Celý náš seriál o pracovním právu prakticky se jmenuje Jak přežít (v) zaměstnání. Zatímco jindy o přežití a o život přímo nejde, v tomto díle je to jinak. Tady končí legrace i sranda, pro jistotu si nasaďte helmy a ochranné brýle.
O bezpečnost by měl dbát jak zaměstnavatel, tak samozřejmě i zaměstnanec, ostatně velmi často jde zejména o bezpečnost právě jeho a jeho kolegů. A když už se něco stane, je pozdě bycha honiti. Stát se může něco hnedle:
Pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, povinnosti se týkají především zaměstnavatele. Ten má dělat všechno pro to, aby předem odstranil rizika pro zdraví a životy zaměstnanců. A nejenom jejich. Zaměstnavatel je povinen stejně zajistit taky bezpečnost osob, které se s jeho vědomím na jeho pracovišti zdržují.
Zajištění bezpečnosti samozřejmě bude ve většině případů stát nějaké peníze. Všechny takové náklady jdou výhradně na vrub zaměstnavatele, v žádném případě je nesmí přenášet na zaměstnance, ani nepřímo.
Zákoník práce povinnosti zaměstnavatele týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví popisuje samozřejmě košatěji, než jsme doposud stačili my. Zaměstnavatel by podle něj měl ochranu zaměstnanců zajistit především vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rovněž by se měl snažit rizikům předcházet. Měl by tedy vyhledávat rizikové činitele na pracovišti a snažit se o jejich odstranění. Povinností zaměstnavatele je také zajištění kontroly, v jakém stavu jsou výrobní a pracovní prostředky a vybavení pracovišť. Není na to samozřejmě docela sám – dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je taky nedílnou součástí povinností a odpovědností vedoucích zaměstnanců.
Když zaměstnavatel podnikne nějaká opatření, musí je také kontrolovat – jestli jsou dodržovaná, jestli jsou účinná, jestli se nezměnily okolnosti, a není tedy třeba i opatření pozměnit. Minimálně jednou ročně je zaměstnavatel povinný prověřit, jestli je na všech jeho pracovištích, pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví, v pořádku.
A samozřejmě: některá rizika jsou prostě neodstranitelná. Ta má zaměstnavatel za povinnost alespoň minimalizovat.
Zaměstnavatel je povinen nás jako zaměstnance proškolit ohledně právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a může kontrolovat, nakolik jsou tyto předpisy dodržovány, a vyžadovat jejich dodržování. Proškolení by se nám mělo dostat při nástupu do zaměstnání, při změně pracovního zařazení, druhu práce, při zavádění nové technologie a při změně výrobních nebo pracovních postupů a prostředků a vůbec kdykoli je třeba.
Sebelepší opatření a organizace nemusí či nemůže nutně odstranit všechna rizika. Zaměstnavatel je v takových případech povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. V práci, kde obuv nebo oděv podléhají mimořádnému opotřebení nebo znečištění, případně plní ochrannou funkci, fasuje zaměstnanec od zaměstnavatele oděv a obuv jako osobní ochranné pracovní pomůcky. Takto poskytnuté ochranné pomůcky je zaměstnavatel povinen udržovat v použivatelném stavu a kontrolovat, zda je zaměstnanci skutečně používají. Zaměstnavatel musí dále poskytnout zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, a to na základě rozsahu znečistění oděvu a kůže. V některých případech má poskytnout i ochranné nápoje. Jak ochranné pomůcky, tak mycí a dezinfekční prostředky poskytuje zaměstnavatel ze svého a nemůže poskytnutí těchto prostředků nahrazovat penězi.
Dojde-li k pracovnímu úrazu, je zaměstnavatel povinen objasnit jeho příčiny. Všechny úrazy musí pečlivě zaznamenávat v knize úrazů, bez ohledu na to, jestli úraz měl či neměl za následek pracovní neschopnost. Pokud měl pracovní úraz za následek pracovní neschopnost zaměstnance delší než tři dny, případně došlo-li v jeho důsledku ke smrti zaměstnance, je potřeba vyhotovit o pracovním úrazu záznam a vést o něm dokumentaci. Jedno vyhotovení záznamu předá zaměstnavatel zaměstnanci nebo pozůstalým. Zaměstnavatel je dále povinen pracovní úraz hlásit a zaslat příslušným orgánům rovněž záznam o úrazu.
Nu a samozřejmě – je potřeba si vzít ponaučení a přihodí-li se pracovní úraz, je povinností zaměstnavatele postarat se o to, aby byla přijata opatření, která dalším takovým úrazům zabrání.
Nezapomínejte, že pracovní úraz se nemusí nutně přihodit jenom na pracovišti:
Zaměstnanec má především právo vědět, jestli je jeho práce nebezpečná, co mu případně hrozí a co zaměstnavatel udělal pro to, aby zaručil jeho bezpečnost a eliminoval nebo aspoň snížil rizika. Má právo slyšet nebo číst tyto informace ve srozumitelné formě. A pak má ovšem právo odmítnout výkon takové práce, o které se důvodně domnívá, že může ohrozit jeho život nebo zdraví, případně život nebo zdraví jiných osob. Když se zaměstnanec odhodlá nějakou práci vykonávat (někdo s tím má třeba doživotní problém), musí v rámci možností dbát o svou bezpečnost a bezpečnost dalších osob na pracovišti.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
