Poslední výsledky jsou čerstvé, absurdita roku se vyhlašovala minulý týden. Dnes jde vlastně už o téměř tradiční (anti)cenu, udělovanou Hospodářskými novinami (letos ve spolupráci s firmou Communa); smyslem je poukázat na největší byrokratické nesmysly (a tudíž trable), spojené s podnikáním v Česku. Ukazuje se, že veřejný pranýř dokáže věci prospět. Část byrokratických paskvilů, které kralovaly předchozím ročníkům, se podařilo odstranit. S jinými musíme žít dál. Letos to na valný úspěch nevypadá: Ministerstvo kultury, které má věc v gesci, už dalo na srozuměnou, že se nic měnit nebude – vítězná absurdita letošního ročníku bude žít dál.
Písnička na přání se může prodražit
Jde o nařízení, podle kterého musí hudebníci minimálně dvacet dní před vystoupením poslat pořadateli akce seznam písní, které zazní. Pořadatel koncertu, večírku, diskotéky nebo třeba veselky pak musí deset dnů před konáním akce poslat ochranářům autorských práv (OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním) přesný seznam přehrávaných děl. Dodání těchto údajů je podle Ministerstva kultury potřebné k tomu, aby mohl kolektivní správce (OSA) správně vyúčtovat výši autorských odměn. Za neúplný a pozdě zaslaný seznam může podle vyhlašovatelů soutěže Absurdita roku hrozit pokuta. Operátorka z klientského centra Ochranného svazu autorského údajně agentuře Communa sdělila, že pokud pořadatel včas neoznámí produkci, je licenční smlouva vystavena ve dvojnásobku autorské odměny.
Ministerstvo kultury i předseda představenstva Ochranného svazu Roman Strejček ovšem tvrdí, že lhůty nejsou sankcionovány – lidé jsou prý motivováni hlásit seznam písní včas spíš formou slev. Není ale ve výsledku totéž dostat pokutu za to, že jste kompletní seznam songů neodevzdali včas, jako nedostat slevu, která je běžná, když stanovené lhůty dodržíte? V každém případě to znamená, že předem neohlášená písnička, kterou kapela zahraje na přání (nebo z jiného náhlého popudu), může koncert prodražit: za dopředu nenahlášené kousky se totiž platí vyšší (čili nezlevněná) cena. A platit se bude dál – ministerstvo pravidla měnit nechce.
Některé byrokratické nesmysly – a vítěze minulých ročníků Absurdity roku – se už podařilo z českého právního řádu vyštípat. Hlasujte s námi o největší paskvil, po jehož zmizení se vám opravdu ulevilo.
Co se podařilo zlomit: brigáda bez prohlídky
Vítěznou absurditou roku 2012 se stalo pravidlo, podle něhož museli zaměstnavatelé, kteří přijímali brigádníka „na dohodu“, zajistit a zaplatit danému pracantovi vstupní lékařskou prohlídku. Za porušení pravidla jim hrozila až dvoumilionová pokuta. Lékařská prohlídka musela proběhnout stůj co stůj – i kdyby se jednalo jen o jednodenní brigádu. Dnes už se vstupní prohlídky při práci na dohodu vyžadují jen u speciálních a rizikových činností.
Co se podařilo zlomit: ubylo běhání
V roce 2011 v anketě zvítězila absurdita, podle které musel podnikatel při zakládání společnosti přinést rejstříkovému soudu výpis z rejstříku trestů, který má soud přístupný on-line. Co je na tom bylo absurdního, asi netřeba dlouze vysvětlovat. Od roku 2012 si soud zajišťuje výpis z evidence rejstříku trestů sám. Tak vida.
Podobně to probíhalo o rok dřív – v roce 2010 bylo vyhlášeno absurditou roku následující: když si vás pozvala sociálka ke kontrole pojistného na sociální zabezpečení, museli jste jí přinést výpis z obchodního rejstříku – i když je snadno přístupný on-line. Dnes už si sociálka výpis zajistí sama.
Co se podařilo zlomit: zrcadlo už jen nepovinně
Skutečně kuriózní byla absurdita roku 2009. Tehdejší vyhláška totiž nařizovala provozovatelům fyzioterapeutických ordinací mít v ordinaci (kromě jiného): velké zrcadlo, ledničku a dvě nášlapné váhy. Smysl těchto opatření nám není znám. Každopádně aktuálně účinná vyhláška alespoň zrcadlo vypustila.
Co se podařilo zlomit: se zeminou už se nemusí na skládku
V roce 2008 byla vyhlášena za absurditu roku povinnost, podle které museli podnikatelé nakládat se zeminou (a to i ekologicky zcela čistou zeminou) vytěženou během stavby jako s odpadem. V praxi to znamenalo, že zeminu museli nechat odvézt na skládku a zaplatit za ni skládkovné. K převozu zeminy navíc potřebovali povolení pro zacházení s odpady, jinak museli zajistit odvoz specializovanou firmou. Povinnost nakládat se zeminou jako s odpadem zmizela ze zákona v roce 2010.
Co se podařilo zlomit: výjezdy už se hlásit nemusí
Historicky prvním vítězem ankety o největší absurditu roku z roku 2007 byla povinnost, podle které museli podnikatelé, kteří se chystali vyjet na pouť, výstavu nebo prodejní prezentaci, tento výjezd nahlásit tři dny předem živnostenskému úřadu v místě své trvalé provozovny. V roce 2008 byla povinnost ze zákona odstraněna.
Co si o tom myslíte vy? Jaký další paskvil v českém právním řádu si podle vás o nějakou tu anticenu a především o zrušení pořádně koleduje? Jaké pravidlo a nařízení komplikuje život vám? Jaké vám nejvíc pije krev? A jak se vám vůbec nápad – bránit se podobným paskvilům veřejným pranýřováním a udělováním anticen zamlouvá? Cokoli vás k tématu napadne, pište do diskuze. Nejzajímavější příspěvek jako obvykle odměníme knížkou. Tak nám na sebe nezapomeňte nechat mail – ať se můžeme dohodnout, kam vám dárek zašleme.
Sdílejte článek, než ho smažem
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno