S jakým diplomem lze sehnat dobré místo

Sylva před dvěma lety absolvovala Filozofickou fakultu UK, obor etnografie.
Zaměstnání, které by odpovídalo její kvalifikaci, nenašla. Využila nabídky na pozici externí redaktorky v dámském časopisu, ale práce jí žádné uspokojení, ani slušný příjem nepřinášela. Jejím koníčkem je navrhovat a vyrábět módní doplňky - náušnice, přívěsky, náramky. Využila svých znalostí ze školy a po krátké době se stala vyhledávanou odbornicí na originální šperky inspirované historií a odlišnými kulturami.

Hůře skončil její vrstevník Libor. Ten ukončil filosofickou fakultu v oboru dějiny umění. Naději na práci v oboru neměl žádnou, proto byl rád, že se uchytil alespoň jako archivář v Umělecko-průmyslovém muzeu.

Nejlepší školy podle nezaměstnanosti absolventů v prvním roce po promoci (2005/2006) Fakulta managementu VŠE Praha 0,0 % Farmaceutická fakulta VFU Brno 0,7 % Soukromá VŠ ekonomických studií Praha 0,7 % Bankovní institut Praha (soukromá VŠ) 1,2 % Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava 1,7 % Vysoká škola finanční a správní Praha (soukromá VŠ) 1,8 % Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha 1,9 % Zdroj : Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK Praha

Nejhorší školy podle podílu neumístěných absolventů po promoci (2005/2006) Vysoká škola Karla Engliše Brno (soukromá VŠ) 14, 3 % Agronomická fakulta MZLU Brno 13,7 % Vysoká škola aplikovaného práva (soukromá VŠ) 12,0 % Fakulta výtvarných umění VUT Brno 11,1 % Obchodně-podnikatelská fakulta SU Opava 11,1 % Fakulta přírodovědecká OU Ostrava 10,1 % Fakulta architektury VUT Brno 9,9 % Divadelní fakulta JAMU Brno 9,7 % Filozoficko-přírodovědná fakulta SU Opava 9,2 % Literární akademie J.Škvoreckého Praha (soukr,VŠ) 8,1 % Zdroj : Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK Praha

Oba nyní svorně říkají: "Kdybychom se více zajímali o perspektivu oboru, nikdy bychom do toho nešli. Jako hobby ano, ale na trhu práce máme jen minimální šanci." Podle Jany Hromadové, ředitelky Axial Personal Agency patří mezi nejperspektivnější obory IT, strojírenství, elektrotechnika, stavebnictví a ekonomika. Trh práce je naopak již nasycen absolventy humanitních oborů a práva. "Ze soukromých vysokých škol se nejlépe umisťují absolventi ekonomie a managementu, cestovního ruchu, manažerské informatiky a ekonomiky, hotelnictví a lázeňství," doplňuje Alice Hamidová, ředitelka Mercury Group.

Co byste měli vědět o soukromých vysokých školách

V Česku je v současnosti 43 soukromých VŠ, více než polovina z nich (59 %) nabízí ekonomická studia Studenti mají tzv. studentský status, což znamená, že stát za ně odvádí zdravotní pojištění a mají rovněž nárok na sociální stipendium. Některé VŠ vyplácejí studentům příspěvek na ubytování Studenti mají možnost získat prospěchová stipendia nebo jinou formu finanční pomoci - například slevy ze školného, sponzoringu od firem, pro které se připravují nebo možnost jazykového kurzu v zahraničí Školné se pohybuje v rozmezí od 20 do 100 000 Kč za akademický rok. Některé školy poskytují na studium úvěr, jinde lze školné splácet během roku formou splátek Studenti mohou v rámci školy zdarma využívat studijní a profesní poradenství, psychologické a právnické služby.

Když už si student vybere vhodný perspektivní obor, měl by se rozhodnout, jestli chce studovat na veřejné, nebo soukromé vysoké škole. Obecně platí, že veřejné vysoké školy jsou zaměřeny více na teoretické znalosti, zatímco soukromé se snaží lépe připravit absolventy pro praxi. Tomu odpovídá i skladba studentů. Na veřejných vysokých školách většina studentů absolvuje jak bakalářské, tak i navazující magisterské studium. Na soukromých je to přesně naopak, v magisterském studiu pokračuje asi jen deset procent všech studentů. Vysoký podíl bakalářského studia na soukromých vysokých školách signalizuje větší orientaci na praxi a na požadavky trhu.

Větší zájem o studium je na veřejné vysoké školy, kde se zatím neplatí školné. Studenti preferují zejména humanitní obory. U některých jako například: sociologie, psychologie či marketing a komunikace je přijat zhruba každý osmnáctý uchazeč. Na veřejných školách jsou přijímací zkoušky obtížnější. Existuje ale dostatek možností a informací k perfektní přípravě: školy zveřejňují informace o přijímacím řízení na internetu, pro každý obor existují učebnice a cvičebnice, přípravné kurzy a nulté ročníky.

Počet studentů na soukromých vysokých školách vzrostl za poslední tři roky o 60 procent. V přijímacím řízení, pokud se vůbec koná, je odmítnuto průměrně pouze šest procent uchazečů. Nároky na přijetí tedy nemusí být vysoké, což jejich představitelé odůvodňují tím, že ti, kteří nestačí, odpadnou během studia. Někteří experti z univerzitní oblasti vnímají soukromé školy jako konkurenci. Navíc je považují za méně kvalitní školy, které se nikdy nevyrovnají velkým univerzitám s tradicí a zkušeností.

Užitečné odkazy

www.vysokeskoly.com www.uiv.cz www.kampomaturite.cz

"Konkurence ale znamená také zdravý tlak na veřejné školy. Naši absolventi jsou naší vizitkou a my si nemůžeme dovolit budovat špatnou pověst, protože bychom ztratili zájem studentů," tvrdí rektor Anglo-americké vysoké školy Alan Krautstengel.

Co se týče platového ohodnocení, jsou na tom absolventi soukromých a veřejných vysokých škol přibližně stejně. Výjimku tvoří absolventi prestižních ústavů, jakými jsou třeba zmíněná Anglo-americká VŠ, University od New York in Prague nebo Bankovní institut v Praze. Důvodem je perfektní znalost angličtiny (vyučování probíhá v angličtině) a praktické zkušenosti ze stáží ve firmách v zahraničí. Absolventi většinou nastupují do vyšších manažerských funkcí s vysokým finančním ohodnocením. Vyšším, než řada bývalých studentů veřejných vysokých škol.

Nechali byste svého potomka studovat na soukromé vysoké škole?