Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak přežít (v) zaměstnání: (Ne)dostáváme výpověď. Odstupné

| rubrika: Seriál | 27. 1. 2014 | 12 komentářů
V minulém díle našeho nového seriálu nás vyhazovali z práce. Nemilé. Dnes se podíváme na několik málo situací, kdy nás vyhodit nemůžou. A na odstupné, které nám případný vyhazov může aspoň trochu osladit. Kdy na něj máme nárok? A kolik dostaneme?
Jak přežít (v) zaměstnání: (Ne)dostáváme výpověď. Odstupné

Jak jsme si už řekli, je daleko jednodušší, pokud chceme dát výpověď my jako zaměstnanci, než když nám ji chce dát zaměstnavatel. I když se zaměstnavateli podaří nalézt kýžený výpovědní důvod, nemá u některých skupin zaměstnanců ještě vyhráno. Kromě těch, kteří jsou zoceleni posilovnou a připraveni zaměstnavateli „ještě ukázat“, jsou to rovněž skupiny zaměstnanců chráněné zákoníkem práce.   

Chráněný druh

Pokud by zaměstnavatel dal výpověď zaměstnanci v době, kdy je proti ní zaměstnanec chráněný zákoníkem práce, byla by taková výpověď neplatná. A to i kdyby zaměstnavatel nevěděl, že se zaměstnanec nachází v takzvané ochranné době.

Zjednodušeně lze říci, že podle § 53 zákoníku práce nemůže zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, pokud je:

  • zaměstnanec ze zdravotních důvodů dočasně práce neschopný,
  • zaměstnankyně těhotná nebo na mateřské, nebo některý z rodičů na rodičovské,
  • zaměstnanec povolán na vojenské cvičení nebo k výkonu veřejné funkce,
  • zaměstnanec, který koná práci v noci, dočasně nezpůsobilý pro noční práci.

Zákoník práce je ale v tomto bodě potřeba číst bedlivě. Zákaz výpovědi se pochopitelně vztahuje pouze na výpověď danou zaměstnavatelem, nikoli na výpověď danou zaměstnancem. A stejně pochopitelně se vztahuje pouze na výpověď, a nikoli na dohodu. V neposlední řadě je třeba říci, že § 53 zákoníku práce sice stanoví ochranu před výpovědí, následující § 54 ale stanoví i z tohoto pravidla výjimky.

Jak přežít (v) zaměstnání

Začali jsme v našem seriálu od konce. To ovšem jen proto, že každý konec znamená zároveň taky nový začátek.

Takže příště už na veselejší notečku.

Výjimky z ochrany

Prvním repelentem na výpověď jsou zdravotní důvody na straně zaměstnance. Patrně máloco by potěšilo zaměstnance v rekonvalescenci tak jako obálka s výpovědí. Zákoník práce tedy říká, že zaměstnanec nemůže dostat výpověď, pokud je uznán dočasně práce neschopným. Pokud by ale zaměstnanec „šel štěstí naproti“ a dočasnou pracovní neschopnost si úmyslně přivodil sám, výpověď mu dát lze. Stejně tak mu lze dát výpověď, pokud se stal dočasně práce neschopným bezprostředně v důsledku opilosti nebo zneužití návykových látek.

Výpověď nelze dát zaměstnanci, který pracuje v noci a je uznán na základě lékařského posudku (který vydá poskytovatel pracovnělékařských služeb) dočasně nezpůsobilým pro práci v noci. Zaměstnancem, který pracuje v noci, se rozumí zaměstnanec, který v době od 22.00 do 6.00 pracuje alespoň 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, které určuje § 94 odst. 1 zákoníku práce. Kromě toho, že zaměstnance, který nemůže pracovat dočasně v noci, nelze vyhodit, je třeba mu rovněž najít jinou vhodnou práci. 

Zákoník práce rovněž respektuje, že příchod dítěte je šťastný okamžik, a proto stanoví, že zaměstnankyni nelze dát výpověď v době, kdy je těhotná a dále když čerpá mateřskou dovolenou. Zaměstnance nebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, nelze vyhodit rovněž.

Pokud jsme zdraví jako řípa a děti nám už odrostly, může nás od vyhazovu zachránit ještě vojenské cvičení nebo výkon veřejné funkce. Zajímavější je asi druhá možnost, už jen proto, že vojenské cvičení je překážkou výpovědi od doby, kdy nám dojde povolávací rozkaz a chrání nás před zaměstnavatelem ještě dva týdny po skončení cvičení (pokud tedy právě nemíříme na frontu). Aby nás ochránila veřejná funkce, musíme být pro její výkon uvolněni plně a dlouhodobě – což asi nebude problém. Špatná zpráva je, že předčasné volby už proběhly. Veřejnou funkcí ovšem není jen výkon mandátu poslance, ale např. i výkon mandátu senátora či člena zastupitelstva územního samosprávného celku (obce či kraje), možností je tedy mnoho, nepřestávejme doufat.  

