Zdroj: Shutterstock
Zdravotničtí záchranáři budou moct od začátku roku 2023 chodit dříve do starobního důchodu, pokud na to budou mít odpracovanou potřebnou dobu. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí podpořili poslanci. Senátoři ovšem zákon vrátili do Sněmovny s pozměňovacím návrhem, kterým stejnou výhodu připisují taky členům jednotek hasičského záchranného sboru podniku. Poslanci pozměňovací návrh přijali a novela zákona o důchodovém pojištění zbývá jen podpis prezidenta a po zveřejnění ve sbírce zákonů může být účinná – už od prvního ledna.
Podnikoví hasiči se tak přidali ke zhruba 6500 lékařům výjezdových skupin, řidičům vozidel záchranné služby, operátorům zdravotnického operačního střediska nebo o záchranářům horské služby, jichž se novela týkala původně.
„Profese zdravotnického záchranáře je fyzicky, ale hlavně psychicky neobyčejně náročná a vyžaduje bezchybný zdravotní stav, proto je správné jim časnější odchod do důchodu umožnit,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Oproti původnímu návrhu, s nímž přišlo ministerstvo práce a sociálních věcí letos na jaře, se ale pořád nepočítá s dřívějším odchodem do důchodu pro asi 2000 současných zaměstnanců z dalších náročných pozic. Původní návrh zahrnoval třeba svářeče nebo kováře. Ti si nakonec mají počkat na větší změny systému.
„Obecné řešení snižování důchodového věku u takzvaných náročných profesí se předpokládá jako součást komplexu zásadních změn důchodového systému, které by měly být předloženy v příštím roce,“ komentovalo ministerstvo aktuální novelu. Podle Jakuba Augusty z tiskového oddělení ministerstva práce bylo hlavním cílem opravit chybnou úpravu zaměřenou na záchranáře z loňského roku. Na jednání Senátu šéf ministerstva Marian Jurečka sice navrženou změnu podpořil, vyjádřil ale obavu z prezidentského veta.
„Pokud by došlo k tomu, že by se tady případně pan prezident rozhodl tento zákon vetovat, můžeme se dostat do velkého problému, že bychom neměli účinnost tohoto zákona k 1. lednu, což by de facto způsobilo neschopnost ČSSZ řešit i pro desetitisíce lidí v této zemi například aplikaci a výplatu toho výchovného,“ upozornil Jurečka na to, že novela se zdaleka netýká jen časnějších důchodů pro náročné profese, ale i výchovného nebo nižších penzí pro prominenty komunistického režimu. Změny shrnujeme v našem velkém přehledu změn v důchodech od roku 2023.
Jaké jsou podmínky pro odchod do předčasného důchodu? Jak si ho správně načasovat? O kolik sníží penzi? Jak o něj žádat? Tady je praktický průvodce v otázkách a odpovědích.
Předdůchod pomůže, když těsně před důchodem přijdete o práci nebo se vám na něj nechce čekat. Neobejde se ale bez dostatečných úspor a splnění několika podmínek.
Základní podmínkou nároku na snížení důchodového věku bude odpracování aspoň 4400 směn (přibližně 20 roků) jako zdravotnický záchranář nebo podnikový hasič. Díky tomu pak klesne obecný důchodový věk o 30 kalendářních měsíců (dva a půl roku). Za každých dalších 74 odpracovaných směn se důchodový věk sníží o další kalendářní měsíc, celkové snížení má strop nejvýše 60 kalendářních měsíců (pět let).
Co je podstatné: má jít o zkrácení řádného důchodového věku – lidem se tedy nebude krátit výše důchodu, jako je tomu u předčasného důchodu. Pro něj se pravidla nemění. „Při splnění podmínek pro předčasný odchod do starobního důchodu budou moci využít této možnosti i pojištěnci se sníženým důchodovým věkem,“ píše ministerstvo.
Na druhou stranu platí obecné pravidlo, že čím více odpracovaných let člověk má, tím vyšší má důchod (výpočtový základ se zvyšuje o 1,5 % za každý rok pojistné doby – vysvětlení najdete v článku o pravidlech počítání důchodu). Zdravotníci, kteří by po dosažení nároku na dřívější důchod dál pracovali a nebudou zatím pobírat penzi, získají za každý další odpracovaný rok 1,5 % do výpočtového základu. Netýká se jich tedy bonifikace ve výši nárůstu o 1,5 % za každých odpracovaných 90 dnů, jakou dostávají lidé v klasickém důchodovém věku, pokud ještě důchod nepobírají a dál pracují.
Dřívější důchody záchranářům a členům podnikových hasičských sborů zaplatí jejich zaměstnavatelé. Budou za ně odvádět vyšší sociální pojištění, které má po účinnosti návrhu postupně stoupat, a to oproti dnešku až o pět procentních bodů na cílových 29,8 % v roce 2026 (v roce 2023 sazba vzroste o dva procentní body, v roce 2024 o tři, v roce 2025 o čtyři a od roku 2026 o pět). Zvýšení pojistného se propíše do části, kterou odvádí za zaměstnance zaměstnavatel, nebude se tedy zvyšovat přímo sociální pojištění zaměstnance, které se odečítá od hrubé mzdy.
Návrh reaguje na prodlužování důchodového věku, který v Česku postupně roste až k 65 letům. Vychází se z logiky, že lidé v těžkých profesích nebudou schopni tak dlouho pracovat. „A zároveň v důsledku jejich fyzického opotřebení není možná nebo účelná jejich další rekvalifikace,“ vysvětluje ministerstvo.
Státní rozpočet má novinka přijít na desítky milionů korun ročně navíc, oproti tomu na zvýšeném pojistném počítá ministerstvo práce a sociálních věcí s ročním příjmem ve stamilionovém řádu (v době, kdy už se bude vybírat celých pět procentních bodů navíc).
Dodejme, že už od roku 2016 mohou o sedm let dříve do důchodu odejít horníci, kteří dlouhodobě pracovali v hlubinných dolech.
Novela, kterou přinesl Jurečka na vládu, měla zároveň zkrátit potřebnou dobu pojištění pro získání starobního důchodu, a to pro všechny – nejen pro náročné profese. Od roku 2024 by měla stačit doba pojištění 25 let místo dnešních 35 let. Vláda se však nakonec rozhodla tuto část odložit, podpořila tedy jen zmíněnou změnu týkající se zdravotnických záchranářů.
„Zkrácení obecné doby pojištění pro nárok na starobní důchod jsme z této novely vypustili. Budeme ho schvalovat až s komplexním návrhem důchodové reformy ve druhém pololetí příštího roku,“ řekl Jurečka po jednání vlády. O odložení ho prý požádali zástupci ostatních resortů a koaličních partnerů.
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
