Zdroj: Shutterstock
O tom, jak vysoký důchod v budoucnu dostanete, rozhodujete do značné míry sami. Každý odpracovaný rok vám ho zvýší. Vliv samozřejmě má i výše vašich příjmů ze zaměstnání či podnikání.
Každý odpracovaný rok má přitom stejnou váhu. Není to tedy tak, že by roky těsně před důchodem byly důležitější. Takže když se někdo celou pracovní kariéru živil jako OSVČ a odváděl jenom minimální sociální pojištění, nezvýší si pak zásadně důchod jednoduše tím, že se na poslední chvíli před penzí nechá krátce zaměstnat.
Základní pravidla stanoví zákon o důchodovém pojištění. I když jsou dost složitá, pokusíme se vám co nejsrozumitelněji vysvětlit, jak to v současnosti funguje.
Kdo chce jít do řádného starobního důchodu, musí splnit dvě základní podmínky: Dožít se důchodového věku a zároveň získat potřebnou dobu pojištění - musí mít alespoň 30 let odpracovaných (zaměstnání a podnikání) nebo 35 let důchodového pojištění (tedy součet práce, podnikání i náhradních dob). Podrobně tahle pravidla popisujeme v samostatném textu: Kdy půjdu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla.
Kdo to splní, může o důchod požádat na okresní správě sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště. A ta vypočte penzi podle dat o jeho profesní kariéře.
Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny důchodce stejná a odpovídá 10 procentům průměrné mzdy, jak ji vyhlašuje ministerstvo práce. Pro rok 2022 dělá základní výměra 3900 korun.
K tomuto základu se pak počítá procentní výměra, která je pro každého důchodce individuální a odvíjí se od jeho kariéry. Nejprve je potřeba vypočítat osobní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný měsíční výdělek za celou kariéru. Do výpočtu přitom vstupují příjmy od roku 1986.
Proč právě od této doby? „Rok 1986 byl stanoven jako hranice pro hodnocení příjmů pojištěnce s ohledem na předchozí právní úpravu účinnou do konce roku 1995, která určovala rozhodné období jako 10 kalendářních roků před rokem přiznání důchodu,“ vysvětluje Ivana Žáčková, ředitelka kanceláře ústředního ředitele České správy sociálního zabezpečení.
Aby vám předchozí příjmy nesebrala inflace a růst průměrné mzdy, přepočítají se vaše výdělky z každého kalendářního roku, které do výpočtu osobního vyměřovacího základu vstupují, takzvaným koeficientem nárůstu. Ten se stará o to, aby se nominální výše příjmů v jednotlivých letech co nejvíc blížila reálné hodnotě v roce, kdy vám stát důchod přiznává.
Například příjmy roku 1986 se tak v roce 2022 násobí koeficientem 13,1279. A třeba příjmy roku 2010 se násobí koeficientem 1,5865. Znamená to, že vaše příjmy z roku 2010 jsou pro účely výpočtu důchodu v roce 2022 navýšeny o 58,65 procenta.
„Koeficient nárůstu zjednodušeně představuje „zreálnění“ příjmů dosahovaných v minulosti na stav co nejvíce se blížící roku přiznání důchodu,“ shrnuje Žáčková.
Výsledky za jednotlivé roky se pak sečtou a následně vydělí celkovým počtem dnů vaší pracovní kariéry. Získaný průměrný výdělek na jeden den vaší pracovní kariéry se pak vynásobí průměrnou délkou měsíce v roce (365/12 = 30,4167 dne).
Takto vypočtený osobní vyměřovací základ se potom „prožene“ redukčními hranicemi. V roce 2022 je první redukční hranice nastavena na 17 121 korun, druhá redukční hranice na 155 644 korun. Z toho získáme takzvaný výpočtový základ. Z osobního vyměřovacího základu se stanoví tak, že částka do první redukční hranice náleží v plné výši, z částky mezi první a druhou redukční hranicí získá budoucí důchodce 26 procent a k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží.
První redukční hranice je stanovena na 44 procentech průměrné mzdy, druhá redukční hranice na čtyřnásobku průměrné mzdy. Kdo vydělává víc než ten čtyřnásobek, neodvádí už z těchto příjmů sociální pojištění, proto se příjmy nad touto hranicí do výše důchodu vůbec nezapočítávají.
Zpátky k samotnému výpočtu procentní výměry důchodu. Osobní vyměřovací základ jsme tedy „očistili“ přes redukční hranice a máme výpočtový základ. Ten teď vynásobíme koeficientem za „odpracované“ roky. Za každý rok získané doby pojištění se procentní výměra zvyšuje o 1,5 procenta výpočtového základu. Když tedy lidé dnes do důchodu odcházejí s průměrnou dobou pojištění 41 let, získají 61,5 procenta (41*1,5) ze svého výpočtového základu.
