Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak přežít (v) zaměstnání. Pracujeme v Unii

| rubrika: Seriál | 4. 2. 2014 | 4 komentáře
Občan Evropské unie může pracovat v Evropské unii. Tedy kdekoli v Evropské unii. Ovšem jakým právem se pak řídí vztah mezi ním a jeho zaměstnavatelem, řekněme třeba v případě, že český občan pracuje pro švédskou firmu v Rakousku?
Jak přežít (v) zaměstnání. Pracujeme v Unii

Po předchozích dílech našeho seriálu Jak přežít (v) zaměstnání jsme se ocitli definitvně (a přesto určitě jen dočasně) bez práce a přemýšlíme nejspíš co dál. Správným směrem nás může pootočit třeba článek Končíte v práci? První kroky nezaměstnaného, hodit se může taky kalkulačka podpory v nezaměstnanosti, tak ji přibalujeme na konec článku. Ovšem co takhle zkusit zahraničí? O volném pohybu pracovníků v rámci Evropské unie slyšíme přece pořád; a možná už i vás napadlo, že by to za zkoušku stálo. Zkušenost je to nepochybně dobrá, takže jak se to s volným pohybem pracovníků v Evropské unii vlastně má? 

Jak přežít (v) zaměstnání

Začali jsme v našem seriálu od konce. To ovšem jen proto, že každý konec znamená zároveň taky nový začátek.

A ode dneška už na veselejší notu.

Zkoušíme to v Unii

Volný pohyb pracovníků patří k takzvaným základním svobodám, na kterých Evropská unie v podstatě stojí. Právně zakotvený je přímo ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Pracovníci-občané Unie tak v žádné z jejích zemí nemají být omezováni diskriminací, která by se týkala jejich zaměstnávání, odměny za práci a jiných pracovních podmínek, přičemž mají především možnost:

  • Ucházet se o zaměstnání v některém z členských států Evropské unie
  • Za tím účelem se v rámci Evropské unie volně pohybovat
  • Pobývat za účelem výkonu zaměstnání v členském státě
  • Za určitých okolností dokonce zůstat v členském státě po skončení zaměstnání

Pojem pracovník pak nemá být vykládán na základě ustanovení národních právních řádů. Možnost pobývat v členském státě tedy máme i v případě, že budeme vykonávat práci na částečný úvazek, dokonce i v situaci, kdy výdělek bude tak nízký, že bude třeba ho doplnit o různé sociální dávky. Stejně tak máme možnost do členského státu vycestovat, abychom se tam o takové zaměstnání ucházeli. Pokud bude zaměstnavatel u svých domácích zaměstnanců určovat výši výdělku na základě jejich dosavadních zkušeností a bude mezi to počítat i zkušenosti získané mimo jeho podnik, pak musí rovněž započítat předchozí zkušenosti zaměstnance v jiném členském státě. Stavět překážky volnému pohybu pracovníků totiž nesmí nejen státy, ale ani zaměstnavatelé – třeba tím, že budou vyžadovat jazykovou zkoušku, kterou lze složit výlučně v určité oblasti.

Anketa

Máte zkušenosti s prací za hranicemi?

Výše uvedené možnosti nám však mohou být odepřeny, pokud to daný stát odůvodní svým veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností, případně ochranou zdraví. Zvláštní pravidla rovněž platí pro veřejnou správu. Pokud se chce stát dovolávat ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti, musí soudit chování jednotlivce (nesmí tedy paušalizovat) a nebezpečí ohrožení těchto hodnot musí být dostatečně závažné. V případě veřejné správy pak musí jít opravdu o pracovní místa spojená s výkonem základních úkolů státu (např. policie), nikoli o pozice, které se státní správy pouze dotýkají – jako například kapitán lodi či učitelka na povinné praxi, to jsou příklady, které už soudy opravdu posuzovaly.

Jakým právem se bude řídit naše pracovní smlouva?

Pokud se rozhodneme pracovat v jiném členském státě Unie, můžeme si se zaměstnavatelem zvolit právo některého státu, kterým se pak bude naše pracovní smlouva řídit. Tuto možnost nám dává evropské nařízení nazývané nejčastěji jako Řím I, které zároveň stanoví, že v případě volby práva nesmí být zaměstnanec zbaven ochrany, kterou mu poskytují normy toho práva, které by se použilo, pokud by k volbě nedošlo, avšak za předpokladu, že se od těchto norem nelze smluvně odchýlit. Pokud k volbě práva nedojde, řídí se pracovní smlouva právem státu, ve kterém (popřípadě ze kterého) zaměstnanec obvykle práci koná. Pokud nás tedy zaměstnavatel v EU vyšle na pracovní cestu, nemění to nic na právu, kterým se řídí naše smlouva, pokud je výkon práce v jiné zemi pouze dočasný. Stejně tak pokud budeme pracovat přes telefon a budeme volat i do jiných států, nemění to nic na tom, že se naše smlouva bude řídit právem zvoleným nebo právem státu, ze kterého telefonujeme.

