Ačkoli jsme si vědomi, že rozvoj drobného a středního podnikání, kterému se na Peníze.cz věnujeme poměrně často, je hybnou silou ekonomiky, nabízíme druhý pohled na celou věc, který bere v úvahu obtíže, s jakými se začínající podnikatelé v České republice potýkají. Pokud se při jeho čtení chytí nějaká odpovědná osoba za nos, budeme jen rádi.
Podnikatel = gauner už a priori
V očích mnoha lidí je podnikatel synonymem pro lumpa. Začínat s takovou nálepkou se kdekomu nechce, nehledě na to, že během své podnikatelské dráhy budou muset mnozí z nich překonat četná úskalí: místo vržení se do víru radovánek obětují podnikání svůj volný čas, peníze určené na dětský pokoj věnují na počinek do firmy, vztah s partnerkou či manželkou (partnerem či manželem) odstaví na vedlejší kolej. Během dalších let si s největší pravděpodobností vypěstují některou z civilizačních nemocí a kardiovaskulární potíže, deprese nebo alkoholismus. Ale osobní problémy nechme stranou, osobní život přece podnikatelé nemají… To podstatné, s čím se budou muset potýkat, jsou tzv. vnější vlivy.
Byrokracie
Tématem číslo jedna v České republice je byrokracie, přebujelost aparátu, který se živí papíry. Ten často vyžaduje další a další dokumenty jenom proto, aby obhájil své právo na existenci. Přestože se státní úředníci zaklínají už několik let formulkou eGovernment, a měli by tedy mít přístup k podstatné většině databází, od začátku až do konce od vás budou chtít vystavování nových a nových výpisů.
Příklad z praxe (jeden z mnoha): Přestože jsou katastr nemovitostí, rejstřík trestů i živnostenský rejstřík přístupné elektronicky, rejstříkový soud po vás při zápisu obchodní společnosti bude chtít jak doložení vlastnictví nemovitosti, ve které bude mít firma sídlo, tak výpis z rejstříku trestů jednatelů a výpis z obchodního rejstříku. A co na tom, že výpis z posledně jmenovaného seznamu bude v okamžiku podání návrhu na zápis společnosti neúplný, protože IČO, které jednoznačně identifikuje firmu, přidělí při zápisu právě až soud.
Nepřehlednost
Rovněž chaotičnost a nejasnost právního prostředí České republiky budiž zapsána do análů zlatým písmem! Ostatně ti moudří, movitější nebo jazykově vybavení nezakládají firmy v Česku, ale v zahraničí. A není to jenom kvůli výši daní – právní kultura, transparentnost a vymahatelnost práva, na kterou má chaos v zákonech obrovský vliv, je příčinou toho, že mnohé firmy operující na tuzemském trhu mají například nizozemské vlastníky. Domoci se ochrany svých investic, jimiž každá firma koneckonců je, v České republice je úkol nesnadný, ba často dokonce nemožný.
Čeští poslanci mají už dlouhá léta jeden oblíbený koníček: nejenže neumějí právní normy přijímat tak, aby byly srozumitelné, jedna nepopírala druhou a byly dotažené do podrobností, ale kromě toho je často novelizují formou přílepků, takže nějaký důležitý paragraf týkající se podnikatelských povinností zakomponují do zákona, jehož obsah jinak s podnikáním nesouvisí. Vyznat se v takovém labyrintu právních formulací nelze.
Příklad z nedávné praxe: Ministerstvo práce a sociálních věcí propašovalo povinnou výplatu podpory v nezaměstnanosti prostřednictvím sKarty do zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Takový je princip přijímání zákonů v podání českých poslanců.
Zbytečnosti
Je nasnadě, že v takové džungli se v zemi, kde karabáč byrokrata často hraje větší roli než selský rozum, najde celá řada nařízení, příkazů a ustanovení povinujících nebohé podnikatele nesmyslnými úkoly (kterých je celkem přes dva tisíce). Tu je třeba odevzdat formulář statistikům, jindy zase evidovat docházku, i kdybyste byli trojjedinými majiteli, jednateli i zaměstnanci. Jako takoví máte ze zákona povinnost vyhlašovat si dovolenou, i když není nikdo, kdo by se po tu dobu zhostil všeho, co je potřeba udělat. Jak by asi úředníci zareagovali na zdůvodnění, že jste nemohli vyžadované lejstro poslat včas, protože jste v době odevzdání daňového přiznání čerpali zákonem stanovenou dovolenou? My to nevíme…
Nad některými úkony, které vás při cestě za podnikáním čekají, vám zkrátka doslova zůstane rozum stát. Ale nejen nad úkony, aspiranty na zrušení bychom mohli najít i mezi mnoha úřady.
Příklad z praxe: Šedesát procent všech živnostenských oprávnění bylo vydáno na živnosti volné, u kterých stačí živnostenskému úřadu ohlásit, že hodláte podnikat. Úřad nijak nezkoumá vaši odbornost a nabízí na výběr z osmdesáti oborů podnikání, pod které se vejde vše. Zvolit můžete všechny, ale také třeba jen jeden. Nevidíme valného smyslu, proč ohlášení komplikovat dvoustránkovým formulářem. A otazník visí i nad odůvodněním úředníků, kteří takové ohlášení přijímají, zvlášť když si ponechali výhodu v podobě úředních dní pondělí a středa.
