Lidí bez důchodu přibyde, varuje ombudsman

Současné nastavení důchodového systému povede k nárůstu počtu seniorů, kterým nevznikne nárok na starobní důchod. Upozorňuje na to veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Po roce 2010 totiž Česko zpřísnilo podmínky. Minimální doba pojištění pro získání starobního důchodu se postupně prodloužila z 25 až na 35 let. K tomu se ještě nezapočítávají nebo krátí některé náhradní doby pojištění získané po roce 2009 – včetně například studia. Křeček připomíná i další redukce některé započitatelné doby pojištění získané do roku 2010 v případě důchodů přiznaných po 31. prosinci 2018.

„Obávám se, že pokud politická reprezentace nebude tuto přísnou podmínku řešit, čeká nás zvýšení počtu seniorů v důchodovém věku bez nároku na důchod a zvýšení chudoby v této skupině lidí. Buď budou senioři nuceni do opravdu hodně vysokého věku pracovat, nebo budou odkázáni na dávky pomoci v hmotné nouzi, které však nezajišťují důstojné zabezpečení ve stáří. Navíc se tím významně zatíží dávkový systém,“ říká ombudsman.

„Už dnes se kvůli podmínce 35 let ocitají zcela bez důchodu lidé, kteří nastřádali kupříkladu 33 let celkové doby pojištění, ženy, které část života strávily v domácnosti, lidé s invalidním důchodem, kteří nemohli najít práci a byli dlouhodobě vedeni na úřadu práce,“ připomíná Křeček.

Zatímco dříve se lidé v souvislosti se starobním důchodem na ombudsmana obraceli především kvůli výši důchodu, v poslední době přibývá případů, kdy si lidé stěžují, že nemají na starobní důchod nárok vůbec a nemůže jim být přiznán.

Podle ombudsmana příliš nepomůže ani alternativní podmínka zmírněné doby pojištění 20 nebo 15 let. Tu lze totiž využít jen v případě dosažení důchodového věku alespoň o pět let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže daného data narození. Znamená to tedy odejít do důchodu výrazně později.

Nejpřísnější v Evropě

„Požadavek 35 let doby důchodového pojištění je v evropském srovnání nebývalý. Nejběžnější v Evropě je podmínka 15 let doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. Tak je tomu i na Slovensku, v Rakousku a jinde,“ podotýká Křeček.

Do budoucna hrozí, že podmínku 35 let doby pojištění splní především ti, kdo v průběhu života nenarazí na studijní nebo pracovní a zdravotní komplikace. „Už nyní se počet zamítnutých žádostí o důchod pohybuje kolem pěti tisíc ročně. Důvodem zamítnutí je převážně nezískání doby pojištění, přibližně pět procent žadatelů podmínku nároku na důchod nesplní,“ upozorňuje.

Lidé podle zjištění ombudsmana často neví, které činnosti se počítají do doby důchodového pojištění, aby si je v průběhu produktivního života sledovali. Obvyklými činnostmi, které se nezapočítávají, jsou například odložený nástup do zaměstnání po ukončení studia, péče o dlouhodobě nemocné dítě starší čtyř let, které nebylo uznáno za závislé na péči, delší doba v evidenci uchazečů o zaměstnání osob invalidních v prvním nebo druhém stupni. Od roku 2010 se do důchodu nezapočítává ani doba studia po dosažení 18 let.

Příkladem může být žena, které nebyl přiznán žádný starobní důchod, protože nesplnila podmínku 35 let důchodového pojištění. Získala jenom 32 let doby pojištění. Předtím 27 let pracovala a vychovávala čtyři děti, z nichž jedno v pěstounské péči. Pět let jí bylo započítáno jako náhradní doby pojištění. Až do roku 2001 pracovala v podstatě bez přerušení. Později – do roku 2019, kdy dosáhla důchodového věku – střídala krátkodobější zaměstnání s evidencí na úřadu práce. Zčásti kvůli věku a obecně horší zaměstnatelnosti, ale také kvůli invaliditě prvního stupně pro psychické postižení. Má tak omezenou možnost odpracovat si chybějící roky.

