Jak přežít (v) zaměstnání: Práce na dohodu

Jiří Lojda | rubrika: Seriál | 26. 2. 2014 | 5 komentářů
V dnešním díle našeho seriálu se vlastně ocitneme tak trochu mimo pole vymezené jeho názvem. Nepůjde v něm totiž o zaměstnání v pravém slova smyslu, o „pracovní poměr“, ale o „práce na dohodu“.
Jak přežít (v) zaměstnání: Práce na dohodu

Minule jsme se věnovali pracovnímu poměru a vztahům zaměstnance a zaměstnavatele v něm:

Jak přežít (v) zaměstnání: Pracovní poměr na dobu určitou a neurčitou

Může se ale docela dobře stát, že zaměstnavatel potřebuje provést práci v menším rozsahu, než aby kvůli tomu se zaměstnancem pracovní poměr zakládal. Na tuto bolístku má zákoník práce lék, i když mnohdy docela hořký, jsou jím takzvané dohody. 

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Zákoník práce zná dva typy takových dohod. Prvním dohoda o provedení práce, druhým pak dohoda o pracovní činnosti. Zákoník práce však obě dohody opravdu považuje za lék, hned zkraje říká, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Lék ve velkém množství může být i jed.

Pokud jde o pracovní poměr, zaměstnanec většinou alespoň tuší, že se ho dotýká zákoník práce. U dohod je to jinak. Dohody se sice v základu řídí stejnou právní úpravou jako pracovní poměr, zákoník práce však v ustanovení § 77 odst. 2 stanoví výjimky. Z ustanovení o pracovním poměru se na dohody nepoužije například úprava dovolené, odstupného, překážek v práci, odměňování (s výjimkou minimální mzdy), skončení pracovního poměru, cestovních náhrad či pracovní doby. 

Než všechny tyto vymoženosti obrečíme, je dobré podívat se do zákona podrobněji. Zákon tady říká, že se úprava všech těchto vymožeností nepoužije automaticky, nebrání nám ale v tom, abychom si tyto výhody sjednali. V případě dovolené, osobních překážek v práci a cestovních náhrad si ovšem zákon klade některé další podmínky.

V případě odměny za práci nás ale zákoník práce nenechává na holičkách, když jednak vysloveně stanoví i pro dohody použití úpravy minimální mzdy, dále pak v § 110 říká, že za stejnou práci přísluší stejná odměna. U pracovní doby pak zákoník práce nepřipouští, aby přesáhla 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Zaměstnavatel však není povinen v případě dohod zaměstnanci pracovní dobu rozvrhnout.    

Jak to vidí Nejvyšší soud

Zákoník práce sice stanoví, že se na dohody nevztahuje úprava zrušení pracovního poměru. Když však na tento problém u dohody o pracovní činnosti narazil Nejvyšší soud ve svém rozsudku 21 Cdo 1633/2009, jasně řekl, že na zrušení dohody o pracovní činnosti se nevztahují ze zákona pouze způsoby, jakými lze ukončit pracovní poměr. Neplatnosti zrušení dohody o pracovní činnosti se však jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel můžou dovolávat před soudem stejně jako v případě pracovního poměru.

Dohoda o provedení práce

Dohodu o provedení práce je možné sjednat v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Do tohoto rozsahu se započítává i práce vykonaná pro stejného zaměstnavatele na základě jiné dohody o provedení práce. Nic nám nebrání v tom, abychom si sjednali dohodu s více zaměstnavateli – ale s každým v maximálním rozsahu 300 hodin ročně.

Dohoda o provedení práce musí:

  • být uzavřena písemně,
  • určovat dobu, na kterou je sjednána.

Z logiky věci pak bude třeba v dohodě určit, jaká práce má být konána a za jakou odměnu.

Dohoda o provedení práce zaniká splněním sjednaného úkolu nebo předčasně dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. Jiné způsoby skončení je třeba si v dohodě sjednat. Pokud byla sjednána možnost ukončit dohodu o provedení práce výpovědí nebo okamžitým zrušením, musí k těmto úkonům dojít písemně.

Dohoda o pracovní činnosti

Jak název této dohody napovídá, bude dohoda o pracovní činnosti použitelná především pro větší rozsah prací než dohoda o provedení práce. Nemusí to tak být ale vždycky. Zákoník práce dokonce vysloveně připouští, aby byla dohoda o pracovní činnosti sjednána i pro případy, kdy rozsah prací nedosáhne 300 hodin v kalendářním roce.

Rozsah práce je pro dohodu o pracovní činnosti omezen na polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Pro posouzení, zda nebyl náhodou tento rozsah překročen, je rozhodující průměrně odpracovaná doba za týden, počítaná za celou dobu, na kterou byla dohoda sjednána, nejdéle ovšem za 52 týdnů. V případě dohody o pracovní činnosti tak můžeme v některých týdnech „zarvat“, v jiných se zase trochu „poflakovat“, rozhodující bude průměr.  

Dohoda o pracovní činnosti musí:

  • být uzavřena písemně,
  • obsahovat vymezení sjednaných prací,
  • obsahovat sjednaný rozsah pracovní doby,
  • stanovit, na jak dlouho se dohoda uzavírá.

Rovněž dohoda o pracovní činnosti zaniká dohodou ke sjednanému dni nebo splněním. Tato dohoda však může být zrušena rovněž jednostranně s uvedením důvodu nebo dokonce bez udání důvodu a to s patnáctidenní výpovědní lhůtou, která začíná v den, kdy byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Okamžité zrušení této dohody může být sjednáno, avšak pouze pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Výpověď nebo okamžité zrušení musejí být písemné.

Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti

Neměli jste štěstí? A budete mít aspoň podporu? Spočítejte si, kolik to bude.

výdělků

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Anketa

Dělali jste někdy přes agenturu?

Agenturní zaměstnávání

Pokud potřebuje zaměstnavatel vykrýt náhlou potřebu po pracovní síle, může se také obrátit na agenturu práce. Tu může buď požádat, aby mu nějakého pracanta vyhledala, nebo si jej může od agentury vypůjčit. O hledání pracovních míst přes agenturu práce už Peníze.cz psaly, podíváme se tedy na druhý případ.  

V tomto druhém případě je zaměstnavatelem agentura a ta přiděluje zaměstnance dočasně k výkonu práce osobě, kterou zákoník práce nazývá „uživatelem“. Mezi agenturou práce a uživatelem je uzavřena dohoda o přidělení, která musí splňovat obsahové náležitosti podle § 308 Zákoníku práce a musí být uzavřena písemně. Zaměstnanec je pak vyrozuměn o dočasném přidělení písemným pokynem, ve kterém musí najít zejména:

  • ke komu byl přidělen (název a sídlo uživatele),
  • kde bude pracovat,
  • jak dlouho bude jeho přidělení trvat,
  • kdo bude jeho vedoucím zaměstnancem,
  • informaci o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance u uživatele,
  • podmínky, za kterých může on jako zaměstnanec jednostranně ukončit své dočasné přidělení před koncem sjednané doby, pokud byly sjednány v dohodě o přidělení,
  • podmínky, za kterých může jednostranně ukončit jeho přidělení uživatel, pokud byly sjednány v dohodě o přidělení.

Informace o mzdě a pracovních podmínkách srovnatelného zaměstnance se musí zaměstnanec dovědět zejména proto, že pracovní a mzdové podmínky přiděleného zaměstnance nesmí být horší, než jsou u srovnatelného „kmenového“ zaměstnance. Pokud tomu tak není, musí agentura práce zjednat nápravu na žádost zaměstnance, a pokud tuto nesrovnalost zjistí jinak, pak i bez žádosti zaměstnance.

Agentura práce pak může zaměstnance přidělit k uživateli nejdéle na dobu dvanácti kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Výjimky jsou možné jen v případě, že si toto omezení nepřeje sám přidělený zaměstnanec, případně v situaci, kdy tento zaměstnanec představuje náhradu za zaměstnankyni na mateřské nebo za zaměstnance či zaměstnankyni na rodičovské.

Přidělení zaměstnance končí uplynutím sjednané doby, dohodou mezi zaměstnancem a agenturou práce, případně jednostranným prohlášením zaměstnance nebo uživatele za podmínek sjednaných v dohodě o přidělení.

Penzijko s finančním bonusem

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+29
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 5 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Jak přežít (v) zaměstnání: Pracovní poměr na dobu určitou a na dobu neurčitou

18. 2. 2014 | Jiří Lojda | 9 komentářů

Jak přežít (v) zaměstnání: Pracovní poměr na dobu určitou a na dobu neurčitou

Pokud jsme vás posledně nezviklali k nějakému tomu zahraničnímu dobrodružství, možná právě přemýšlíte nad novým pracovním poměrem u nás doma. Pravda, chleba je všude o dvou kůrkách,... celý článek

Jak přežít (v) zaměstnání. Pracujeme v Unii

4. 2. 2014 | Jiří Lojda | 6 komentářů

Jak přežít (v) zaměstnání. Pracujeme v Unii

Občan Evropské unie může pracovat v Evropské unii. Tedy kdekoli v Evropské unii. Ovšem jakým právem se pak řídí vztah mezi ním a jeho zaměstnavatelem, řekněme třeba v případě, že český... celý článek

Jak přežít (v) zaměstnání: Výpověď. Mávejte rukama, poletíte!

21. 1. 2014 | Jiří Lojda | 9 komentářů

Jak přežít (v) zaměstnání: Výpověď. Mávejte rukama, poletíte!

V předchozích dílech našeho nového seriálu jsme mluvili o případech, kdy se zaměstnanec rozhodne, že mu bez stávající práce bude líp. Bohužel existují na světě také případy opačné:... celý článek

Jak přežít (v) zaměstnání: Dáváme výpověď

13. 1. 2014 | Jiří Lojda | 7 komentářů

Jak přežít (v) zaměstnání: Dáváme výpověď

Minulý týden jsme na Peníze.cz představili nový seriál věnovaný pracovnímu právu. Tedy zejména vztahům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Začali jsme trochu netradičně – prvním z článků... celý článek

Tak tady už mě nikdo neuvidí: Končíme v práci

6. 1. 2014 | Jiří Lojda | 1 komentář

Tak tady už mě nikdo neuvidí: Končíme v práci

Asi každý čas od času pocítí potřebu změnit vzduch a najít si novou práci. A ať už později budeme hodnotit svou „pracovní migraci“ jako šťastný odlet vlaštovky do teplých krajin, nebo... celý článek

Partners Financial Services