Úplatky
Patříte mezi lidi, kteří v životě nedostali úplatek? Nezbývá než vás politovat, protože začínáte být vůči těm, kteří nějaké všimné přijali, v menšině. Korupce, byť v relativně malé míře, bují i v běžné podnikatelské agendě. Jak právníci věnující se zakládání firem, tak notáři jsou schopni otevřeně přiznat, že v začátcích podnikání stačí vědět, na koho se obrátit a jakým způsobem urychlit zápis společnosti do obchodního rejstříku. Podobné nešvary vás budou provázet i dál a není důvod si myslet, že tomu bude jinak. I tady je na vině stát, který občanům káže vodu a sám plnými doušky chlemtá víno s tvrdým. Nutnost obracet se na ty, kdo jsou ochotni vyjít vstříc, vychází z toho, že soudy sice mají na zápis pět dnů, ale ve skutečnosti jim tak jednoduchý krok trvá několik týdnů.
Příklad z praxe: Na českobudějovickém soudu prý je jedna osoba (snad jediná, ale existuje), která je ochotna zapsat eseróčko, aniž by bylo třeba s návrhem na zápis doručit i potvrzení banky o složení základního vkladu. Nemyslete si prosím, že to ten člověk dělá jen pro krásné modré oči navrhovatelů!
Konkurenceschopnost
Jste-li čestný člověk, také vás musíme politovat. Jako člověk, který má hranice a morální zábrany, se budete muset vyrovnávat s konkurencí, která má mnohem ostřejší lokty než vy. Nebrání se třeba tomu, nabídnout nějakou odměnu zástupci státu v instituci nebo podniku, který se právě rozhodl vypsat veřejnou zakázku, nebo umí náramně bavit společnost na pracovních obědech s klienty, kteří rozhodují o zadávání výběrových řízení. Třeba se ale časem otrkáte, protože jak známo, člověka formuje i prostředí a lidí, kteří považují čest za svou důležitou vlastnost, je stále méně.
Buzerace
Když se z těch všech zbytečností oklepete a na chvíli v domnění, že máte své povinnosti v malíku, usnete na vavřínech, přijde vám od některého z desítek úřadů, jež bdí nad správností vašeho počínání, výhrůžka, že byrokrat je lačný vašich informací, nevybíravý dopis, pozvánka na kontrolu, nebo dokonce přímo pokuta a penále. V takových věcech jsou mistři nad mistry finanční úřady, které neváhají pokutovat podnikatele za neodeslané daňové přiznání za daňovou povinnost ve výši osmi korun (kterážto není povinností, jelikož se daň platí až od stokoruny). Pozdrav z berňáku vás v takovém případě vyjde na „pouhou“ pětistovku.
Příklad z praxe: Podnikatel Pavel Kořán dostal loni v březnu pokutu za „opožděné tvrzení daně“, protože o šest dní později poslal finančnímu úřadu daňové přiznání s nulovou daňovou povinností.
Cena práce
Ač se to zdá neuvěřitelné, hodnoty (tedy i hrubý domácí produkt) nevytvářejí úředníci, ale podnikatelé, zejména ti malí a střední. A nejen to. Také ti mají významný vliv na zaměstnanost. Ačkoli mezi jejich úspěchy a zaměstnaností úředníků není přímá úměra, většinu pracovních míst vytvářejí lidé podnikaví a schopní nést riziko. Riziko se zvyšuje tím víc, čím víc zaměstnanců jako podnikatelé přijmete – zaměstnávat armádu lidí, kteří mají rozdílné zájmy a zcela jinou představu o firmě, odlišné ambice a úplně jinou motivaci, je závazek, který na svých bedrech pocítíte. A své si nežádají jen zaměstnanci, kterým budete muset platit nejen dovolenou a rozličné benefity, ale také první tři týdny nemocenské. O svůj podíl se hlásí i státní pokladna, kam bude směřovat téměř polovina hrubé mzdy.
Daně
Stát se popase i na vašem úspěchu. Ačkoli do začátku nevložil žádné prostředky a nijak vás při rozjezdu nepodpořil, z každých vydělaných peněz si vezme tu daň spotřební, jinde daň silniční, daň z přidané hodnoty nebo daň z nemovitosti. A až všechna čísla každoročně sečtete, dá vám krásné privilegium zaplatit mu kus z toho, co vám zbylo. Až pak za jedné z bezesných nocí budete v televizi sledovat parlamentní rozpravy, budete aspoň vědět, komu své peníze posíláte. Pamatujte ale na to, že to nejdražší je to, co nikdy neuvidíte: kilometry nezvlněných dálnic, manželky v rolích asistentek, prebendy pro vyžilé kádry a velkorysé černé díry, do nichž peníze tak rády padají a padají…
Adrenalin
Máte-li stále chuť a možnost podnikat, přejeme v tomto adrenalinem nabitém sportu hodně štěstí, tvrdé lokty a dost odvahy na to, abyste to ustáli.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 2. 2013 8:45
ČR je nejhorší místo na světě, v podsvětí i v celém známém vesmíru! I v pekla se žije líp!
To jsou ale pitomý tlachy, že. On by ten dlouhodobý pobyt v zahraničí prospěl skoro všem čecháčkům.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.