Diskuze: Očima expertů: Má být na státních vysokých školách zavedeno školné?

upřímně, nad výrokem pana Macha jsem je jen zasmála. Je možné, že většina studentů VŠ je na soukromých školách, ale jak už název vypovídá, jsou soukromé. Hold když se studenti nedostali na státní, tak musejí na soukromou a když na to mají peníze, tak prosím, ale ne každý má plné kapsy na rozhazování jen za to, že studuje syn/dcera nebo tak. A co teprve ti, co mají 2 a více chytrých dětí ve stejné věkové kategorii, mají platit třeba za 3 děti 60 000,- za rok? a to, že si lidé chtějí prodloužit studium, aby nemuseli pracovat, divíte se? stejně budeme pracovat do 70 a důchodu se ani nedočkáme, proč nepracovat o 5 let méně? Shrnutí: jsou státní základní školy, jsou státní střední školy < neplatí se a to nemluvě o výdajích za učebnice a jiné pomůcky.. tak proč platit STÁTNÍ vysokou školu?

Víte, existují oblasti, které by placené být neměly. Jednou z těchto oblastí je i státní školství. Něco jiného je, pokud někdo dostane vzdělání od vlastního státu a pak chce jít pracovat jiného státu. To bych umožnil jen při úhradě poskytnutého vzdělání jako celku. Výjimkou by bylo pověření státu na práci v rámci mezinárodních organizací, kde je ČR členem, nebo v diplomacii apod.
Uvědomme si, jak bude vypadat budoucnost mladého vysokoškolského páru, když projdou všechny plánované reformy spolu s těmi, co už platí. Když budou oba vysokoškoláci, vezmou si hypotéku(pokud jí vůbec dostanou díky malé nebo žádné praxi) a úvěr na základní výbavu, těžko budou zakládat rodinu. Stanou se z nich otroci úvěrů a boje o holé přežití.

"Pánům nahoře" se poměrně lehce udávají sumy za školné. Ale co mají dělat běžní lidé?.. Já se nyní rozhoduji na jakou vysokou školu půjdu a školné je hlavní věc co řeším. Žiji jen s maminkou, takže vím jaký je problém dát na stranu peníze na , ne zrovna levné, živobytí na vysoké a ještě k tomu by mělo být každý čtvrt rok placeno školné?.. K našemu státnímu zřízení se bohužel slušně vyjádřit nemůžu, bohatí vládnou a chudáci jsou každému ukradeni.

Studuji vysokou školu se zaměstnání a jsem pro zavedení školného. Nicméně nesouhlasím s diskutovanou výši 10.000 Kč za semestr. Podle mého názoru je to vysoká cena. Osobně se na školu dostavuji převážně v době zkouškového období, učím se po víkendech a materiály sháním a kupuji kde se dá. Příjde mi neúměrné, že pouze pro pár návštěv v semestru mám zaplatit 10.000Kč. Navíc by mě zajímalo, jestli jsou brány v potaz i zaostalé či rozvojové regiony naší země, kde je vysoká nezaměstnanost nebo jsou příjmy lidí jsou na úrovni o něco málo větší než minimální mzda? Já zastávám výši školného 6.000Kč, ale ročně. Cena není vysoká, je dostupná i pro rodiče financující své dítě i pro zaměstnané. V přepočtu na příkladu 500 studujících je to pomoc škole v řádu 3.mil.Kč ročně a to není málo.

Oprava, - kteří se na trhu práce neuživí

Něco na tom je,ale: předpokládám, že lidé studují,aby se lépe uplatnili na trhu práce, ti jiní si titul stejně nějak koupí. Takže, budu-li platit školné,pak chci co nejkvalitnější výuku a jasnou kategorizaci škol na dobré a špatné. DAlo by se předpokládat, že ty špatné zaniknou (úspora č.1) a dále jak platí studenti ze zahraničí, konkrétně ze Slovenska ? (úspora č. 2). A úspora č. 3 - profesoři a další akademičtí funkcionáři, kteří se na trhu práce definovaném vysokým školstvím, budou muset dělat něco užitečného.

Pane Michle, při vší úctě a snaze podpořit spolupráci vzdělávací a výrobní sféry, právě jste svým návhrem (byl-li byste ministrem školství s neomezenou rozpočtovou pravomocí) usrmtil veškeré fakulty humanitní studií, faultý filozofické, pedagogické, teologické, umělecké, sociálnch věd, zřejmě i některé fakulty přírodovědecké a ekonomické (ani jejich úkolem není vývoj výrobků místních podniků), podobně na tom mohou být farmaceutiky a lékařské fakulty nebo jejich velké součásti, veškeré právnické fakulty (neříkám, že by právníkůl nemohlo být méně ... stejně jako ekonomů) a s výrobky místních firem na tom příliš slavně nebudou ani fakulty informatiky. Gratuluji, právě jste zrušil 70% vysokého školství. A to bez jakýchkoliv kvalitativních kriterií čistě na základě oborového zaměření. Akce děkujeme odejděte byla předčasná, pod vaším vedením by nám lékaři došli i bez ní.

Jsem studentkou posledního ročníku státní vysoké školy v Praze, takže si myslím, že situaci dokáži dobře posoudit. Zavedení školného by byl dobrý krok, opravdu s ním souhlasím, ALE je naprostá potřeba změnit celkové sylaby předmětu, celý systém přednášení a hlavně PŘÍSTUP UČITELŮ. Znám už celkem dost vyučujících (většinu pouze s jedním titulem), kteří dokáží vyučovat prakticky, vtipně, a student se tak opravdu bude moct připravit na budoucnost. Bohužel je tady ale pořád většina vyučujících, která je odrostlá pouze na akademické půdě, učení je nebaví, nesnáší studenty a pak ten předmět a celé studium vypadá. Možná proto pak konkurenceschopnost ČR v oblasti návaznosti vysokoškolského studia na praxi vypadá tak, jak vypadá. Pokud se tedy změní přístup učitelů, styl učení (nemusí se absolutně nakupovat nové pc, nové učebny předělávat, nic takového), jsem pro platit školné, protože vím, že mě to opravdu připraví. Je otázkou, kdo bude motivat tak dobré učitele a čím??

V současné době jsou mladí lidé v podstatě donuceni vysokou školu studovat, pokud se mají v budoucnosti uživit. Dříve když někdo vystudoval střední školu, která byla na něco zaměřená, např. zdravotní, tak po skončení studia nastoupil do práce. Jen malá část pokračovala ve studiu. když budu dále mluvit stále o zdravotní škole, dnes absolventky či absolventi nejsou zdravotní sestry jako dřív, ale jejich práce je velmi omezená. Nezbyde jim tedy nic jiného, než pokračovat ve studiu na vysoké škole. V této situaci ztrácí smysl všeobecná gymnázia, která byla přípravou na vysokou školu. Stát by měl nejdřív udělat reformu školství, zkvalitnit středoškolské vzdělání a nastavit jinak požadavky pro práci. Potom se může zkvalitnit i vysokoškolské vzdělání, protože bude ve studiu pokračovat méně lidí.

Myslím, že by se po vzoru důchodové reformy především mělo zvýšit DPH (z uvažovaných 20% na 25%) a pak by se tomu říkalo reforma školství. Nakonec bych sazbu zvýšil z 25% na 30% a tomu bych říkal reforma zdravotnictví. Pak by bylo doreformováno a všechny problémy vyřešeny.

Školné je potřeba platit v plném rozsahu a bez kompenzace. Dnes nám třeba "páni" doktoři jasně ukazují, jak vystudovat za cizí a potom pěkně rychle za kopečky a jen poděkovat za to. Nechce se mi za takovéto studenty platit daně. FUJ HANBA JIM, VYDŘIDUCHŮM.

Celková degradace školství a jeho principu postaveného stále na poznatcích z dob Rakousko- Uherského císařství nemá právo si vůbec říkat a na tož žádat od studentů peníze za tzv. výuku.
Množství středních škol v některých oborech je alarmující. Pokud bych vzal potaz mě nejbližší obor lesnictví.
V republice jsou 4 střední školy (Pisek, Žlutice, Hranice a Trutnov)k tomu nepočítám pár lesnických učilišť, kde lze prodloužením studia získat maturitu a 2 univerzity (Praha a Brno). V Rakousku je 1 střední a 1 vysoká škola. Ostatní státy EU jsou na tom podobně, místo hlediska kvantitativního je hlavním hlediskem kvalita studentů.
Pokud školství a potažmo školy budou placeny za množství jimi přijatých žáků (studentů) nemá cenu tento proces potporovat, jelikož při současném stavu je schopna vystudovat i opice.

Školné ve stávajícím systému nemá smysl. Co školy vyberou na školném, o to je stát skrouhne na dotacích. Školy tedy na tom budou stejně, stát něco málo uštří, peníze se vytáhnou ze studentů - ale NIC SE NEZMĚNÍ. Školy stále budou bojovat o kvanitu = více peněz, sníží kvalitu - zůstane více studentů = více peněz.

Myslím, že snad nejlíp to vystihl Tomio. Dostupnost vysokoškolského vzdělání tento institut naprosto degraduje. Školy ve snaze udržet se, resp. vydělat, udržují co nejvyšší počet vysokoškoláků, protože co kus, to peníze. Dostáváme se do situace, kdy se nějakým tím titulem honosí kde kdo, aniž by byla nějaká koncepce co s dotyčným vysokoškolákem až vystuduje. A tak se vysokoškoláky obsazují místa určená středoškolákům, kteří jsou ovšem stejným problémem. Nejen vysoká škola, ale i střední, by měla být jakýmsi prubířským kamenem pro ty nejlepší, nikoliv odrazovým můstkem. Pokud se jedná o kvalitní obsazení vedoucích míst, jsem toho názoru, že nám stačí daleko, daleko menší počet, ale kvalitnějších studentů. Zákonitě se potom prostředky určené na střední a vysoké školy rozmělňují, což má vliv na kvalitu. Při redukci počtu škol a studentů asi bude o dost menší problém s financemi. Co se týká školného - je absurdní srovnávat Ameriku s českou kotlinou. A už vůbec jako úlet považuji úvahu, že v závislosti na snížení školného se sníží daňová zátěž obyvatel - pokud to tedy nebylo myšleno jako žert.