Pak už jenom sečteme základní a procentní výměru a máme konečnou výši starobního důchodu.
Protože je to celé opravdu komplikované, pojďme si to ještě jednou shrnout na konkrétním příkladu.
Muž narozený 15. 6. 1958 požádal o řádný starobní důchod. Jeho důchodový věk je 63 let a 10 měsíců. Toho dosáhne 15. 4. 2022 a do této doby získá celkem 42 let pojištění. Jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období 1986 až 2021 činí 30 500 Kč.
Výpočtový základ z osobního vyměřovacího základu ve výši 30 500 Kč stanovíme takto: Částka 17 121 Kč náleží v plné výši, k ní se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 17 121 Kč a částkou 30 500 Kč, tedy 26 % z 13 379 Kč, což je po zaokrouhlení 3479 Kč.
Výpočtový základ činí 17 121 plus 3479, což je celkem 20 600 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu. To znamená, že za 42 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 63 % (42x1,5) výpočtového základu. Zaokrouhleno na celé koruny nahoru: 12 978 Kč.
Procentní výměra starobního důchodu je 12 978 Kč, základní výměra 3900 Kč. Celkem bude starobní důchod činit 16 878 Kč. Důchod se následně vždy v lednu zvyšuje o zákonnou valorizaci.
Zmíněná pravidla jsou základ. Trochu se například změní, když budete v důchodovém věku dál pracovat. Tím si zvyšujete procentní výměru. Naopak si ji snížíte, když se rozhodnete pro předčasný důchod.
Pro všechny situace ale platí, že každý odpracovaný rok se počítá. Důležité je to především pro živnostníky a další podnikatele. Většina z nich totiž platí jen minimální odvody, takže pak mají nízké důchody pod 10 tisíc korun.
Pro OSVČ a živnostníky by tedy mělo být základem, aby si na důchod vytvářeli i soukromou rezervu. Tedy aby si například spořili se státním příspěvkem v penzijním fondu a nespoléhali jenom na státní důchod. Situaci nezachrání ani tím, že se třeba na pět let před důchodem nechají zaměstnat. Důchod si tím sice o něco zvýší, ale většina důchodu se i přesto bude počítat z jejich podnikatelské činnosti.
„Díky principu solidarity zabudovanému do výpočtu důchodu to nebývá až takový problém u osob, které mají dobu podnikání a dobu zaměstnání třeba v poměru jedna k jedné. Ale kdo většinu svého života podnikal, má opravdu důchod velmi nízký,“ říká Eva Nešverová, která poskytuje důchodové poradenství.
„Těžko přitom podle mě ty lidi obviňovat, že si za to můžou sami. Celý život pracovali, zaslouží si tedy důchod v obdobné výši jako zaměstnanci. Jistě, měli nízké odvody, ale v rámci zákonem stanoveného rozsahu. A nelze po každém chtít, aby byl odborníkem v důchodové problematice. Podle mého názoru je celý systém odvodů pro OSVČ ze strany státu špatně nastaven,“ hodnotí současný stav Nešverová.
OSVČ a živnostníci odvádějí sociální pojištění z poloviny svého daňového základu, tedy zjednodušeně řečeno z poloviny čistých příjmů. Proto pak mají z podnikání malý vyměřovací základ. Změnit to v rámci vlastního návrhu důchodové reformy chtěla předchozí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Navrhovala, aby se pojištění počítalo ze 75 procent daňového základu. To by znamenalo růst minimální zálohy z dnešních 2841 na zhruba 4260 korun. Plány současné vlády v této oblasti zatím známé nejsou.
Jiří Hovorka
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 3. 2022 20:41, Whyki
Těžko přitom podle mě ty lidi obviňovat, že si za to můžou sami. Celý život pracovali, zaslouží si tedy důchod v obdobné výši jako zaměstnanci. Jistě, měli nízké odvody, ale v rámci zákonem stanoveného rozsahu. A nelze po každém chtít, aby byl odborníkem v důchodové problematice. Podle mého názoru je celý systém odvodů pro OSVČ ze strany státu špatně nastaven,“ hodnotí současný stav Nešverová.
Zdroj: https://www.penize.cz/starobni-duchod/430573-jak-se-pocita-duchod-co-ovlivnuje-kolik-dostanu#duchodovy-vek
S prominutím kecy. Živnostníci vědí že platí malé odvody, menší než lidé s minimální mzdou a vědí že to bude mít dopad na jejich důchod... Když se mluví o zvýšení podvodů pro OSVČ, vždy je argument že to nejde.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 3. 2022 8:40
duchody jsou mizerne drahota nas mici nemame na nic cesko v chudobe v nasi zemi je konec
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.