Zdroj: Pleska / Midjourney
Státní příspěvek na penzijní spoření od roku 2024 klesne na 18 procent z ukládané částky, zatímco dosud dělá 23 až 30 procent. Počítá s tím návrh, který dokončilo ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) a poslalo ho k připomínkám. Vláda ho projedná nejdříve na podzim.
Minimální částka pro nárok na příspěvek má stoupnout z 300 na 500 korun měsíčně. Na maximální příspěvek by dosáhl až ten, kdo si spoří aspoň 1500 korun měsíčně.
Limit pro daňový odpočet penzijního spoření a životního pojištění se má podle návrhu sloučit. Stejnou daňovou výhodu by nově dostaly investice do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů.
Penzijní společnosti zároveň budou moct nabídnout nový typ fondu, označovaný jako alternativní – ten by mohl investovat ještě odvážněji než dosavadní dynamické fondy.
S většinou změn – kromě faktického snížení příspěvku – přišlo ministerstvo už v srpnu 2019 pod vedením Aleny Schillerové. Rozsáhlý balíček („zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu“) pak podpořila tehdejší vládní koalice ANO a ČSSD o rok později. Novinky měly fungovat od roku 2022, jenže vláda je v Poslanecké sněmovně nedokázala do voleb prosadit.
Na státní příspěvek má od roku 2024 dosáhnout jen ten, kdo dává na „penzijko“ aspoň 500 korun měsíčně. Dosud je spodní limit 300 korun. Samotná výše nejnižšího příspěvku by zůstala na současných 90 korunách. V praxi to znamená, že státní příspěvek – v poměru k měsíčnímu vkladu – klesne na 18 procent z dosavadních 30 procent.
Na nejvyšší státní příspěvek má nově dosáhnout ten, kdo si spoří aspoň 1500 korun měsíčně (místo dosavadních 1000 korun). Stoupla by také maximální výše příspěvku – na 270 korun z dosavadních 230 korun měsíčně. I to ale v praxi znamená relativní pokles na 18 procent z dosavadních 23 procent.
Ministerstvo financí totiž navrhuje, aby výše státního příspěvku byla nově lineární: když si budete ukládat jakoukoliv částku mezi 500 a 1500 korunami, bude příspěvek vždycky 18 procent z této částky. Dosud příspěvek klesá z 30 procent u nejnižší „úložky“ na 23 procent u nejvyšší.
Změny mají zohlednit růst mezd od posledních úprav příspěvku (od roku 2013) a motivovat lidi k ukládání vyšších částek. Zároveň to má mít pokud možno neutrální dopad na státní rozpočet, vysvětluje ministerstvo.
Zvýšení maximální „úložky“ pro nárok na státní příspěvek by znamenalo, že daňově zvýhodněné budou až částky nad 1500 korun měsíčně, ne nad 1000 korun jako dosud. Od základu daně si totiž nelze odečítat částky, k nimž lze dostat státní příspěvek.
Doteď si lidé mohou odečíst od základu daně maximálně 24 tisíc korun ročně za penzijní spoření a dalších až 24 tisíc za životní pojištění (pokud obsahuje spořicí složku nazývanou jako „investiční“, „kapitálová“ či „důchodová“, tedy s výjimkou čistě rizikového pojištění).
Oba limity se mají od roku 2024 sloučit do jednoho, navrhuje ministerstvo. Zatímco doteď se 24 tisíc korun počítá u každého z těchto produktů zvlášť, nově by existovala společná hranice 48 tisíc korun a záleželo by na každém člověku, jak by ji v praxi využil. Lidem, kteří neuplatňují životní pojištění, se tak může odpočet příspěvků na penzijní spoření zdvojnásobit.
Společný limit 48 tisíc korun by navíc mohli – vedle „penzijka“ a „životka“ – nově využít obecně na „daňově podporované produkty spoření na stáří“. Mezi ně mají nově patřit hlavně investice, konkrétně „investiční penzijní účet“ – víc si o něm napíšeme za chvíli.
Se zvýšením celkového limitu odpočtu ministerstvo – navzdory růstu mezd a inflaci – nepočítá. Lidé by si dál mohli odečíst maximálně 48 tisíc ročně, což znamená výslednou úsporu na dani 7200 korun.
V praxi si tak polepší lidé, kteří do penzijních fondů posílají víc peněz, nebo kteří investují – jestliže zároveň nevyužívají maximální odpočty na životní pojištění.
Na státní podporu – formou zmíněného odpočtu od základu daně – mají od roku 2024 nově dosáhnout i lidé, kteří se snaží finančně zajistit na stáří některými jinými způsoby: především investicemi do podílových fondů, do jednotlivých akcií, dluhopisů nebo některými termínovanými vklady.
Nově podporované produkty se mají soustředit na „investiční penzijní účet“ (podle dřívějších návrhů se měl jmenovat účet dlouhodobých investic). Ten by mohly vést banky, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti, dohlížet na něj mají Česká národní banka a finanční arbitr.
„Stát by tím umožnil občanům investovat do dalších finančních produktů, které mohou nabídnout vyšší možné zhodnocení, byť za cenu vyššího rizika znehodnocení investovaných prostředků,“ vysvětluje ministerstvo v návrhu. Chce tím odstranit dosavadní znevýhodnění těchto produktů. Nějakou formu „osobního spořicího účtu“ po vzoru západních ekonomik doporučuje Česku i Světová banka.
Na investičním penzijním účtu by bylo možné evidovat (daňově podporovat) podle zákona jenom:
I pro investice má platit základní podmínka zamezující předčasnému výběru. Jde o obdobu pravidla 60+60, tedy že smlouvu nejde vypovědět dřív než v 60 letech věku a zároveň ne dřív než 60 měsíců od založení.
Nová důchodová komise má tentokrát pracovat rychle. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka chce mít kompletně hotovo už v příštím roce. Do penzí chce dostat zásluhovost za výchovu dětí nebo mezigenerační solidaritu. To má zvýšit i příjmy. Zvyšovat daně pak nebude třeba, vysvětluje v dubnovém rozhovoru pro Peníze.cz.
Člověk, který si vybere úspory předčasně, by samozřejmě musel doplatit daň. Právě kvůli snadné kontrole má vzniknout jednotný investiční penzijní účet.
Díky němu by se lidé zároveň mohli rozhodovat pružněji: Pravidlo 60+60 totiž neporuší, když majetek v rámci svého účtu dlouhodobých investic „transformují“ – tedy třeba prodají akcie a koupí si za ně dluhopisy, případně výnos z prodeje uloží na bankovním účtu.
Možnost pro uplatnění odpočtů se rozšíří i na straně zaměstnavatele. Vedle penzijního spoření a životního pojištění by nově mohl lidem přispívat na investice. Ani na straně zaměstnavatele ale nemá stoupnout celková výše dosavadní úlevy – tedy až 50 000 korun ročně.
Navrhovaný balíček počítá i s rozšířením doplňkového penzijního spoření (lidově zvaného „nové penzijní připojištění“, oficiálně účastnické fondy neboli třetí pilíř). Má vzniknout nový typ fondu, označovaný jako alternativní.
Ten by mohl investovat ještě odvážněji než dosavadní dynamické fondy. Tedy nejenom do akcií a dluhopisů, ale hlavně do private equity fondů a infrastrukturních projektů. Investovat by mohl také do komodit (například do zlata), nemovitostí, práv duševního vlastnictví, pohledávek na peněžitá plnění, plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů, nebo i do přímých podílů ve firmách.
Lidé by tak mohli v dlouhodobé perspektivě dosáhnout vyššího zhodnocení, samozřejmě s vyšším rizikem. Víc peněz by museli dát i na poplatky, které by nebyly tolik regulované jako u dosavadních dynamických fondů.
Návrh vůbec neřeší případnou existenci státního penzijního fondu, jehož vznik v minulém volebním období prosazovali Piráti nebo ministerstvo práce a sociálních věcí vedené ČSSD.
Petr Kučera
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 8. 2022 9:22, MaChal
Citace - Prochy75 / 29.08.2022 08:57
Kupodivu ne. Na hlavních změnách je shoda napříč stranami, tehdejší opozice (dnešní vláda) to ve sněmovně nijak zvlášť neblokovala. Ale pro nemehla z ANO/ČSSD to nebyla priorita, vůbec netlačili na zařazení na program jednání. Obecně se taky čekalo - a možná ještě čekat bude - na související změny penzijka ("důchodovou reformu"), aby se to schválilo společně.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
29. 8. 2022 17:05, Richard Fuld
Blábolí o tom už asi 3 roky. A nyní se jenom pokračuje v blábolení.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.