Statistiky pracovních úrazů jsou nemilosrdné – každý den se v práci zraní více než sto lidí a každý měsíc kvůli úrazu na pracovišti zemře zhruba deset lidí.
Ovšem ne každý úraz, který se přihodí v pracovní době či v souvislosti s prací, je možné posuzovat jako pracovní. Vždy je třeba přihlédnout k tomu, jestli se stal v souvislosti s plněním vašich pracovních povinností. Pojďme se na to podívat víc zblízka a říct si, kdy mluvíme o pracovním úrazu a kdy ještě ne. Ale pozor, hranice nejsou zcela ostré a každý případ se posuzuje jednotlivě.
Nejdřív si ale povězme, proč by nás to vlastně mělo zajímat.
Zaměstnanci i pozůstalým náleží odškodnění
Za pracovní úraz vás totiž musí zaměstnavatel odškodnit. A to v rozsahu, ve kterém odpovídá za škodu. Především je povinen poskytnout vám náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, a to ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy a plnou výší nemocenské. Máte nárok i na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem a výdělkem po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu.
Zaměstnavatel je také povinen vám jednorázově poskytnout náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, dále náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením (regulační poplatky u lékaře, ošetření, léky, náklady na lékařské posudky) a také náhradu za věcnou škodu.
Pokud zaměstnanec následkem pracovního úrazu zemře, musí firma odškodnit jeho pozůstalé. Ti mají nárok na jednorázové odškodnění, náhradu nákladů spojených s léčením (regulační poplatky, léky, zvláštní pomůcky), náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých.
Ale pozor – zaměstnavatel samozřejmě nenese odpovědnost za každý pracovní úraz. Zejména ne tehdy, když se prokáže, že se zaměstnanec zranil pod vlivem drog nebo alkoholu či porušil firemní předpisy nebo pokyny bezpečnosti práce.
Co dělat v případě úrazu
Zraníte-li se v práci a váš stav to dovolí, musíte svůj úraz neprodleně nahlásit svému nadřízenému. Vaší povinností je okamžitě informovat i o úrazu svého kolegy či jiného člověka, který se v místě vašeho pracoviště stal a jehož jste byli svědkem. Samozřejmostí je i poskytnout první pomoc zraněnému a přivolat lékaře.
Své povinnosti má i zaměstnavatel. Je povinen zajistit místo úrazu a vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu. Má-li podezření na trestný čin či byl-li úraz smrtelný, musí ho nahlásit policii. Předává také informace příslušnému inspektorátu práce a zdravotní pojišťovně zraněného zaměstnance.
Zaměstnavatel musí pochopitelně vést evidenci všech úrazů v takzvané knize úrazů. Pokud si úraz vyžádal pracovní neschopnost delší než tři dny či způsobil smrt zaměstnance, musí zaměstnavatel ještě vypracovat záznam o úrazu a jedno vyhotovení předat zraněnému zaměstnanci nebo jeho pozůstalým. Další kopie pak zaměstnavatel odevzdává příslušným institucím (např. policii, inspektorátu práce, zdravotní pojišťovně apod.).
A teď už se konečně pojďme podívat na ty ne zcela samozřejmé případy pracovního úrazu:
► Úraz při práci z domova
V určitých profesích je dneska docela normální, že zaměstnanci nemusí vždycky chodit do práce, často mají povolenou „home office“, tedy prací z domova. Co když se vám ve chvíli kdy pracujete doma, stane úraz – dá se považovat za pracovní? Pokud budete mít povoleno doma pracovat, nebo vám dokonce zaměstnavatel práci z domova nařídí, lze mluvit o tom, že úraz vznikl při plnění vašich povinností – zaměstnavatel se tak stane za váš úraz zodpovědným.
► Úraz v kanceláři
Za zranění dělníka na stavbě je mnohdy zodpovědný zaměstnavatel, třeba kvůli nedostatečně zajištěnému lešení. Ovšem jak tomu bude v případě, když zkolabuje úředník v kanceláři – lze například srdeční příhodu považovat za pracovní úraz? Záleží na tom, za jaké situace úředníka infarkt postihl. Pokud by kolaps zaměstnance byl následkem psychického traumatu kvůli vypjaté atmosféře na pracovišti, bylo by možné ho považovat za pracovní úraz.
► Úraz na firemním školení či akci pořádané zaměstnavatelem
Čas od času je potřeba si zvyšovat kvalifikaci či stmelit kolektiv během akce pořádané zaměstnavatelem. Vzhledem k tomu, že školení i takzvaná teambuildingová akce mají přímou souvislost s plněním pracovních úkolů, lze úraz, který by se zaměstnanci během nich stal, považovat za pracovní.
► Úraz na služební cestě
Také během služební cesty může dojít ke zranění zaměstnance. Protože je splněna základní podmínka – úraz souvisí s plněním pracovních úkolů, lze ho tedy brát jako pracovní.
► Úraz na cestě do či z práce
Pokud se zraníte během vaší cesty do zaměstnání, například upadnete na ulici a zlomíte si nohu, máte smůlu hned dvakrát. Nejen že po nějakou dobu budete z běžného života odstaveni prakticky za almužnu, ale váš úraz nebude možné považovat za pracovní.
► Úraz během přestávky na oběd
Vyrazíte-li za obědem mimo sídlo firmy a stane se vám buď na cestě do restaurace, nebo přímo v restauraci úraz, za pracovní ho považovat nelze. Nebyli jste totiž v objektu zaměstnavatele. Pozor na kosti!
Něco jiného ale bude, pokud si budete v kuchyňce na pracovišti připravovat oběd a zraníte se – třeba se říznete či opaříte. V tomto případě, protože jste si oběd připravovali v přestávce, která je na oběd určená, a zároveň jste zůstali v místě firmy, bude vaše zranění považováno za pracovní úraz.
► Úraz v pracovní době během návštěvy lékaře
Pokud si cestou k lékaři podvrtnete nohu, za pracovní úraz to považováno nebude. Pokud se ale zraníte během vyšetření, na které vás poslal zaměstnavatel a to zároveň proběhne v objektu zaměstnavatele, pracovní úraz to již bude.
Sdílejte článek, než ho smažem