S jakým diplomem lze sehnat dobré místo

Cevro je fajn škola, práci jsem sehnal po studiu úplně v pohodě....a hodně dobrou...

Cevro jsou takoví lúzři, že musí chodit spamovat? Tak to tam, lidičky, nechoďte :))

Já si hlavně myslím,že jsem si už na škole díky praxi,nasbírala hodně kontaktů,které jsem využila při hledání práce po škole....Cevro mi dalo hodně vědomostí a zkušeností z praxe,které využívám do dnes :o)))

Jj, souhlas. Vybírala jsem CEVRO kvůli možnostem uplatnění a osobnostem, co tam vyučují. Nezklamala jsem se v tom. Končím příští rok a muset se znova rozhodovat,vyberu si stejně.

Na tohle téma vyšlo mnoho článků. Zrovna nedávno jsem jeden takový četl, vycházel z dat statistického úřadu. Moje "alma mater" CEVRO Institut se umístila více než dobře, pokud jde o zaměstnatelnost absolventů. Nepřekvapuje mne to, CEVRO nabízí kvalitní výuku, individuální přístup a profesoři jsou špičky ve svém oboru.

Já vidím problém v tom, že soukromé školy u nás v čr mají bohužel špatnou pověst (kauzy v médiích atd)... přitom nejsou všechny stejné...a také jsem po absolvování jak veřejné (UK), tak soukromé VŠ (CEVRO) došel k názoru, že soukromá VŠ nabízí přednášky od pedagogů z oboru, více specializovaných předmětů a své absolventy připravuje více pro praxi. A to je pro budoucnost velmi hodnotné!

u nás se hodnotí červený, jinde harvardský a jinde úplně jiný, dokonce někde nejsou potřeba

Šedivá je teorie, zelený je strom života. Kdo umí umí, kdo neumí ať čumí. Nejsem personalista, ale myslím si, že je blbost koukat jenom na tituly z VŠ, ale i na to jak se uchazeč projeví jenom u přijímacího pohovoru, co umí. Řada velmi kvalitních pracovníků neumí tak dobře prodat vše co umí u přijímacího pohovoru, ale měla by se zkoumat i pracovitost, schopnost se učit nové věci, loajalita k firmě apod.

Já myslím, že Vy patříte spíše do 2. ročníku základní školy. Tolik hrubek a pravopisných chyb ve Vašem věku... Styďte se!

Souhlasím a podepisuji. Jeden syn chodil na VŠ státní a druhý do soukromé. Stejný obor. Například co se týče daní a účetnictví, tak na té soukromé přenášel uznávaný daňový poradce a na státní člověk sice s dlouholetou pedagogickou parxí, ale o skutečné realitě naší daňové džungle věděl jen to, co se píše v zákonech a to ještě mnohdy nepochopil dobře. Rozdíly byly tak markantní, že nakonec první syn přešel také do soukromé VŠ.

Tys tomu dal na pr#del. proc mas takovou tendenci generalizovat. Nebo ma opravdu dle tebe primar a presonalni sef spitalu pri vyberu lekare dat na to, jestli behem VS uchazec podnikal napriklad sestavovanim PC soustav, anebo si privydelaval doplnovanim zbozi do regalu?
Delal jsem behem VS hned nekolik zamestnani, jedno (relativne kvalifikovane) jsem delal 3 roky v kuse. Bylo to jen pro penize a v dnesni praci jsou mi vsehcny na nic. Rozhodne si mne zamestnavatel na zaklade predchozich zkusenosti nevybral.

ad prijimani na soukrome skoly) AMEN. Prece si nebudou vyhazovat platici zakazniky:) Na druhou stranu i verejne VS dostavaji dotace za prijatou hlavu. Z vlastni zkusenosti vim, ze sefove kateder maji co delat, aby presvedcili zatvrzele old-school profesory, aby proboha nebyli na studenty tak prisni.

Potrebuju byt personalistou, aby mi bylo jasne, ze prijimat kohokoliv(ing nebo prof) do managementu bez zkusenosti s rizenim lidi/zdroju, je nesmysl? Zkuseny a schopny personalista by se mel ve firme vazit zlatem. Nezkuseny by se mel koukat kolem sebe a ucit se. Vy se alespon ucite.

:)) dobrá sranda...doporučuju nějaký kurz personalistiky, alespoň zběžný.

Problém není v tom, že soukromá škola má školné. Problém je v odměňování pedagogů. Pedagog je placen POUZE za délku praxe, tedy špičkový absolvent má stejně jako poslední absolvent. Osobní ohodnocení je směšné. Pokud se tedy podaří škole přitáhnout odborníka z praxe, nemá šanci ho zaplatit, protože a) většinou nemá pedagogické vzdělání, b) nemá praxi coby pedagog a za c)v tom případě se jeho odpracovaná léta dělí dvěmi, což ve výsledku znamená, že takový člověk, pracující jako pedagog, má plat asi jako pedagog s dvouletou praxí, tedy opravdu směšný. Školné tedy slouží k lepšímu materiálnímu vybavení školy (státní školy zdědily vybavené laboratoře, v případě středních škol kabinety - víte, kolik stojí fungl nové kompletní zařízení kabinetu? - soukromé školy začínaly s holou sedínkou a nebetyčným entuziasmem. Proto se musely zaměřit na jazyky, kde nebyly třeba takové investice, pouze do lidského faktoru) a také k ohodnocení pedagogů. Kdo je pak lepší pedagog? Ten, který praxi neviděl ani z rychlíku, a z praxe ví jen to, co si povídali se známými u kávy, nebo ten, kdo sice není pedagog, ale dlouholetý praktik? PS: dítko chodilo na soukromou střední školu. Angličtinu je učila bývalá au-pair, která si dálkově dodělávala jazyk na VŠ. Dítko se naučilo výborně mluvit, nakonec zmáklo i státnice z jazyka. Spolužáci na státní škole sice drilovali gramatiku, ale mají potíže s tím, aby se domluvili. Co je pro praxi lepší?

Co brečíte? 18.000,- brutto není zase tak špatný plat. Schliemann, co vykopal Tróju, byl milionář. Zbohatl v obchodě a pak spekulacemi na burze. Když měl vyděláno dost na živobytí, splnil si klukovský sen: šel kopat do Řecka. Pracovníky si sám platil a tipla bych si, že v době, kdy žil, se mu o nějakých grantech ani nesnilo, natož o tom, aby brečel, že sedí v knihovně a nikdo mu nechce zaplatit kopání v Mexiku, protože to je jen pro vyvolené. Viděl jste jeho luxusní vilu v Athénách? Za tu se nemusel stydět žádný průmyslník. Dneska je tam numismatické muzeum. Proč si na kopání v Mexiku nebo v Egyptě nenajdete nějaký grant nebo se nepodíváte do zahraničí, třeba hledají pracovníky?

No mě by jenom zajímalo, co tomu personalistovi ze zahraničí mohli na tom FÚ a OSSZ vzhledem k mlčenlivosti říct.

Máte pravdu, snad s výjimkou lékařů, ale tady Vás těžko pochopí. Například moje švagrová, přesto že nemá VŠ, se přihlásila do výběrového řízení na funkci ekonomického ředitele i jedné zahraniční firmy. Patnáct let podnikala jako soukromá účetní a daňová specialistka. Pak tuto živnost předala své dceři, kterou 10 let zaučovala. Na tento post se přihlásilo přes 30 uchazečů z nichž 27 mělo VŠ. Někteří byli po škole, ale více bylo těch, kteří měli i praxi. Všichni ovládali angličtinu. Švagrová, jako jediná, podnikala v tomto oboru a proto si přinesla preference od firem, pro které dělala. Personalista ze zahraničí si ověřil ty preference, dotázal se i na Finanční úřad a OSSZ. Všichni uchazeči dostali základní informace o objemu výroby, exportu atd. a měli navrhnout základní strukturu ekonomického úseku. Švagrová navrhla, kromě sebe 3 lidi s tím, že je to maximum, co je pro danou firmu potřeba. A to včetně jednoduchého popisu činnosti. Ostatní většinou nevěděli co navrhnout, co ekonomický úsek firmy má na starosti a nebo někteří navrhovali deset a více lidí a množství kanceláří. Švagrová to vyhrála a později se od personálního dozvěděla, že byl, při výběru velice překvapen, jakou nízkou organizační, tvůrčí, podnikatelskou a manažerskou úroveň mají čeští vysokoškoláci. Dokonce ve výběru byli dva, co měli dvě VŠ.

Proč se nepřihlásíte na nějaký zahraniční archeologický grand? Naši archeologové mají ve světě slušnou pověst.

Na a ted mi reknete , kolik procent studentu nedokonci. Minimum, protoze nikoho nevyhodi.Protoze plati. Ale chapu, ze vam ta skola vyhovuje.