Jak přežít (v) zaměstnání: Odborný rozvoj

Jiří Lojda | rubrika: Seriál | 28. 4. 2014 | 1 komentář
Člověk se učí celý život. Některý chce, jiný musí. Nejinak je tomu i v zaměstnání. Někoho zaměstnavatel může k odbornému rozvoji nutit, jiného by raději brzdil. Jak moc nás může nutit a kdy nás musí podpořit? Odpovědi najdete v tomto díle našeho seriálu.
Jak přežít (v) zaměstnání: Odborný rozvoj

Úvodem si můžeme říci, že zákoník práce rozpoznává několik typů odborného rozvoje. Existuje tak pro něj:

  • Zaškolení a zaučení
  • Odborná praxe absolventů škol
  • Prohlubování kvalifikace
  • Zvyšování kvalifikace

Zaškolení, zaučení, odborná praxe

Zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání, je zaměstnavatel povinen zaškolit nebo zaučit. Je to konec konců i v jeho zájmu. Zaškolení nebo zaučení se proto považuje za výkon práce a přísluší za něj zaměstnanci mzda nebo plat. Zaměstnavatel nás – pokud je to třeba – musí zaškolit nebo zaučit nejen v situaci, kdy do práce nastupujeme, ale taky tehdy, když přecházíme na nové pracoviště nebo nový druh práce.

Zaměstnavatel musí také zabezpečit přiměřenou odbornou praxi absolventům škol. I odborná praxe se považuje za výkon práce a absolventům za ni tedy přísluší mzda nebo plat. „Absolventem“ jsme pak podle zákoníku práce nejen měsíc, dva nebo tři po ukončení školy, ale dokud naše odborná praxe nedosáhla dvou let. 

Prohlubování kvalifikace

Prohlubováním kvalifikace rozumí zákoník práce její průběžné doplňování, udržování a obnovování. Pokud si zaměstnanec kvalifikaci prohlubuje, k čemuž je povinen, pak se jeho kvalifikace nemění, pouze se „zlepšuje“. Zaměstnavatel může zaměstnanci prohlubování kvalifikace formou účasti na školení, studiu nebo jiné formě přípravy dokonce uložit. Pokud má prohlubování kvalifikace formu školení, studia nebo jiné formy přípravy, považuje se účast zaměstnance na těchto aktivitách za výkon práce. Náklady spojené s prohlubováním kvalifikace hradí zaměstnavatel.

Zvyšování kvalifikace

Na rozdíl od prohlubování kvalifikace se o zvýšení kvalifikace jedná v situacích, kdy zaměstnanec získává novou kvalifikaci nebo si kvalifikaci rozšiřuje. Za zvyšování kvalifikace se pak považuje studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího vstupně vzdělání, pokud jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou jinak, má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v rozsahu alespoň:

  • nezbytně nutném pro účast na výuce, vyučování nebo školení,
  • dvou pracovních dní na přípravu a vykonání zkoušky na vysoké nebo vyšší odborné škole,
  • pěti pracovních dnů na přípravu k závěrečné zkoušce, maturitní zkoušce nebo absolutoriu,
  • deseti pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské a magisterské práce nebo dizertace,
  • čtyřiceti pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a dále státní doktorské zkoušky.

V nezbytně nutném rozsahu pak zaměstnanci přísluší volno i k účasti na přijímací zkoušce. Zaměstnanec tady už ale nedostane náhradu mzdy nebo platu, stejně jako v situacích, kdy u zkoušky rupne a bude dělat zkoušku opravnou nebo v případě, že se bude účastnit závěrečné promoce. Zaměstnavatel nám taky může úlevy zatrhnout, pokud zjistí, že jsme se stali dlouhodobě nezpůsobilými pro výkon práce, pro kterou si zvyšujeme kvalifikaci, nebo pokud se ulejváme – tedy bez zavinění zaměstnavatele a bez vážného důvodu dlouhodobě neplníme podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.

Anketa

Jak je to s vaší kvalifikací v současné práci?

Kvalifikační dohoda

Zaměstnanec a zaměstnavatel mohou rovněž uzavřít takzvanou kvalifikační dohodu, a to jak v případech zvyšování kvalifikace, tak i v případě jejího prohlubování (podmínkou je, aby náklady na prohloubení kvalifikace činily alespoň 75 tisíc korun). V kvalifikační dohodě (musí mít písemnou formu) se zaměstnavatel zavazuje umožnit zaměstnanci zvýšení (nebo prohloubení) kvalifikace, zaměstnanec se na oplátku zavazuje setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu (nejvýše pěti let) od zvýšení kvalifikace. Kvalifikační dohoda musí obsahovat:

  • druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
  • dobu, po kterou bude muset zaměstnanec u zaměstnavatele setrvat,
  • druhy nákladů a celkovou výši nákladů, kterou bude muset zaměstnanec zaměstnavateli zaplatit, pokud v zaměstnání nesetrvá.

Pokud bychom tedy svůj závazek nesplnili, musíme zaměstnavateli uhradit náklady, které měl se zvyšováním naší kvalifikace. Sjednaná lhůta, po kterou máme u zaměstnavatele vydržet, sice běží od okamžiku, kdy došlo ke zvýšení naší kvalifikace, povinnost nahradit zaměstnavateli náklady máme ale i v případě, že náš pracovní poměr skončí ještě před zvýšením kvalifikace. Pokud nesplníme závazek setrvat u zaměstnavatele pouze z části, hradíme pak pouze poměrnou část. Platit však nic nemusíme, pokud:

  • nám zaměstnavatel zarazil podporu pro zvyšování kvalifikace, kterou s námi sjednal v kvalifikační dohodě, protože jsme se bez našeho zavinění stali nezpůsobilými pro tu práci, kvůli které jsme si kvalifikaci zvyšovali;
  • nás zaměstnavatel vyrazí, pokud ovšem nejde o situaci, kdy jej k tomu vedlo porušování našich povinností, které nám s ohledem na naši práci plynou z právních předpisů, nebo jestliže jsme se nerozhodli, že nás v práci už nikdo neuvidí a neuzavřeli jsme proto se zaměstnavatelem dohodu z některého důvodu uvedeného v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce;
  • nemůžeme podle posudku závodního lékaře konat práci, pro kterou jsme si kvalifikaci zvyšovali, nebo jsme se v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání (nebo ohrožení touto nemocí) stali dlouhodobě nezpůsobilými konat dosavadní práci, případně jsme dosáhli na pracovišti nejvyšší přípustné míry expozice;
  • zaměstnavatel naši novou kvalifikaci nevyužil za posledních dvanáct měsíců alespoň v polovině této doby.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+10
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Jak přežít (v) zaměstnání: Převedení na jinou práci a přeložení

31. 3. 2014 | Jiří Lojda | 3 komentáře

Jak přežít (v) zaměstnání: Převedení na jinou práci a přeložení

Jakou práci po nás může zaměstnavatel ještě požadovat a jakou už ne? A kde všude nám může přidělovat práci, aniž by se nás ptal? Odpovědi najdete v tomto díle našeho seriálu.

Jak přežít (v) zaměstnání: Náhrady

19. 3. 2014 | Jiří Lojda | 2 komentáře

Jak přežít (v) zaměstnání: Náhrady

Když jde práci, ptáme se, co za ni. Už jsme se věnovali mzdě a platu, nejde ale zdaleka jen o ně. Důležité můžou být i takzvané náhrady. Leckdo si pak na pracovní cestu radši vezme... celý článek

Jak přežít (v) zaměstnání: Všechno důležité o mzdě

4. 3. 2014 | Jiří Lojda | 1 komentář

Jak přežít (v) zaměstnání: Všechno důležité o mzdě

Celé zaměstnání se dá, když na to přijde, zejdnodušit na jednu otázku o dvou částech. Co bych měl dělat a co za to? Část co dělat ponecháme na vás a na filozofech. Na Peníze.cz nás... celý článek

Jak přežít (v) zaměstnání: Pracovní poměr na dobu určitou a na dobu neurčitou

18. 2. 2014 | Jiří Lojda | 9 komentářů

Jak přežít (v) zaměstnání: Pracovní poměr na dobu určitou a na dobu neurčitou

Pokud jsme vás posledně nezviklali k nějakému tomu zahraničnímu dobrodružství, možná právě přemýšlíte nad novým pracovním poměrem u nás doma. Pravda, chleba je všude o dvou kůrkách,... celý článek

Partners Financial Services