Paušální daň stoupne. Přehled pro rok 2025: kolik, kdo a jak platí
2. 12. 2024 | Petr Kučera
Jak se přihlásit k paušální dani? Kdo ji může využít a jak funguje? Jaké má výhody a nevýhody? Přinášíme aktuální odpovědi na nejčastější otázky.
Na zkušenou za hranice vyrážejí každoročně tisíce Čechů. V Evropské unii se zpravidla obejdou bez pracovního povolení, v dalších zemích už to bez příslušného lejstra nejde. Získat pracovní vízum je přitom poměrně složité – většina zemí vám totiž pracovní povolení přiklepne, jen pokud máte předem zajištěné místo u konkrétního zaměstnavatele. Ten musí navíc mnohdy dokládat, že místo nelze obsadit místním uchazečem. Šanci na úspěch tak mají spíše kvalifikovaní pracovníci. Jako číšník, pokojská či sběrač ovoce pracovní povolení dostanete jen stěží. Přesto existují způsoby, jak si v zemích mimo Evropskou unii legálně přivydělat, i když pouze po omezenou dobu. Výhodu mívají většinou mladší, není to ale úplně nutná podmínka. V dnešním přehledu se soustředíme na anglicky mluvící zámoří, protože angličtinou alespoň na nejzákladnější úrovni vládne v Česku nejvíc lidí a jde o destinace nejvíc žádané.
Pokud je cílem vaší zahraniční cesty především přivýdělek, Austrálie pravděpodobně není nejlepší volba. Jestliže o vás neprojeví zájem konkrétní zaměstnavatel, můžete se do země na delší čas aktuálně dostat pouze díky studentskému vízu. Automaticky k němu sice dostanete pracovní povolení, ovšem jen na zkrácený úvazek – dvacet hodin týdně (o školních prázdninách můžete vydělávat neomezeně).
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
O studentské vízum je možné žádat bez ohledu na věk – studentem se může stát čerstvý vysokoškolák i člověk po padesátce. Žádat o studentské vízum se dá kdykoli v průběhu celého roku, předtím je ale potřeba najít si konkrétní školu, uhradit školné a vyřídit si zdravotní pojištění pro zahraniční studenty. Pokud jde o studium, na výběr je zpravidla ze dvou možností. Nastoupit můžete buď na jazykovou, nebo odbornou školu. Jazykovky ovšem bývají dražší a navíc na nich platí přísnější pravidla, co se docházky týče – absence zpravidla nesmějí překročit dvacet procent výuky. Jestli pilně studujete, sleduje imigrační úřad.
Druhou možností jsou odborné školy různých zaměření – na marketing, IT, ale i fitness. Odborné školy bývají levnější, mírnější jsou i pravidla pro docházku. Když australské úřady vaši žádost zamítnou, zaplacené školné i pojištění dostanete zpět. To už ale neplatí o poplatku, který je potřeba uhradit současně s podáním žádosti – poplatek dělá 550 australských dolarů, aktuálně tedy něco přes deset a půl tisíce korun.
Výhodou australských studentských víz je možnost vzít s sebou partnera (případně i děti). Studiu se přitom nemusíte věnovat oba, ale pouze ten z páru, který vystupuje jako hlavní žadatel. Partnerovi navíc úřady povolí pracovat – opět v rozsahu 20 hodin týdně. Partnery se přitom myslí manželé nebo páry, které spolu během posledního roku prokazatelně žily ve společné domácnosti. I partner musí zaplatit poplatek za podání žádosti – 410 australských dolarů, což dělá téměř osm tisíc korun.
Na jak dlouho vízum dostanete, závisí na délce zvoleného kurzu. Po jeho skončení máte ještě nějaký čas k dobru, například na cestování. Pokud jste studovali méně jak deset měsíců, můžete v Austrálii zůstat ještě měsíc. Po absolvování studia delšího než deset měsíců máte na poznávání země dva měsíce. Pobyt si můžete prodloužit, pokud se přihlásíte k dalšímu studiu.
Snadnější možnost přivýdělku – pokud jde o získání pracovního povolení – nabízí Nový Zéland. Jde o jednu ze zemí, se kterými má Česko uzavřenou dohodu o pracovní dovolené. V praxi jde o program Working Holiday, díky kterému můžou cizinci na území Nového Zélandu volně pracovat po dobu jednoho roku.
Working Holiday ale není pro každého, platí věkové omezení – o vízum si v rámci programu můžou zažádat pouze lidé ve věku od osmnácti do pětatřiceti let. Dalším omezením jsou kvóty. Working Holiday víza na Nový Zéland získává maximálně 1200 zájemců z Česka ročně. Žádost se obvykle podává začátkem března a kvóta se často naplní už během první hodiny od otevření.
O vízum se žádá online, přímo na stránkách novozélandského imigračního úřadu. I tady je potřeba počítat s poplatkem – 208 novozélandských dolarů, tedy něco přes tři a půl tisíce korun. Další podmínkou je finanční rezerva potřebná na pokrytí nákladů na život v zemi – ekvivalent alespoň 4200 novozélandských dolarů (přibližně 74 tisíc korun). Peníze po vás nikdo nebude chtít, úředníky bude zajímat pouze výpis z účtu. Jakmile vám vízum přiklepnou, máte rok na vstup do země – dvanáctiměsíční lhůta pro pobyt začíná běžet ode dne, kdy na Nový Zéland přijedete.
