Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak přežít (v) zaměstnání: Pracovní doba

| rubrika: Seriál | 26. 3. 2014 | 4 komentáře
V minulých dílech našeho seriálu jsme si řekli, že mzda nebo plat představují odměnu za práci. Kolik hodin tedy musíme týdně strávit „v rachotě“, jak nám může zaměstnavatel tuto práci rozložit a jaký čas můžeme v přestávce strávit s nohama na stole? Tak to se dozvíme v dnešním díle.
Jak přežít (v) zaměstnání: Pracovní doba

Týdenní pracovní dobu rozvrhuje zaměstnanci zaměstnavatel. Má to udělat písemně a s rozvrhem ho seznámit aspoň dva týdny předem (týden v případě konta pracovní doby – o tom víc dále). Může se ale se zaměstnancem domluvit, že to udělá jindy.

V pracovním poměru platí, že zaměstnavatel rozvrhuje pracovní dobu a určuje začátek a konec směn. Musí mít přitom na paměti, že stanovená týdenní pracovní doba činí:

Obecně

40 hodin/týden

Zaměstnanci pracující v podzemí

37,5 hodin/týden

Zaměstnanci v třísměnném a nepřetržitém režimu

37,5 hodin/týden

Zaměstnanci v dvousměnném režimu

38,75 hodin/týden

Osoby mladší 18 let

40 hodin/týden; max. 8 hodin denně

Třísměnný pracovní režim: zaměstnanci se pravidelně střídají ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích

Nepřetržitý pracovní režim: zaměstnanci se střídají ve směnách v nepřetržitém provozu (24 hodin denně, 7 dní v týdnu) 

Dvousměnný pracovní režim: zaměstnanci se střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. 

Směna nesmí podle zákoníku práce přesáhnout dvanáct hodin. Sympatické je rovněž ustanovení jeho § 79 odst. 3, které říká, že stanovená pracovní doba může být v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpise zkrácena, aniž by se zaměstnancům snížila mzda. Zaměstnanci odměňovaní platem mají ovšem smůlu, ti takto dřív „vyfárat“ nemůžou. Můžou si se zaměstnavatelem dohodnout kratší pracovní dobu, dostanou však úměrně k tomu méně zaplaceno; tato možnost platí ovšem i pro zaměstnance odměňované mzdou.

I když jsou mnozí zaměstnavatelé toho názoru, že pokud zaměstnanec v práci nezemřel vyčerpáním, jsou zde stále mezery v efektivitě práce, zákoník práce stanoví právo zaměstnance na přestávky. Zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce (u mladistvého zaměstnance už po 4,5 hodinách) a to v délce trvání nejméně 30 minut. Přestávka pak může být rozdělena, ale jeden úsek musí být dlouhý alespoň 15 minut. Přestávky se do pracovní doby nezapočítávají, výjimky však existují ve dvou případech:

  • Pokud má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku, započítává se tato přestávka do pracovní doby, i když připadne na přestávku na jídlo a oddech.
  • Pokud jde o práce, které nemůžou být přerušeny, zde musí zaměstnavatel zajistit zaměstnanci nějakým způsobem přiměřenou dobu na jídlo a oddech. Tato doba se však započítává do pracovní doby.

Pružné rozvržení pracovní doby a konto pracovní doby

Stále více zaměstnavatelů začíná chápat, že rozhodující je vykonaná práce a ne přítomnost zaměstnance pünktlich v osm ráno na pracovišti. Takto osvícený zaměstnavatel pak může přistoupit k pružnému rozvržení pracovní doby. Pružně rozvržená pracovní doba v sobě zahrnuje dva úseky, oba určuje zaměstnavatel. V základním úseku je zaměstnanec povinen být na pracovišti. Tento úsek tedy zaměstnavatel volí tak, aby si zajistil přítomnost zaměstnance na pracovišti v době, kdy je to skutečně třeba. V rámci volitelného úseku si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. To mu umožňuje pružně reagovat na aktuální potřeby jeho práce. Celková délka směny však nesmí přesáhnout dvanáct hodin.

Konto pracovní doby představuje druhou možnost. Ve zkratce se jedná o nástroj, který umožňuje zaměstnavateli vyplácet zaměstnanci po určitou dobu stálou mzdu bez ohledu na to, kolik hodin zaměstnanec odpracoval, přičemž za určitou dobu se rozdíl spočítá (tzv. vyrovnávací období). Konto pracovní doby nelze uplatnit u zaměstnanců, kteří jsou odměňováni platem. Vyrovnávací období může trvat nejdéle 26 týdnů (může být i kratší), pokud není kolektivní smlouvou prodlouženo (až) na 52 týdnů. Stálá mzda pak nesmí být nižší než 80 procent průměrného výdělku zaměstnance. Rozdíl je zaměstnavatel povinen zaměstnanci doplatit po konci zúčtovacího období nebo po skončení pracovního poměru, pokud tento nastal dříve.

Mzdová kalkulačka

Kolik čistého dostanete z tolika a tolika hrubého? A naopak? A kolik peněz za vás celkem vydá zaměstnavatel? Propočítáme!

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Práce přesčas, v noci a pracovní pohotovost

Zákoník práce říká, že práci přesčas je možno konat pouze výjimečně a jen z vážných provozních důvodů. Pokud ale tyto důvody dány jsou, může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci práci přesčas i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami a za určitých podmínek i na dny pracovního klidu. Délka práce přesčas je omezena v základním rozsahu na osm hodin týdně a 150 hodin ročně. Období, za které se oněch osm hodin týdně počítá, je 26 týdnů, kolektivní smlouva jej však může prodloužit až na 52 týdnů. Do počtu přesčasových hodin se nezapočítávají ty, za které dostal zaměstnanec náhradní volno. Kdo si chce potom práce pořádně naložit (nad výše uvedené limity), může se se zaměstnavatelem dohodnout.

Zákoník práce dále připouští, abychom k obecnému blahu přispěli svou troškou práce i v noci (a kdo z nás by chtěl ohrozit světový mír, že?). Nic se ale nemá přehánět a tak délka směny u zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit osm hodin za 24 hodin po sobě jdoucích. Pokud to není z provozních důvodů možné, pak nesmí být oněch osm hodin překročeno v průměru počítaného za 26 týdnů po sobě jdoucích (vychází se z pětidenního pracovního týdne). Zaměstnancem pracujícím v noci nebudeme však pouze v případě, kdy strávíme oněch osm hodin v noci v práci. Zákoník práce totiž považuje za zaměstnance pracujícího v noci toho zaměstnance, který odpracuje mezi desátou večer a šestou ráno alespoň tři hodiny ze své pracovní doby za 24 hodin po sobě jdoucích v týdenním průměru za výše uvedené období, podle kterého se určují limity pro noční práci. Zaměstnanec pracující v noci musí být vyšetřen před zařazením na noční práci, kdykoli v průběhu tohoto zařazení je-li to třeba (nejméně však jednou za rok) a rovněž kdykoli, kdy o to zaměstnanec pracující v noci požádá. Zaměstnavatel musí zaměstnanci pracujícímu v noci zajistit přiměřené sociální zajištění a možnost občerstvení.

Pokud se s námi zaměstnavatel dohodl, může rovněž požadovat, abychom byli v určité době připraveni na jeho pokyn „nastoupit ke strojům“ a pootočit zase trošku kolem dějin kupředu. Jedná se o tzv. pracovní pohotovost. Za dobu, v níž napjatě čekáme na „svou šanci“, nám přísluší odměna (ta činí nejméně deset procent průměrného výdělku). Pokud pokyn přijde, jsme odměňováni standardně mzdou nebo platem a odměna nám už nepřísluší. Na pokyn zaměstnavatele můžeme čekat třeba na gauči doma, při vycházce v parku nebo v kavárně se sympatickým protějškem, zkrátka kdekoli, jen ne na pracovišti. Pracovní pohotovost na pracovišti je třeba považovat za výkon práce.

