 
    Celkem   4 000  48 000  240 000  
Celkem       18 018   216 216   1 081 080  
Pramen: MPSV ČR, www.skolne.cz, vlastní odhady

Za druhé. Příjmy absolventů jednotlivých škol se diametrálně liší. To co si může vydělat špičkový právník nebo manažer za měsíc, učitel dostane za rok. Proto postihnout plošně všechny obory stejně je naprostý nesmysl.

Konečně, určitá forma příspěvku za studium již existuje. Lidé s vyššími příjmy (tedy i vysokoškoláci s velkými výdělky) přispívají v systému progresivního zdanění více. Do rozpočtu odvádějí větší částky jak v absolutním, tak relativním vyjádření. Navíc na diferencovaném principu. To znamená, že ten komu vzdělání přineslo větší příjem, bude platit větší daně.

Božstvo rovného přístupu

Rovný přístup ke vzdělání představuje modlu, jak pro příznivce tak odpůrce školného. Na jedné straně VŠ budou moci přibrat větší počet studentů a minimalizovat odmítnutí studentů, kteří vyhověli přijímacím zkouškám. Druhá strana uvádí, že školné zabrání ve studium nadaným studentům z méně majetných rodin.

Česká republika má malý podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí. Statistiky uvádějí 34 %, zatímco světová špička se pohybuje okolo 50 %. Zčásti to způsobuje malá rozvinutost víceúrovňového vysokoškolského vzdělání. Trvalý převis poptávky po studiu se týká prestižních škol, hlavně právnických či ekonomických fakult a také velmi úzce specifických oborů (například obory Filosofické fakulty UK). To jsou fakta. Mohou dodatečné tři miliardy korun zabezpečit úplné uspokojení poptávky po studiu? Dvě miliardy umožnily přijmout letos o deset procent více studentů, učeben nepřibylo a kvalitních pedagogů jakbysmet. Jak to tedy ve skutečnosti je? Někdy se zdá, že někteří rektoři či děkani žádají školné, jen aby získali více peněz, protože vědí, že od státu je nezískají.

Argument, že školné zabrání studovat chudším studentům, je také zčásti falešný. Ten, kdo bude chtít na VŠ, by měl získat půjčku a splácet ji až po dosažení průměrného platu. Pomiňme fakt, že učitelům by asi tedy nikdo nepůjčil, leda stát (nedosáhnou průměru do smrti). Jen zčásti, protože nikdo se nechce zadlužit s tím, že neví jestli dosáhne platu umožňující splácení. Navíc vidina, že vedle nákladů na bydlení (US nabízí hypotéky) či rodinu (US podporuje porodnost) bude mladý člověk ještě splácet „půjčku na titul“, je poněkud deprimující.

Kolik absolventů je vůbec trh práce schopen pojmout? Nepředpokládám, že by se u nás uživily tisíce filosofů, politologů, antropologů, historiků nebo například teologů. Výběr studia podle budoucího uplatnění je jistě racionální činnost, ale podle mého názoru řada dříve odmítnutých si po náhlém otevření stavidel bude chtít splnit svůj dávný sen. Pak možná neseženou někteří práci a budou zatěžovat státní rozpočet.

Studenti si připlácejí v polovině EU

Ve světě existují dva základní modely financování školství. V USA se vzdělání poskytuje za úhradu, která je diferencovaná podle úrovně VŠ a zejména budoucího příjmu absolventa. Necelá polovina zemí EU a většina přidružených zemí (včetně ČR) financuje přímé náklady na studium výhradně ze státního rozpočtu. Austrálie a část evropských států zavedla smíšený model založený na spoluúčasti studentů.

Školné se neplatí v sedmi evropských státech: Dánsku, Finsku, Švédsku, Norsku, Německu, Lucembursku a Řecku. Naopak v jedenácti zemích existuje školné nebo zápisné (Belgie, Irsko, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Velká Británie, Španělsko, Rakousko, Francie, Lichtenštejnsko a Island). Konkrétní výši znázorňuje tabulka.

Příspěvky na vzdělání v Evropě
Stát   Typ platby   Částka (v Kč)  
Belgie  registrační poplatek   4 600 – 21 700  
Francie   poplatek za zápis   3 750  
Irsko   registrační poplatek   6 300  
  školné   74 200 – 138 600  
Itálie   registrační poplatek   5 000  
  regionální poplatky   2 050 – 3 400  
Island   registrační poplatek   3 400 – 8 500  
Lichtenštejnsko  registrační poplatek   33 800  
Nizozemí   základní školné   38 600  
  institucionální školné   38 600  
Portugalsko   školné   9 400  
Rakousko   školné   24 000  
Velká Británie   školné   39 900 – 149 000  
Španělsko   registrační poplatek   40  
školné    13 000 – 20 700  
  Pramen: Eurydice

Jste pro zavedení školného? V jaké výši? Kolik byste dali za to, co vás naučili ve škole? Podělte se s ostatními o své názory!

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-38
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 12. 2001 0:07

Školné ANO.
Je třeba si uvědomit že nelze do nákladů studia započítavat ušlou mzdu, jelikož jakákoliv forma studia je dobrovolná.
Uhrada za studium by měla být podobná americkému modelu, vč. nadací pro
méně majetné.
Daňovým poplatníkům také žadný vysokoškolák neposkytuje úlevu na právních poradách, či v ordinacích, přestože mu studium hradili.
Je poměrně mnoho možností jak si na studium vydělat či našetřit

+33
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 2. 2002 15:42, student

Navrhoval bych aby se školné platilo formou daně následujícím způsobem : Student který vystuduje VŠ platí X%ní daň ze mzdy po dobu X let .
( Já prostě nevěřím že klasické školné není sociálním sítem méně movitějších občanů. ) A to nezávisle na druhu vystudované škloly. ( Představa že si člověk vybírá školu podle toho jak je "drahá" je docela zvrácená. - asi bychom měli bohužel méně lekářů :-( ) Jinak samozřejmě plně souhlasím s joe.ambros@seznam.cz. Samozřejmě by to platilo pro všechny kteří se zapíšou na vysokou školu - bez ohledu na to jestli ji vystudují anebo ne.

-9
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Air Bank sníží úrok na spoření. Víc garantuje při investici

28. 3. 2024 | Petr Kučera

Air Bank sníží úrok na spoření. Víc garantuje při investici

Air Bank od 12. dubna sníží úročení na svém spořicím účtu. Další pokles pak avizuje na 2. května, kdy ukončí dosavadní marketingovou akci.

Zlato je sice konzervativní, ale bezpečná investice

28. 3. 2024 | PR text

Zlato je sice konzervativní, ale bezpečná investice

Nejlevnějšího prodejce zlata najdete na adrese Zlatemince.cz. Prodejnu má v Praze v Obecním domě. Ale pozor, ve druhém patře, ne v přízemí. Použijte služební vchod z ulice U Obecního... celý článek

Recept na důstojný důchod? Porovnali jsme první a třetí pilíř

24. 3. 2024 | Jiří Šafařík | 5 komentářů

Recept na důstojný důchod? Porovnali jsme první a třetí pilíř

Prodejci finančních produktů se často snaží co nejvíce snížit význam státních důchodů a naopak silně přeceňují význam soukromého spoření či investování na stáří. Důležitou roli však... celý článek

Bitcoin se propadl na 8900 dolarů, lenochod překvapil. Týden v kryptu

23. 3. 2024 | Tomáš Krause

Bitcoin se propadl na 8900 dolarů, lenochod překvapil. Týden v kryptu

Na BitMEXu se někdo ukliknul nebo se zbláznil robot a stálo to miliony. Dolarů. Japonský penzijní fond zkoumá bitcoin, Greenpeace do něj kope. V Americe možná budou z etheru akcie.... celý článek

Nemovitosti jsou v investičním portfoliu nezastupitelné

22. 3. 2024 | Radim Zelený

Nemovitosti jsou v investičním portfoliu nezastupitelné

Společnost Ronda Invest financuje developerské projekty a následně umožňuje investorům na úvěrech participovat. „Každého klienta posuzujeme individuálně a snažíme se pochopit jeho byznys,“... celý článek

Partners Financial Services