Pokud dá zaměstnavatel zaměstnanci výpověď dříve, než nastala některá výše zmíněná událost, ale v průběhu výpovědní lhůty k takové události dojde, pak se doba, po kterou překážka výpovědi trvá, do výpovědní lhůty nezapočítává a zbývající část výpovědní doby uplyne, až když překážka odpadne. Zaměstnanec ovšem může říci zaměstnavateli, že na takovém prodloužení netrvá.

Výjimky z výjimek

Nebylo by to právní pravidlo, aby z něj neexistovaly výjimky. To jsme právě viděli. A jak už to bývá, máme tu také výjimky z výjimek. Zákaz výpovědi tak neplatí pro některé takzvané organizační důvody, konkrétně pro situace, kdy se zaměstnavatel ruší nebo přemisťuje (výjimka se tedy nevztahuje na nadbytečnost). I v případě, kdy se zaměstnavatel přemísťuje, je zachována ochrana před výpovědí, pokud se zaměstnavatel přemísťuje v rámci místa výkonu práce podle pracovní smlouvy. Přemístění zaměstnavatele rovněž nemá vliv na ochranu těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně na mateřské a zaměstnance na rodičovské – u něj však jen tak dlouho, dokud by byla žena oprávněna čerpat mateřskou. Posledně jmenovaným skupinám zaměstnanců je pak zachována ochrana i v dalších případech, kdy Zákoník práce jiné zaměstnance ochrany před výpovědí zbavuje – tedy v situacích, kdy zaměstnavatel dává výpověď, ač by mohl zrušit pracovní poměr okamžitě a v případě porušování pracovních povinností zaměstnancem. Výjimky podrobněji rozvádí § 54 zákoníku práce.

Kdy máme nárok na odstupné

Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem domluvit, že výplata odstupného proběhne už ke dni skončení pracovního poměru nebo k některému z dní následujících. Pokud by však zaměstnanec nastoupil do nové práce dřív, než uplyne doba, na základě níž bylo odstupné vypočítáno – pokud by například dostal odstupné „za tři měsíce“, ale už po dvou zpracovat jinde –,  musí původnímu zaměstnavateli odstupné nebo jeho část vrátit. Část odstupného se počítá podle kalendářních dnů. 

Nejvyšší soud pak došel k závěru, že pokud by po skončení pracovního poměru došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového zaměstnavatele a zaměstnanec nastoupil u tohoto nového zaměstnavatele před uplynutím doby určené násobkem průměrných měsíčních výdělků, je zaměstnanec povinen vrátit odstupné nebo jeho část novému zaměstnavateli.

Anketa

Skončit teď v práci, uvažovali byste o džobu v zahraničí?

Odstupné

Ne vždy je důvod k výpovědi na straně zaměstnance. Výpověď nikoho z nás nepotěší, protože tím začíná období nejistoty. V některých případech máme právo na odstupné, které nám má pomoci období bez práce překonat. V případě, kdy zaměstnanec dostává výpověď, protože již dosavadní práci nemůže konat pro pracovní úraz a nemoc z povolání, může jeho odstupné činit dokonce dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku. Pokud jsme se pak stali obětí výpovědi z organizačních důvodů, máme právo na odstupné ve výši:

  • jednonásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud byl náš pracovní poměr u zaměstnavatele kratší než jeden rok,
  • dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud byl náš pracovní poměr delší než jeden rok a kratší než dva roky,
  • trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, pokud náš pracovní poměr trval alespoň dva roky.  

Zákoník práce ale pamatuje i na dohodu o rozvázání pracovního poměru. Pokud byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem z důvodů, pro které by při výpovědi ze strany zaměstnavatele náleželo zaměstnanci odstupné, náleží mu i v případě dohody uzavřené z některého z těchto důvodů. Pamatujete si ale, že dohodu lze uzavřít i bez udání důvodů? Pokud důvod rozvázání pracovního poměru v dohodě nemáme, nemusíme zoufat. Nejvyšší soud došel totiž k závěru, že pro posouzení nároku na odstupné v případě dohody není rozhodné to, co bylo v dohodě uvedeno, ale jaké byly skutečné důvody, kvůli nimž k dohodě došlo. Na zaměstnancův nárok na odstupné pak nemá vliv, jak dlouho byl bez práce, či zda si v nové práci polepšil nebo pohoršil.  

Štempl a nashle

Tak jsme skončili v dosavadním zaměstnání. Nezapomeňte na to, že v případě skončení pracovního poměru má zaměstnavatel povinnost vydat nám potvrzení o zaměstnání. Pokud o to zaměstnanec požádá, je zaměstnavatel rovněž povinen vydat mu pracovní posudek. Pokud nesouhlasíme s tím, co bylo v některém z těchto dokumentů uvedeno, máme možnost obrátit se na soud ve lhůtě tří měsíců od okamžiku, kdy jsme se o obsahu těchto dokumentů dozvěděli, a domáhat se tak, aby zaměstnavatel obsah dokumentů upravil.

Abychom to rozdýchali, podíváme se příště na několik důvodů, proč máme zákoník práce a na možnost najít si práci v Evropské unii. 

Výpočet podpory v nezaměstnanosti 2014

platů
let
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+33
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 1. 2014 22:14, Jaroslav

Milý Toníku - žívnostníku.
Zapomínáš na to, že my zaměstnanci, na rozdíl od Vás živnostníků platíme pravidelně daně a nemáme žádné odpisy a úlevy na daních.
Když píšeš : Nás daňové poplatníky servis v podobě pracovního úřadu stojí velké peníze...tak je to z Tvé strany směšné až provokativní !!

Reagovat

 

+60
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Toník 27. 01. 2014 09:02)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

27. 1. 2014 9:02, Toník

z uvedeného vyplývá, že zaměstnanec má řadu ochran a výhod. Jednak má odstupné a pak může jít na úřad práce. Ten servis v podobě pracovního úřadu nás daňové poplatníky stojí velké peníze. To živnostník když nemá práci tak jde a musí za každou cenu nalézt novou.
Na konec si může každý kdo přišel o práci udělat živnostenský list a pak bude vysmátý!

Reagovat

 

-55
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

14. 4. 2016 | 10:06 | VG

S Vasi cestinou bych Vas vyrazil take :). více

8. 12. 2015 | 12:03 | 1057

to je snad i trestný,ne?! a jestli ne, tak by mělo!!! více

30. 3. 2015 | 14:36 | Jiri Otradovec

Dobry den,chtel bych se zeptat dostal jsem vypoved od nemeckeho zamestnance u ktereho pracuji patym rokem. Duvod do vypovedi neudal ,ale slovne u podepsani vypovedi mi oznamil,ze jsem pro nej neduveryhodny zamestnanec.Ted...více

21. 1. 2015 | 11:21 | Lubomír Helekal

Zdravím.Pracuji u hlídací firmy jako strážný 3r.a 4měs.na dobu určitou do práce jsem to měl do deseti km.Od 1.1.1015 mám dobu neurčitou, ale převedli mě na pracoviště do Brna což je 75km.Plat mám 56.6kč na hodinu,dělám 12hod.směny,...více

13. 11. 2014 | 10:07 | jiri

Dobry den pracoval jsem v kauflandu cca 14 dni chybelo do ukonceni zkusebni doby, mel jsem zaludecni vredy tudis jsem sel na operaci zaludku protoze mi vred praskl a malem jsem umrel nemohl jsem do prace a byl jsem na neschopence...více

Čtenáři také navštívili

21. 1. 2014 |  | 7 komentářů

Jak přežít (v) zaměstnání: Výpověď. Mávejte rukama, poletíte!

V předchozích dílech našeho nového seriálu jsme mluvili o případech, kdy se zaměstnanec rozhodne, že mu bez stávající práce bude líp. Bohužel existují na světě také případy opačné: že se zaměstnavatel...

13. 1. 2014 |  | 3 komentáře

Jak přežít (v) zaměstnání: Dáváme výpověď

Minulý týden jsme na Peníze.cz představili nový seriál věnovaný pracovnímu právu. Tedy zejména vztahům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Začali jsme trochu netradičně – prvním z článků o tom, jak se v...

6. 1. 2014 |

Tak tady už mě nikdo neuvidí: Končíme v práci

Asi každý čas od času pocítí potřebu změnit vzduch a najít si novou práci. A ať už později budeme hodnotit svou „pracovní migraci“ jako šťastný odlet vlaštovky do teplých krajin, nebo skončíme s pocitem,... celý článek

16. 2. 2013 |  | 16 komentářů

„Byl jste někdy na úřadu práce?“ O službě, která pomáhá vyhazovaným i vyhazujícím

Pro outplacement zatím nemáme a možná nikdy ani mít nebudeme vlastní slovo. Služba, která pomáhá firmám překonat s citem a se ctí vyhazovy zaměstnanců a propuštěným zase hledat novou práci, v Česku pomaličku...

28. 2. 2012 |  | 10 komentářů

Končíte v práci? První kroky nezaměstnaného

V lednu 2012 bylo evidováno zhruba 534 tisíc lidí bez práce, přičemž úřady práce vykazovaly jen 35 tisíc volných pracovních míst. A propouštělo se, míra nezaměstnanosti stoupla víc, než se očekávalo, na...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Analytická evidence, Elektronická peněženka, Nepřímá daň, platební karty, valuty, česká národní banka, fintech, marže, Terrence Valeski, vedlejší zdroj příjmů, Georg Mayer, kitd, Budování státu, ČPP Filip VZ 1 - dětské, Havránek, procentní sazba, komerční nemovitosti, Státní energetická inspekce

FERRARI2, 6T88888, 3SA1172, 007JB0ND, MERCEDE5

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK