Důchody čekají změny. Velký přehled novinek

Náš přehled můžete číst postupně, nebo rovnou skočit na části, které vás nejvíc zajímají:

Změny pro lidi v důchodovém věku:

• valorizace důchodů
• příspěvek k penzijku
• výplatní termíny a splatnost

Změny pro budoucí důchodce:

• předčasný důchod
• státní podpora penzijního spoření
• daňový odpočet
• výhody i pro investice
• jednorázový výběr z penzijka
• věk odchodu do důchodu
• kratší doba povinného pojištění
• rodinný vyměřovací základ a společný základ manželů
• minimální důchod
• odvody z dohod o provedení práce
• odvody u OSVČ
• slevy pro pracující důchodce

---

Nová pravidla pro valorizaci důchodů

Důchody dál porostou, ale pomaleji než dosud. Novelu už schválili poslanci, v srpnu ji projednají senátoři. Týká se to nejen starobních, ale i invalidních a pozůstalostních penzí.

V současnosti se důchody při řádné valorizaci zvyšují o celou inflaci a o polovinu růstu reálných mezd. Nově se mají dál zvyšovat o inflaci, ale k tomu jen o třetinu růstu reálných mezd – tak jako tomu bylo před rokem 2018. Nová pravidla se poprvé použijí nejdříve při valorizaci v lednu 2025, pokud už mzdy porostou víc než inflace.

Novela také ruší dosavadní alternativu v počítání inflace: Nově se bude vycházet jen z růstu životních nákladů důchodců. Dosud se počítal buď růst spotřebitelských cen všech domácností, nebo právě speciální důchodcovská inflace – do výpočtu valorizace se použila ta inflace, která byla vyšší.

Řádná novoroční valorizace v lednu 2024 proběhne ještě podle dosavadních pravidel. Základní výměra důchodů při ní stoupne přibližně o 400 korun měsíčně. Procentní část se tentokrát zvyšovat nebude. Průměrný důchod tak stoupne na 20 700 korun, odhaduje ministerstvo práce a sociálních věcí. Definitivní čísla upřesní 4. září podle nejnovějších statistik.

Skončí mimořádná valorizace, která zvyšuje důchody v případě, že od posledního přidání meziměsíční přírůstek cen překročí pět procent. Stát místo toho bude vyplácet dočasný příspěvek do další řádné valorizace. Zároveň by se zvedla, opět jen dočasně, zásluhová část penze. O kolik procent by zásluhová část dočasně vzrostla, o tolik procent by pak v lednovém navýšení byla nižší. Dočasný příspěvek a zvýšení procentních výměr má odrážet 60 procent růstu cen za sledované období. 

Psali jsme víc: Důchody porostou pomaleji. Poslanci změnili pravidla valorizace

---

Státní příspěvek k penzijku pro důchodce skončí

Lidé s přiznaným starobním důchodem už nemají dostávat státní příspěvek k penzijnímu připojištění ani doplňkovému penzijnímu spoření. Novela, kterou teď projednají poslanci, má být účinná od poloviny roku 2024.

Státní příspěvky pro střadatele v důchodovém věku podle ministerstva práce a sociálních věcí jdou proti základnímu smyslu státem podporovaných penzijních produktů. Příspěvek má prý motivovat k tvorbě úspor na stáří lidi v produktivním věku. Po přiznání důchodu státní podpora podle ministerstva ztrácí účel a efektivitu.

Vládní návrh zatím počítá s tím, že by se zpřísnily podmínky i pro lidi, kteří už si na penzi v takzvaném třetím pilíři spoří. S takovou retroaktivitou však nesouhlasí penzijní společnosti, pochybnosti má i Legislativní rada vlády. Zatím není jasné, v jaké podobě změna nakonec projde.

Čtěte podrobně: Důchodci ztratí příspěvek k penzijku. Vysají fondy, varují jejich správci

---

Výplatní termíny důchodů se změní

Česká správa sociálního zabezpečení by měla důchody nově vyplácet všem příjemcům za shodné období – vždy za kalendářní měsíc bez ohledu na to, na který den stanovila konkrétnímu příjemci jejich splatnost.

Dosud se většina důchodů v Česku vyplácí na „klouzavý měsíc“ dopředu. Například senior, který má splatnost důchodu pravidelně k 16. dni v měsíci, dostává 16. srpna penzi na období od 16. srpna do 15. září.  

Novelu teď projednávají poslanci, změna má přijít od poloviny roku 2025. Ještě předtím se mají změnit výplatní termíny důchodů. Zatímco dosud existuje třináct různých termínů v měsíci, nově jich má být jen čtyři až pět.

Díky přechodu na kalendářní měsíce odpadnou také komplikace s jednorázovými doplatky novoročních valorizací k lednovým důchodům.

Čistě procesní změna nemá vliv na výši měsíční výplaty pro současné důchodce. Nemění ani podmínky pro nárok na důchod nebo jeho výpočet pro lidi, kteří do penze teprve půjdou.

---

Přísnější pravidla pro předčasné důchody

Zatímco dnes je možné odejít do předčasného důchodu pět let před dosažením důchodového věku, nejdříve ale v 60 letech, nově bude možné předčasně odejít jenom o tři roky dřív.

Změní se také penalizace za předčasný důchod. Penze se lidem krátí o určitou částku, a to nenávratně – takže pobírají nižší důchod i poté, co nastoupí do řádné penze. Procentní výměra důchodu se dosud krátí o 0,9 až 1,5 procenta podle počtu dnů, které zbývají do řádného důchodu. Čím vyšší věk, tím nižší krácení. Nově se bude snižovat procentní výměra vždy o 1,5 procenta za každých chybějících 90 dní do dosažení důchodového věku.

Zatímco dnes se předčasné důchody valorizují, podle nových pravidel bude valorizace procentní výměry omezena.

O předčasný odchod do penze budou moci požádat lidé, kteří získali dobu pojištění 40 let. Dosud stačilo 35 let.

Přísnější pravidla začnou platit zřejmě od letošního září, pokud novelu na příští schůzi schválí senátoři a stihne do konce srpna vyjít ve Sbírce zákonů. Výjimkou je prodloužení doby p potřebného pojištění u předčasných důchodů na 40 let, které začne platit až ve druhé polovině 2024.

Lidé, kterým je šedesát a více a zvažují, že půjdou do penze dříve, si mohou zafixovat dosavadní podmínky na dalších půl roku a získat tak víc času na rozmyšlenou. Stačí podat na sociální správu formulář nazvaný Uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění.

Návod a podrobnosti: Předčasný důchod: Jak odejít výhodněji, než zpřísní podmínky

---

Změny státního příspěvku k penzijnímu spoření

Lidé, kteří si na penzijní spoření posílají méně než 1150 korun měsíčně, dostanou nižší státní příspěvek než dosud. Naopak kdo si bude spořit víc, dostane od státu vyšší podporu. Novelu teď projednávají poslanci, má být účinná od poloviny roku 2024.

Minimální částka, kterou si lidé musí ukládat pro nárok na státní příspěvek, má stoupnout na 500 korun měsíčně z dosavadních 300 korun. Na druhou stranu stoupne i maximální částka, k níž lze příspěvek získat: na 1700 korun měsíčně z dosavadních 1000 korun.

Státní příspěvek na penzijní spoření má nově dosahovat vždy 20 procent z ukládané částky. Dosud příspěvek klesá z 30 procent u nejnižší „úložky“ na 23 procent u nejvyšší.

V praxi to znamená, že minimální příspěvek má nově dosahovat 100 Kč, pokud si člověk ukládá aspoň 500 Kč měsíčně. Víc peněz od státu než dosud dostane až ten, kdo si ukládá přes 1150 Kč měsíčně. Maximální příspěvek má být nově 340 Kč (při ukládání 1700 Kč měsíčně) místo dosavadních 230 Kč (při ukládání 1000 Kč měsíčně).

---

Změny limitu pro daňový odpočet spoření na penzi

Zvýšení maximální „úložky“ pro nárok na státní příspěvek zároveň znamená, že daňově zvýhodněné budou až částky nad 1700 korun měsíčně, ne nad 1000 korun jako dosud. Od základu daně se totiž nedají odečítat částky, k nimž lze dostat státní příspěvek.

Doteď si lidé mohou odečíst od základu daně maximálně 24 tisíc korun ročně za penzijní spoření a dalších až 24 tisíc za životní pojištění (pokud obsahuje spořicí složku nazývanou jako investiční, kapitálová či důchodová, tedy s výjimkou čistě rizikového pojištění).

Oba limity se mají od roku 2024 sloučit do jednoho. Zatímco doteď se 24 tisíc korun počítá u každého z těchto produktů zvlášť, nově by existovala společná hranice 48 tisíc korun a záleželo by na každém člověku, jak by ji v praxi využil. Lidem, kteří neuplatňují životní pojištění, se tak může odpočet příspěvků na penzijní spoření zdvojnásobit.

Společný limit 48 tisíc korun by navíc mohli – vedle „penzijka“ a „životka“ – nově využít obecně na „daňově podporované produkty spoření na stáří“. Mezi ně mají nově patřit investice a další nástroje evidované jako „dlouhodobý investiční produkt“ – víc si o něm napíšeme za chvíli.

Se zvýšením celkového limitu odpočtu vláda nepočítá – navzdory růstu mezd a inflaci. Lidé by si dál mohli odečíst maximálně 48 tisíc ročně, což znamená výslednou úsporu na dani 7200 korun.

---

Rozšíření daňových výhod na investice

Na státní podporu – formou zmíněného odpočtu od základu daně – mají od roku 2024 nově dosáhnout i lidé, kteří se snaží finančně zajistit na stáří některými jinými způsoby: především investicemi do podílových fondů, do jednotlivých akcií, dluhopisů nebo některými termínovanými vklady.

Nově podporované produkty označuje novela jako dlouhodobý investiční produkt (DIP). Ten by mohly nabízet především banky, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti

„Stát tím umožní občanům investovat do dalších finančních produktů, které mohou nabídnout vyšší možné zhodnocení, byť za cenu vyššího rizika znehodnocení investovaných prostředků,“ vysvětluje ministerstvo v návrhu. Chce tím odstranit dosavadní znevýhodnění těchto produktů.

I pro investice má platit základní podmínka zamezující předčasnému výběru. Jde o obdobu dosavadního pravidla 60+60, tedy že smlouvu nejde vypovědět dřív než v 60 letech věku a zároveň ne dřív než 60 měsíců od založení. Nově se však minimální délka spoření prodlouží z 60 na 120 měsíců, tedy z pěti na deset let. Člověk, který si vybere úspory předčasně, by musel doplatit daň.

Balíček, který projednávají poslanci, počítá i s rozšířením doplňkového penzijního spoření. Má vzniknout nový typ fondu, označovaný jako alternativní. Ten by mohl investovat ještě odvážněji než dosavadní dynamické fondy.

Čtěte podrobněji: S penězi na důchod pomůže DIP. Stát podpoří odvážné

---

Sankce za jednorázový výběr z penzijka

Většina lidí dává přednost jednorázovému výběru z penzijního spoření, přestože je to finančně nevýhodné: Klient musí zaplatit 15% daň z příjmů z celkových výnosů i z případných příspěvků zaměstnavatele. Pro představu: Kdo má naspořeno milion korun, ztratí na tom desítky tisíc korun.

Ministr Marian Jurečka připomíná, že státní podpora penzijka má přispívat ke zvýšení životní úrovně ve stáří – ne k tomu, aby lidé všechny naspořené peníze hned na začátku důchodového věku utratili. Proto by Jurečka rád prosadil povinnou „rentu“, tedy postupné čerpání po dobu aspoň deseti let.

Kdo by si vybral peníze z penzijka jednorázově nebo zvolil rentu kratší než deset let, musel by nejen platit daň jako dosud, ale navíc by přišel o státní příspěvek za celou dobu spoření. Přísnější pravidla u penzijního spoření se státní podporou chce Jurečka prosadit formou pozměňovacího návrhu v poslanecké sněmovně.

Psali jsme víc: Zpřísníme výběr z penzijka, chystá ministr. Bez renty přijdete o podporu

---

Pozdější věk odchodu do důchodu

Věk odchodu do důchodu se každoročně zvyšuje podle pravidel, které v roce 2017 schválila tehdejší vláda ČSSD, ANO a lidovců. Postupně se důchodový věk sjednotí pro muže a ženy na 65 letech. Prodlužování se mělo zastavit v roce 2030 s tím, že zřejmě půjde jen o dočasný strop.

Podle principu, který navrhla předchozí důchodová komise vedená sociologem Martinem Potůčkem, mají Češi trávit v důchodu čtvrtinu života, tedy přibližně 21,5 roku. A protože věk dožití roste, měla by růst i hranice pro důchodový věk. Cílem je hlavně zpomalit růst rozdílu mezi příjmy a výdaji v důchodovém systému.

Lidí narozených do roku 1965 už se změny nedotknou. Počínaje ročníkem narození 1966 se zřejmě bude odcházet do penze později, hranice se má zvyšovat postupně, konkrétní návrh zatím ministerstvo práce  a sociálních věcí nezveřejnilo.

Kalkulačka spočítá důchodový věk podle dosavadních pravidel:

Výjimku dostanou lidé pracující v náročných profesích, a to ve třetí a čtvrté kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví, vystavených na pracovišti vybraným rizikům, u kterých nelze vliv rizik eliminovat ochrannými pomůckami. Tyto změny mají platit od 2025. Už od letoška dostali takovou úlevu zdravotničtí záchranáři a členové podnikových hasičských sborů. 

Psali jsme víc: Po náročné práci dřív do penze. Kromě záchranářů i pro podnikové hasiče

Zkrácení doby pro nárok na důchod

Doba odpracovaných let potřebná pro získání starobního důchodu by se mohla zkrátit. Dnes je potřeba splnit dvě podmínky: dosáhnout důchodového věku a odpracovat 30 let, případně mít 35 let pojištění v součtu za práci (nebo podnikání) a náhradní doby (tou je například péče o malé děti, o nemohoucí příbuzné nebo pobírání podpory v nezaměstnanosti).

Potřebná doba odpracovaných let má podle návrhu ministra Mariana Jurečky klesnout na 25 let, výše procentní výměry důchodu za takovou dobu bude samozřejmě nižší než za 35 let. O zkrácení se píše i v programovém prohlášení současné koaliční vlády, Česku to doporučuje například organizace OECD nebo ombudsman. Jurečka navrhoval zkrácení už od roku 2024, jenže proti se postavilo hlavně ministerstvo financí vedené ODS. Koalice tak změnu projedná až později.

Podrobněji: Snadnější cesta k důchodu? Se zkrácením potřebné doby Jurečka narazil

---

Rodinný vyměřovací základ a společný vyměřovací základ manželů

Za každé vychované dítě se od letoška zvyšují důchody o 500 korun měsíčně. Ženy, které už takzvané výchovné pobírají nebo na něj v následujících dvou třech letech získají nárok, o výchovné nepřijdou. Bude se jim vyplácet do konce života. Ale ženy, které půjdou do důchodu až za pár let, už budou za péči o děti oceněné jinak.

Náhradou mají být rodičovský vyměřovací základ a společný vyměřovací základ manželů. Počítá se také se změnami u vdovských důchodů. Cíl je stejný: dorovnat rozdíly v penzích žen a mužů, ale s nižším zásahem do státního rozpočtu.

Rodinný vyměřovací základ by ocenil dobu rodičovské a mateřské hodnotou průměrné mzdy v daném roce. Nyní to bývá výrazně méně (používá se individuální průměrný výdělek za dobu pracovní aktivity rodiče). To by pomohlo především matkám s nižšími příjmy a také lidem pečujícím o blízkou osobu (tedy nejen dítě), což současné výchovné neumí. Zůstala by i možnost zvolit si dosavadní výpočet, který je výhodnější pro pečující rodiče s vysokými příjmy. Novinka, jejíž konkrétní návrh ministerstvo teprve připravuje, by měla platit od ledna 2026.

Přiblížit důchody žen a mužů má také další chystaná novinka – společný vyměřovací základ manželů. Nově by se mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně. Pak by jim byl zpravidla vyměřen stejný nebo velmi podobný důchod. Dobrovolná možnost má platit od ledna 2027.

Třetí plánovanou změnou, která míří opět hlavně k ženám a jejich příjmům, jsou úpravy u vdovských a vdoveckých důchodů. Nárok na ně by nově mělo mít více lidí. 

Psali jsme podrobně: Výchovné k důchodu skončí. Nahradí ho tři novinky pro rodiče

---

Vyšší minimální důchod

Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu. Základní výměra 10 procent průměrné mzdy se nezmění, minimální procentní výměra ale stoupne ze 770 korun na 10 procent průměrné mzdy. Nově by tak minimální důchod dosahoval v dnešních cenách 8080 korun, zatímco teď je jenom 4810 korun.

Cílem je podpora důchodců s nejnižšími penzemi, kteří většinu života pracovali nebo pečovali o někoho jiného, ale měli velmi nízké příjmy. Se zavedením se počítá v lednu 2025.

---

Změny odvodů z dohod o provedení práce

Dohody o provedení práce (DPP) se podle ministerstva zneužívají. Když si člověk vydělá do 10 tisíc korun měsíčně, neplatí z příjmu sociální ani zdravotní pojištění. Díky řetězení těchto dohod si lidé vydělají i desítky tisíc měsíčně, ale odvody neplatí. Stát tak přichází o platby na sociální pojištění, z něhož průběžně financuje státní důchody. Zároveň řada dohodářů nezíská kvůli tomu potřebnou dobu pojištění pro nárok na důchod.

Vláda teď chce, aby se na výdělek ze všech dohod o provedení práce, které zaměstnanec uzavře, pohlíželo jako na jeden celek. Bez ohledu na to, s kolika zaměstnavateli je sjedná.

Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance a tím i pro placení pojistného na sociální zabezpečení:

• první limit bude stanoven pro dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 procent průměrné mzdy, což zhruba odpovídá při hodnotách letošního roku právě částce kolem 10 tisíc korun,
• druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 procent průměrné mzdy, což by v letošních hodnotách odpovídalo zhruba výdělku 16 tisíc korun.

„Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod," píše se v návrhu, který podpořila vláda. Pokud ho schválí poslanci, má platit od ledna 2024.

---

Zvýšení důchodového pojištění pro OSVČ

Zhruba 60 procent podnikatelů (OSVČ) odvádí na sociální pojištění jenom minimální povinnou částku. Mají pak velmi nízký důchod, zároveň ve státním systému chybí peníze na průběžně vyplácené důchody.

Od roku 2024 má vyměřovací základ (příjmy po odečtení výdajů) u OSVČ stoupnout ze současných 50 procent na 55 procent zisku, aby se to více přiblížilo hrubé mzdě u zaměstnanců.

Minimální vyměřovací základ na důchodové pojištění u OSVČ při hlavní činnosti se má zvýšit na 40 procent průměrné mzdy z dosavadních 25 procent. Půjde o postupný růst: na 30 procent v roce 2024, 35 procent v roce 2025 a na konečných 40 procent v roce 2026.

Měsíční vyměřovací základ OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost má dělat nejméně 11 procent obecné průměrné mzdy, dosud je to 10 procent.

Začínající OSVČ (které nově zahajují hlavní samostatnou výdělečnou činnost nebo ji nevykonávaly v předcházejících 20 kalendářních letech) budou mít nižší vyměřovací základ: 25 procent po dobu dvou let.

Čtěte podrobněji i s názory expertů: Změny odvodů zabolí hlavně drobné OSVČ. Připlatí si nejvíc

---

Sleva pro pracující důchodce

Ve hře je také změna pro seniory, kteří pobírají starobní důchod a zároveň k tomu pracují nebo podnikají. 

Místo mírného zvýšení důchodu mají pracující senioři dostat výraznou slevu na pojistném: nebudou muset platit tu část, kterou odvádí zaměstnanec (6,5 % vyměřovacího základu). Čistý výdělek se jim díky tomu zvýší o 6,5 % – například u mzdy ve výši 20 tisíc korun měsíčně to dělá 1300 korun. U OSVČ by díky stejné slevě kleslo pojistné ze současných 29,2 % na 22,7 %.

Jak to funguje teď? Kdo dostává důchod a dál při tom pracuje nebo podniká, tomu se za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti zvyšuje výpočtový základ důchodu o 0,4 %.

Navrhovaná změna se netýká situace, kdy už důchod pobírat můžete (máte na to věk), ale ještě jste si o něj neřekli a dál pracujete. V takovém případě se budoucí důchod zvyšuje podstatně rychleji.

Zatím však není jisté, jak a kdy ke změně dojde. Ministerstvo práce a sociálních věcí ji chtělo prosadit už od července 2023, jenže narazilo na odpor ministerstva financí. K možné úpravě se vládní koalice vrátí později.

---

Žádosti o důchod nově i přes internet

Kvůli žádosti o důchod už nebudete muset osobně na úřad. Půjde to i přes internet. Lidé by si také mohli zvolit pobočku správy sociálního zabezpečení, ke které žádost podají. Podle dosavadních pravidel musí žádat jen tam, kam spadají podle trvalého bydliště.

Novinka má fungovat od prosince 2023. Je součástí novely, kterou teď projednávají poslanci.

Sdílejte článek, než ho smažem