Diskuze: Očima expertů: Hledáme obor budoucnosti. Na jakou práci se chystat

Pokud má dnes člověk malé děti, tak začnou pracovat za nějakých 15-20 let, záleží, nakolik jim bude chtít „prodloužit“ dětství. Co bude za tuto dobu? Co bylo před 20 lety? Mobilní a internetová revoluce teprve začínala, na střední škole v 90tych letech se mi ani nezdálo, že jednou budou moje děti mluvit s babičkou na druhé straně světa v živém přenosu v HD kvalitě. Že platební kartu přiložím nebo zadám její čísla někam a nákup mám zaplacený. Že jízdní řády autobusu v Horní dolní nebudu muset znát zpaměti ale postačí se mrknout do telefonu. Ale tu večeři vařím pořád stejně dlouho i když mám všechny suroviny pořád k dispozici v marketu a rajčata mám i v zimě. Dnes všichni poptávají technické pozice, strojaře, vývojáře či IT specialisty. Já myslím, že těchto lidí není o moc málo než v dobách minulých, jenom doba se posunula a společnost jich potřebuje víc, co na počet. Stejně jako lékaře. Ano někteří odcházejí do zahraničí, ale dnes chtějí lidi mít všechno pod nosem, včetně nemocnice s lékařem každé specializace. Ale upřímně, pokud někdo nemá na tohle hlavu ani chuť se tomu věnovat, tak z něho technik ani lékař nebude. A když těch techniků bude dostatek, jaká bude jejich cena na trhu? Na řemeslníka, elektrikáře nebo prodavačku se dnes pohlíží jako na socky. VŠ titul mít musíte, pokud chcete pracovat někde v kanceláři nebo ve státní sféře, kde výběrové řízení začíná mladou personalistkou/personalistem a nebo existují tabulky, které nepustí. Roboti a automatizace je jistě budoucnost. Ale docela vzdálená a na dnešní poměry finančně nedostupná, resp. pořád je mnoho povolání, kde lidská síla je levnější než mašina. Společnost potřebuje vyváženě různorodé povolání a dnešní doba má tu výhodu, že ke vzdělání mají přístup všichni ale stojí to čas, energii, chuť a i peníze. Kam teda poslat děti? Tak v první řadě tam, aby je to alespoň trochu bavilo a trochu vydělávalo. Ideálně nejdřív naučit, že pracovat rukama neznamená dřít bídu a klidně může dělat manuálně. Dále holt maturitu, protože za 10 let to snad bude i povinnost a na druhou stranu člověk by měl ovládat pravopis, dějiny své země a také počítat. Cizí jazyk asi angličtina ale upřímně jenom pro vybrané pozice, i když tady v ČR vidím víc uplatnění s němčinou. Za jedním rohem je 80ti milionové Německo, za dalším rohem 10 mil. Rakousko. Je naivní očekávat, že každý druhý občan bude ovládat AJ a NJ na komunikativní úrovni. Kam se posune vysoké školství, to zatím nedokážu odhadnout, určitě to bude dalších 10-15 let pořád lukrativní a bez titulu si neškrtnete ani ve státní správě ani v kanceláři nebo na pozicích, kde první kolo pohovorů začíná mladou personalistkou/personalistem. Ale v úplně první řadě začít doma a nespoléhat se na to, že školka, škola a nebo stát tohle všechno mým dětem dá, řekne a ukáže směr, kterým se mají ubírat.

"Zaměstnavatelé často upřednostní bakalářský stupeň vzdělání před magisterským, i z hlediska mzdových úspor."
Takže jinak řečeno - pro studenta je důležité dosáhnout co nejvyššího titulu, proto určitě nechce být obětí "mzdových úspor zaměstnavatele".
Jinak určitě psychologie. Dobrých terapeutů je málo, bude jich potřeba čím dál víc, a nahrazení roboty je v příštích desítkách let docela nepravděpodobné.

Naprosto souhlasím. A vysokou školu si uděláte při politice v Plzni nebo Sládkovičovu atd. Podívejme se na pány Rumla, Grose, Haška, Bendu, Mrázkovy děti a pod. Základem úspěchu je politické křeslo.

Nejlepší uplatnění je politika. Pokud umíte lhát a žvanit, tak je to výborné uplatnéní. Práce málo a peněz moc moc. Také není špatné lobbista a nebo dobře se vdát. Žádané je také polstrované křeslo v EU. To je nejlepší.

V podstatě mnoho rozumů o ničem.

Za mě je hudba budoucnosti marketing a PR - myslím teď z těch oborů, kde člověk nemusí dělat rukama. Určitě je také pro studenta důležité si pořádně rozmyslet, co člověk chce do budoucna dělat a tím směrem jít a zbytečně pak neměnit obory. To by se mu mohlo v budoucnu vymstít. Určitě je i fajn poslechnout si reference na školu od znamých. Já sama mám vysokou soukromou školu a jejím plusem je hlavně čas na praxi, kde si člověk "ošahá" jestli to to je, co ho bude v budoucnu bavit a naplňovat - toho já jsem zastáncem. Hlavně praxe - já sama chodím na VŠEM a u toho pracuji. Vyzkoušela jsem pár pracovních pozic a teď už díky tomu a škole vím, čemu se chci do budoucna věnovat (škola mi umožňuje měnit si specializaci časem - což pro mě bylo také obrovské plus). Tento postup doporučuji i ostatním!

Nesouhlasím ani s jedním názorem! Všech IT pracovníku, inženýrů, vysokoškoláků je haba kuk....bohužel rukodělných pracovníků málo....takže podle statistik zde, bude každý mít školu a kdo bude dělat práci tu jinou???? Myslím, ze tohle je pasé...naopak bude poptávka po zednicich, truhlářich, a dalších...opravdu, to bude placeno zlatem. A nebo jedině tuto práci bude dělat východní pracující, jinak nevím kdo :-)

Politici právě vydělávají velmi málo. Asi jako ředitel menší firmy.

Tvrzení, že je nedostatek technických pracovníkům silně pokulhává. Bude pravdivé jen tehdy, když: 1. Schopní techničtí pracovníci přestanou být podhodnoceni. 2. Techničtí odborníci s velkými zkušenostmi a jazykovými znalostmi, ale s věkem > 50 let budou mít místo na trhu práce.
Je s podivem, že toto tvrzení šíří mimo média i personalisté, kteří by měli být znalí situace. Řídí se zřejmě příslovím "Jak pán přikáže, tak se koza uváže"

Třeba v Senátu je 81 míst, o které se musíte každých šest let porvat s 5 až 11 dalšími kandidáty (bráno dle voleb 2016), přičemž úspěch zdaleka není zaručen. Za to si včetně paušálů přijdete zhruba na 100 000 Kč měsíčně (hrubého). Oproti tomu generální ředitel, kterých jsou stovky či tisíce, si vydělá v průměru 132 984 Kč (viz http://www.platy.cz/platy/vrcholovy-management/generalni-reditel ) a takové konkurenci čelit nemusí (nevšiml jsem si, že by na valných hromadách společností probíhaly bitvy, kdo bude či nebude ředitelem). Nechtěl byste být radši tím ředitelem?