„Nastavení důchodového systému je politickým rozhodnutím. Považuji však za nezbytné upozornit na negativní dopady právní úpravy. Setkávám se s nimi už nyní a je jisté, že situace lidí po dosažení důchodového věku se bude zhoršovat. Upozornil jsem na mimořádnou přísnost podmínek Komisi pro spravedlivé důchody, která dává doporučení ministryni práce a sociálních věcí k projednání v koaliční radě,“ dodává ombudsman.

Přísně nastavenou podmínku pro vznik nároku na starobní důchod v České republice podle něj kritizuje i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v návrhu své aktuální zprávy, jejíž finální verze se očekává v říjnu 2020.

Ve hře je několik variant

Komise pro spravedlivé důchody podle ombudsmana doporučila, aby ministerstvo rozpracovalo varianty, které podmínku získané doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod zmírňují.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí si je vědomo, že potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod (30 let placení pojištění nebo 35 let včetně náhradních dob pojištění) je z mezinárodního porovnání nadprůměrně dlouhá. Proto otevírá opakovaně diskuzi k možnostem zkrácení této podmínky,“ říká Michaela Buchtová z tiskového oddělení ministerstva.

„Již v roce 2015 a 2016 byla tato podmínka diskutována v rámci odborné komise pro důchodovou reformu vedené profesorem Potůčkem, zástupci komise však žádný konkrétní návrh nedoporučili,“ připomíná. Současné Komisi pro spravedlivé důchody letos ministerstvo navrhlo několik variant zkrácení potřebné pojištěné doby, a to na základě analýzy zahraničních systémů. Komise je doporučila dál rozpracovat,“ dodává Buchtová. 

„Návrhy obsahovaly několik variant zkrácení, od 20 let pojištěné doby, nebo 15 let placení pojištění až na velmi krátkou dobu pěti let v závislosti se související úpravou nároku nikoli ne celou, ale na poměrnou část solidární složky důchodu,“ upřesňuje. 

Buchtová připomíná, že doba studia se v současné době (studium až do roku 2009) plně hodnotí jako doba pojištění a započítává se i pro splnění podmínky potřebné pojištěné doby 35 let. Až od roku 2010 se doba studia nebude započítávat jako náhradní doba pojištění, což se týká přiznávání starobních důchodů až po roce 2045 (ročníky narození 1990 a pozdější). 

Hlídejte si to

Za stávajícího nastavení podmínek starobního důchodu ombudsman doporučuje lidem, aby si u České správy sociálního zabezpečení včas zjišťovali započítané roky pojištění. Jednou za rok má každý nárok požádat o informativní osobní list důchodového pojištění. Zjistí z něj, jestli jim nechybí odpracované roky, aby si mohli obstarat chybějící doklady o důchodovém pojištění, nebo si mohli některé chybějící doby doplatit.

Spolu s pojistnou dobou postupně roste i věk, kdy se odchází do důchodu, takže lidé mají teoreticky více času získat potřebnou dobu pojištění. Zároveň to neznamená, že by lidé v důchodu trávili méně času. Naopak doba strávená v důchodu neustále roste s tím, jak se zvyšuje kvalita života a prodlužuje se věk dožití.

V roce 2019 dosáhla průměrná délka starobního důchodu podle dat České správy sociálního zabezpečení 24,37 roku. Jenom od roku 2010 se průměrná doba strávená v důchodu prodloužila téměř o dva roky. A od roku 1970 se dokonce víc jak zdvojnásobila – tehdy dosahovala jenom 11 let.

Důchodové menu

Zdroj: Shutterstock

• Jak vysoký důchod vás čeká. Co všechno se teď počítá
• Nová čísla o důchodech: Šest lidí bere přes 70 tisíc měsíčně
• Důchodová reforma nebude, říká Rusnok. Do penze musíme později
• Maláčová nevzdává změny důchodů. Chystá třeba výchovné
• Potřebujeme víc důchodců v práci, říká expert. Politici musí najít odvahu
• Vyšší důchod nedostanou všichni hned. V pořádku, řekl soud

Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem