Malé obce by mohly získat více peněz

Město Jihlava zjistilo v roce 2005, že má málo lidí. Protože se počet obyvatel pohyboval lehce pod 50 tisíci, hrozilo mu, že přijde o miliony korun v obecním rozpočtu. „Jednali jsme s okolními obcemi o připojení, ale nedohodli jsme se,“ uvedl tiskový mluvčí Jihlavy Radek Tulis. Nakonec Rada města schválila, že každému, kdo se přistěhuje, vyplatí 3000 korun. „Nakonec se nám to povedlo, přihlásilo se 1025 lidí, čímž jsme spolehlivě překročili hranici. Dohromady jsme jim zaplatili přes tři miliony, ale díky zvýšení počtu obyvatel jsme získali pro město kolem 22 milionů korun.“

Města si mezi sebe rozdělují část daní, které stát vybere, na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Jejich podíl na těchto takzvaných sdílených daních se určuje podle velikosti obce. Velká města dostávají díky nynějšímu systému na jednoho obyvatele mnohem větší částku, než malé obce. Například obec s devadesáti obyvateli získá do rozpočtu dvakrát méně peněz na jednoho občana než město třeba s 90 tisíci obyvateli. Je to dáno různou výší přepočítacího koeficientu pro jednotlivé skupiny obcí, kterým se počet obyvatel násobí.

Jihlava se ocitla přesně na hranici velikosti, za kterou se přepočítací koeficient zvyšuje. Tím, že přeskočila 50 tisíc obyvatel, získala větší podíl na rozdělovaném balíku.

Proti postupu Jihlavy se ozvaly okolní obce, jejichž občané se hlásili k trvalému pobytu do sousedního města. Obce tak přicházely o obyvatele, a tedy i o peníze do místního rozpočtu. „Obcím, které projevily zájem, nabídlo město finanční kompenzaci,“ namítá Radek Tulis. Celkem Jihlava vyplatila na kompenzacích bezmála 1,5 milionu korun.

Nynější systém rozdělování peněz mezi obce odráží skutečnost, že větší města zajišťují pro obyvatele více služeb, a tedy utratí na jednoho člověka více než malá víska. Jde například o veřejnou dopravu, práci úřadů, provoz kulturních zařízení či škol a zdravotnických zařízení. „Třeba Říčany u Prahy mají 12 tisíc obyvatel. Slouží však celkem 45 tisícům lidí z města a okolí. Do rozpočtu dostávají ovšem peníze jen na těch 12 tisíc,“ vysvětluje místopředseda Svazu měst a obcí ČR Jaromír Jech.

Starostové menších obcí tyto argumenty uznávají. Dodávají však, že rozdíl v příjmu na obyvatele je i tak příliš velký. „Teoreticky by byl možný jiný propočet, který by nebyl na obyvatele, ale odrážel by hodnotu poskytnutých veřejných služeb. Jenže tak to zatím nikde v Evropě nefunguje,“ říká Jech.

Svaz měst a obcí přišel v roce 2005 s iniciativou, která by měla rozdíly v příjmech obecních rozpočtů snížit. Vláda následně vytvořila pracovní skupinu, která připravila změnu zákona o rozpočtovém určení daní. Do ní se už ale nestihly zapracovat další požadavky Svazu, třeba aby se více zohlednil i počet žáků v místních školách. Pokud novela projde parlamentem, začne platit 1. ledna příštího roku.

Nový výpočet podílu na sdílených daních má zohlednit více faktorů než jen počet obyvatel. Zároveň má zajistit malým obcím mnohem více peněz, než mají teď. Obce už nemají být rozděleny podle velikosti do čtrnácti ale jen do čtyř skupin s různě vysokými koeficienty. Pokud by například nějaká obec s pěti tisíci obyvateli chtěla proniknout do vyšší kategorie (5001 – 30 000 obyvatel) a získala třeba sto nových občanů, příliš by si nepomohla. Vyšším koeficientem by se násobila jen ona stovka, o níž populace převýší pět tisíc, nikoli všichni obyvatelé jako dosud. Zvláštní postavení mají mít jen Praha, Brno, Plzeň a Ostrava, které mají mít svůj zvláštní koeficient.

Navíc takto přepočtený počet obyvatel má do celkového čísla, které určí podíl na sdílených daních, vstupovat jen z 94 procent. Ze tří procent má ovlivnit hodnotu tohoto čísla výměra obce a z dalších tří procent i prostý, žádným koeficientem nenásobený, počet obyvatel.

Výměra obcí se má do výpočtu zahrnovat kvůli možným výpadkům daní z nemovitostí. „Daň z nemovitosti zůstává obcím. Problém je, když je někde hodně pozemků osvobozených od daně, např. státních, ale starost o ně je na bedrech města,“ říká Stanislav Klazar z Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.

Zvyšit se má také celkový podíl sdílených daní na daňových výnosech státu, z dnešních 20,59 procenta na 21,4 procenta. V absolutním čísle by to příští rok znamenalo 4,6 miliardy korun, o které by byly bohatší obce a chudší státní rozpočet. Celková částka sdílených daní pro rok 2006 byla 476 miliard korun.

Původní odpor ODS, které se nelíbilo, že zákon má ubrat peníze velkým městům, se ministru financí Miroslavu Kalouskovi povedlo zlomit právě zvýšením podílu sdílených daní. Výsledkem reformy by bylo, že se rozpočty ztenčí 21 městům. Nejhůře by na tom byla Olomouc, která by přišla o 150 miliónů korun. Rozpočty ostatních dvaceti měst by byly nižší o stovky korun až několik milionů.

Myslíte si, že obce mají dostávat víc peněz na občana?