Odborníci se shodují, že lidé se pramálo orientují v možnostech, které se jim nabízejí k zajištění na stáří. A je to prý problém setrvalý, ačkoli jistý posun se přece jen dá zaznamenat: „Jedna z našich analýz například říká, že vůbec nejvyhledávanějšími slovy na internetu ohledně financí, jsou slova jako zabezpečení a důchod. A je to přirozené, protože lidé vědí, že s těmi státními důchody to do budoucna nebude nikterak růžové,“ vysvětluje Jan Vedral ze společnosti Conseq Investment Management.
Ingrediencí, ze kterých si člověk, který se ve stáří nechce spoléhat jen na státní starobní důchod, může stvořit své penzijní menu, je skutečně velké množství. Pro obyčejného člověka je ovšem těžké vyznat se ve složení povinně uváděném na obalu – a leckdy jsou zavádějící už samotné názvy produktů.
V dnešním dílu Velkého investičního seriálu se pokusíme ještě jednou alespoň část toho zmatku utřídit a aspoň některé etikety uvést na pravou míru. Věnovat se budeme zejména produktům, které nám doporučuje jako zabezpečení na stáří stát. Patří k těm dostupným pro člověka, který nemá mnoho peněz na experimenty, a dokážou uspokojit jak ty, kteří dávají přednost jistotě, tak i ty, kteří si chtějí zkusit něco pikantnějšího, riskantnějšího.
Důchodové spoření: Prošlá lhůta
Jako první vyřídíme důchodové spoření. Pro otce důchodové reformy, pány Kalouska a Nečase, bylo z reformy tím asi nejdůležitějším. Můžeme se dnes bavit o tom, jak bylo nastavené, můžeme jeho autorům vyčítat, že ho nedobře vysvětlovali, můžeme se rozčilovat na tom, že na obalu se největšími písmeny objevovalo nicneříkající slovní spojení druhý pilíř a můžeme ještě spoustu dalších věcí. Bylo by to ale jen teoretizování. Praktické doporučení Jdi do důchodového spoření a nastav si jeho vlastnosti tak či onak už dneska nikdo nedá. Současná vláda trvá na tom, co její nejsilnější strana hlásila už před zavedením reformy: důchodové spoření přijde zrušit. Datum doporučené spotřeby se škrtá, nespotřebovávejte.
Když dva dělají totéž: Penzijko a doplňkové penzijní spoření
Další státem podporované penzijní produkty patří do skupiny potravin nazývané třetí pilíř. Pokud si při vyslovení toho slovního spojení začínáte připadat jako na besedě odborníků na výživu, kteří po sobě házejí slovy jako uhlohydráty, nasycené mastné kyseliny nebo vláknina, nezoufejte. Stačí říct jedno slovo ze světa normálních smrtelníků: penzijko.
Penzijní připojištění dostalo po reformě sourozence a samo doznalo podstatných změn. Ta první a nejvíc viditelná spočívá v tom, že penzijko už si nesjednáte. Kdo ho má, tomu zůstane, ale nové smlouvy už uzavírat nelze. To ale není všechno. Byl oddělen majetek účastníků, klientů, od majetku správce fondu. Tím se fondy staly bezpečnější, protože krach správce fondu už nemůže ohrozit úspory klientů,“ popisuje technickou, nikoli ale nepodstatnou změnu jeden z majitelů společnosti Conseq Investment Management Jan Vedral.
Zmiňovaný sourozenec – nebo spíš náhradník – penzijního připojištění se jmenuje doplňkové penzijní spoření. V něčem je penzijku podobný – stejně například funguje systém státních podpor a zaměstnavatelé mají stejné podmínky pro přidávání svých příspěvků zaměstnancům v rámci firemních benefitů. V něčem se ale podstatně liší.
Neinvestujte na rok, když investujete na desítky let
Už jsme psali o tom, proč penzijní připojištění nepatří k těm nejvhodnějším způsobům, jak si na penzi nachystat finanční polštář. Funguje totiž jako podílové fondy, o kterých byla ve Velkém investičním seriálu už tolikrát řeč, jenže je svázané regulemi, které mu znemožňují investovat smysluplně, rozuměj: se ziskem, který by stál za řeč. Fondy penzijního připojištění totiž investují vždycky jen na rok, na konci roku se jejich výsledek spočte – a nikdy nesmí být nižší než nula. Zní to jako rozumné pravidlo, klienti nepřijdou o peníze. Protože už ale o investování něco víme, nejspíš tušíme, že to zároveň znamená, že také žádné peníze nepřijdou k nim. Fond s ročním investičním horizontem, na jehož konci musí být výnos alespoň „kladná nula“, hraje na jistotu. Na remízu. Investuje především do dluhopisů, a to ještě těch krátkodobých. Tyto dluhopisy jsou sice poměrně bezpečné, ale nesou mizivé výnosy, které často nepokryjí inflaci.
„Jsme si zcela jisti tím, že investiční strategie má odpovídat cílům klienta. A jestliže cílem klienta je vytvořit si rezervu na důchod, což pro dnešní čtyřicátníky znamená investiční horizont zhruba 25 let, tak je špatné investovat do fondu, jehož investiční horizont je jeden rok,“ říká Jan Vedral z Conseq Investment Management a dodává: „Pro klienta je taková investice ztrátová. Při investičním horizontu dvaceti či třiceti let by člověk měl investovat hlavně do akcií a rizikovějších dluhopisů, protože s vysokou pravděpodobností získá vyšší výnos. A když pravidelně investuje v delším časovém období, neznamená to pro něho ani velké riziko,“ vysvětluje Vedral.
Doplňkové penzijní spoření: Investování se vším všudy
Doplňkové penzijní spoření je produkt, který už umožňuje investovat se vším všudy. Tedy i se ziskem. Pokud ovšem člověk chce. Každá penzijní společnost nabízí několik fondů s různou investiční strategií – a mezi nimi vždy je i fond, který vyznává strategii, jakou povinně musely uplatňovat i fondy penzijního připojištění. Tedy ultrakonzervativní. Některé společnosti dokonce u některého ze svých fondů poskytují i garanci kladné nuly.
Už dřív jsme psali, proč je pro lidi, kterým do důchodu ještě zbývají desítky let, jednoznačně vhodnější nové doplňkové penzijní spoření než staré penzijní připojištění. Nebudeme se tedy opakovat a jen odkážeme na příslušný díl seriálu.
Dnes se zkusíme dostat k tomu, proč má přesto penzijní připojištění stále miliony klientů, kteří se do nového produktu nijak nehrnou.
Nutriční hodnota? Řekněte mi, co snídat a co večeřet
Začali jsme si v tomhle díle Velkého investičního seriálu hrát s přirovnáním různých možností zajišťování na stáří k potravinám. Mluvíme o jejich názvech, etiketách, o složení, které je na etiketách vypsané. A zmínili jsme se o výživových poradcích. Zatím jsme je ale představili spíš v nedobrém světle, jako ty, kteří žonglují s cizími slovíčky, aby udělali dojem na laiky. Nejsou ale všichni takoví. Je kolem nás taky spousta lidí, kteří zdravé výživě rozumějí a kteří dokážou i laikům vysvětlit, jak jíst, aby lépe prosperovali. Osvětová práce, kterou dokázali udělat v televizi, v rozhlase, časopisech, novinách, na internetu… je obrovská.
I ve finančním světě existují poradci. A i v něm existují poradci mizerní i dobří.
Ani jedni z nich ale nemají motivaci lidem vysvětlovat, jak doplňkové spoření funguje a proč by pro ně mohlo být vhodné, případně vhodnější – než penzijní připojištění. Je to důsledek toho, že stát se při nastavování podmínek pro nový penzijní produkt snažil udělat ho pro klienty co nejlevnější. Vymezil tak jasně strop pro to, kolik si můžou za správu fondů vzít penzijní společnosti, a velice nízko nastavil i hranici provizí, které můžou inkasovat poradci za sjednání produktu. Tahle chvályhodná snaha teď bohužel doplňkové penzijní spoření táhne dolů jako kámen.
Na druhou stranu je potřeba říct, že finanční poradce, který svou práci chápe jako komplexní, úplnou službu klientovi, vezme vysvětlování výhod a nevýhod nového penzijního produktu jako investici do vztahu s klientem, jako součást servisu, který sice nenese sám o sobě peníze, ale přesto se dlouhodobě vyplatí.
Investování není spoření. Ale spoření je investování…
Ze sporů o pomazánkové máslo si možná pamatujete, že jako máslo se smí označit jen výrobek, který obsahuje alespoň osmdesát procent mléčného tuku. A nejrůznějších regulí, které říkají, jak se ta která potravina smí či nesmí označovat a co všechno se o ní zákazník musí dozvědět z obalu, je nepočítaně. Podobná pravidla platí i pro finanční produkty. Ovšem ne pro všechny stejně. A i to lze považovat za jednu z příčin zmatku v hlavách lidí, kteří stojí před otázkou, jak se chystat na stáří.
Obě novinky, které přinesla důchodová reforma, se oficiálně označují jako spoření. Přestože se v obou případech – jak u doplňkového penzijního spoření, tak u odepsaného důchodového spoření – jedná o investice. Rozdíl je podstatný: když spoříte sto korun, není možné, že v některou chvíli budete mít na účtu korun jen devadesát pět. U investování se to ovšem stát může. Pokud tedy kritici upozorňují, že stát v tomto případě nedodržuje to, co chce od jiných, mají pravdu. A pokud poukazují, že to jinak slušným investičním nástrojům snižuje kredit, mají pravdu znovu.
Motivace autorů názvů obsahujících slůvko spoření je zřejmá: slova investování se lidé bojí. Jenže tím, že se o rizicích, která s sebou investování bezpochyby může nést mlčí, se ta rizika nijak neumenší. Efekt může být spíš opačný: pokud lidé o rizicích vědí, přemýšlejí, jak se jim vyhnout. A při pravidelném investování se jim vyhýbat dá, ne sice stoprocentně, ale přesto poměrně efektivně.
Jedním z takových způsobů efektivního zmenšování rizik jsou například fondy životního cyklu – tato strategie, při které se nejprve investuje agresivněji, dynamicky a postupem času s přibližováním k datu pravděpodobného výběru peněz se přechází k bezpečnějším méně rizikovým druhům investic, je v nabídce i u fondů doplňkového penzijního spoření.
Vyznáte se v důchodových finančních produktech? Stálo vás to hodně úsilí? A využíváte je? Podělte se o názory a zkušenosti v diskuzi.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 10. 2014 9:19, J.O.
Je zajímavé, že ke spoření nás nabádají ti, co mají zálusk na část našich úspor. A těm máme věřit?
Protože jde o dlouhodobější záležitost, je zde značné riziko hraničící s pravděpodobností, že naše ůspory někdo vytuneluje, anebo znehodnotí devalvací. A že to v Ćesku je možné, už nás v minulosti přesvědčili.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
15. 10. 2014 16:21
A co jinak nového v "Komerčce", komerčko?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.