Mají na vás kartotéku

Zaměstnavatel je povinen vést u každého zaměstnance evidenci týkající se jeho pracovní doby, přičemž na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zpřístupnit jím evidované údaje ohledně začátku a konce:

  • odpracované směny
  • odpracované práce přesčas
  • odpracované další dohodnuté práce přesčas
  • odpracované noční práce
  • odpracované doby v rámci pracovní pohotovosti
  • pracovní pohotovosti zaměstnance

Anketa

Pracujete celou pracovní dobu?

Pracovní tempo a množství práce

Kromě samotné délky pobytu na pracovišti je samozřejmě rozhodující, kolik práce se za tu dobu udělá. K množství práce a pracovnímu tempu se vyjadřuje § 300 zákoníku práce. Předejdu raději jásotu a rovnou řeknu, že dost vágně. Toto ustanovení říká jen tolik, že zaměstnavatel je povinen přihlédnout k fyziologickým a neuropsychickým možnostem zaměstnance, musí brát ohled na předpisy k zajištění bezpečnosti a zdraví při práci, na přirozené potřeby zaměstnance a na potřebu jídla a oddechu.

Doba odpočinku

Po dobře vykonané práci přichází na řadu odpočinek. Zaměstnavatel je povinen naplánovat pracovní dobu tak, aby měl zaměstnanec mezi koncem jedné směny a začátkem druhé směny nepřetržitý odpočinek v délce alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (zaměstnanec mladší 18 let dokonce 12 hodin). Tento odpočinek může být zkrácen až na osm hodin a to zaměstnanci staršímu 18 let v případech uvedených v § 90 odst. 2 a za podmínky, že následující odpočinek mu bude o zkrácenou dobu prodloužen.

Krom toho je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby měl zaměstnanec v týdnu nepřetržitý odpočinek v délce trvání alespoň 35 hodin (48 hodin v případě mladistvého zaměstnance). Pokud to provoz zaměstnavatele umožňuje, měl by být odpočinek stanoven tak, aby připadl všem zaměstnancům na stejný den a aby v něm byla zahrnuta neděle.

Dny pracovního klidu jsou podle zákoníku práce jednak svátky a také dny nepřetržitého odpočinku v týdnu. V těchto dnech může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci výkon práce pouze výjimečně v situacích uvedených v § 91 odst. 3 až 5 zákoníku práce.

Výjimky

Je třeba ovšem upozornit na to, že existují provozy, pro něž může být upravena pracovní doba a doba odpočinku odlišně - to se týká např. členů osádek nákladních automobilů a autobusů, zaměstnanců letišť, MHD a dalších skupin zaměstnanců uvedených v § 100 zákoníku práce

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+29
Ano
Ne

Diskuze

28. 4. 2016 | 16:07 | anonym

Dobry den muzu vubec pracovat 6dni po sobe 12h?? více

21. 3. 2016 | 7:53 | Josef Šidlo

Dobrý den, měl bych dotaz. Po kolika směnách a kolika odpracovaných hodinách má nárok( musí mít) zaměstnanec na volný den(dny). Kolega musí u zaměstnavatele pracovat třeba i 7 směn za sebou ( Po-Ne a vždy odpracuje min....více

15. 2. 2016 | 9:53 | vranay vojtech

Může si pracovník ve volitelné (pružné) častí pracovní doby zvolit přestávku podle svých potřeb - t.z. přerušit práci např. na návštěvu lékaře, pojišťovny, vybavení soukr. záležitostí - a pak se vrátit do práce a pracovat...více

26. 3. 2014 | 21:56 | Eva

Jak je to u agentur? Zaměstnávají pracovníky v třísměnném provozu.Pracují 6 dnů v týdnu po 8 hodinách.Po třech odpracovaných týdnech mají týden volna. ve výsledku jim však chybí hodiny.Místo 20 odpr.dnů mají pouze 18. Je...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Průměrné roční náklady, Rozptyl, Podílový fond, marta nováková, bankovnictví, banky, paušální daň, petr mach, eKonto Flexi, rýže, CAPE, rčení, vývoz elektřiny, lokální německé burzy, státní služba, přehlášení, Pakt růstu a stability, zbrojní dodávky

007S0JAK, 8T62491, 8T62491, 8B84344, 8S21068

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK