Zdroj: Shutterstock
Svět se digitalizuje. Hledají se jednodušší a levnější cesty komunikace a vyřizování věcí. I podle Lucie Záhrobské, pracovnice poradenského centra Život 90, které pomáhá seniorům k nezávislému životu, je to jistě v pořádku. Jen by se při tom nemělo zapomínat na lidi, kteří z jakéhokoliv důvodu internet neumějí nebo nechtějí používat. „V žádném případě by za to neměli být sankcionováni. Jenže to se bohužel děje,“ říká Záhrobská. A velmi často jde právě o seniory.
Podle loňského sčítání lidu je v Česku zhruba 2,1 milionu lidí ve věku přes 65 procent let. Z nich podle letošních dat ČSÚ používá 61 procent internet. Ovšem mezi lidmi nad 75 let roků už to je jen zhruba 30 procent. Pravidelně senioři na diskriminaci doplácejí třeba při nakupování.
Mnoho obchodů si zřídilo mobilní aplikace, na jejichž používání vážou některé slevy. Pro zdatného uživatele internetu je možnost mít všechno na jednom místě v telefonu praktická a pohodlná. Pro seniory, kteří chytrý telefon nemají nebo neumějí využívat, to ale znamená, že na slevy, které aplikace zajišťují, nedosáhnou.
Okem Českého statistického úřadu: chytrý telefon používá zhruba polovina lidí ve věku 65 až 75 let. Jen pětina z nich si ale stahuje nové aplikace. Nad 75 let chytrý telefon používá už jen 21 procent lidí, nějakou aplikaci si z lidí přes 75 roků někdy stáhlo pouze 15,9 procenta.
Na diskriminaci seniorů obchodními řetězci si Radě seniorů, která sdružuje několik desítek organizací, postěžoval po mnoha diskuzích s ostatními staršími lidmi i pan Milan L. (jméno bylo změněno, redakce jeho identitu zná): „Když obchodní řetězce vyhlašují slevy, často je vážou na nutnost mít internet, chytrý telefon a aplikace. Ani stažená aplikace ale není zárukou toho, že na slevu dosáhnete. Obchody totiž navíc požadují i stažení jakýchsi kuponů, bez kterých jejich aplikace vlastně ani nemá smysl,“ vysvětluje. A ptá se, proč jsou senioři takto diskriminováni a nemůžou stejně jako ostatní využívat možnost levnějších nákupů.
Kromě toho přicházejí i o možnost se o slevách dozvědět. Některé řetězce totiž ruší papírové letáky a přesouvají je do online prostředí.
Někteří lidé, kteří se obracejí na Radu seniorů, zas narazili na to, že jejich přístroj nezvládá další aktualizaci systému a některé aplikace jim jednoduše přestanou fungovat. Kupovat si ale nový telefon jen kvůli aplikacím, když starý jinak dobře funguje a jsou na něj zvyklí, jim přitom přijde zbytečné.
K diskriminaci lidí, kteří nepoužívají internet, dochází i v bankách. Stačí se podívat, jak vzrostly ceny příkazů k úhradě i všech dalších operací na pobočkách. Nejen pro seniory platí, že na pobočce je čeká nevýhodná cena. „Jen výjimečně banky nabízejí svým seniorním klientům služby se zohledněním jejich letitých návyků a poplatky jim odpouštějí,“ konstatuje Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR.
Internetové bankovnictví podle statistik používá necelých 43 procent lidí ve věku 64 až 74 let a jen zhruba 15 procent osob starších 75 let. Ostatní senioři, pokud chtějí při platbách v bankách nebo na úřadech ušetřit, musí poprosit někoho z rodiny, aby jim věc vyřídil online. Obtěžovat druhé je ale často to poslední, co ve snaze zachovat si nezávislost, chtějí.
Další kapitolou je potom placení za služby. „Přes internetové bankovnictví je většinou zdarma, zatímco, když si dojdete osobně na pobočku nebo využijete služeb České pošty, tak je to za poplatek. Tady se hradí složenka s cenou podle výše platby nebo SIPO,“ poukazuje na rozdíl Záhrobská a uvádí případy, kdy obce dávají slevu, když občan zaplatí za popelnici nebo psa přes internet.
Když se podobným podnětem zabýval ombudsman Stanislav Křeček, došel k závěru, že města sice mají na zavedení takové slevy právo, ale jestli je spravedlivá, o tom by se dalo polemizovat.
Mnozí ze seniorů pracují nebo si přivydělávají k důchodu. Většina firem ale požaduje po zaměstnancích automaticky číslo účtu a často ani nechtějí diskutovat o tom, že by se mzda mohla vyplácet hotově.
Lenka Desatová z Rady seniorů ale upozorňuje, že určité procento seniorů je prostě zvyklá na život s hotovostí. Ostatně část z nich si pořád nechává posílat důchod složenkou, kterou si chodí na poštu vyměnit za peníze. Důvody mají různé. Někteří mají prostě radši peníze v ruce a líp se jim s nimi hospodaří, jiní zas třeba mají návštěvu pošty jako rituál a společenskou událost.
Diskriminace v práci kvůli věku ale nemusí mít vůbec nic společného s digitalizací. A dokonce se netýká jen seniorů, kteří chtějí pracovat i v důchodu. „Máme příklady z praxe, kdy uchazeč o zaměstnání nedostal ani odpověď na svůj dopis, pokud uvedl, že je mu, v tomto konkrétním případě pětapadesát let. Jakmile ale poslal stejný životopis s věkem přes třicet, neměl o nabídky nouzi,“ říká Desatová.
I když máme v Česku antidiskriminační zákon, ochrana je v podstatě neúčinná, protože se diskriminace prokazuje. Přitom podle průzkumu o rozhodování českých soudů v letech 2015–2019, který si nechal zpracovat ombudsman, je diskriminace kvůli věku a pohlaví nejčastějším druhem diskriminace, se kterým se lidé v zaměstnání setkávají.
Seniorům to mnohdy neulehčuje ani stát. Stačí si vzpomenout na situaci kolem covidu, kdy bylo potřeba se online registrovat a zajišťovat si certifikát. Lidé bez chytrých telefonů si navíc nemohli certifikát do telefonu uložit a museli hledat jiné cesty. Pokud myslíte, že jsem se poučili, tak nikoliv.
Jako velký úspěch se letos podávalo zjednodušené žádání o příspěvek na bydlení. Jenže lehčí je to jen pro ty, kteří o dávku žádají přes internet s pomocí elektronické identity. Jak upozorňuje Lucie Záhrobská z centra Život 90, pro seniory, kteří nemají počítač, skener a internet, se o ulehčení nejedná. „Ani mladší ročníky elektronickou identitu často nemají. Seniorovi tak nezbývá nic jiného než na konkrétní úřad práce dojít, vysedět si frontu a doufat, že natrefí na vstřícného pracovníka, který mu dopomůže všechno vyplnit a popřípadě poradí, kde a co dalšího má donést nebo poslat poštou,“ vysvětluje.
Rozruch mezi staršími lidmi vyvolala v poslední době také zpráva, že příští rok budou muset mít povinně datovou schránku mimo jiné všechny OSVČ a právnické osoby včetně spolků, sdružení, nadací a společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ). Netřeba zmiňovat, že mezi podnikateli a předsedy různých spolků a SVJ je mnoho starších lidí, pro které může být obsluha datové schránky velkým, často i nepřekonatelným problémem. Takoví lidé pak zase musí prosit ostatní o pomoc nebo sáhnout do peněženky a zaplatit někomu, kdo jim pomůže.
Jana Divinová
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
22. 12. 2022 10:20, Radq
Přijde nám to zvláštní jenom proto, že ta technologie je poměrně nová. Další činností, kterou staří lidé dělají disproporčně méně často, než ostatní, je řízení. Automobilismus je přitom běžnou součástí našich životů. Obzvlášť na vesnici jste bez auta jako bez nohy. Pokud ani ty skutečné nohy neslouží jako dřív, je člověk jako chromý. V naší rodině se střídalo až pět řidičů, aby vždy někdo mohl odvézt dědečka, který už nedošel ani na autobusovou zastávku, kam potřeboval. A nikomu to nepřišlo ani trochu divné. Já osobně chci na stáří radši digitální stát a digitální banky, než se osobně trmácet po úřadech a pobočkách.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 12. 2022 18:22, svopex
Řešení je jednoduché. Opustit zlodejskou ČS. Přejít k jiné bance je jednoduché...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (27 komentářů) příspěvků.