Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak přežít (v) zaměstnání: Práce v EU, důchody a sociální zabezpečení

| rubrika: Seriál | 13. 2. 2014 | 1 komentář
V minulém dílu seriálu Jak přežít (v) zaměstnání jsme si udělali pracovní výlet do Evropy a dívali se na to, jak to chodí, když má zaměstnanec nějaké řízení nebo nedejpámbu spor se zaměstnavatelem, které právo se použije? Dnes se podíváme taky pěkně hluboko: Co udělá práce ve světě s mým důchodem? A jak je to s dalším sociálním zabezpečením.
Jak přežít (v) zaměstnání: Práce v EU, důchody a sociální zabezpečení

Možná jste začali přemýšlet, že to opravdu zkusíte v Unii, za hranicemi, a mohlo se stát, že vás v rozletu zarazila otázka No jo, ale jak to bude s důchodem? Různé systémy sociálního zabezpečení v různých státech jsou velký problém. Každý stát má navíc mnoho důvodů, proč považuje zrovna ten svůj systém za ten nejspravedlivější. V rámci Evropské unie tak není vytvořen jeden systém sociálního zabezpečení, ale národní systémy jsou nařízením č. 883/2004 koordinovány tak, aby občané Unie nebyli na svém cestování za prací škodni.

Základní pravidlo: Stejně jako místní

I když nás ze sociálních dávek asi nejvíce zajímá důchod, v nařízení č. 883/2004 nezůstalo jen u něj. Jeho tvůrci nařízení to vzali zgruntu, a tak se v článku 3 dočteme, že se toto nařízení vztahuje na dávky v nemoci, v mateřství, v invaliditě, ve stáří a v nezaměstnanosti, dále pak mimo jiné na rodinné dávky, na pozůstalostní dávky a na pohřebné. 

Chcete-li se dozvědět, jakému systému sociálního zabezpečení podléháte, základní pravidlo najdete v článku 11 odst. 3, kde se praví, že se na zaměstnance a na osoby samostatně výdělečně činné vztahují právní předpisy toho členského státu, ve kterém pracují. V tomto státě požívají stejné dávky a mají v oblasti sociálního zabezpečení rovněž stejné povinnosti jako příslušníci tohoto státu. Nařízení č. 883/2004 se pak snaží určit pouze jeden právní řád a zamezit souběhu stejných dávek.

Jak přežít (v) zaměstnání

Začali jsme v našem seriálu od konce. To ovšem jen proto, že každý konec znamená zároveň taky nový začátek.

A ode dneška už na veselejší notu.

Dávky v nezaměstnanosti

Důchod je určitě důležitý, ale když se vydáváme za prací, častěji nás trápí možná bližší budoucnost. Co když o práci, za kterou cestuju do ciziny, zase přijdu? Můžu někde požádat o podporu v nezaměstnanosti? Pomůže mi nějaký úřad práce najít si opět místo? Mám se v takovém případě otočit na patě a upalovat bezodkladně domů, nebo jsou jiné možnosti? Nařízení č. 883/2004 rozlišuje tři případy.

Prvním z nich jsou tzv. příhraniční pracovníci (pendleři), tedy pracovníci, kteří v jednom státě Unie pracují, ale denně nebo týdně se vracejí domů do jiného státu Unie. Ti budou pobírat dávky a přihlásí se na úřad práce ve státě svého bydliště. Můžou se zapsat také do evidence nezaměstnaných ve státu, kde byli původně zaměstnaní, ale jen za tím účelem, aby jim zdejší úřad práce pomohl najít pracovní místo. Ve státě bydliště je pak příhraničním pracovníkům zaručeno rovné zacházení, nařízení č. 883/2004 stanoví, že jim budou vypláceny dávky v nezaměstnanosti stejně, jako kdyby nebyli pracovali v cizině, ale doma.

Druhou skupinu tvoří lidé, kteří ztratili práci v členském státě, jehož občany nejsou, ale mají v něm bydliště. Ti pak žádají o podporu v nezaměstnanosti a pomoc s hledáním místa v tomto státě.

Třetím případem jsou osoby, které sice mají bydliště v jiném členském státě, než ve kterém pracují, ale do státu bydliště se vracejí méně často než jednou za týden. Tyto osoby si mezi výše uvedenými režimy mohou vybrat.

Pozor! časy se mění

Pokud jste už v Evropské unii pracovali jako příhraniční pracovníci, možná si v tomto bodě říkáte, že tady něco nehraje. Dříve totiž, když ještě neplatilo už tolikrát zmiňované nařízení 883/2004 byla ještě vyčleněna (na základě rozsudku Soudního dvora EU ve věci Miethe) skupina tzv. atypických příhraničních pracovníků, takových, kteří měli ve státě svého zaměstnání obzvláště silné profesní a osobní vazby. Ti mohli žádat o podporu a poradenství úřady práce ve státě, kde původně pracovali. Novější rozsudek Soudního dvora (ve věci C-443/11) tuto možnost pro nařízení 883/2004 odmítl.

Důchodový věk

Jaký je důchodový věk v Německu, Itálii a Lichtenštejnsku, to vám naše kalkulačka nepoví. Ale ruku na srdce – víte, jaký je váš důchodový věk doma? Nechtějte vědět, jak se počítá, radši se spolehněte na kalkulačku penzijního věku od Peníze.cz.

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Starobní důchody

S důchodem už je to složitější. Základně platí, že koordinovat se budou nároky na důchod pouze z těch zemí, kde jsme pracovali alespoň rok. Pokud jsme pracovali např. ve třech zemích, budeme dostávat z každé z nich důchod, přičemž výpočet se provede podle čl. 52 nařízení č. 883/2004. Výpočet postupuje v několika dílčích krocích:

  • V prvním kroku stát, kde žádáme o důchod, zjišťuje, jestli v něm člověk nepracoval dost dlouho na to, aby to stačilo samo o sobě na přiznání důchodu. Bez ohledu na to, kolik odpracoval v jiných státech. Pokud doba pojištění na důchod stačí, vypočte úřad tohoto státu takzvanou nezávislou dávku a někam si ji pečlivě zapíše, bude ji potřebovat v kroku č. tři.
  • V druhém kroku bude příslušný úřad pracovně předpokládat, že jsme celou dobu pracovali v tomto státě a vypočítá důchod. Tento důchod pak poměrně upraví s ohledem na skutečně odpracovanou dobu v tomto státě. Vznikne tzv. poměrná dávka.
  • Ve třetím kroku už úřad obě dávky porovná a přizná nám tu vyšší. Pokud samozřejmě má co porovnávat. Pokud nemá co porovnávat, přiznává prostě poměrnou dávku z kroku dva.
  • Stejný postup pak uplatní všechny státy, kde jsme pracovali alespoň rok, a budou nám posílat část našeho důchodu, ale až od doby, kdy dosáhneme věku potřebného v tomto státě pro odchod do důchodu. Může se tedy stát, že nám zpočátku budou chodit důchody jen z některých států.
Pan Karel

Karel, ano, ten co pracoval pro Švéda v Rakousích, strávil deset let prací v Německu, dvacet let v Rakousku a deset let v Česku. V prvním kroku budou Němci zjišťovat, jestli má nárok na důchod po odpracování 10 let, Rakušané po odpracování 20 let a Češi znovu 10 let. V druhém kroku budou všechny státy počítat s tím, že u nich Karel pracoval 40 let, přičemž Češi a Němci výsledek vynásobí ¼, Rakušané pak ½. V žádné ze zmíněných zemí nepracoval Karel dost dlouho na to, aby mu to stačilo na důchod samo o sobě. Všechny tři státy tedy Karlovi přiznají poměrnou částku, a to ode dne, kdy u nich dosáhne věku pro odchod do důchodu.

Dávky v případě invalidity

Rovněž v případě invalidity máte nárok na důchod. Vážný problém ovšem působí existence dvou systémů, které v Evropě pro přiznání invalidního důchodu fungují.

  • První systém („Systém typu A“), který vyžaduje, abyste byli pojištění v okamžiku, kdy jste se stali invalidními, délka tohoto pojištění již tento systém nezajímá. Tyto systémy jsou uvedeny v příloze VI Nařízení č. 883/2004.
  • Pro druhý systém („Systém typu B“) je naopak podstatné, jak dlouho jste byli pojištění, než jste se stali invalidními. Jsou to ty systémy, které v příloze VI uvedeny nejsou.

Nemilá situace může nastat, pokud budeme pracovat nějakou dobu v systému typu B různých států, případně pokud budeme pracovat v systému typu A i v systému typu B. V těchto případech se vypočítá poměrný důchod v invaliditě podobně jako u starobního důchodu.

Anketa

Tušíte, jak vysoký je průměrný německý důchod?

Rodinné dávky

U rodinných dávek je podstatné, kde bydlí rodinní příslušníci migrujícího pracovníka. Pokud v tom státě, kde on vykonává práci, bude celá záležitost poměrně jednoduchá, protože nárok na rodinné dávky jim vznikne v tomto státě. Pokud však bydlí v jiném státě, přičemž jim jak ve státě bydliště, tak ve státě, kde migrující pracovník pracuje, vznikne nárok na rodinné dávky, bude už celá věc komplikovanější. Ke slovu se dostane tzv. princip přednosti, který rozlišuje dvě základní situace:

  • V prvním případě mohou být rodinné dávky poskytovány různými členskými státy na základě různých důvodů. V takovém případě mají přednost dávky, které mají být poskytovány na základě zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, až po nich se ke slovu mohou dostat rodinné dávky přiznané z důvodu pobírání důchodu a až jako poslední se uplatní dávky přiznané z pouhé skutečnosti, že oprávněná osoba v daném členském státě bydlí.
  • Druhým případem jsou situace, kdy mohou být poskytovány rodinné dávky různými členskými státy ze stejných důvodů. Nařízení č. 883/2004 pak rozlišuje v čl. 68 situace, kdy je tímto společným důvodem zaměstnání, důchod, nebo pouhé bydliště a stanoví pro tyto tři případy různé pořadí jednotlivých dávek.

Princip přednosti však může vést i k takovým výsledkům, že dávky oprávněné osoby určené na základě tohoto principu mohou být nižší než dávky, které by jí příslušely z důvodu, který se v konkurenci „neprosadil“. V takovém případě poskytne stát, který by takovéto dávky jinak vyplatil, dorovnávací příspěvek. 

Ze života

Fjola Hliddalová a Pierre Louis Bornard byli švýcarští občané a kapitáni letadel u letecké společnosti v Lucembursku. Oba se domáhali v Lucembursku příspěvku na rodičovskou dovolenou, jelikož i na občany Švýcarska (ač nečlena Unie) dopadá režim nařízení č. 883/2004 (stejně jako předcházejícího nařízení č. 1408/71). Příslušný úřad v Lucembursku jim ale odmítl dávky přiznat, jelikož jejich rodiny nebydlely v Lucembursku. Evropský soudní dvůr ale rozhodl, že příspěvek, který je poskytován pracovníkovi, který přerušil svou kariéru v rámci rodičovské dovolené, je rodinnou dávkou, je tedy předmětem koordinace, a je tedy nutné jej přiznat, i když rodinní příslušníci dotyčných nežili na území Unie. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+17
Ano
Ne

Diskuze

31. 5. 2014 | 15:33 | Helena Čapková

Můj synovec má možnost pracovat 2 roky v Thajsku. Bude se mu tato doba započítávat jako odpracovaná doba pro účely důchodové,nebo se má sám u nás přihlásit k důchodovému pojištění a platit si důchodové pojištění u nás ? Poraďte,...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

OPEC, Přijetí přidělení a zřeknutí se úvěru, Faktoring, daňové odpočty, příspěvek zaměstnavatele, aleš poklop, doplňkové penzijní spoření, penzijní fondy, kampelička, mastercard standard, marcela střelcová, výběrová řízení, zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, svatopluk němeček, letecké zájezdy, náhrada platu, mkreditka, personál

1P80783, 1AN7433, 2L05469, 2L05469, 2SA5125

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK