Snadnější cesta k důchodu? Se zkrácením potřebné doby Jurečka narazil

Jiří Hovorka | rubrika: Co se děje | 8. 9. 2022 | 1 komentář
Vláda odložila novelu, která má podle expertů chránit seniory před propadem do chudoby. Potřebná doba důchodového pojištění pro nárok na starobní penzi je v Česku ve srovnání se zahraničím nepřiměřeně dlouhá.
Snadnější cesta k důchodu? Se zkrácením potřebné doby Jurečka narazil

Zdroj: Shutterstock

Od začátku roku 2024 se má zkrátit doba odpracovaných let potřebná pro získání starobního důchodu. Počítala s tím novela zákona o důchodovém pojištění, kterou na včerejší jednání vlády přinesl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Komplikace se nečekaly: o zkrácení doby pojištění – bez konkrétního čísla – mluví programové prohlášení současné koaliční vlády, změnu navrhovala už předchozí ministryně Jana Maláčová. Zkrácení Česku doporučovala například i organizace OECD a volal po něm také ombudsman.

Vláda však překvapivě tuto změnu nakonec neschválila. Chce ji projednat až za rok v rámci komplexního balíčku důchodové reformy. Plánovanou účinnost od začátku roku 2024 to sice odložit nemusí, přesto: lidé, kteří teď kvůli krátké době pojištění na důchod nedosáhnou, zatím nezískají žádnou jistotu.

Jurečka očekává, že s komplexnějším návrhem reformy přijde na vládu až ve druhém pololetí příštího roku. Kdyby ji pak poslanci i senátoři měli stihnout schválit ještě do konce roku, museli by to udělat nezvykle rychle. 

Proti zkrácení potřebné doby pojištění na 25 let se postavilo hlavně ministerstvo financí. Podle něj to ještě zhorší udržitelnost penzijního systému, kterému přitom už teď chybí dostatek peněz. Bojí se také, že lidé nebudou mít motivaci pracovat déle, respektive že toho budou zaměstnanci i zaměstnavatelé zneužívat a po uplynutí minimální doby přestanou platit další odvody.

Ministerstvu financí vedeném Zbyňkem Stanjurou (ODS) nestačí ani Jurečkovo ujištění, že výše procentní výměry důchodu za 25 let pojištění bude samozřejmě nižší než za 35 let. „Odmítáme postupné předkládání parciálních změn a požadujeme, aby změny základních parametrů byly řešeny komplexně v jednom návrhu, jehož součástí bude i podrobná analytická část, která zhodnotí současný a navrhovaný systém,“ zdůrazňuje ministerstvo financí.

Jurečka po jednání vlády řekl, že o odložení tohoto bodu ho požádali i zástupci některých dalších resortů a koaličních partnerů. 

Vláda se včera shodla jenom na části novely, která umožní dřívější odchod do penze pro zdravotnické záchranáře. I tu Jurečka oproti původním plánům osekal: úlevy pro další náročné profese má vláda řešit také až rok v rámci větší reformy.

Přísnější podmínky než jinde

Dnes je pro získání starobního důchodu potřeba splnit dvě podmínky: dosáhnout důchodového věku a odpracovat 30 let, případně mít 35 let pojištění v součtu za práci (nebo podnikání) a náhradní doby (tou je například péče o malé děti, o nemohoucí příbuzné nebo pobírání podpory v nezaměstnanosti).

První podmínka má zůstat stejná. Pravidla důchodového věku se nemění: postupně do roku 2030 stoupne pro všechny na 65 let. Druhá podmínka však podle Jurečkova návrhu zmírní: Potřebná doba odpracovaných let má klesnout na 25 let. Vrátily by se tak podmínky platné před rokem 2010, od kdy začala pojistná doba růst až na současných 35 let.

„Potřebná doba důchodového pojištění pro vznik nároku na starobní důchod je v Česku ve srovnání se zahraničím nepřiměřeně dlouhá,“ píše ministerstvo práce a sociálních věcí v návrhu. „Požadavek 35 let doby důchodového pojištění je v evropském srovnání nebývalý. Nejběžnější v Evropě je podmínka 15 let. Tak je tomu i na Slovensku, v Rakousku a jinde,“ zdůraznil v říjnu 2020 ombudsman Stanislav Křeček. Varoval před nárůstem počtu lidí, kteří na starobní penzi nedosáhnou a propadnou se do chudoby.

„Buď budou senioři nuceni do opravdu hodně vysokého věku pracovat, nebo budou odkázáni na dávky pomoci v hmotné nouzi, které však nezajišťují důstojné zabezpečení ve stáří. Navíc se tím významně zatíží dávkový systém,“ upozornil ombudsman.

Jurečkova reforma

Zdroj: MPSV

Nová důchodová komise má tentokrát pracovat rychle. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka chce mít kompletně hotovo už v příštím roce. Do penzí chce dostat zásluhovost za výchovu dětí nebo mezigenerační solidaritu. To má zvýšit i příjmy. Zvyšovat daně pak nebude třeba, vysvětluje v rozhovoru pro Peníze.cz.

Minimální důchod a bonusy za děti. Reforma podle Jurečky

Změnu navrhovala už předchozí ministryně Jana Maláčová. Už dnes na důchody kvůli podmínce dlouhé doby pojištění nedosáhnou tisíce lidí ročně – například v roce 2020 zamítla Česká správa sociálního zabezpečení 6420 žádostí o důchod, zatímco 83 tisíc uspělo. Do budoucna by jejich počet mohl dál růst, pokud se potřebná doba pojištění nezkrátí.