Protože předcházející odstavec může vypadat na první pohled komplikovaně…

Příklad: Karel pro Švéda v Rakousích

Pan Karel

Karel začal pracovat v Rakousku pro švédskou společnost. Zaměstnavatel mu sice nabídl, že se jejich pracovní smlouva může řídit švédským právem, ale Karel to s díky odmítl, protože už v Rakousku pracoval pro tamní společnost, a v rakouském pracovním právu se tedy trochu vyzná. Karlova smlouva se řídí rakouským právem, a to i v případě, kdy Karel jezdí dohlížet na stavební práce do Španělska v některých případech i na několik týdnů.

Spory se zaměstnavatelem

Ať už budeme pracovat v kterémkoli členském státě, všude budeme řešit běžné problémy a spory. Pokud to ale dojde tak daleko, že budeme nuceni se se zaměstnavatelem soudit, na který soud se máme obrátit? Odpověď na tuto otázku dává jiné evropské nařízení, opět nejčastěji poeticky nazývané Brusel I.  

Zaměstnavatel, který má bydliště na území některého členského státu může být podle nařízení Brusel I žalován u soudů státu svého bydliště. Dále je možno zaměstnavatele žalovat u soudů jiného členského státu – za předpokladu, že jde o soud místa, kde zaměstnanec obvykle vykonává svou práci nebo ji vykonával naposledy, nebo za předpokladu, že jde o soud místa, kde se nachází nebo nacházela provozovna, která zaměstnance přijala do zaměstnání, pokud ovšem zaměstnanec obvykle nevykonává nebo nevykonával práci v jiné zemi. Jako zaměstnance nás pak může zaměstnavatel žalovat pouze u soudů státu, kde máme jako zaměstnanci bydliště. Za podmínek článku 21 nařízení Brusel I si můžeme příslušný soud rovněž zvolit.

příklad: Petr pro Holanďana v Polsku

Pan Petr

Petr bydlí v Bohumíně a dojíždí denně za prací pro nizozemskou společnost do polských Katovic, kde tato společnost vyrábí některé součástky pro své stroje. V případě sporu potom Petr může žalovat svého zaměstnavatele v Polsku, nebo v Nizozemsku (může si vybrat jen jednu zemi). Pokud bude chtít zaměstnavatel žalovat Petra, bude tak moci učinit pouze v České republice.

Vaše podpora, sire či mylady

Výpočet podpory v nezaměstnanosti 2014

platů
let

Tip: práci hledejte na Euresu

Pokud jste se rozhodli, že do toho půjdete a práci si najdete v cizině, můžete začít třeba na portálu EURES. Na tomto místě máte prostřednictvím vyhledávače přístup k pracovním místům v rámci celé Evropské unie, v Norsku, na Islandu v Lichtenštejnsku a ve Švýcarsku, můžete sem rovněž vložit svůj životopis nebo si nastavit zasílání informací o pracovních místech podle kritérií, jaká si zvolíte.

Najdete tu i užitečné tipy, třeba zrovna na to, jak správně sestavit svůj životopis. K vyhledávání pak jedna rada: nespoléhejte se pouze na angličtinu, mnohé inzeráty jsou v jiných jazycích, například ve španělštině nebo němčině, takže hledanou pozici zadávejte i v jiných jazycích, pokud jimi vládnete. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

24. 3. 2014 | 10:01 | Marketa

Dobrý den, chci se optat, dcera pracuje legálně na Kypru.Zaměstnanec za ni vše platí, ale chtěla u nás,v ČR si dojít k lékaři.Ale pojištovna ji nevydá žádný doklad,takže jakoukoliv návštěvu zde u lékaře musí hradit hotově.Otázka...více

2. 3. 2014 | 22:45

Výpovění doba začíná běžet datem doručení, většinou.) více

2. 3. 2014 | 17:30 | Anna Nováková

Dobrý den obracím se na vás s dotazem zda mi můžete poradit kam se mám obrátit s mojim problémem. Pracuji jako pendler v SRN a nyní sem poštou obdržela výpověď bez předchozího upozornění na to že nějakou výpověď dostanu,...více

4. 2. 2014 | 18:36 | miro

V unii to nebude o nic lepší než u nás,držet hubu a makat a komu se to nelíbí tak na jeho místo čeká dalších sto lidí.Zkus si stěžovat podle zákona a nechytneš se v celé EU. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Kapitálové trhy, Riziko, Fondy národní, česká spořitelna, fintech, eet, elektronická evidence tržeb, lime, hrubý příjem, Michal Nebeský, odpracovaná doba, krása, Sparta, portfolio turnover rate, pracovní tábor, exekutor, kancelářské prostory, zdeněk holeček

2AI4917, 2B70026, 4AI0297, 2SK4714, 2SK4714

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK