Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tak tady už mě nikdo neuvidí: Končíme v práci

| rubrika: Jak na to | 6. 1. 2014 | 1 komentář
Asi každý čas od času pocítí potřebu změnit vzduch a najít si novou práci. A ať už později budeme hodnotit svou „pracovní migraci“ jako šťastný odlet vlaštovky do teplých krajin, nebo skončíme s pocitem, že jsme jako lumík překročili okraj srázu, výchozí bod je ve většině případů stejný: ukončení pracovního poměru ve stávajícím zaměstnání. Poradíme, jak na to, a podíváme se na novinky, které v tomto směru přináší nový občanský zákoník.
Tak tady už mě nikdo neuvidí: Končíme v práci

Zákoník práce nám dává několik možností, jak pracovní poměr ukončit: dohodu, výpověď, okamžité zrušení a zrušení ve zkušební době. Zaměříme se na ty způsoby, které umožňují vyklidit pozice co nejrychleji.

Dohoda

Existuje celá řada důvodů, proč za sebou může chtít zaměstnanec prásknout dveřmi co nejdřív. Mohou za tím být neshody na pracovišti, požadavek nového šéfa, abychom nastoupili do nové práce co nejdřív, tedy v době, kdy by nám ještě běžela výpovědní lhůta, ale i neschopnost vykonávat stávající práci ze zdravotních důvodů nebo třeba finanční problémy zaměstnavatele. 

Jak přežít (v) zaměstnání

Do nového roku s novým seriálem!

Monoškopek
Tímto článkem vstupujeme do nového seriálu. Natáčeli jsme ho div ne na válečném poli, totiž na poli vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. A nic se nebojíme moderních postupů, takže začínáme od konce, tedy od ukončení zaměstnání. Dnes ukončujeme dohodou či pracovní poměr rušíme. V dalších dílech se můžete těšit na výpověď – a to pěkně z obou stran, od zaměstnance i zaměstnavatele... A v dílech příštích? Nechejte se překvapit, jaké nastavíme zrcadlo poměrům. Tedy zaměstnaneckým poměrům, samozřejmě.

Za normálních okolností (o těch ne zcela běžných si povíme později) máme v případě, že chceme skončit v práci co nejdříve, v podstatě jedinou možnost, a tou je dohoda. A na dohodu musí být vždycky dva – v tomto případě tedy zaměstnanec a zaměstnavatel. Pokud tedy chceme ukončit (nebo podle zákoníku práce „rozvázat“) pracovní poměr dohodou, je třeba, abychom našli společnou řeč ohledně okamžiku, kdy náš pracovní poměr skončí. Můžeme se dohodnout, že náš pracovní poměr bude rozvázán ihned, můžeme si ale stanovit i datum pozdější. Je ovšem nezbytně nutné, aby byl okamžik rozvázání našeho pracovního poměru jasně určený. V dohodě tak tedy bude nejlépe uvést přímo datum. Pokud jsme tedy se zaměstnavatelem sladili své představy, je třeba, abychom dohodu sepsali: zákoník práce její písemnou formu vyžaduje a trvá také na tom, aby každá ze stran obdržela jedno vyhotovení dohody.

Zaměstnavatel ovšem není povinen se se zaměstnancem dohodnout. A může se stát, že opravdu nebude chtít. Pak jsou dvě možnosti – nevyhovuje mu datum, které by se líbilo zaměstnanci, nebo ho vůbec nechce pustit dřív, než bude podle zákona muset. V prvním případě je možné s ním dál jednat a pokusit se najít kompromis. V druhém případě, nebo pokud se nepodaří kompromis najít, nezbývá zaměstnanci než podat standardní výpověď. Spěcháme-li, je dobré se jistit proti průtahům (úmyslným i neúmyslným) ze strany zaměstnavatele. Nabízí se tu tedy varianta osobního jednání se zaměstnavatelem, na jejímž konci by byla písemná dohoda. Pokud podáváme návrh dohody písemně, je rozumné do něj uvést datum, do kdy očekáváme odpověď, případně do návrhu můžeme vložit i klauzuli, že pokud zaměstnavatel do termínu neodpoví, má být návrh dohody považován za výpověď. Nebo je možné podat výpověď rovnou a zároveň usilovat o dohodu.

