Jako student střední, vysoké nebo vyšší odborné školy je člověk z pohledu zákona nezaopatřeným dítětem, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. V praxi to znamená, že když studujete, zdravotní pojištění za vás až do vašich 26 let platí stát. Jak ale řešit zdravotní pojištění bezprostředně po maturitě nebo státnicích. A co když se chystáte na podzim na vysokou?
Úspěšně jste zvládli maturitu a od října nastupujete na vysokou, vyšší odbornou nebo si chcete střihnout ještě jeden rok na jazykovce. V tom případě nemusíte zdravotní pojištění řešit. I během prázdnin, než do nové školy nastoupíte, pro vás dál platí statut studenta a zdravotní pojištění jde na státní útraty. Co se týče jazykových škol, respektive jednoletých pomaturitních oborů, jsou tu ještě další podmínky: škola musí mít akreditaci Ministerstva školství a přihlásit se na ni musíte do konce kalendářního roku, ve kterém jste skládali maturitu.
Stejná pravidla ve vztahu k zdravotnímu pojištění pak platí i pro studenty, kteří zdárně ukončili bakaláře a v říjnu se chystají na magisterské studium. Nebo třeba chtějí zkusit štěstí v jiném bakalářském oboru.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Někdo se ale spíš než v posluchárně vidí v zaměstnání. Nemusíte do něj ovšem spěchat hned, jak dostanete maturitní vysvědčení. Jako student střední, ale i vysoké školy jste totiž po určitou dobu hájení – zdravotní pojištění za vás ještě pár měsíců platí stát. Maturanti a absolventi vyšší odborné školy mají čas do konce prázdnin, tedy do posledního srpna. Pro vysokoškoláky platí lhůta o něco kratší – měsíc následující po ukončení studií. Za konec vysokoškolských studií se považuje úspěšné složení závěrečné zkoušky, nikoli promoce. Pokud tedy v polovině června uspějete u státnic, stát za vás bude platit zdravotní pojištění do konce července.
Jakmile uplyne doba hájení, může nastat několik situací. Buď hned nastoupíte do práce – v tom případě by za vás měl zdravotní pojištění odvádět zaměstnavatel. Pozor si ovšem dejte na typ pracovního úvazku, který v práci uzavřete. V praxi vám totiž šéf nemusí nabídnout jen klasický pracovní poměr, ale třeba dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Při práci na dohodu za vás ale zaměstnavatel platí zdravotní pojištění, jen když váš měsíční výdělek překročí určitou hranici. U DPP jde o výdělek deset tisíc korun měsíčně, u DPČ o dva a půl tisíc korun měsíčně. Podrobnosti v článku:
Když bude přivýdělek nižší nebo práci neseženete, stanete se z pohledu zdravotní pojišťovny takzvanou osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP). Jako OBZP si musíte platit zdravotní pojištění sami. V minimální výši, která pro letošek dělá 1485 korun měsíčně (počítá se jako 13,5 procenta z minimální mzdy).
Existuje ovšem způsob, jak se placení minimálního pojištění vyhnout. Můžete se totiž přihlásit na úřad práce a požádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Na podporu v nezaměstnanosti pravděpodobně nedosáhnete, stát za vás ale bude dál zdravotní pojištění platit. Má to ovšem i stinnou stránku – chodit na schůzky a pohovory, které vám úřad práce dohodne.
Vedle výše popsaných možností je tu samozřejmě ještě jedna varianta – pustit se do podnikání. Jako živnostník si ovšem budete zdravotní a navíc i sociální pojištění platit sami.
Pokud se chcete do podnikání pustit, budete si muset vyběhat živnostenské oprávnění, přihlásit se k dani z příjmů a také na zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení, která má na starost výběr sociálního pojištění. V praxi byste to měli všechno zvládnout pomocí jednotného registračního formuláře, který vyplníte na živnostenském úřadě. Všechno, co je pro start podnikání potřeba znát, si můžete projít v našem starším článku.
Studovat klingonštinu by chtěl dnes každý, ale kolik lidí se tím asi může uživit? Když se dnes člověk rozhoduje, čím by chtěl za pár let být, má poslouchat hlas srdce, nebo si má zkusit spočítat, kde budou za pár let, až skoční školu, k mání nějaké peníze? A dá se vůbec odhadovat, jaký obor bude mít za tři roky nebo za pět let zlaté dno a který bude na dně?
Ptali jsme se odborníků:
Dosud jsme se zabývali především studenty, kteří školu úspěšně dokončí – udělají maturitu, absolutorium nebo státnice. Jenže ne vždycky se zadaří. Když se vám nepovede maturita, budete stejně jako úspěšnější spolužáci hájení do konce srpna. To samé platí i pro studenty vyšších odborných škol. Od září pak bude potřeba nahlásit se u zdravotní pojišťovny jako OBZP. Případně se přihlásit na úřad práce.
Trochu jiná pravidla ovšem platí pro neúspěšné vysokoškoláky. „V zákoně o vysokých školách se uvádí, že dnem ukončení studia je den, kdy je vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Už zde ale není stanovené, v jakém termínu se musí zkouška vykonat – jestli v řádném nebo náhradním. Dokud tedy student tímto způsobem studia neukončí, například v září nebo lednu příštího roku, zůstává studentem a tím i nezaopatřeným dítětem – samozřejmě maximálně do 26 let věku – a pojistné na zdravotní pojištění za něj hradí stát,“ popisuje praxi Elenka Mazurová, tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny.
Samozřejmě může dojít k tomu, že se k závěrečným zkouškám ani nedostanete. Se školou skončíte nebo vás vyhodí. Ani v tomto případě se na vás doba hájení nevztahuje. Platí to jak pro studenty středních, tak i vyšších odborných a vysokých škol. O zdravotní pojištění se musíte postarat sami ode dne, kdy do školy dojde vaše prohlášení o ukončení studia. Případně ode dne, kdy nabude právní moci vaše vyloučení. Do osmi dnů byste se pak měli přihlásit u své zdravotní pojišťovny a začít platit zdravotní pojištění.
Trochu jinak se to má se sociálním pojištěním. To totiž odvádějí jen lidé výdělečně činní – zaměstnanci nebo podnikatelé. Za studenty ho do osmnácti let platí stát. Pokud je vám víc jak osmnáct a studujete nebo jste školu zrovna dokončili, ale jste nezaměstnaní (nemáte příjem z výdělečné činnosti), sociální pojištění si platit nemusíte. Počítejte ale s tím, že dlouhodobé neplacení sociálního pojištění může mít v budoucnu vliv na výši vašeho důchodu. Můžete si proto sociální pojištění platit dobrovolně.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