„Dlouhá minimální doba pojištění dosud nevyvolala velké znepokojení díky vysoké zaměstnanosti zaznamenávané v bývalém Československu a velkorysému započítávání náhradních dob pojištění. Transformace ekonomiky od 90. let 20. století, žádoucí zpřísnění zápočtu některých náhradních dob pojištění i trendy trhu práce však pravděpodobně zvýší podíl starších lidí, kteří nebudou mít nárok na starobní důchod nebo kteří vykázali krátkou dobu pojištění. Takto dlouhá minimální doba pojištění by proto mohla v budoucnu zvýšit riziko velmi nízkých příjmů ve stáří,“ zdůvodňuje ministerstvo svůj návrh.

Navrhovaná změna má od 1. ledna 2024 zkrátit potřebnou dobu pojištění pro nárok na řádný, předčasný i odložený starobní důchod, a to v podstatě na hodnoty, které platily před rokem 2010.

„Potřebná doba pojištění pro získání nároku na řádný starobní důchod nebo na předčasný starobní důchod bude tedy činit opět 25 roků. Potřebná doba pojištění pro získání nároku na takzvaný odložený starobní důchod bude opět činit 15 roků,“ píše ministerstvo v návrhu. Vysvětluje, že potřebnou dobou pojištění se vždy rozumí kombinace příspěvkových a nepříspěvkových dob pojištění. Dál se tedy budou započítávat i náhradní doby, už ale s nimi nebude nutné získat delší pojistnou dobu (dnes je to rozdělené na 30 odpracovaných nebo 35 let odpracovaných plus náhradních dob).

Zmíněný odložený důchod je variantou pro ty, kteří nedosáhnou na potřebnou dobu pojištění v době, kdy už dosáhnou na důchodový věk. Ti už nyní mohou důchod získat o pět let později, pokud v té době budou mít alespoň 20 roků pojištění (kombinace příspěvkových a nepříspěvkových dob) nebo alespoň 15 roků pojištění (výlučně příspěvkové doby). Nově se tedy tato doba má sjednotit na 15 let a započítávaly by se do ní i náhradní doby pojištění.

Stihne se rok 2024?

Na získání důchodu po kratší pojistné době má vzniknout nárok až po začátku účinnosti novely. Když ji vláda nakonec neodloží, mohli by tedy lidé získat důchod podle nových pravidel nejdříve od 1. ledna 2024. Šanci mají i ti, kteří dosud podmínky nesplňovali, dříve nepřiznané důchody se jim však nebudou vyplácet zpětně.

„Staronově definovaná délka potřebné doby pojištění bude platit nejen pro osoby, které dosáhnou důchodového věku za účinnosti nové úpravy, ale též pro osoby, které potřebnou dobu pojištění v této minimální délce získaly před datem účinnosti nové úpravy. Nárok na starobní důchod však těmto osobám vznikne až k datu účinnosti nové úpravy. Nepočítá se tedy se zpětným přiznáním a doplacením důchodu za období před datem účinnosti nové úpravy, což by bylo velmi komplikované,“ upřesňuje ministerstvo v návrhu.

Zkrácení pojistné doby má zvýšit náklady státní pokladny na důchody o zhruba 200 až 300 milionů korun ročně. Na druhou stranu se ušetří za výplatu sociálních dávek, které stát vyplácí lidem, když na důchody dosud kvůli delší době pojištění nedosáhli.

Binokulár. Zlobil. Zdroj: Shutterstock.com
Zdroj: Shutterstock

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! Už jsme i na Instagramu.

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-31
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

A tohle už jste četli?

Po náročné práci dřív do penze. Zatím jen pro záchranáře

8. 9. 2022 | Jiří Hovorka | 1 komentář

Po náročné práci dřív do penze. Zatím jen pro záchranáře

Zdravotničtí záchranáři by mohli od příštího roku odcházet do důchodu dříve, aniž se jim sníží penze. Za dvacet odpracovaných let jim důchodový věk klesne o dva a půl roku, souhlasí... celý článek

Hledají se majitelé 5,5 milionů ze zrušeného druhého pilíře

7. 9. 2022 | Petr Kučera

Hledají se majitelé 5,5 milionů ze zrušeného druhého pilíře

Finanční úřady stále evidují 1113 účastníků druhého důchodového pilíře, kteří si nevyzvedli své úspory ze zrušeného spoření na penzi. Jedná se celkově o 5 503 810 Kč. Informovalo o... celý článek

Nová čísla o důchodech: Sedmnáct lidí bere přes 70 tisíc měsíčně

30. 8. 2022 | Jiří Hovorka

Nová čísla o důchodech: Sedmnáct lidí bere přes 70 tisíc měsíčně

Jak rovnostářské jsou důchody v Česku? O kolik berou muži víc než ženy? A věděli jste, že lidé stráví v penzi víc jak dvojnásobek času oproti roku 1970? Projděte si čerstvou statistiku. celý článek

Příspěvek na penzijní spoření má klesnout. Stát podpoří i investice

29. 8. 2022 | Petr Kučera | 6 komentářů

Příspěvek na penzijní spoření má klesnout. Stát podpoří i investice

Ministerstvo financí přichází s návrhy, jak podpořit úspory na důchod. Daňové výhody se mají rozšířit i na investiční produkty. Penzijní fondy by zároveň mohly investovat odvážněji... celý článek

Kolik vydělalo vaše penzijní připojištění? Nová čísla nepotěší

25. 5. 2022 | Jiří Hovorka | 35 komentářů

Kolik vydělalo vaše penzijní připojištění? Nová čísla nepotěší

Výnosy ve „starých“ fondech loni klesly, inflace naopak rostla. Kdo chce víc, musí riskovat.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.