Důchodová reforma by se v Česku měla zaměřit na zjednodušení výpočtu důchodů, na nalezení nových zdrojů financování celého systému nebo na zvýšení atraktivity soukromého spoření. Takové jsou závěry studie, kterou pro ministerstva financí a práce zpracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Ministerstvo práce a sociálních věcí ji ve středu zveřejnilo a připomnělo, že má připravené návrhy změn, které už dříve projednala důchodová komise pod vedením Danuše Nerudové.
„Přestože za posledních dvacet pět let došlo k různým změnám, struktura a principy pojetí českého důchodového systému se od roku 1995 zásadně nezměnily. Tento systém funguje relativně dobře a zajišťuje čistý náhradový poměr u zaměstnanců s průměrnou mzdou na úrovni kolem průměru OECD,“ konstatují autoři studie v úvodním shrnutí.
Upozorňují také na to, že v důchodovém systému existuje vysoká míra přerozdělování. „Náhradový poměr je u osob s nízkými příjmy vysoký, zatímco osoby s vysokými příjmy získávají ze svých odvodů velmi nízkou vnitřní míru výnosnosti. U nich je hranice mezi odvody a daněmi nejasná,“ píší experti z OECD.
„Rozvrstvení výše důchodových dávek je v České republice skutečně velmi koncentrované, 83 % důchodců a 91 % důchodkyň se pohybuje v rozmezí 25 % a 50 % hrubé průměrné mzdy. Navíc pouze u asi 5 % důchodců a 1 % důchodkyň výše důchodu přesáhla 56 % průměrné mzdy,“ připomíná studie.
Největší slabiny českých penzí podle OECD jsou tyto:
- Průměrný příjem starších lidí je ve srovnání s příjmy celé populace i přes vysoké sazby pojistného relativně nízký.
- Načítání důchodových nároků je velmi složité, což pojištěncům ztěžuje pochopení nabytých práv (a předvídání výše budoucího důchodu) a komplikuje správu systému.
- Stárnutí povede k finanční nerovnováze způsobené vyššími výdaji na důchody. Pro zvýšení finanční udržitelnosti systému penzí OECD doporučuje kromě jiného nepřestat se zvyšováním důchodového věku v roce 2030, jak je to dnes v zákoně. Tento strop na 65 letech by měl být zrušen a od roku 2030 by se mělo zvyšování důchodového věku navázat na střední délku života, jak je tomu v šesti zemích OECD.
- Soukromé spoření na důchod hraje omezenou roli, nevyužívají se tak výhody diverzifikované struktury.
Nízké důchody?
Zastavme se krátce u prvního bodu ze zmíněného výčtu slabin. Jak to konkrétně OECD myslí, když říká, že jsou příjmy v důchodu nízké?
„V zemích OECD mají lidé starší 65 let disponibilní příjem v průměru ve výši 87 % disponibilního příjmu celé populace. Česká republika je se 74 % hluboko pod průměrem. Nejdůležitějším prvkem příjmu ve stáří je starobní důchod. Jedním z důvodů jsou důchody z předchozího československého systému, jež jsou mnohem nižší než nové důchody, souběžně s menšími možnostmi spoření během pracovního života,“ uvádí studie.
Pouze v Koreji a pobaltských státech mají starší lidé nižší relativní příjem. Rychlý růst mezd za poslední desetiletí v České republice navíc snížil poměr důchodů k průměrnému příjmu, a to kvůli tomu, že valorizace důchodů zaostala za růstem mezd. Od roku 1996 do roku 2018 mzdy v Česku vzrostly o více než 200 %, zatímco vyplácené důchody byly valorizovány celkem o 150 %.
OECD dodává, že v některých zemích, kde jsou příjmy důchodců ve srovnání se zbytkem populace vyšší, mohou současné příjmy ve stáří například odrážet dřívější důchodová pravidla, která nebyla finančně udržitelná. Jinými slovy tak říká, že v budoucnu se průměr za celou OECD i pořadí zemí může změnit podle aktuálních důchodových pravidel.
Studie také upozorňuje, že i když jsou české důchody v průměru a relativním porovnání k úrovni příjmů další populace v rámci OECD podprůměrné, tak je zde naopak v porovnání s dalšími státy OECD nízká míra chudoby ve stáří.
Zjednodušte to
Zásadní důchodová reforma by podle OECD měla zahrnovat například zjednodušení způsobu výpočtu důchodů, aby mohli lidé lépe předvídat svůj důchodový příjem. Nárok na starobní důchod by také měl být umožněn osobám s kratší dobou pojištění. Na to například nedávno upozornil i ombudsman. Dnes je potřeba 35 let doba pojištění.
„Měla by se také zlepšit finanční udržitelnost důchodového systému. Současná struktura financování se navíc výlučně spoléhá na pojistné, avšak některé složky důchodu by mohly být spíše financovány z daní. Také dobrovolné soukromé penzijní připojištění by se mělo lépe uzpůsobit, aby mohlo lépe doplňovat veřejné důchody,“ píše OECD.
Proč vůbec potřebujeme důchodovou reformu? Především proto, že výdaje na důchody výrazně porostou. Počet starších osob v České republice (lidé ve věku 65 let a více) se v letech 2019 až 2060 zvýší o více než 50 %. Mezitím se v České republice očekává pokles populace ve věku od 19 do 64 let v letech 2019 až 2059 o 18 %.
Až na konci roku
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) odpovídají požadavky na změnu od OECD tomu, co připravila ve spolupráci s důchodovou komisí. S výjimkou například doporučení na prodlužování důchodového věku. Obrysy změn představila Maláčová na začátku letošního roku.
Například guvernér České národní banky Jiří Rusnok však tyto návrhy změn označil za pouze parametrické. Podporu dlouhodobě nemají ani u ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO).
Zveřejnění konkrétních návrhů však nabralo zpoždění. „Ministerstvo čekalo s představením důchodové reformy právě na vyjádření OECD. Materiál představí v řádu několika týdnů po jednání Komise pro spravedlivé důchody (27. listopadu), nejpozději však do konce roku,“ říká mluvčí úřadu Vladimír Dostálek.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 11. 2020 7:30, jan
Jelikož žijeme v době diktatury inteligence, je tady obrovská snaha přidat na důchodech právě téhle kastě flákačů! Neustále jsou dávány do popředí jejich nesmírné zásluhy na prosperitě společnosti! Nějak se zapomíná na to, že co nejde prodat, jako by nebylo! A bohužel, většina keců inteligentů, prodat nejde, a proto je táto skupina čím dál, tím větší zátěží pro stát! Školy chrlí každoročně davy nepotřebných titulovaných lití, kteří se nemohou v oboru, který vystudovali uplatnit, místa si hledají po různých známostech...Ale když roste počet různých zbytečných úřadů, může za to Babiš a jeho vláda Tam, kde je lidi potřeba, hlavně do výroby, jsou místo kvalifikovaných dělníků s odpovídajícím platem, příjimáni zahraniční pracovníci bez vzdělání... Má na tom zásluhu i přebujený počet škol nepotřebného zaměření, které se chtějí za každou cenu udržet...Tohle je můj názor, a nikomu ho prosím nevnucuji!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
19. 11. 2020 9:12, Jan
Takže z toho podle autora příspěvku plyne, že kdo má chytrou hlavu, tak se za to má stydět a místa studování jít dělat dělnickou profesi, i když je to hluboko pod jeho možnosti, jen aby se nedalo s opovržením říci, že je to inteligent. Tak by mne zajímalo, na jaké vzdělání se zmohl autor příspěvku, zdá se, že na žádné. A kdo je chytřejší než on a chtěl chodit do školy, tak je lump a flákač. Tak k takovému duševnímu výkonu blahopřeji! Kdybychom dle rady výše zmíněného nevzdělance zrušili většinu škol, byl by národ degenerován na kopáče a pomocné dělníky - jistě, také jsou potřeba, ale proč tak degradovat většinu národa? Fuj, ještě že o tom rozhodují ti chytří...Staré moudro říká, že se vždycky najdou Eskymáci, kteří obyvatelům Konga vypracují směrnice, co mají dělat v době záplav. A tohle je právě tohoto jevu velmi smutný příklad...
V diskuzi je celkem (183 komentářů) příspěvků.