Výpovědi se budeme podrobně věnovat v pokračování seriálu.

V souvislosti s novým občanským zákoníkem, který je účinný od prvního ledna, je ještě dobré připomenout, že pokud zaměstnavateli dáte návrh dohody a on vám jej vrátí s úpravami, je potřeba se v případě, že vám nevyhovují, potřeba proti nim písemně ohradit. Jinak se má za to, že je přijímáte a dohoda bude platit v pozměněném znění.

Dohoda o rozvázání pracovního poměru tedy musí

  • být písemná,
  • jasně určovat okamžik, ke kterému v práci skončíme,
  • jasně stanovit, že se jedná o dohodu o rozvázání pracovního poměru.

Příklad

Karel tuší, že propouštění na konci roku má nejspíš uvolnit i jeho židli. Absolvuje několik pohovorů a 10. září mu zavolá nový šéf, že u nich uspěl a že by potřebovali, aby nastoupil už od začátku října. Karel se tedy ve své původní práci dohodne se zaměstnavatelem, že jeho pracovní poměr bude rozvázán dohodou k 25. září, aby si stihl ještě zařídit před nástupem do nové práce pár věcí.

Kdy máte právo na své peníze

Splatnost mzdy nebo platu upravuje § 141 zákoníku práce. Základní pravidlo je obsaženo v odstavci prvním tohoto paragrafu, kde se říká, že mzda nebo plat jsou splatné nejpozději v měsíci, který následuje po měsíci, v němž vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat.

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

V některých případech máme ještě další možnost, jak spálit mosty. Touto možností je okamžité zrušení pracovního poměru. Podle zákoníku práce tak ale můžeme učinit pouze ze dvou zde uvedených důvodů – tedy v případě, že by nám zaměstnavatel 15 dní po splatnosti nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu (případně jakoukoli jejich část) a dále pokud bychom podle lékařského posudku nemohli vykonávat svou práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel by pro nás do 15 dnů od předložení posudku nenašel práci jinou.

Okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnanec provést písemně a musí v něm být dostatečně určitě sdělen důvod, pro který se tak děje – tento důvod pak nesmí být dodatečně měněn. Zákoník práce navíc omezuje dobu, po kterou může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr. Tento důvod si tedy nemůžeme schovávat do zásoby nebo na vhodnější příležitost, ale musíme ho uplatnit do dvou měsíců od doby, kdy jsme se o něm dověděli, nejpozději však do jednoho roku od jeho vzniku. Dobrá zpráva je, že pokud zaměstnanec platně zruší pracovní poměr, má nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to za dobu, která odpovídá výpovědní době.

Zrušení pracovního poměru zaměstnancem musí

  • být písemné,
  • obsahovat jasně popsaný důvod,
  • být uskutečněno v zákonem stanovené lhůtě.

Jak to vidí Nejvyšší soud

Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 4030/2010 ze dne 7. 12. 2011 (předseda senátu pan JUDr. Zdeněk Novotný): Pokud zaměstnavatel zaplatil zaměstnanci dlužnou mzdu nebo plat (příp. náhradu mzdy nebo platu, nebo jejich část) po uplynutí požadované 15 denní lhůty, může zaměstnanec ukončit stále pracovní poměr okamžitě, pokud to udělá ve lhůtě, kterou stanoví § 59 ZP, a to i kdyby tak učinil až poté, co mu zaměstnavatel dlužnou částku uhradil. Tady je ale třeba dát si pozor na rozdíl mezi splatností mzdy/platu a termínem výplaty mzdy/platu. Zákoník práce zde uvádí splatnost mzdy nebo platu, což je podle § 141 odst. 1 ZP poslední den měsíce, který následuje po měsíci, kdy vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat. Bez ohledu na to, kdy nám tedy zaměstnavatel mzdu vyplácí, bude pro počítání patnáctidenní lhůty rozhodný poslední den splatnosti a to je poslední den měsíce následujícího. Až poté začíná běžet patnáctidenní lhůta a až po jejím uplynutí můžeme pracovní poměr zrušit. Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, není pak ale třeba v písemném zrušení pracovního poměru rozvádět do všech detailů.

Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 2242/2009 ze dne 12. 10. 2010 (předseda senátu pan JUDr. Zdeněk Novotný): Nesplnil-li zaměstnavatel svou povinnost zaplatit zaměstnanci mzdu nebo plat ani po uplynutí lhůty 15 dní od splatnosti, je zaměstnanec oprávněn ukončit okamžitě pracovní poměr, přičemž není podstatné, z jakého důvodu k výplatě mzdy nebo platu nedošlo. Zaměstnanec tak nemusí dávat zaměstnavateli prostor k nápravě. Je ovšem třeba, aby okamžité zrušení pracovního poměru vedlo právě jen k ukončení pracovního poměru a nikoli aby bylo podáno s cílem zaměstnavatele především poškodit.

Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 3676/2010 ze dne 10. 1. 2012 (předseda senátu pan JUDr. Ljubomír Drápal): Pokud nebyla část mzdy (nebo platu) vyplacena zaměstnavatelem z důvodu chyby, omylu nebo nesprávnosti ve výpočtu, není dán důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru, ledaže by zaměstnavatel bez zbytečného odkladu a v přiměřené době tento nedostatek nenapravil. Bylo by v rozporu s dobrými mravy, pokud by zaměstnavateli nebyla dána možnost tuto chybu napravit.

... nesu vám psaní

Doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli je upraveno v § 337 zákoníku práce. Zaměstnanec tak doručuje zaměstnavateli písemnosti zpravidla osobně v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance musí zaměstnavatel doručení písemně potvrdit.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

Pokud jsme ve zkušební době a máme tak nějak pocit, že by mělo v tomto případě zůstat jen u zkušenosti, můžeme pracovní poměr ve zkušební době zrušit. Zákoník práce toho po nás v tomto případě příliš nepožaduje. Toto zrušení má být písemné a pracovní poměr pak končí dnem, kdy je ukončení pracovního poměru doručeno zaměstnavateli, nebo pozdějším dnem, pokud je v něm uveden. Pracovní poměr lze zrušit ve zkušební době z jakéhokoli důvodu i bez udání důvodu.

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí

  • být písemné,
  • proběhnout ve zkušební době.

Příště: Dáváme výpověď

První díl našeho seriálu o zaměstnancích, zaměstnavatelích a vztazích mezi nimi byl tedy věnovaný zaměstnancům, kteří chtějí změnit místo a potřebovali by „rozvázat pracovní poměr“ co nejrychleji. V příštím díle se budeme věnovat těm, kteří se spokojí se standardní výpovědí:
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+25
Ano
Ne

Diskuze

24. 11. 2016 | 14:42 | Hana

Dobry den.chtela.semsem se zeptat.mam.prac.smouvu na dobu neurcitou.nasla.sem,.sI.lepe placenou praci.a.chci.odejit.zamestnava tel.me.nechcepustit.dohodpu.ale.v jinem.zamestnani.me vemou I s paragrafem.asem.nepotrebujou ...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Cash flow, Fondy dluhopisové/obligační, Složené ukazatele, daně, bankovnictví, daňové úniky, elektronická evidence tržeb, česká spořitelna, standardní klient, osobní vlastnictví, komorová okna, slučování exekucí, evgeny morozov, články, národní předpisy, dopravní přestupky, liška, Starý zákon

7U29021, 3A00000, 3A30100, 1SP7998, 9A90000

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK