Vláda dnes podpořila novely zákonů, které jsou potřeba k provedení takzvaného konsolidačního balíčku. Ten představila letos v květnu, konkrétní návrhy teď pošle poslancům.
Cílem je zpomalit zadlužování státu a přispět k ozdravení veřejných financí. Česko hospodaří s deficitními rozpočty, v posledních letech překračují výdaje státu jeho příjmy o stovky miliard korun. Zadlužení zvýšily také mimořádné výdaje související s pomocí při koronavirové epidemii nebo s dopady války na Ukrajině v čele s energetickou krizí.
Škrty mají v příštím roce ušetřit 94 miliard korun a v dalším roce pak 148 miliard. Většinu – skoro 50 miliard – z tvoří zrušení neinvestičních dotací, přes 20 miliard má přinést omezení provozních výdajů státu včetně platů.
Vybrali jsme hlavní body týkající se osobních financí.
Změny DPH od roku 2024
Základní sazba daně z přidané hodnoty zůstane 21 procent. Snížená sazba bude nově 12 procent (dosud máme dvě snížené sazby: 10 a 15 procent). Na knihy bude nově nulová daň.
V praxi klesne daň z 15 na 12 % u potravin (bez nápojů), zdravotnických prostředků, stavebních prací k bydlení, dětských autosedaček nebo pohřebních služeb.
Naopak z 10 na 12 % stoupne DPH na léky, vodné a stočné, teplo, veřejnou dopravu, časopisy, ubytovací služby, stravovací služby nebo vstupné na kulturní a sportovní akce a sportoviště.
Výrazněji – z 10 % na 21 % – stoupne DPH na točené pivo, úklidové práce v domácnostech, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, kadeřnické a holičské služby a sauny, noviny, půjčování nebo nájem knih, novin, časopisů, hudebnin a podobně. Z 15 % na 21 % stoupne DPH na nápoje, sběr, přepravu, skládkování komunálního odpadu, služby autorů a výkonných umělců, řezané květiny a palivové dřevo.
Kompletní seznam: Změny v DPH přehledně + co zůstane ve snížené sazbě
Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů právnických osob stoupne z 19 na 21 procent, a to počínaje příjmy za rok 2024. Tím se podle ministra financí Zbyňka Stanjury zařadíme do průměru zemí Evropské unie. Mají se také zrušit nebo omezit některé daňové úlevy:
Například při nákupu auta „na firmu“ budou uznatelné jen náklady do dvou milionů korun (na jeden vůz). Jde o částečný návrat před rok 2007, kdy byl limit 1,5 milionu. Omezení míří na situace, kdy si podnikatelé pořizují luxusní vozy k soukromému užívání: například v roce 2020 bylo 96 ze 101 nově registrovaných Ferrari v Česku registrováno na firmu.
Skončí také daňová uznatelnost takzvaného tichého vína jako daru do 500 korun na reprezentaci.
Zvýšení daně z nemovitostí
Daň z nemovitostí stoupne, část jejího výnosu má nově jít do státního rozpočtu. Od roku 2025 ji má navíc automaticky zvyšovat inflační koeficient.
Konkrétně se zavede takzvaný státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso má být 100% příjmem státu. „Do současnosti přitom bylo nastavení daně pro státní rozpočet ztrátové, neboť její správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 miliardy ročně, zatímco inkaso bylo 100% příjmem obcí. Obecní rozpočty zavedení státního koeficientu rozpočtově nijak nepoškodí,“ píše ministerstvo financí. Svaz měst a obcí je však proti, ve hře je kompromisní řešení.
Modelový příklad podle ministerstva: Uplatňuje-li obec místní koeficient ve výši 3, inkasuje trojnásobek základní sazby a zavedením státního koeficientu vzroste celková daň o třetinu. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu, tak dojde zavedením státního koeficientu ke zdvojnásobení daně, což zpravidla zvýší výdaj majitele řádově o stovky korun ročně.
Například za průměrný sedmdesátimetrový byt na Praze 1 dnes majitel zaplatí cca 1700 Kč ročně, nově bude platit cca 2500 Kč. Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 Kč, nově to bude asi 1200 Kč. V Ostravě a v Plzni se daň liší podle městské části. V obou městech může dosahovat až 770 Kč s tím, že nově to bude zhruba 1450 Kč.
Psali jsme víc: Jak stoupne daň z nemovitostí
Nemocenské pojištění zaměstnanců
Zaměstnanci začnou znovu odvádět nemocenské pojištění ve výši 0,6 %. Ve výsledku tak dostanou nižší čistou mzdu, přestože samotná daň nestoupne.
„Průměrná hrubá mzda za rok 2022 byla 40 353 Kč měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance jsou 242 Kč měsíčně,“ upřesňuje ministerstvo financí.
Čtěte podrobně: O kolik dostanete méně? Spočítejte si čistou mzdu po vládních změnách
Vyšší odvody na důchodové pojištění OSVČ
Minimální vyměřovací základ na důchodové pojištění OSVČ se má zvýšit na 40 % průměrné mzdy z dosavadních 25 %. Ke zvýšení dojde postupně během tří let počínaje lednem 2024.
Většina OSVČ zaplatí na pojistném o víc než 20 tisíc korun ročně. Změna víc dopadne na drobné živnostníky, nikoliv na ty „bohaté“, ukazují výpočty. Příklad od ministerstva práce a sociálních věcí: V roce 2022 byl minimální odvod důchodového pojištění na hlavní činnost 2741 Kč, po zvýšení by to bylo 4541 Kč.
V prvních třech letech podnikání má zůstat snížený minimální vyměřovací základ.
OSVČ zároveň mají nově platit pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně.
Změny podrobně: Změny odvodů zabolí hlavně drobné OSVČ. Připlatí si nejvíc
Omezení daňové slevy na manželku/manžela
Daňovou slevu na vyživovaného manžela (až 24 840 korun za rok), pokud jeho vlastní příjmy nepřesáhnou 68 tisíc za rok), bude možné odečíst jen v případě péče o dítě do tří let. Dosud není sleva omezená ani časově, ani účelem.
Psali jsme víc: Daňová sleva na manželku dostane přísnější pravidla
Konec daňové slevy na studenta
Daňová sleva na studenta (4020 korun ročně) skončí. „Využít ji mohl až ten, kdo si vydělal více než 206 tisíc ročně. Do té doby neplatil žádnou daň, protože si odečetl základní slevu na poplatníka,“ připomíná ministr financí Zbyněk Stanjura.
Studenti budou moct dál využít základní slevu na poplatníka 30 840 korun za rok (případně i další úlevy, pokud splňují podmínky).
Podrobněji: Sleva na studenta skončí. Chudým nepomáhá, říká Stanjura
Zrušení školkovného
Daňová „sleva za umístění dítěte“ (školkovné) skončí. Dosud si jeden z rodičů mohl snížit daň o výdaje, které prokazatelně vynaložil za mateřskou školu nebo obdobné zařízení péče o děti předškolního věku.
Maximální výše roční slevy odpovídá měsíční minimální mzdě, z příjmů za rok 2023 tedy může dosáhnout až 17 300 korun.
Psali jsme víc: Kdy a proč skončí školkovné
Vyšší daň už od trojnásobku průměrné mzdy
Zvýšená 23% sazba daně z příjmů fyzických osob se bude nově platit už od třínásobku průměrné mzdy místo dosavadního čtyřnásobku.
Modelový příklad: V současnosti zaměstnanec platí 23% daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 Kč. Do této sumy platí 15% daň. Nově bude hranice zhruba ve výši 121 000 Kč (uvedené částky jsou aktuální pro rok 2023 a pravidelně se valorizují podle růstu průměrné mzdy).