Další možností jsou studentská víza, která fungují na stejném principu jako v Austrálii – současně s vízem dostanete pracovní povolení na 20 hodin týdně.
Dohodu o pracovní dovolené má Česko uzavřené nejen s Kanadou či Novým Zélandem. Stejný způsobem můžete vycestovat také do Jižní Koreje, Izraele a Chile.
Program Working Holiday se nabízí zájemcům o práci také v Kanadě. Ten je zde součástí širšího programu International Experience Canada. I tady je ale potřeba splňovat věkový limit – 18 až 35 let. Pracovat na území Kanady je pak možné po dobu jednoho roku, v různých částech země a vystřídat libovolný počet zaměstnavatelů. Kvóta je ovšem ještě nižší než v případě Nového Zélandu – každoročně se otevírá pouze tisícovka míst. O něco složitější je i proces podání žádosti.
Nejdřív je potřeba zaregistrovat se do takzvaného poolu. Z něj následně kanadský imigrační úřad zcela náhodně v několika kolech vybere uchazeče, kterým udělí možnost žádost o vízum dokončit – dodat potřebné dokumenty. Podmínkou pro udělení víza je například cestovní pas platný po celou dobu pobytu v Kanadě. Už při podání žádosti byste také měli uzavřít zdravotní pojištění – doklad o zaplacení je potřeba k žádosti přiložit. Další podmínkou je prokázání dostatku finančních prostředků – ekvivalentu 2500 kanadských dolarů, tedy 47 659 korun. Žádost o Working Holiday stojí 226 kanadských dolarů, v přepočtu tedy něco kolem 4300 korun. Výběr uchazečů pro letošek ještě nebyl ukončený, aktuálně zbývá kolem stovky míst.
Program International Experience Canada krom Working Holiday víz nabízí i víza pro vysokoškoláky. Konkrétně jde o programy Young Professionals či International Co-op. Podmínkou získání víz v těchto programech je ale příslib pracovního místa od konkrétního zaměstnavatele. Do programu International Expirience Canada je možné přihlásit se celkem dvakrát, pokaždé je ale potřeba zvolit jinou kategorii.
Další způsob, jak v Kanadě strávit delší čas (a případně si i něco vydělat) bez nutnosti předem zajištěného pracovního místa, jsou studentská víza. Jako v ostatních zemích dostanete současně s vízem i pracovní povolení. Legálně pracovat pak můžete v rozsahu 20 hodin týdně, během prázdnin omezení neplatí. Podmínkou pro získání pracovního povolení je ale studium na odborné škole zapsané v seznamu DLI – seznam škol najdete zde. Zahraničním studentům jazykových škol Kanada pracovní povolení neuděluje. Počítejte také s tím, že imigrační úřad si vaši docházku pohlídá – zameškat byste neměli víc jak 20 procent výuky.
Odjet legálně za prací je zdaleka nejtěžší v případě Spojených států. Pracovní vízum zpravidla dostávají pouze kvalifikovaní pracovníci. O něco snazší situaci mají vysokoškolští studenti, případně mladí do 26 let. První skupina může využít program Work and Travel – podmínkou je započaté studium na vysoké nebo vyšší odborné škole. Díky Work and Travel programu pak můžou v USA legálně pracovat až čtyři měsíce po dobu letních prázdnin, dalších 30 dní můžou studenti strávit například cestováním.
Jedete do světa? Srovnáme cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat. A když budete chtít, můžete ho u nás i objednat. Stačí říct, jak byste ho nejradši kupovali, jestli ho chcete koupit přes počítač, probrat s přítelem na telefonu, nebo si pro něj dojdete osobně.
Pokud se chcete do programu Work and Travel zapojit, neobejdete se bez asistence agentury – pro pobyt v USA totiž musíte mít jakéhosi garanta, kterým jsou právě americké agentury. Ty také spolupracují s tuzemskými agenturami, které defacto fungují jako zprostředkovatel. Agentura vám vyřídí potřebná povolení, zajistí víza. Jejím prostřednictvím si můžete také najít práci. Pátrat po vhodném zaměstnání ale můžete i na vlastní pěst. Předem dohodnuté zaměstnání je podmínkou k přijetí do programu. Agentura si za zprostředkování účtuje poplatek – například u Student Agency zaplatíte 619 amerických dolarů (necelých 16 000 korun) v případě, že si práci seženete sami, 999 dolarů (zhruba 25 500 korun) pokud hledání zaměstnání necháte na agentuře. Počítejte také s poplatkem za vízum 160 dolarů, tedy něco přes čtyři tisíce korun.
Vedle toho je možné odjet do Ameriky na jeden rok jako au-pair v rámci oficiálního programu připraveného americkou vládou. Podmínkou je ovšem splnění dvou kritérií – ukončené středoškolské studium a věk mezi 18 a 26 lety. Ani jako au pair se ale neobejdete bez specializované agentury. Protože jde o oficiální program, mají pomocnice s dětmi také jasně stanovená pravidla, například co se pracovní doby týče. Au pair může odpracovat maximálně 45 hodin týdně, jeden a půl dne v týdnu musí mít volno. Rodina jí musí také poskytnout dva týdny placené dovolené, příspěvek na studium, zpáteční letenku a po celou dobu musí od rodiny dostávat kapesné.
Kolik stojí fotovoltaika?
Do 2 minut vám online srovnáme cenové nabídky fotovoltaik na míru od prověřených dodavatelů z vašeho okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem