Léto a prázdniny jsou pro řadu studentů příležitostí, jak si přivydělat. Poptávka firem v době dovolených totiž tradičně stoupá. Studentské brigády se přitom, podobně jako klasické zaměstnání, musí řídit několika zákony. Předně platí, že student si může práci sjednat nejdřív v létě mezi základní a střední školou. Podle občanského zákoníku je totiž práce dětí mladších patnácti let, které navíc neukončily povinnou školní docházku, zakázaná. S jednou výjimkou: umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti se může věnovat i žák základní školy mladší patnácti let.
Zákoník práce pak klade podmínky také na pracovní dobu nezletilých – komu ještě nebylo osmnáct, smí pracovat maximálně osm hodin denně, v souhrnu čtyřicet hodin týdně. Práce přesčas ani v noci nepřichází v úvahu.
Pokud výše uvedené podmínky splňujete, nic vám v nástupu na brigádu nebrání. Dřív, než si s některou z firem plácnete, byste ale měli vědět, jaká pravidla pro studentské přivýdělky platí – zda musíte stejně jako ostatní zaměstnanci platit zdravotní a sociální pojištění a jak se to má s daní z příjmů. Nezapomeňte také, že i krátkodobý přivýdělek je vždycky dobré ošetřit smlouvou.
Nejčastěji se brigády zastřešují dohodou o provedení práce, které se zkrácené říká DPP. Dohodu o provedení práce můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, u žádného z nich byste ale neměli odpracovat víc jak tři sta hodin za rok. Současně platí, že při práci na DPP musíte dostat alespoň minimální mzdu – pro letošek tedy 68,7 koruny hrubého na hodinu.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Když je brigáda ošetřená dohodou o provedení práce, zdravotní a sociální pojištění se řídí jednoduchým pravidlem: pokud si za měsíc vyděláte míň jak deset tisíc korun, zdravotní ani sociální pojištění platit nemusíte. V opačném případě se budou odvody týkat i vás, sami je ale nemusíte nijak řešit. Z výplaty je strhne zaměstnavatel.
Vedle povinnosti odvádět z výdělku zdravotní a sociální pojištění je tu ještě daň z příjmů. Ta se v Česku platí ze všech příjmů ze závislé činnosti, především ze mzdy a platu. Daň z příjmů musí odvádět i studenti, díky daňovým slevám ale existuje šance, že jim vyjde daň nulová, nebo bude dělat jen pár korun. „Každý poplatník daně z příjmů může uplatnit základní daňovou slevu, která letos dělá 24 840 korun za rok, za měsíc tedy 2 070 korun. Specifickou skupinu tvoří studenti, kteří kromě slevy na poplatníka mají nárok také na slevu na studenta – 4020 korun ročně, což dělá 335 korun měsíčně. Ve výsledku tedy můžou studenti dostat částku, kterou si skutečně vydělali,“ vysvětluje Dana Trezziová z poradenské společnosti BDO.
Neplatí to ovšem stoprocentně. V praxi totiž záleží, na jakou částku si za měsíc brigády přijdete – nulová daň vychází zhruba do příjmu 11 900 korun měsíčně. Když si navíc na DPP vyděláte víc jak deset tisíc korun, zaměstnavatel vám z výplaty srazí pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Jestliže chcete daňové slevy uplatňovat, musíte podepsat formulář Prohlášení poplatníka k dani z příjmu – každý měsíc to jde pouze u jednoho zaměstnavatele. Spolu s růžovým formulářem je potřeba doložit ještě potvrzení o studiu.
Kolik přesně za brigádu dostanete, si snadno spočítáte pomocí naší kalkulačky. Sami si můžete ověřit, při jakém výdělku se daň platí, kdy bude dělat jen pár korun a o kolik vám výplatu sníží zdravotní a sociální pojištění.
Když prohlášení k dani nepodepíšete, zaměstnavatel daňové slevy neuplatní a z vaší výplaty odvede patnáctiprocentní daň z příjmů. Existuje způsob, jak zaplacenou daň dostat zpátky – počítejte ale s tím, že to nepůjde hned, nýbrž až za rok. Pokud si totiž za měsíc vyděláte míň jak deset tisíc korun, strhne zaměstnavatel patnáctiprocentní srážkovou daň. Když půjde o jediný příjem, který budete během roku mít, nebo budou vaše další příjmy celkově nízké, můžete čerpat slevy na dani a získat sraženou daň zpátky. V následujícím roce ale budete muset podat daňové přiznání. K tomu budete potřebovat Potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, které vám na požádání vystaví zaměstnavatel.
Kdo stihne během léta vystřídat zaměstnavatelů víc, nevyhne se podání daňového přiznání. Podrobnosti najdete v našem starším článku:
Další variantou, jak brigádu zastřešit, je dohoda o pracovní činnosti – zkráceně DPČ. Pro studenty ale není tak výhodná jako dohoda o provedení práce. Zdravotní a sociální pojištění se totiž musí odvádět, jakmile příjem z DPČ přesáhne hranici 2500 korun. I dohoda o pracovní činnosti má limit pro odpracované hodiny – maximálně dvacet hodin týdně.
Co se týče daně z příjmů, platí tady stejná pravidla jako v případě dohody o provedení práce. Opět je ale potřeba dodržet hranici výdělku, která je u DPČ nižší a dělá zmíněných 2500 korun.
Podrobnosti o obou typech dohod najdete v článku:
Za kopečky? A co pojištění, máte? Srovnáme cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat.
Kdo by chtěl letní brigádu spojit s poznáváním cizích zemí, může se po práci poohlédnout v zahraničí. Ve většině zemí Evropské unie se obejdete bez pracovního povolení a řešit nemusíte ani povolení k pobytu. Bez víz se naopak neobejdete za mořem, například v Austrálii, Kanadě nebo Americe. O víza se ale většinou musí žádat s dostatečným předstihem a navíc jich imigrační úřady vydávají jen omezené množství:
Pokud si nechcete zahraniční brigádu hledat na vlastní pět, pomůže evropská databáze EURES. EURES sdružuje pracovní nabídky ze zemí Evropské unie, zájemcům o práci navíc nabízí bezplatné poradenství. Na webových stránkách projektu najdete také řadu informací o pracovních podmínkách v konkrétních zemích.
Další variantou je hledání práce prostřednictvím pracovní agentury. Vždycky si ale dopředu prověřte, jestli jde o seriózní agenturu. Každá agentura by měla mít licenci Ministerstva práce a sociálních věcí, což si snadno ověříte na webu ministerstva – jednoduše zadejte název agentury. Zároveň si zjistěte, zda má agentura povolení sjednávat práci v zahraničí. Za zprostředkování zaměstnání by po vás agentura neměla chtít žádné poplatky – české agentury si je totiž účtovat nesmí, ani když jde o práci v cizině.
Co se týče zdravotního a sociálního pojištění nebo daní, je situace o trochu složitější. Pracovní podmínky v jednotlivých zemích se totiž můžou značně lišit. „Obecně platí, že při odjezdu za prací do zemí Evropské unie se člověk musí odhlásit ze systému českého zdravotního pojištění a po návratu se opět přihlásit. Pokud ale jedete mimo Evropskou unii, zůstáváte českým pojištěncem. Váš pobyt v zahraničí ale nesmí překročit půl roku,“ upozorňuje Dana Trezziová z poradenské společnosti BDO. Svoji zdravotní pojišťovnu byste měli o odjezdu informovat do osmi dnů ode dne, kdy ke změně dojde. Po návratu domů se znovu přihlásíte ke zdravotnímu pojištění v Česku. Pokud budete dál pokračovat ve studiu, bude za vás zdravotní pojištění opět platit stát.
Pokud jde o sociální pojištění, platí v rámci Evropské unie pro účely sociálního zabezpečení takzvaná evropská koordinační pravidla. Ta určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se bude z vašeho příjmu platit pojistné. Obvykle jde o systém státu, ve kterém práce probíhá.
Peníze, které si v cizině vyděláte, budou stejně jako doma podléhat dani z příjmů. Česko má ovšem s řadou zemí smlouvu o zamezení dvojího zdanění – z jednoho výdělku tak nemůže být daň odvedená dvakrát. Informace o zemích, se kterými jsme zmíněnou smlouvu uzavřeli, najdete na webu ministerstva financí.
Problematika zdanění zahraniční příjmů je obecně složitá, vždycky záleží na podmínkách dané země a také konkrétním znění smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Proto, pokud budete mít ohledně daní jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na odborníky:
Pomoct s orientací v pracovních podmínkách dané země vám může také poradce Euresu nebo agentura, která vám práci našla.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