Dohoda o provedení práce a pojistné
U dohod o provedení práce (DPP) zůstane zachován limit na příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele. Nově se ale bude na výdělek z DPP pohlížet jako na jeden celek, nehledě na to, že pochází z dohod od více zaměstnavatelů.
Cílem je omezit takzvané řetězení dohod, kdy pracovník neodvádí státu pojistné a nezískává tedy ani potřebnou dobu pojištění pro nárok na důchod.
Od roku 2024 mají platit dvě hranice pro povinnost odvodů:
- První limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 procent průměrné mzdy.
- Druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 procent průměrné mzdy.
Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude muset platit pojistné.
Kvůli kontrole vznikne evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.
Čtetě podrobně: Práce na dohodu dostane přísnější pravidla. Přinesou státu víc?
Zvýšení spotřebních daní
Zvýší se „daně z neřestí“ – konkrétně spotřební daně z tabáku, alkoholu a hazardu.
Spotřební daň z cigaret, tabáku na kouření, doutníků a cigarillos má od roku 2024 stoupnout o 10 %, v letech 2025 až 2027 pak vždy o pět procent. Daně u zahřívaného tabáku má stoupnout o 15 % v každém z let 2024 až 2027. Zavede se nová daň z nikotinových sáčků a náplní do e-cigaret.
Spotřební daň z lihu má stoupnout o 10 % v roce 2024 a o pět procent v každém z roků 2025–2027.
Nulová sazba zůstane na takzvané tiché víno. Skončí ale jeho daňová uznatelnost jako daru do 500 Kč na reprezentaci.
Limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her výrazně klesne: na 50 tisíc korun ze stávajícího jednoho milionu. Výhercům tak zůstane míň peněz, mnohem častěji narazí na limit pro daňové osvobození. Kromě toho stoupne i speciální daň na straně provozovatelů: základní sazba – 35 % – pro loterie a technické hry se sice nemění, ale snížená sazba se má zvýšit na 30 % z dosavadních 23 %. To zatíží provozovatele kurzových sázek, živých her (kostky, karty, ruleta a podobně), binga, totalizátorových her (dostihy), tombol a turnajů malého rozsahu (poker). Takzvaná hazardní daň přitom zdaňuje tržby, tedy příjem provozovatelů. Kromě toho firmy platí ještě standardní daň ze zisku, kterou vláda také plánuje zvýšit z 19 na 21 %.
Psali jsme víc: Špatná zpráva pro výherce. Daň z loterií a sázek stoupne
Snížení příspěvku na stavební spoření
Státní podpora stavebního spoření klesne na maximálně 1000 korun za rok pro nové i stávající smlouvy. Dosud je strop 2000 korun ročně.
Stavební spořitelny se zapojí do zprostředkování státních dotací na energetické úspory.
Původně plánované rozšíření, aby stavební spoření mohly nabízet i přímo banky (v praxi hlavně ty, které nemají vlastní stavební spořitelnu), nakonec zřejmě neprojde.
Čtěte víc:
Zpřísnění podpory v nezaměstnanosti
Zpřísní se podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě opakované evidence na úřadu práce. Prodlouží se doba, kdy je možné znovu žádat o peníze od státu. Současná pravidla lidé zneužívají, vysvětluje ministerstvo práce a sociálních věcí.
Změny podrobně: Podpora v nezaměstnanosti zpřísní. Úřad si posvítí na spekulanty
Dražší dálniční známka
Cena dálniční známky stoupne na 2300 korun z dosavadních 1500 korun. Zároveň se má pravidelně valorizovat podle inflace. Na současné úrovni zůstává cena od roku 2012.
Na druhou stranu desetidenní i měsíční známky zlevní, a to nejen v poměru vůči roční variantě, ale dokonce i vůči dosavadní ceně. Novinkou bude i jednodenní známka.
Psali jsme víc: Dálniční známka zdraží. Nově bude i jednodenní
Zrušení odpočtu za členské příspěvky odborům
Členové odborů by si už nemohli odečítat od základu daně zaplacené příspěvky. „Jde o vysoce selektivní výjimku. Mnozí lidé jsou členy různých neziskových organizací – například výchova a vzdělávání mládeže, sport a podobně – a žádný odpočet od základu daně uplatnit nemohou. Je tedy obtížné zdůvodnit, proč právě jen tento jeden neziskový subjekt má právo na toto zvýhodnění,“ vysvětluje ministerstvo financí.
Konec daňového zvýhodnění benefitů
Osvobození takzvaných nepeněžních plnění zaměstnancům jsou podle ministerstva financí selektivní daňovou výjimkou, kterou efektivněji uplatňují větší zaměstnavatelé. „U podnikatelů s malým počtem zaměstnanců není totiž efektivní administrovat tyto daňové benefity tak, aby byly využity naplno. Některá nepeněžní plnění jsou navíc dnes osvobozena od daně do limitu 20 000 Kč za rok, zatímco jiná (například sportovní a kulturní akce) jsou osvobozena bez limitu – to vytváří prostor pro poskytování nepeněžních plnění vysoké hodnoty, které pochopitelně nečerpají průměrně placení zaměstnanci,“ vysvětluje ministerstvo.
Současně má skončit daňové osvobození nadlimitních stravenek. „Ty dnes na rozdíl od stravenkového paušálu mohou být poskytovány bez limitu, čímž mohou tyto stravovací benefity činit řádově i tisíce korun denně (takzvané manažerské stravenky). V souvislosti s tím dojde i k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby na delších pracovních směnách,“ upřesňuje ministerstvo.
Zrušení odpočtu za zvyšování kvalifikace
Z příjmů za rok 2024 už si nepůjde odečítat náklady za „zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání“.
V praxi jde hlavně o zvyšování profesní kvalifikace. Neuznávají se platby za běžné studium na střední nebo vysoké škole, neprojdou ani výdaje za autoškolu. „Odpadne mimo jiné formalistické posuzování toho, co se podle zákona rozumí dalším vzděláváním,“ vysvětluje ministerstvo financí, proč se tuto výhodu rozhodlo zrušit.
V současnosti si lze tímto způsobem snížit daňový základ až o 10 tisíc korun ročně. Podmínkou je, že výdaje na vzdělávání neplatil ani zaměstnavatel, ani jste si je neuplatnili v nákladech (výdajích) jako podnikatel. U lidí se zdravotním postižením je limit 13 tisíc, u těžce postižených na 15 tisíc
Zrušení kolků
Drobnou perličkou ve vládním balíčku je konec kolkových známek. Od roku 2024 se mají přestat prodávat, ještě rok ale bude možné využít ty dříve nakoupené.
Některé úřady však upozorňují, že zrušení kolků není tak jednoduché, jak si ministerstvo financí představuje. Někde k nim zatím není alternativa.
Psali jsme o tom podrobně: Kdo doplatí na zrušení kolků?
Důchodová reforma
Společně s konsolidačním balíčkem, za nímž stojí hlavně ministerstvo financí, vláda v květnu představila i chystané změny v penzijním systému. Součástí novel, které dnes podpořila vláda a pošle je teď do sněmovny, jsou ale zatím jenom změny odvodů u takzvaných dohodářů a zvýšení odvodů OSVČ – obě také z dílny ministerstva financí. Počítá se s nimi už od ledna 2024.
Další změny, o nichž se někdy mluví jako o důchodové reformě, připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí – jejich legislativní návrhy ještě nedokončilo. Vláda je proto projedná až za několik týdnů, teprve pak zamíří k poslancům. Mají začít platit později než od roku 2024.
Velký přehled: Změny v důchodech: Vláda schválila dvě, kdy přijdou další?
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem